Soudci 1:1-36

  • Území dobytá kmeny Juda a Simeon (1–20)

  • Jebusejci zůstávají v Jeruzalémě (21)

  • Josefovi potomci dobývají Betel (22–26)

  • Kananejci nebyli úplně vyhnáni (27–36)

1  Po Jozuově smrti+ se Izraelité* zeptali Jehovy:+ „Kdo z nás má vytáhnout do boje proti Kananejcům jako první?“  Jehova jim odpověděl: „Ať vytáhne kmen Juda.+ Dávám* mu tu zemi do rukou.“  Tehdy muži z kmene Juda řekli svým bratrům z kmene Simeon: „Pojďte s námi bojovat proti Kananejcům na území, které nám bylo přidělené.*+ My potom půjdeme s vámi na území přidělené vám.“ A tak šli Simeonovci s nimi.  Když kmen Juda vytáhl proti Kananejcům a Perizejcům, Jehova jim je vydal do rukou+ a porazili v Bezeku 10 000 mužů.  V Bezeku našli Adoni-bezeka, bojovali tam proti němu a Kananejce+ a Perizejce porazili.+  Když se Adoni-bezek dal na útěk, pronásledovali ho, zajali ho a usekli mu palce u rukou i u nohou.  Adoni-bezek tehdy řekl: „Sedmdesát králů s useknutými palci u rukou i u nohou sbíralo jídlo pod mým stolem. Jak jsem to dělal já, tak mi Bůh oplatil.“ Potom ho přivedli do Jeruzaléma+ a tam zemřel.  Muži z kmene Juda bojovali i proti Jeruzalému+ a dobyli ho. Obyvatele pobili mečem a město zapálili.  Potom šli bojovat proti Kananejcům, kteří žili v hornatém kraji, v Negebu a v Šefele.+ 10  Judovci tedy vytáhli do boje proti Kananejcům, kteří bydleli v Hebronu (Hebron se dřív jmenoval Kirjat-arba), a porazili Šešaie, Achimana a Talmaie.+ 11  Odtamtud vytáhli proti obyvatelům Debiru.+ (Debir se dřív jmenoval Kirjat-sefer.)+ 12  Kaleb+ tehdy řekl: „Tomu, kdo zaútočí na Kirjat-sefer a dobude ho, dám za manželku svou dceru Aksu.“+ 13  Dobyl ho Otniel,+ syn Kalebova mladšího bratra Kenaze.+ A tak mu Kaleb dal svou dceru Aksu za manželku. 14  Cestou domů na Otniela naléhala, aby požádal jejího otce o pole. Když potom sesedla z osla,* Kaleb se jí zeptal: „Co si přeješ?“ 15  Odpověděla mu: „Dej mi prosím dar jako projev svého požehnání, vždyť jsem od tebe dostala jen kus suché země na jihu.* Dej mi také Gullot-majim.“* A tak jí dal Horní Gullot a Dolní Gullot. 16  A potomci Mojžíšova tchána,+ který byl Kenita,+ vyšli z města palem*+ spolu s kmenem Juda a došli do judské pustiny jižně od Aradu.+ Tam se usídlili mezi lidem.+ 17  Ale kmen Juda se svými bratry z kmene Simeon táhli dál, zaútočili na Kananejce žijící v Cefatu a město zničili.*+ Nazvali ho proto Chorma.*+ 18  Potom Judovci dobyli Gazu,+ Aškalon,+ Ekron+ a jejich území. 19  Jehova byl s nimi, a tak se zmocnili hornatého kraje, ale nedokázali vyhnat obyvatele nížiny, protože ti měli válečné vozy se železnými kosami.*+ 20  Kalebovi dali Hebron, jak slíbil Mojžíš,+ a on odtamtud vyhnal tři Anakovy syny.+ 21  Ale Benjamínovci nevyhnali Jebusejce, kteří bydleli v Jeruzalémě, takže Jebusejci s nimi v Jeruzalémě žijí až dodnes.+ 22  Josefovi potomci+ v té době vytáhli proti Betelu a Jehova byl s nimi.+ 23  Když jejich zvědové obhlíželi Betel (mimochodem, dřív se to město jmenovalo Luz),+ 24  viděli z něj vycházet nějakého muže. Řekli mu: „Ukaž nám prosím, jak se dostat do města, a my tě ušetříme.“* 25  A tak jim ukázal, jak se dostat do města. Oni pak pobili obyvatele mečem, ale toho muže a celou jeho rodinu nechali odejít.+ 26  Ten muž šel do země Chetitů, postavil tam město a nazval ho Luz. Tak se jmenuje až dodnes. 27  Manasseovci nevyhnali obyvatele Bet-šeanu, Taanaku,+ Doru, Jibleamu, Megidda a vesnic v jejich okolí.*+ Kananejci v té zemi zůstali. 28  Když Izraelité zesílili, donutili Kananejce vykonávat nucené práce,+ ale úplně je nevyhnali.+ 29  Ani Efrajimovci nevyhnali Kananejce, kteří bydleli v Gezeru. Kananejci s nimi v Gezeru žili dál.+ 30  Zebulonovci nevyhnali obyvatele Kitronu ani Nahalolu.+ Kananejci s nimi žili dál a vykonávali pro ně nucené práce.+ 31  Ašerovci nevyhnali obyvatele Akka ani obyvatele Sidonu,+ Achlabu, Akzibu,+ Chelby, Afiku+ a Rechobu.+ 32  A tak Ašerovci žili mezi Kananejci, kteří v té zemi bydleli, protože je nevyhnali. 33  Naftaliovci nevyhnali obyvatele Bet-šemeše ani Bet-anatu,+ ale žili mezi Kananejci, kteří v té zemi bydleli.+ Obyvatelé Bet-šemeše a Bet-anatu pro ně začali vykonávat nucené práce. 34  Danovce zatlačili Amorejci do hornatého kraje a nedovolili jim sestoupit do nížiny.+ 35  Amorejci tedy zůstali na hoře Cheres, v Aijalonu+ a v Šaalbimu.+ Ale když zesílili Josefovi potomci,* donutili Amorejce vykonávat nucené práce. 36  Území Amorejců se rozkládalo od průsmyku Akrabbim+ a od Sely nahoru.

Poznámky

Dosl. „synové Izraele“.
Nebo „dal jsem“.
Dosl. „na můj los“.
Nebo možná „když potom byla na oslu a zatleskala“.
Nebo „v Negebu“.
Znamená „vodní nádrže“.
Tj. z Jericha.
Znamená „zasvěcené zničení“.
Nebo „zasvětili zničení“. Viz heslo Zasvětit zničení ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „železné vozy“.
Dosl. „projevíme ti věrnou lásku“.
Nebo „závislých městeček“, dosl. „dcer“.
Dosl. „ztěžkla ruka Josefova domu“.