1. Jakou čest máme?

JE PRO nás velká čest, že můžeme být součástí Jehovovy organizace. Jsme v duchovním ráji, ve kterém je spousta mírných a šťastných lidí. Jaké místo ve sboru máš ty?

2. Jaké přirovnání použil apoštol Pavel v několika svých dopisech?

² Hodně se o tom můžeme dozvědět z přirovnání, které v několika svých dopisech použil apoštol Pavel. V každém z nich přirovnal sbor k lidskému tělu. A jednotlivé bratry a sestry ve sboru přirovnal k částem těla. (Řím. 12:4–8; 1. Kor. 12:12–27; Ef. 4:16)

3. Nad kterými třemi věcmi se v tomto článku zamyslíme?

³ V tomto článku se zamyslíme nad třemi důležitými věcmi, které se můžeme z Pavlova přirovnání naučit. Nejdřív si ukážeme, že každý z nás má ve sboru své místo. * Pak si řekneme, co můžeme dělat, když máme pocit, že ve sboru nejsme užiteční. Nakonec si ukážeme, proč bychom dary, které máme, měli co nejvíc používat ve prospěch sboru.

4. Co se učíme z Římanům 12:4, 5?

⁴ První věc, kterou se z Pavlova přirovnání můžeme naučit, je to, že každý z nás má v Jehovově duchovní rodině důležité místo. Pavel svoje přirovnání začíná těmito slovy: „Jako má naše tělo mnoho částí, ale všechny nemají stejnou úlohu, tak i my, přestože je nás mnoho, tvoříme díky jednotě s Kristem jedno tělo. A jako jednotlivci jsme části, které patří k sobě.“ (Řím. 12:4, 5) Co tím chtěl Pavel říct? Každý z nás má ve sboru jinou úlohu, ale každý je důležitý.

5. Jaké dary dal Jehova svému sboru?

⁵ Když přemýšlíš o lidech, kteří mají ve sboru nějaké místo, možná tě hned napadnou ti, kdo ho vedou. (1. Tes. 5:12; Hebr. 13:17) A skutečně je to tak – Jehova dal prostřednictvím Krista svému sboru „lidi jako dary“. (Ef. 4:8) K těmto darům patří členové vedoucího sboru, pomocníci vedoucího sboru, členové výborů poboček, krajští dozorci, celodobí instruktoři, sboroví starší a služební pomocníci. Všichni tito bratři jsou jmenováni svatým duchem, aby pečovali o Jehovovy drahocenné ovečky a posilovali sbory. (1. Petra 5:2, 3)

6. O co se podle 1. Tesaloničanům 2:6–8 snaží jmenovaní bratři?

⁶ Bratři jsou jmenováni svatým duchem, aby ve sboru vykonávali různé úkoly. Stejně jako různé části těla, třeba ruce nebo nohy, pracují tak, aby z toho mělo užitek celé tělo, tak i jmenovaní bratři tvrdě pracují k užitku celého sboru. Nedělají to proto, aby je druzí oslavovali. Jde jim o to, aby bratry a sestry povzbuzovali a posilovali. (Přečti 1. Tesaloničanům 2:6–8.) Za takové nesobecké a duchovně způsobilé muže jsme Jehovovi moc vděční!

7. Jak Jehova odměňuje celodobé služebníky?

⁷ Někteří ve sboru slouží jako misionáři a zvláštní nebo pravidelní průkopníci. Tito bratři a sestry se po celém světě naplno věnují kázání a vyučování. Pomohli tak mnoha lidem, aby se stali učedníky Ježíše Krista. I když toho v hmotném ohledu moc nemají, Jehova je odměňuje tím, že mají bohatý život. (Mar. 10:29, 30) Jsme moc rádi, že tito milovaní bratři a sestry jsou s námi ve sboru.

8. Proč je každý zvěstovatel pro Jehovu drahocenný?

⁸ Jsou jmenovaní bratři a celodobí služebníci jediní, kdo mají své místo ve sboru? Vůbec ne! Každý zvěstovatel dobré zprávy je pro Jehovu i pro sbor drahocenný. (Řím. 10:15; 1. Kor. 3:6–9) Vždyť jedním z nejdůležitějších cílů sboru je činit učedníky Ježíše Krista. (Mat. 28:19, 20; 1. Tim. 2:4) Všichni zvěstovatelé ve sboru, pokřtění i nepokřtění, považují službu za prioritu. (Mat. 24:14)

9. Proč si vážíš sester ve sboru?

⁹ Důstojné místo ve sboru dává Jehova sestrám. Těchto manželek, matek, vdov a svobodných sester, které mu věrně slouží, si moc váží. V Bibli se píše o mnoha výjimečných ženách, ze kterých měl Bůh radost. Jsou chválené jako krásné příklady moudrosti, víry, horlivosti, odvahy, štědrosti a pracovitosti. (Luk. 8:2, 3; Sk. 16:14, 15; Řím. 16:3, 6; Filip. 4:3; Hebr. 11:11, 31, 35) Jsme Jehovovi vděční, že ve sborech jsou sestry, které mají stejně krásné vlastnosti.

10. Proč si vážíš bratrů a sester, kteří už mají svůj věk?

¹⁰ Je skvělé, že ve sboru máme i věkem starší bratry a sestry. Mnozí z nich věrně slouží Jehovovi celý svůj život. Jiní se o biblické pravdě dozvěděli poměrně nedávno. Mnozí z nich ale mají zdravotní problémy, které s vysokým věkem souvisí. Kvůli tomu nemůžou ve sboru a ve službě dělat tolik, kolik by chtěli. Přesto využívají veškerou svoji energii, aby druhé povzbuzovali a školili. Z jejich zkušeností můžeme hodně načerpat. Pro Jehovu i pro nás jsou krásní. (Přísl. 16:31)

11., 12. Čím tě povzbuzují mladí ve sboru?

¹¹ Zamysli se taky nad mladými. Řeší hodně problémů, protože vyrůstají ve světě, který ovládá Satan a který je plný zkažených názorů. (1. Jana 5:19) Přesto podávají komentáře na shromážděních, chodí do služby a odvážně se zastávají svojí víry. To nás všechny povzbuzuje. Mladí, buďte si jistí, že máte důležité místo ve sboru! (Žalm 8:2)

¹² Pro některé bratry a sestry je ale těžké uvěřit, že jsou ve sboru užiteční. Co může každému z nás pomoct, aby cítil, že tam svoje místo má? To si teď ukážeme.

13., 14. Proč můžou mít někteří pocit, že pro sbor nejsou přínosem?

¹³ Všimni si druhého poučení z Pavlova přirovnání. Pavel upozorňuje na problém, se kterým dnes bojuje dost lidí. Je pro ně těžké uvěřit, že jsou pro sbor přínosem. Pavel napsal: „Kdyby noha řekla: ‚Nejsem ruka, a proto nepatřím k tělu‘, neznamená to, že není částí těla. A kdyby ucho řeklo: ‚Nejsem oko, a proto nepatřím k tělu‘, neznamená to, že není částí těla.“ (1. Kor. 12:15, 16) Co tím chtěl Pavel říct?

¹⁴ Když se srovnáváš s druhými ve sboru, můžeš sám sebe vidět zkresleně. Někteří jsou třeba vynikající učitelé, dobří organizátoři nebo schopní pastýři. Možná máš pocit, že nikdy nebudeš tak dobrý jako oni. Je z toho vidět, že jsi pokorný. (Filip. 2:3) Dávej si ale pozor. Pokud se pořád srovnáváš s někým, kdo v něčem vyniká, budeš ze sebe jenom zklamaný. Můžeš si dokonce myslet, že ve sboru žádné místo nemáš, jak řekl Pavel. Co ti může pomoct takové pocity překonat?

15. Jak bychom měli podle 1. Korinťanům 12:4–7 vnímat dary, které máme?

¹⁵ Zamysli se nad tímhle: Jehova dal některým křesťanům v prvním století zázračné dary svatého ducha, ale ne všem dal stejný dar. (Přečti 1. Korinťanům 12:4–11.) I když jim Jehova svěřil různé dary a schopnosti, každý křesťan byl užitečný. Dnes takové zázračné dary ducha nemáme. Poučení ale platí i pro nás. Nemáme sice stejné schopnosti, ale pro Jehovu jsme všichni užiteční.

16. Jakou radu apoštola Pavla bychom měli uplatnit?

¹⁶ Místo abychom se srovnávali s jinými křesťany, měli bychom uplatnit inspirovanou radu apoštola Pavla: „Ať každý zkoumá své vlastní skutky. Potom bude jeho radost vyplývat z toho, co dělá on sám, a ne ze srovnání s někým jiným.“ (Gal. 6:4)

17. Jak nám může Pavlova rada pomoct?

¹⁷ Pokud se budeme řídit Pavlovou radou a budeme zkoumat své vlastní skutky, možná zjistíme, že máme jedinečné dary a schopnosti. Například starší možná není vynikající učitel na podiu, ale dokáže působivě vyučovat lidi ve službě. Možná není tak dobrý organizátor jako jiní starší ve sboru, ale může být známý jako milující pastýř, ke kterému si zvěstovatelé rádi chodí pro biblickou radu. Anebo má pověst pohostinného člověka. (Hebr. 13:2, 16) Když jasně uvidíme svoje silné stránky a dary, budeme mít důvod cítit se ve sboru užiteční. A pravděpodobně nebudeme závidět bratrům a sestrám, kteří mají jiné dary než my.

18. Jak můžeme rozvíjet své schopnosti?

¹⁸ Ať už máme ve sboru jakékoli místo, každý z nás by měl mít touhu zlepšovat se ve službě a rozvíjet své schopnosti. Aby se nám to dařilo, dostáváme od Jehovovy organizace úžasné školení. Například na shromáždění v týdnu dostáváme rady, jak být šikovnější ve službě. Využíváš toto školení naplno?

19. Jak můžeš dosáhnout cíle jít na školu pro zvěstovatele Království?

¹⁹ Další skvělé vzdělávání nabízí škola pro zvěstovatele Království. Můžou se jí účastnit bratři a sestry, kteří jsou v celodobé službě a je jim mezi 23 a 65 lety. Možná máš pocit, že je to pro tebe nedosažitelný cíl. Ale místo aby sis udělal seznam důvodů, proč na ni nemůžeš jít, udělej si seznam důvodů, proč na ni jít chceš. Pak si vytvoř plán, který ti pomůže splňovat požadavky, aby ses mohl přihlásit. * Když uděláš, co bude v tvých silách, a Jehova ti pomůže, může se z nemožného stát skutečnost.

20. Co se dozvídáme z Římanům 12:6–8?

²⁰ Třetí poučení z Pavlova přirovnání najdeme v Římanům 12:6–8. (Přečti.) Tady Pavel znovu ukazuje, že lidé ve sboru mají různé dary. Teď ale zdůrazňuje, že ať už máme jakékoli dary, měli bychom je používat k posilování a povzbuzování sboru.

21., 22. Co se učíme od Roberta a Felice?

²¹ Zamysli se nad tím, co zažil bratr, kterému budeme říkat Robert. Sloužil v zahraničí, ale potom byl přidělen do betelu v zemi, odkud pocházel. I když ho bratři ujistili, že k této změně nedošlo proto, že by udělal něco špatně, řekl: „Celé měsíce jsem se nedokázal zbavit pocitu, že jsem selhal. Byly chvíle, kdy bych z betelu nejradši odešel.“ Jak zase získal radost? Jiný starší mu připomněl, že díky tomu, že nás Jehova školil v předchozích úkolech, pro něj můžeme být užitečnější teď. Robert si uvědomil, že se musí přestat ohlížet za minulostí a musí se soustředit na to, co by mohl dělat v současnosti.

²² S podobnými pocity bojoval bratr Felice Episcopo. V roce 1956 se svou manželkou absolvoval školu Gilead a začal sloužit v Bolívii jako krajský dozorce. V roce 1964 se jim narodilo dítě. Felice řekl: „Bylo pro nás velmi těžké opustit pověření, které jsme měli tak rádi. Musím přiznat, že jsem promarnil asi rok tím, že jsem se litoval. Ale s Jehovovou pomocí jsem svůj postoj změnil a zaměřil se na úlohu rodiče.“ Cítíš se podobně jako Robert nebo Felice? Je ti líto, že úkol, který jsi měl v Jehovově organizaci tak rád, už dělat nemůžeš? Pokud je to tak, budeš šťastnější, když se zaměříš na to, co můžeš pro Jehovu a své bratry dělat právě teď. Své dary a schopnosti naplno používej ve prospěch druhých a zažiješ radost z toho, že můžeš posilovat sbor.

23. a) O čem bychom měli přemýšlet? b) Na co si odpovíme v příštím článku?

²³ Každý z nás je pro Jehovu drahocenný. Jehova si přeje, abychom cítili, že jsme součástí jeho rodiny. Pokud budeme přemýšlet o tom, jak můžeme posilovat bratry a sestry, a tvrdě na tom pracovat, nejspíš nebudeme mít pocit, že do sboru nepatříme. Jak se ale díváš na druhé ve sboru? Jak jim můžeme dát najevo, že si jich vážíme? Na tyto důležité otázky si odpovíme v příštím článku.