1. Jak můžeme napodobovat našeho milujícího Otce Jehovu?

JEHOVA nás hluboce miluje. (Jan 3:16) Našeho milujícího Otce chceme napodobovat, a proto se snažíme řídit vybídkou „projevujte soucítění, mějte bratrskou náklonnost, buďte něžně soucitní“. Chceme se tak chovat ke všem lidem, především ale k těm, „kdo jsou nám příbuzní ve víře“. (1. Petra 3:8; Gal. 6:10) Když někdo z naší duchovní rodiny prožívá těžkosti, pomůžeme mu.

2. O čem teď budeme přemýšlet?

² Všichni, kdo si přejí patřit do Jehovovy rodiny, budou prožívat stresové situace. (Mar. 10:29, 30) S tím, jak se blíží konec tohoto světa, budeme pravděpodobně muset zvládat stále víc zkoušek. Jak můžeme jeden druhému pomáhat? Prozkoumejme, co se můžeme naučit z biblických zpráv o Lotovi, Jobovi a Noemi. Také si uvedeme, jaké problémy řeší někteří bratři a sestry, a ukážeme si, jak jim můžeme pomáhat.

3. Jaké špatné rozhodnutí udělal Lot, jak to dokládá 2. Petra 2:7 a 8, a k čemu to vedlo?

³ Lot udělal špatné rozhodnutí, když si vybral život mezi extrémně nemorálními lidmi v Sodomě. (Přečti 2. Petra 2:7, 8.) Byla to sice prosperující oblast, ale Lot za přestěhování do Sodomy zaplatil vysokou cenu. (1. Mojž. 13:8–13; 14:12) Jeho manželka si zjevně to město nebo některé jeho obyvatele tak oblíbila, že neposlechla Jehovu. Když Bůh způsobil, že na tu oblast pršel oheň a síra, přišla o život. Přemýšlej také o dvou Lotových dcerách. Byly zasnoubené s muži, kteří v Sodomě zemřeli. Lot přišel o domov, majetek, a co bylo nejbolestnější, o manželku. (1. Mojž. 19:12–14, 17, 26) Přestal mít Jehova s Lotem v tomto náročném období trpělivost? Ne.

4. Jak Jehova ukázal, že má s Lotem trpělivost? (Viz obrázek na titulní straně.)

⁴ I když se Lot rozhodl žít v Sodomě, Jehova s ním měl soucit a poslal anděly, aby ho i s rodinou zachránili. Ale místo aby Lot naléhavý pokyn andělů okamžitě poslechl, „stále otálel“. Andělé ho museli chytit za ruku a pomoct jemu i jeho rodině z města utéct. (1. Mojž. 19:15, 16) Potom mu řekli, aby utekl do hor. Ale místo aby Jehovu poslechl, prosil, aby mohl utéct do nedalekého města. (1. Mojž. 19:17–20) Jehova mu trpělivě naslouchal a dovolil mu to. Později začal mít Lot ze života v tom městě strach a přestěhoval se do hor – přesně do té oblasti, kam ho Jehova poslal už předtím. (1. Mojž. 19:30) Jehova dal najevo opravdu výjimečnou trpělivost! Jak ho můžeme napodobovat?

5., 6. Jak se můžeme řídit vybídkou z 1. Tesaloničanům 5:14?

⁵ Stejně jako Lot i někdo z naší duchovní rodiny může udělat špatné rozhodnutí a způsobit si tak vážné problémy. Kdyby se to stalo, jak bys reagoval? Mohli bychom mít sklon říct mu, že sklízí, co zasel, a byla by to pravda. (Gal. 6:7) Můžeme ale udělat něco lepšího. Můžeme mu pomoct podobným způsobem, jakým Jehova pomohl Lotovi. Jak?

⁶ Jehova k Lotovi poslal anděly nejenom proto, aby ho varovali, ale také aby mu pomohli uniknout katastrofě, která Sodomu čekala. Podobně možná musíme varovat našeho bratra, když vidíme, že se řítí do problémů. Snad mu ale také můžeme pomoct. I když biblické rady, které dostává, hned neuplatňuje, měli bychom být trpěliví. Buďme jako ti dva andělé. Spíš než abychom to s naším bratrem vzdali a odvrátili se od něj, měli bychom přemýšlet, jak mu prakticky pomoct. (1. Jana 3:18) Možná ho budeme muset obrazně řečeno chytit za ruku a pomoct mu, aby uplatnil dobré rady, které dostává. (Přečti 1. Tesaloničanům 5:14.)

7. Jak můžeme Jehovu napodobovat v tom, jak se díval na Lota?

⁷ Jehova se mohl zaměřit na Lotovy chyby, ale neudělal to. Později vedl apoštola Petra, aby o Lotovi napsal, že to byl spravedlivý muž. Jsme moc šťastní, že Jehova nám naše chyby odpouští! (Žalm 130:3) Můžeme se na bratry a sestry dívat podobně, jako se Jehova díval na Lota? Když se budeme zaměřovat na jejich hezké vlastnosti, budeme s nimi mít větší trpělivost. Oni zase s větší pravděpodobností přijmou nabízenou pomoc.

8. K čemu nás bude motivovat soucit?

⁸ Na rozdíl od Lota Job netrpěl kvůli tomu, že by se špatně rozhodl. Přesto zažíval velké těžkosti: Přišel o majetek, o postavení ve společnosti a o zdraví. A co hůř, jemu i jeho manželce zemřely všechny děti. Také ho kritizovali tři falešní přátelé. Proč s ním neměli soucit? Jedním důvodem bylo to, že viděli jenom vnější stránku jeho situace. Proto dospěli ke špatnému závěru a Joba drsně odsoudili. Jak můžeme předejít tomu, že bychom udělali podobnou chybu? Pamatuj, že jenom Jehova zná všechna fakta týkající se situace druhého člověka. Pozorně poslouchej, co ten, kdo prožívá bolest, říká. A dělej víc, než že ho budeš jenom poslouchat. Také se snaž představit si, jakou bolest cítí. Jedině pak dokážeš svému bratrovi nebo sestře projevit empatii.

9. V čem nám soucit zabrání a proč?

⁹ Soucit nám zabrání šířit drby o problémech, které někdo řeší. Pomlouvač sbor neupevňuje, naopak ho strhává. (Přísl. 20:19; Řím. 14:19) Není to laskavý člověk, ale bezohledný a jeho slova můžou někomu, kdo už beztak trpí, ubližovat. (Přísl. 12:18; Ef. 4:31, 32) Mnohem lepší je, když u druhého hledáme hezké vlastnosti a přemýšlíme, jak mu můžeme s jeho těžkostmi pomoct.

10. Co se učíme z vyjádření u Joba 6:2 a 3?

¹⁰ Přečti Joba 6:2, 3. Job někdy mluvil neuváženě. Některé věci, které řekl, ale později vzal zpět. (Job 42:6) Podobně jako Job i člověk, který řeší nějaký stresující problém, může říct něco neuváženého, něco, čeho později lituje. Jak bychom na to měli reagovat? Spíš než abychom byli kritičtí, měli bychom být soucitní. Nezapomeň, že Jehova nechtěl, abychom měli problémy a byli ve stresu. Je proto pochopitelné, když věrný Jehovův služebník, který je pod tlakem, mluví bezmyšlenkovitě. I když říká něco nesprávného o Jehovovi nebo o nás, neměli bychom se na něj hned rozzlobit ani bychom ho za to neměli soudit. (Přísl. 19:11)

11. Jak můžou starší jednat jako Elihu?

¹¹ Člověk, který řeší nějaký složitý problém, občas také potřebuje, aby ho někdo usměrnil nebo napomenul. (Gal. 6:1) Jak to starší můžou udělat? Měli by napodobovat Elihua, který Jobovi empaticky naslouchal. (Job 33:6, 7) Usměrnil ho, až když pochopil, co si Job myslí. Starší, kteří chtějí jednat jako Elihu, druhému pozorně naslouchají a snaží se pochopit jeho situaci. Když mu pak dají nějakou radu, s větší pravděpodobností zapůsobí na jeho srdce.

12. Jaký dopad měla na Noemi smrt jejího manžela a dvou synů?

¹² Noemi věrně sloužila Jehovovi a milovala ho. Potom co jí ale zemřel manžel a dva synové, si chtěla změnit jméno na „Mara“, což znamená „hořká“. (Rut 1:3, 5, 20, 21; ppč.) Její snacha Rut s ní v těžké době zůstala. Nejenom že své tchyni prakticky pomáhala, ale také ji utěšovala. Svými jednoduchými, upřímnými slovy jí vyjadřovala lásku a podporu. (Rut 1:16, 17)

13. Proč ti, kterým zemřel manželský partner, potřebují naši pomoc?

¹³ Když někomu z naší duchovní rodiny zemře manželský partner, potřebuje naši pomoc. Manžele můžeme přirovnat ke dvěma stromům, které rostou jeden vedle druhého. Během let se jejich kořeny propletou. Když je jeden strom vykořeněn a uhyne, ten druhý tím může být vážně zasažen. Podobně když někomu zemře jeho manželský partner, může dlouhou dobu prožívat silné emoce. Paula, * které tragicky zemřel manžel, říká: „Můj život se obrátil vzhůru nohama a cítila jsem se bezmocná. Přišla jsem o svého nejlepšího přítele. S manželem jsem mluvila o všem. Prožíval se mnou moje radosti a v těžkých chvílích mě podporoval. Na jeho rameni jsem se vždycky mohla vyplakat. Cítila jsem, jako by půlka mého já zemřela.“

14., 15. Jak můžeme utěšit někoho, komu zemřel manželský partner?

¹⁴ Jak můžeme utěšit někoho, komu zemřel manželský partner? Je důležité, abychom s ním mluvili, a to i když se možná cítíme trapně nebo nevíme, co říct. Paula, kterou jsme už zmínili, vypráví: „Chápu, že lidi se kvůli smrti cítí nesví. Bojí se, že to, co řeknou, vyzní špatně. Ale neslyšet nic je horší, než slyšet něco neobratného.“ Člověk, který truchlí, zřejmě neočekává, že řekneme něco hlubokého. Paula pokračuje: „Byla jsem vděčná za to, když přátelé prostě řekli: ‚Je mi to moc líto.‘“

¹⁵ William, kterému před několika lety zemřela manželka, říká: „Jsem vděčný za to, když druzí vyprávějí, co s mojí manželkou zažili. Ujišťuje mě to, že ji lidi měli rádi a vážili si jí. Taková podpora mi hodně pomáhá. Cítím hluboké uspokojení, protože moje žena pro mě byla moc vzácná a byla nedílnou součástí mého života.“ Bianca, která ovdověla, vypráví: „Utěšuje mě, když se se mnou druzí modlí a přečtou mi jeden nebo dva biblické verše. Pomáhá mi, když o mém manželovi mluví a když poslouchají, co o něm vyprávím já.“

16. a) Jak bychom měli pomáhat člověku, kterému zemřel někdo blízký? b) Jakou odpovědnost máme podle Jakuba 1:27?

¹⁶ Tak jako Rut zůstala s ovdovělou Noemi, měli bychom my dál podporovat ty, kterým zemřel někdo blízký. Paula říká: „Krátce po smrti mého manžela mi pomáhalo hodně lidí. Jak ale čas plynul, přišlo mi, že se životy druhých vrátily k normálu. Jenže můj život se úplně změnil. Když si druzí uvědomí, že pozůstalý potřebuje podporu celé měsíce, dokonce roky, je to obrovskou pomocí.“ Samozřejmě každý člověk je jiný. Někteří se novým okolnostem možná přizpůsobí poměrně rychle. Pro jiné je ale každá činnost, kterou kdysi dělali s milovaným člověkem, bolestnou připomínkou jeho smrti. Každý člověk truchlí jinak. Pamatujme, že Jehova nám svěřil tu čest a odpovědnost, abychom o ty, kterým zemřel manželský partner, pečovali. (Přečti Jakuba 1:27.)

17. Proč ten, koho opustil manželský partner, potřebuje naši pomoc?

¹⁷ Někteří se musí vyrovnávat s velkou bolestí a stresem, které jsou důsledkem toho, že je manželský partner opustil. Joyce, od které manžel odešel kvůli jiné ženě, říká: „Bolest, jakou jsem po rozvodu cítila, byla snad horší, než kdyby můj manžel zemřel. Kdyby zemřel, ať už tragicky, nebo kvůli nějaké nemoci, nebyla by to jeho volba. Ale v tomhle případě se sám rozhodl, že mě opustí. Cítila jsem se ponížená a bezcenná.“

18. Co můžeme dělat pro ty, kdo zůstali bez manželského partnera?

¹⁸ Když pro ty, kdo zůstali bez manželského partnera, děláme něco laskavého – a nemusí to být velké věci – ujišťujeme je o tom, že je máme rádi. Víc než kdy dřív potřebují dobré přátele. (Přísl. 17:17) Jak můžeš být takovým přítelem? Můžeš je pozvat na jednoduché jídlo. Můžeš jim také nabídnout, že společně strávíte nějaký volný čas nebo že půjdete do služby. Další možností je občas je pozvat na rodinné uctívání. Když to budeš dělat, Jehova z toho bude mít radost, protože „je blízko těm, kdo mají zlomené srdce“ a je „ochránce vdov“. (Žalm 34:18; 68:6, Bible21)

19. Co jsi rozhodnutý v souladu se slovy z 1. Petra 3:8 dělat?

¹⁹ Už brzy, až bude nad zemí vládnout Boží království, budou „dřívější tísně“ zapomenuty. Moc se těšíme na dobu, kdy tyto „věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce“. (Iz. 65:16, 17) Než se to stane skutečností, podporujme jeden druhého a svými slovy i skutky dávejme najevo, že milujeme každého, kdo patří do naší duchovní rodiny. (Přečti 1. Petra 3:8.)