Skutky apoštolů 23:1-35

  • Pavel mluví před Sanhedrinem (1–10)

  • Pán povzbuzuje Pavla (11)

  • Spiknutí proti Pavlovi (12–22)

  • Pavel je odveden do Cesareje (23–35)

23  Pavel se zadíval na Sanhedrin a řekl: „Bratři, až dodnes jsem před Bohem žil s naprosto čistým svědomím.“+  Nato velekněz Ananiáš nařídil těm, kdo u něj stáli, aby ho udeřili přes ústa.  Pavel mu řekl: „Bůh udeří tebe, ty obílená stěno! Sedíš tu, abys mě soudil podle Zákona, a přitom Zákon porušuješ, když mě dáváš bít?“  Ti, kdo stáli poblíž, řekli: „Ty urážíš Božího velekněze?“  Pavel odpověděl: „Bratři, nevěděl jsem, že je to velekněz. Vždyť je napsáno: ‚Nebudeš mluvit s pohrdáním o vůdci svého lidu.‘“+  Pavel věděl, že jednu část Sanhedrinu tvoří saduceové a druhou farizeové, a proto zvolal: „Bratři, jsem farizeus,+ syn farizeů. Jsem souzen kvůli naději na vzkříšení mrtvých.“  Když to řekl, nastal mezi farizei a saducei rozkol a shromáždění se rozdělilo.  Saduceové totiž říkají, že není vzkříšení, andělé ani duchové, ale farizeové v to všechno věří.*+  Ozval se hlasitý křik a někteří znalci Zákona ze strany farizeů vstali a začali prudce namítat: „Nenacházíme na tom člověku nic špatného. Co když s ním mluvil duch nebo anděl?“+ 10  Když hádka zesílila, velitel dostal strach, že Pavla roztrhají. Přikázal proto vojákům, aby přišli, vyrvali ho z jejich středu a odvedli ho do kasáren. 11  V noci se Pavlovi objevil Pán a řekl: „Buď odvážný!+ Stejně jako jsi o mně důkladně svědčil v Jeruzalémě, tak budeš svědčit i v Římě.“+ 12  Když se rozednilo, Židé zosnovali spiknutí a pod kletbou se zapřisáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud Pavla nezabijí. 13  Těch mužů, kteří se takto zapřisáhli, bylo víc než 40. 14  Šli za předními kněžími a staršími a řekli: „Pod kletbou jsme se zapřisáhli, že nebudeme nic jíst, dokud Pavla nezabijeme. 15  Proto společně se Sanhedrinem požádejte velitele, aby ho přivedl k vám, a to pod záminkou, že chcete důkladněji prošetřit jeho případ. My budeme připravení ho zabít, ještě než k vám dojde.“ 16  O tom, že chtějí Pavla přepadnout, se doslechl syn Pavlovy sestry. Šel tedy do kasáren a oznámil mu to. 17  Pavel si pak zavolal jednoho důstojníka a požádal ho: „Zaveď tohoto mladíka k veliteli. Má pro něj zprávu.“ 18  A tak ho vzal, dovedl ho k veliteli a řekl: „Vězeň Pavel si mě zavolal a požádal mě, abych k tobě přivedl tohoto mladíka. Má pro tebe nějakou zprávu.“ 19  Velitel ho vzal za ruku, odvedl ho stranou a zeptal se ho: „Jakou zprávu pro mě máš?“ 20  Odpověděl: „Židé se domluvili, že tě požádají, abys zítra přivedl Pavla do Sanhedrinu. Budou tvrdit, že chtějí jeho případ důkladněji prozkoumat.+ 21  Ale nevěř jim. Chystá se ho totiž přepadnout víc než 40 jejich mužů, kteří se pod kletbou zapřisáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud ho nezabijí.+ Už jsou připravení a čekají jen na tvůj souhlas.“ 22  Velitel pak poslal mladíka pryč a nařídil mu: „Nikomu neprozraď, že jsi mi to řekl.“ 23  Zavolal si dva důstojníky a přikázal jim: „Připravte 200 vojáků, 70 jezdců a 200 kopiníků, aby se v devět hodin večer* vydali do Cesareje. 24  Nachystejte také koně, abyste mohli Pavla bezpečně dopravit k místodržiteli Felixovi.“ 25  Potom napsal tento dopis: 26  „Claudius Lysias posílá pozdravy Jeho Excelenci místodržiteli Felixovi. 27  Tohoto muže se zmocnili Židé a chtěli ho zabít. Ale já jsem se svými vojáky zasáhl a zachránil ho.+ Dozvěděl jsem se totiž, že je Říman.+ 28  A protože jsem chtěl vědět, z čeho ho obviňují, přivedl jsem ho do jejich Sanhedrinu.+ 29  Zjistil jsem, že ho obviňují kvůli otázkám týkajícím se jejich zákona,+ ale neobviňují ho ani z jediné věci, za kterou by si zasloužil smrt nebo uvěznění. 30  Ale protože jsem se dozvěděl, že se proti němu chystá spiknutí,+ hned ho posílám k tobě a nařizuji jeho žalobcům, aby své obvinění vznesli před tebou.“ 31  Vojáci tedy vzali Pavla+ a podle rozkazu ho v noci odvedli do Antipatridy. 32  Následující den s ním pokračovali v cestě jen jezdci. Ostatní vojáci se vrátili do kasáren. 33  Jezdci dorazili do Cesareje, odevzdali místodržiteli dopis a předali mu Pavla. 34  Místodržitel si dopis přečetl, a když se Pavla zeptal, ze které je provincie, ten mu odpověděl, že z Kilikie.+ 35  Potom Pavlovi řekl: „Důkladně tě vyslechnu, až přijdou tvoji žalobci.“+ A přikázal, aby Pavla hlídali v Herodově paláci.*

Poznámky

Nebo „veřejně oznamují“.
Dosl. „o třetí noční hodině“.
Nebo „pretoriu“.