1. Proč se Kain rozhodl špatně a k čemu to vedlo?

KAIN měl na výběr – buď svoje špatné emoce ovládne, nebo dovolí, aby emoce ovládly jeho. Ať se rozhodne tak nebo tak, ovlivní to celý jeho život. Rozhodl se špatně, což skončilo smrtí jeho věrného bratra Abela a narušilo to Kainův vztah se Stvořitelem. (1. Mojž. 4:3–16)

2. Proč je důležité umět se rozhodovat správně?

² I my se v životě musíme rozhodovat. Ne každé rozhodnutí je otázkou života a smrti. Hodně jich ale může mít zásadní vliv na náš život. Když se umíme správně rozhodovat, může nám to pomoct žít relativně klidně a spokojeně. Můžeme se vyhnout zmatkům, sporům a zklamáním. (Přísl. 14:8)

3. a) Co nám pomůže rozhodovat se moudře? b) O kterých otázkách budeme uvažovat?

³ Co nám pomůže rozhodovat se moudře? V každém případě musíme důvěřovat Bohu a nepochybovat, že je ochotný a schopný nám v tom pomáhat. Také musíme věřit tomu, co nechal zapsat do svého Slova, a na jeho rady se spoléhat. (Přečti Jakuba 1:5–8.) Když svůj vztah s Jehovou posilujeme a naše láska k jeho Slovu roste, pomáhá nám to důvěřovat, že ví, co je pro nás nejlepší. Zvykneme si pak před každým rozhodnutím prozkoumat, co k tomu říká Bible. Jak ale můžeme zlepšit svoji schopnost správně se rozhodovat? A měli bychom vůbec někdy svá rozhodnutí měnit?

4. Jaké rozhodnutí musel Adam udělat a k jakým následkům to vedlo?

⁴ Od začátku lidské historie museli muži i ženy dělat závažná rozhodnutí. Adam si musel vybrat, jestli poslechne Stvořitele, nebo Evu. Rozhodl se, že poslechne svoji manželku, která ho přiměla udělat velmi špatné rozhodnutí. Výsledkem bylo, že byl z ráje vyhnán a nakonec zemřel. To byl ale teprve začátek. Následky Adamova chybného rozhodnutí neseme dodnes.

5. Jak bychom se měli dívat na odpovědnost se rozhodovat?

⁵ Někteří lidé si myslí, že život by byl příjemnější, kdybychom se rozhodovat nemuseli. Myslíš si to také? Nezapomeň, že Jehova nestvořil lidi jako roboty, neschopné přemýšlet a rozhodovat se. Máme přece Bibli, z které se učíme, jak se rozhodovat moudře. Když Jehova chce, abychom používali svoji schopnost se rozhodovat, myslí to s námi dobře. Dokládají to následující příklady.

6. Před jakým rozhodnutím stáli Izraelité ve starověku? (Viz úvodní obrázek.)

⁶ Když se starověcí Izraelité usídlili v Zaslíbené zemi, měli před sebou důležité rozhodnutí – museli si vybrat, jestli budou uctívat Jehovu, nebo sloužit jiným bohům. (Přečti Jozua 24:15.) To se mohlo zdát jako jednoduché rozhodnutí, ale ve skutečnosti šlo o život. V období soudců se Izraelité opakovaně rozhodli nemoudře. Odvrátili se od Jehovy a začali uctívat falešné bohy. (Soud. 2:3, 11–23) Nebo se zamysli nad jinou událostí z pozdějších dějin Božího lidu. Prorok Elijáš jasně řekl Izraelitům, aby si vybrali, jestli budou sloužit Jehovovi, nebo falešnému bohu Baalovi. (1. Král. 18:21) Pokáral je za to, že jsou nerozhodní. Možná si myslíš, že rozhodnout se tehdy nebylo těžké, protože je vždycky moudré a prospěšné sloužit Jehovovi. Nikoho rozumného by ani nelákalo uctívat Baala. Přesto Izraelité „[kulhali] mezi dvěma různými názory“. Elijáš je tedy moudře vybídl, aby si vybrali, že budou uctívat pravého Boha Jehovu.

7. Proč pro ně bylo těžké rozhodnout se moudře?

⁷ Proč mohlo být pro Izraelity tak těžké rozhodnout se moudře? Zaprvé, přestali věřit v Jehovu a nechtěli ho poslouchat. Nedůvěřovali mu a nevěnovali čas tomu, aby se o něm učili a čerpali jeho moudrost. (Žalm 25:12) Zadruhé, dovolili, aby je ovlivňovali lidé z jiných národů, nebo aby za ně dokonce rozhodovali. Cizinci, kteří žili na izraelském území a neuctívali Jehovu, zkazili jejich mysl, takže se Izraelité začali věnovat pohanskému uctívání. Před tím je ale Jehova varoval už mnoho let dopředu. (2. Mojž. 23:2)

8. Co důležitého se učíme z příkladu Izraelitů?

⁸ Z příkladu Izraelitů se učíme, že pokud se chceme moudře rozhodovat, musíme používat Boží Slovo. V Galaťanům 6:5 čteme tuto připomínku: „Nakonec stejně každý bude před Bohem zodpovídat za svoje činy.“ (Slovo na cestu) Odpovědnost rozhodovat za nás bychom neměli házet na někoho jiného. Naopak bychom si měli sami zjistit, co je správné v Božích očích, a podle toho jednat.

9. Proč může být nebezpečné nechat druhé rozhodovat za nás?

⁹ Jak by se mohlo stát, že by za nás rozhodovali druzí? Kdybychom pod jejich nátlakem dělali špatná rozhodnutí. (Přísl. 1:10, 15) Ať už se nás ale snaží přimět k čemukoli, řídit se biblicky školeným svědomím je naše osobní odpovědnost. Pokud dovolíme, aby druzí rozhodovali za nás, vlastně tím dáváme najevo, že jsme se rozhodli je následovat. I to je možnost, ale může vést ke katastrofě.

10. Co zdůraznil apoštol Pavel galatským křesťanům?

¹⁰ To, že je nebezpečné nechat za sebe v osobních záležitostech rozhodovat druhé, apoštol Pavel zdůraznil galatským křesťanům. (Přečti Galaťanům 4:17.) Někteří ve sboru chtěli rozhodovat v osobních věcech za druhé, aby je odvedli od apoštolů. Proč? Byli to sobečtí lidé, kteří toužili po významném postavení. Překročili svoje hranice tím, že nerespektovali odpovědnost svých bratrů a sester dělat vlastní rozhodnutí.

11. Jak můžeme druhým pomoct, když se rozhodují v osobních záležitostech?

¹¹ Pavel respektoval právo svých bratrů svobodně se rozhodovat a dal nám tím vynikající příklad. (Přečti 2. Korinťanům 1:24.) Když dnes starší někomu dávají radu v osobní záležitosti, měli by Pavlův příklad napodobovat. Rádi křesťanům poskytnou informace založené na Bibli, ale dávají si pozor, aby za jednotlivé bratry a sestry nerozhodovali. A je to rozumné, protože za svá rozhodnutí ponesou odpovědnost zvěstovatelé. Poučení je tedy jasné: Můžeme druhým projevit zájem tím, že jim poukážeme na biblické zásady nebo rady. Přesto je to jejich právo a odpovědnost udělat osobní rozhodnutí. Pokud se rozhodnou moudře, budou z toho mít užitek. Nikdy bychom si neměli myslet, že máme oprávnění rozhodovat za ně.

12., 13. Proč je nebezpečné řídit se srdcem, když jsme rozzlobení nebo na dně?

¹² Lidé dnes často říkají: „Jdi za svým srdcem.“ To ale může být nebezpečné. A svým způsobem je to i nebiblické. Boží Slovo nám radí, abychom se nerozhodovali na základě toho, co nám říká naše nedokonalé srdce nebo pouhé emoce. (Přísl. 28:26) A z biblických zpráv poznáváme, že když člověk následuje srdce, vede to ke smutným koncům. Hlavní příčina je to, že srdce nedokonalých lidí „je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání“. (Jer. 3:17; 13:10; 17:9; 1. Král. 11:9) Takže jak by to mohlo dopadnout, kdybychom se při rozhodování řídili srdcem?

¹³ Podle Bible máme milovat Jehovu celým svým srdcem a milovat bližní jako sami sebe. (Mat. 22:37–39) Ale verše citované v předchozím odstavci poukazují na to, že je nebezpečné, když emoce ovládají naše myšlení a jednání. Co by se například mohlo stát, kdybychom se rozhodovali ve chvíli, kdy jsme rozzlobení? Pokud jsme to už někdy zažili, tak je odpověď nasnadě. (Přísl. 14:17; 29:22) A jak pravděpodobné je, že se rozhodneme moudře, když jsme na dně? (4. Mojž. 32:6–12; Přísl. 24:10) Pamatuj na to, že podle Bible je moudré být „otrokem Božího zákona“. (Řím. 7:25) Když se tedy rozhodujeme v něčem zásadním, neměli bychom se nechat ovládat emocemi.

14. Jak víme, že změnit svoje rozhodnutí může být někdy správné?

¹⁴ Chceme dělat moudrá rozhodnutí. To ale neznamená, že je nemůžeme nikdy změnit. Bývají situace, kdy je namístě nějaké rozhodnutí přehodnotit. Všimni si, jaký příklad v tom dal Jehova při jednání s obyvateli Ninive za doby Jonáše. „Když Bůh uviděl, jak se zachovali a jak se odvrátili od svých zlých cest, slitoval se a přestože řekl, že s nimi naloží zle, upustil od toho a neprovedl to.“ (Jon. 3:10, Bible21) Dal tím najevo rozumnost, pokoru a soucit. Kromě toho na rozdíl od lidí nejedná v návalu vzteku.

15. Co by nás mohlo vést ke změně rozhodnutí?

¹⁵ Přehodnotit svoje rozhodnutí může být někdy prospěšné. Může to být například tehdy, když se změní okolnosti. V takovém případě to občas udělal i Jehova. (1. Král. 21:20, 21, 27–29; 2. Král. 20:1–5) Jindy by se mohlo stát, že se k nám dostanou nové informace. Například král David byl dezinformován ohledně Saulova vnuka Mefibošeta. Potom co získal správné informace, svoje rozhodnutí změnil. (2. Sam. 16:3, 4; 19:24–29) Někdy může být moudré udělat to podobně.

16. a) Co například nám pomůže moudře se rozhodovat? b) Proč je někdy potřeba rozhodnutí změnit?

¹⁶ Boží Slovo nám radí, abychom při rozhodování o důležitých věcech nebyli ukvapení. (Přísl. 21:5) Když si vyhradíme čas na to, abychom dobře popřemýšleli o všech aspektech nebo informacích, které se rozhodnutí týkají, pravděpodobně to přinese lepší výsledky. (1. Tes. 5:21) Hlava rodiny by si měla udělat čas a prozkoumat, co k dané věci říká Bible a naše publikace, a měla by vzít v úvahu názory ostatních členů rodiny. Vzpomeň si, že Bůh vybídl Abrahama, aby naslouchal své manželce. (1. Mojž. 21:9–12) Věnovat čas studiu by měli také starší. A když se objeví nějaká nová informace, na základě které je zapotřebí změnit názor a předchozí rozhodnutí, rozumní a pokorní starší nebudou mít obavy z toho, že ztratí úctu ostatních. Jejich příkladem se můžeme řídit všichni. Díky tomu bude ve sboru pokoj a jednota. (Sk. 6:1–4)

17. Co ti pomůže odpovědně se rozhodovat v důležitých otázkách?

¹⁷ Některá rozhodnutí jsou závažnější než jiná, a je proto potřeba o nich víc přemýšlet a víc se modlit, což vyžaduje čas. Někteří křesťané stojí před rozhodnutím, jestli vstoupí do manželství a s kým. Jiným vážným rozhodnutím, které může přinést bohatou odměnu, je to, do jakého druhu celodobé služby se pustit a kdy. V takových situacích je důležité plně důvěřovat tomu, že Jehovovy rady jsou moudré. (Přísl. 1:5) Je proto zásadní hledat pomoc u toho nejlepšího zdroje, kterým je Bible, a modlit se o vedení. A nezapomeň, že Jehova ti pomůže vytříbit si vlastnosti potřebné k tomu, abys dělal rozhodnutí, která jsou v souladu s jeho vůlí. Když se budeš rozhodovat v důležitých otázkách, zvykni si ptát se: Dám tímto rozhodnutím najevo, že miluju Jehovu? Přinese to radost a pokoj do naší rodiny? A ukážu tím, že jsem trpělivý a laskavý?

18. Proč od nás Jehova očekává, že budeme dělat vlastní rozhodnutí?

¹⁸ Jehova nás nenutí, abychom ho milovali a sloužili mu. Dal nám svobodnou vůli a respektuje, že máme odpovědnost a právo sami si zvolit, jestli mu budeme sloužit. (Jozue 24:15; Kaz. 5:4) Ale pokud jde o jiná rozhodnutí, která jsme udělali na základě jeho rad, očekává, že je uskutečníme. Jestliže věříme Jehovovým radám a uplatňujeme jeho zásady, můžeme dělat moudrá rozhodnutí. A ukážeme, že jsme stálí „na všech svých cestách“. (Jak. 1:5–8; 4:8)