1.–3. a) Zřejmě kdy byl napsán 147. žalm? b) Co se z rozboru 147. žalmu můžeme dozvědět?

KDYŽ někdo dobře splní nějaký úkol nebo se hezky zachová, zaslouží si pochvalu. Pokud to platí u lidí, o co víc to musí platit v případě Jehovy! Můžeme ho chválit za jeho ohromnou moc, jakou vidíme v tom, jak nádherně všechno vytvořil, nebo za hlubokou lásku, jakou nám projevil tím, že za nás obětoval svého Syna.

² Jehovu toužil chválit i pisatel 147. žalmu. A také k tomu vybízel druhé. (Přečti Žalm 147:1, 7, 12.)

³ Nevíme, kdo tím pisatelem byl, ale zdá se, že žil v době, kdy se Izraelité vrátili do Jeruzaléma po tom, co je Jehova vysvobodil z babylonského zajetí. (Žalm 147:2) To, že Jehovu mohli uctívat opět ve své zemi, bylo pro žalmistu důvodem, aby ho chválil. Uvedl ale ještě další důvody, proč to dělal. Které to byly? A proč Jehovu chválíš – neboli voláš „Halelujah!“ – ty?

4. Jak se asi Izraelité cítili, když je Kýros vysvobodil ze zajetí, a proč?

⁴ Představ si, jak muselo být Izraelitům v babylonském zajetí. Věznitelé jim posměšně říkali: „Zazpívejte nám jednu ze sionských písní.“ Jeruzalém, jejich největší důvod k radosti, byl v té době zničený. (Žalm 137:1–3, 6) Do zpěvu jim tedy zrovna nebylo. Měli zlomené srdce a potřebovali utěšit. Jehova splnil to, co předpověděl, a vysvobodil je prostřednictvím perského krále Kýra. Ten Babylon dobyl a prohlásil: „Jehova ... mě pověřil, abych mu vystavěl dům v Jeruzalémě... Kdokoli je mezi vámi ze všeho jeho lidu, Jehova, jeho Bůh, buď s ním. Ať tedy vyjde.“ (2. Par. 36:23) Takový vývoj událostí Izraelity v Babyloně určitě posílil.

5. Co žalmista napsal o Jehovově moci uzdravovat?

⁵ Jehova utěšil nejen izraelský národ jako celek, ale také každého jednotlivce. A to samé dělá i pro nás. Žalmista napsal, že Bůh „uzdravuje lidi se zlomeným srdcem a ovazuje jejich bolavá místa“. (Žalm 147:3) Jehova skutečně pečuje o ty, kdo mají problémy – ať už fyzické, nebo duševní. Touží po tom, aby nás utěšil a uzdravil naše citové rány. (Žalm 34:18; Iz. 57:15) Dává nám moudrost a sílu, takže můžeme zvládnout jakékoli těžkosti, které máme. (Jak. 1:5)

6. Proč je dobré zamyslet se nad slovy Žalmu 147:4? (Viz úvodní obrázek.)

⁶ Žalmista pak zvedl oči k nebi a řekl, že Jehova „sčítá počet hvězd“ a „všechny je nazývá jejich jmény“. (Žalm 147:4) Proč zdánlivě změnil téma a zmínil se o nebeských tělesech? Zamysli se nad tímto: Žalmista viděl nebe plné hvězd, ale neměl nejmenší ponětí o tom, jak moc jich ve skutečnosti je. Vědci dnes odhadují, že jenom v naší galaxii Mléčná dráha jich jsou miliardy. A galaxií jsou ve vesmíru možná tisíce miliard! Hvězdy opravdu spočítat nedokážeme, ale stvořitel je všechny zná jménem. To znamená, že každá hvězda je pro něj jedinečná. (1. Kor. 15:41) Dívá se tak i na lidi? Bůh, který ví, kde je každá hvězda v daný čas, zná osobně i tebe. Přesně ví, kde jsi, jak se cítíš a co v danou chvíli potřebuješ.

7. Co Jehova bere v úvahu, když nám pomáhá s problémy?

⁷ Jehova se o tebe nejen zajímá, ale také ti rozumí a má moc potřebnou k tomu, aby ti s problémy pomáhal. (Přečti Žalm 147:5.) Možná máš pocit, že je toho na tebe příliš a že to nemůžeš zvládnout. Jehova ví, na co už nestačíš, „pamatuje, že [jsi] prach“. (Žalm 103:14) Protože jsme nedokonalí, děláme znovu a znovu ty samé chyby. Mrzí nás, co někdy řekneme, že máme nesprávné touhy nebo že druhým něco závidíme. I když Jehova takové slabosti nemá, je úžasné, jak velké má pro nás pochopení. (Iz. 40:28)

8. Uveď příklad toho, jak je Jehova soucitný.

⁸ Možná jsi už zažil, jak ti v nějaké zkoušce pomohla Jehovova mocná ruka. (Iz. 41:10, 13) Uveďme si příklad Kjoko, pravidelné průkopnice, která se přestěhovala do nového působiště, kde si sáhla na dno svých sil. Jak jí Jehova dal najevo, že rozumí jejím problémům? V novém sboru bylo hodně bratrů a sester, kteří její pocity chápali. Vnímala to, jako by jí Jehova říkal: Mám tě opravdu rád, nejen proto, že jsi průkopnice, ale proto, že jsi má dcera a že jsi svůj život zasvětila mně. Chci, abys byla šťastná. Poznal jsi už i ty, že Jehovovo „porozumění je k nevylíčení“?

9., 10. Jak nám Jehova pomáhá především? Uveď příklad.

⁹ Všichni ale máme i fyzické potřeby – musíme jíst, mít co na sebe a kde bydlet. Někdy si možná děláš starosti, jestli budeš mít dost jídla. Je to ale Jehova, kdo vytvořil koloběhy v přírodě potřebné k tomu, aby naše planeta produkovala potravu. Dokonce ji dává i nenasytným mladým krkavcům. (Přečti Žalm 147:8, 9.) Pokud krmí je, můžeš si být jistý, že se po hmotné stránce postará i o tebe. (Žalm 37:25)

¹⁰ Nejdůležitější je, že Jehova nám dává, co potřebujeme, abychom měli silnou víru, a „pokoj, který převyšuje všechno myšlení“. (Fil. 4:6, 7) Zamysleme se nad tím, co zažili Mucuo a jeho manželka, kterým Jehova pomohl, když v roce 2011 Japonsko zasáhla vlna tsunami. Tehdy vylezli na střechu svého domu a jen taktak si zachránili život. Přišli ale skoro o všechno, co měli. Noc strávili v patře zničeného domu v zimě a naprosté tmě. Ráno hledali něco, co by je duchovně povzbudilo. To jediné, co našli, byla Ročenka svědků Jehovových z roku 2006. Když jí Mucuo listoval, všiml si podnadpisu „Nejničivější tsunami v zaznamenaných dějinách“. Bylo to o zemětřesení na Sumatře v roce 2004, po kterém následovalo to nejhorší tsunami, k jakému kdy došlo. Když si Mucuo s manželkou četli vyprávění bratrů a sester, rozplakali se. Oba cítili, že se o ně Jehova láskyplně postaral a povzbudil je tak, jak to právě potřebovali. Pomohl jim také po hmotné stránce. Od bratrů a sester dostali jídlo a oblečení. A ještě víc je povzbudilo, že jejich sbor navštívili zástupci Boží organizace. Mucuo říká: „Vnímal jsem, že Jehova je po boku každého z nás a stará se o nás. Byla to pro nás obrovská útěcha!“ Bůh se o nás stará hlavně v duchovním ohledu, ale uspokojuje i naše fyzické potřeby.

11. V jakém případě nám Jehova bude pomáhat?

¹¹ „Jehova ulevuje mírným.“ Miluje nás a vždycky je připravený nám pomoct. (Žalm 147:6a) V jakém případě z toho můžeme mít užitek? Musíme s ním mít dobrý vztah. A abychom takový vztah měli, musíme být mírní. (Sef. 2:3) Mírní lidé čekají, až Bůh napraví všechny křivdy a skoncuje s jejich utrpením. Takoví lidé mají Jehovovu přízeň.

12., 13. a) Pokud chceme, aby nám Jehova pomáhal, čemu se musíme vyhýbat? b) Z koho má Jehova radost?

¹² Naproti tomu Bůh „snižuje ničemné k zemi“. (Žalm 147:6b) To jsou silná slova! Pokud nechceme pocítit jeho hněv, ale chceme, aby s námi jednal s láskou, musíme nenávidět, co nenávidí on. (Žalm 97:10) Například musíme nenávidět nemravnost. To znamená, že se musíme vyhýbat všemu, co by k takovému špatnému jednání mohlo vést. K tomu patří i pornografie. (Žalm 119:37; Mat. 5:28) Může to být těžký boj, ale požehnání od Jehovy stojí za jakékoli úsilí.

¹³ Abychom v tomto boji zvítězili, musíme se spoléhat na Jehovu, ne na sebe. Co myslíš, měl by radost z toho, kdybychom hledali záchranu „v mohutnosti koně“, tedy spoléhali se na to, na co se spoléhají lidé? V žádném případě! Nemyslíme si ani, že pomoc najdeme „v nohou muže“, neboli že se nějak zachráníme sami nebo že nás zachrání jiný člověk. (Žalm 147:10) Naopak, musíme se modlit a prosit Jehovu o pomoc. Na rozdíl od lidí, Jehovu naše snažné prosby nikdy neunaví, ani když ho o pomoc prosíme znovu a znovu. „Jehova nachází zalíbení v těch, kdo se ho bojí, v těch, kdo čekají na jeho milující laskavost.“ (Žalm 147:11) Můžeme důvěřovat, že nás bude pořád milovat, bude po našem boku a bude nám pomáhat vítězit nad špatnými touhami.

14. Co žalmistovi dodávalo odvahu?

¹⁴ Máme důvod pevně věřit tomu, že Jehova svému lidu pomůže, jakmile to bude zapotřebí. Když žalmista přemýšlel o obnově Jeruzaléma, ve své písni vyjádřil, že Jehova zpevňuje závory městských bran, žehná lidem ve městě a zajišťuje tam mír. (Žalm 147:13, 14) Žalmista věděl, že Jehova posílí městské brány a své služebníky ochrání, a to mu dodávalo odvahu.

15. Jak se možná cítíme, když máme těžkosti?

¹⁵ Možná se bojíš, jestli zvládneš těžkosti, kterými procházíš. Jehova ti ale k tomu může dát potřebnou moudrost. Žalmista o svém Bohu řekl, že „posílá svou řeč na zem“ a že „jeho slovo běží rychle“. Dál se zmínil o tom, že Jehova dává sníh, rozptyluje jinovatku a shazuje kroupy, a pak se zeptal: „Kdo může obstát před jeho chladem?“ Dodal, že Jehova „vysílá své slovo“, a následkem toho sníh i kroupy tají. (Žalm 147:15–18) Náš Bůh všechno zná, může udělat cokoli a má pod kontrolou krupobití i vánici, a tak ti určitě může pomoct překonat jakékoli překážky, se kterými se setkáš.

16., 17. a) Jak nás Jehova vede pomocí Bible? b) Uveď příklad toho, že Jehovovo „slovo běží rychle“.

¹⁶ Jehova nás vede pomocí Bible. A „jeho slovo běží rychle“, což znamená, že nám pohotově dává duchovní vedení, které potřebujeme. Zamysli se nad tím, co ti přináší čtení Bible a publikací od „věrného a rozvážného otroka“, sledování internetové televize JW Broadcasting a stránek jw.org, povídání si se staršími a přátelské vztahy s bratry a sestrami. (Mat. 24:45) Vnímáš, že Jehova je rychlý v tom, jak tě vede?

¹⁷ To, jak je Boží Slovo mocné, zažila Simone. Připadala si tak bezcenná, že pochybovala o tom, že ji Jehova má rád. Vždycky když se cítila špatně, modlila se a prosila Jehovu o pomoc. Také hodně studovala Bibli. Říká: „Nikdy jsem nebyla v situaci, ve které bych necítila Jehovovu sílu a vedení.“ To jí pomohlo být pozitivnější.

18. a) Jak ti Bůh projevil čest? b) Jaké máš důvody k tomu, abys Jehovu chválil?

¹⁸ Žalmista věděl, že ze všech národů si Jehova jako svůj lid vybral starověký Izrael. Byl to jediný národ, kterému Bůh dal „své slovo“ a „své předpisy a svá soudcovská rozhodnutí“. (Přečti Žalm 147:19, 20.) My dnes jako jediní máme tu čest, že nás nazývá svým jménem. Jsme vděční, že ho známe, že nás vede svým Slovem a že s ním můžeme mít blízký vztah. Nemáš i ty, podobně jako pisatel 147. žalmu, pádné důvody, abys volal „Chvalte Jah!“ a povzbuzoval k tomu druhé?