Soudci 19:1-30
-
Benjamínovci v Gibeji znásilňují ženu (1–30)
19 V té době, kdy Izrael neměl krále,+ si jistý Levita, který na čas žil v odlehlé části hornatého kraje Efrajima,+ vzal za vedlejší manželku* jednu ženu z judského Betléma.+
2 Ona mu ale byla nevěrná a odešla od něj do domu svého otce v judském Betlémě. Zůstala tam čtyři měsíce.
3 Potom šel její manžel za ní a chtěl ji přesvědčit, aby se vrátila. Měl s sebou sloužícího a dva osly. Přišel k domu jejího otce a ona ho pozvala dál. Když ho jeho tchán uviděl, zaradoval se, že se s ním setkává,
4 a přemluvil ho, aby u něj zůstal tři dny. Jedli a pili a zůstával tam přes noc.
5 Když čtvrtý den brzy ráno vstali, aby se vydali na cestu, otec té mladé ženy svému zeťovi řekl: „Najez se, ať máš sílu,* a potom můžete jít.“
6 A tak se oba posadili a začali spolu jíst a pít. Potom otec mladé ženy tomu muži řekl: „Zůstaň tu prosím přes noc a ještě si pohov.“*
7 Když se ten muž zvedl k odchodu, jeho tchán na něj naléhal, aby neodcházel, takže tam znovu zůstal přes noc.
8 Pátý den brzy ráno vstal, aby se vydal na cestu, ale otec mladé ženy mu řekl: „Najez se prosím, ať máš sílu.“* A oba vysedávali u jídla, až den pokročil.
9 Když se ten muž zvedl, aby se svou manželkou* a sloužícím odešel, jeho tchán, otec mladé ženy, mu řekl: „Podívej, už je skoro večer. Zůstaňte prosím přes noc. Za chvíli se začne stmívat. Zůstaň tu přes noc a ještě si pohov. Zítra si přivstanete a vydáte se na cestu domů.“*
10 Ale on tam už nechtěl zůstat další noc. Proto se zvedl, vydal se na cestu a došel až k Jebusu, což je Jeruzalém.+ Měl s sebou dva osedlané osly, manželku a sloužícího.
11 Když byli blízko Jebusu, bylo už docela pozdě. Sloužící tedy svému pánovi řekl: „Co kdybychom se zastavili v tomto městě Jebusejců a přenocovali tam?“
12 Ale jeho pán mu řekl: „Neměli bychom se zastavovat ve městě cizinců, kteří nejsou Izraelité. Půjdeme dál až do Gibeje.“+
13 Potom dodal: „Pojď, pokusme se dostat do Gibeje nebo do Ramy.+ Přenocujeme v jednom z těchto měst.“
14 A tak šli dál. Když byli blízko Gibeje na území Benjamína, slunce už zapadalo.
15 Vešli tedy do Gibeje, aby tam přenocovali. Posadili se na náměstí, ale nikdo je nepozval na noc k sobě domů.+
16 Nakonec se tam objevil starý muž, který se ten večer vracel z práce na poli. Pocházel z hornatého kraje Efrajima+ a nějakou dobu žil v Gibeji. Obyvatelé toho města ale byli Benjamínovci.+
17 Když na náměstí zahlédl toho muže, pocestného, zeptal se ho: „Odkud přicházíš a kam jdeš?“
18 Odpověděl mu: „Cestujeme z judského Betléma do odlehlé části hornatého kraje Efrajima, kde bydlím. Šel jsem do judského Betléma+ a teď jdu do Jehovova domu,* ale nikdo mě na noc nepozval k sobě.
19 Přitom máme dost slámy a krmení pro naše osly+ i chléb+ a víno pro mě, pro ženu a pro našeho sloužícího. Nic nám nechybí.“
20 Starý muž mu na to řekl: „U mě jsi vítán!* Rád se postarám o všechno, co potřebuješ. Jenom nezůstávej přes noc na náměstí.“
21 Přivedl ho tedy do svého domu a dal oslům krmení.* Pak si umyli nohy a začali jíst a pít.
22 Zatímco seděli u jídla, kolem domu se shromáždili ničemové z toho města. Bušili na dveře a volali na starého muže, majitele domu: „Vyveď toho muže, který k tobě přišel! Chceme si s ním užít.“+
23 Nato majitel domu vyšel ven a řekl jim: „Ne, moji bratři, nedělejte prosím něco tak špatného. Ten muž je hostem v mém domě. Nedopouštějte se takového hanebného skutku.
24 Tady je moje dcera, která je panna, a manželka toho muže. Ty vám vyvedu a můžete je zneuctít, pokud na tom trváte.*+ Ale tomu muži takovou hanebnou věc nesmíte udělat.“
25 Nechtěli o tom však ani slyšet. Muž tedy vzal svou manželku+ a vyvedl jim ji ven. Znásilňovali ji a zneužívali celou noc, až do rána. Potom ji za úsvitu poslali pryč.
26 Brzy ráno se ta žena vrátila a padla u vchodu do domu, kde byl její pán. Ležela tam, dokud se nerozednilo.
27 Když její pán ráno vstal a otevřel dveře domu, aby pokračoval v cestě, uviděl, jak jeho manželka leží u vchodu do domu s rukama na prahu.
28 Řekl jí: „Vstávej, půjdeme.“ Ale neodpovídala. A tak ji naložil na osla a vydal se na cestu domů.
29 Když přišel domů, vzal velký nůž, rozsekal tělo své manželky podle kostí na 12 částí a na každé území Izraele poslal jednu část.
30 Všichni, kdo to viděli, říkali: „Něco takového se ještě nikdy nestalo ani to nebylo vidět od doby, kdy Izraelité vyšli z Egypta, až dodnes. Zamyslete se,* poraďte se+ a řekněte, co s tím.“
Poznámky
^ Nebo „konkubínu“.
^ Dosl. „posilníš své srdce“.
^ Nebo „a ať se tvé srdce cítí dobře“.
^ Dosl. „posilníš své srdce“.
^ Nebo „konkubínou“.
^ Dosl. „do svého stanu“.
^ Nebo možná „a sloužím v Jehovově domě“.
^ Dosl.: „Pokoj tobě.“
^ Nebo „směs krmiva“.
^ Nebo „můžete je zneužít a udělat, co je dobré ve vašich očích“.
^ Nebo „zaměřte na to své srdce“.
