1. Proč se musíme na pronásledování připravovat?

V NOCI před svou smrtí náš Pán Ježíš řekl, že všichni, kdo se rozhodnou být jeho učedníky, budou nenáviděni. (Jan 17:14) A až dodnes jsou věrní Jehovovi svědkové pronásledováni těmi, kdo se staví proti pravému uctívání. (2. Tim. 3:12) S tím, jak se přibližuje konec tohoto světa, očekáváme, že naši nepřátelé budou vůči nám ještě nenávistnější. (Mat. 24:9)

2., 3. a) Co bychom měli vědět o strachu? b) O čem budeme mluvit při studiu tohoto článku?

² Jak se můžeme na pronásledování připravovat už teď? Nemusíme si představovat, co všechno by se nám mohlo stát. Kdybychom to dělali, mohl by nás přemoct strach a úzkost. Mohli bychom sami sebe tak vystrašit, že bychom přestali sloužit Jehovovi ještě dřív, než bychom nějakou zkoušku vůbec zažili. (Přísl. 12:25; 17:22) Strach je mocná zbraň, kterou proti nám používá náš „protivník, Ďábel“. (1. Petra 5:8, 9) Co můžeme dělat, abychom byli dost silní?

³ Při studiu tohoto článku budeme přemýšlet o tom, jak můžeme upevňovat svůj vztah s Jehovou a proč je nutné dělat to už teď. Také si řekneme, jak být odvážnější. A nakonec si ukážeme, jak se můžeme vyrovnávat s tím, když nás odpůrci nenávidí.

4. O čem musíme být podle Hebrejcům 13:5 a 6 přesvědčení a proč?

⁴ Buď přesvědčený, že Jehova tě miluje a že tě nikdy neopustí. (Přečti Hebrejcům 13:5, 6.) Před mnoha lety Strážná věž uvedla: „Ten, kdo Boha velmi dobře zná, v časech tísně nejvíce důvěry v něj má.“ A tak to skutečně je! Abychom během pronásledování zůstali Jehovovi věrní, musíme ho milovat, naprosto mu důvěřovat a nikdy nepochybovat, že máme jeho přízeň. (Mat. 22:36–38; Jak. 5:11)

5. Co ti pomůže vnímat Jehovovu lásku?

⁵ Denně si čti Bibli s cílem mít s Jehovou bližší vztah. (Jak. 4:8) Při čtení se zaměřuj na vlastnosti, ze kterých jsou vidět jeho něžné city. Když čteš o tom, co řekl a udělal, snaž se vnímat, jak moc tě má rád. (2. Mojž. 34:6) Pro některé je těžké věřit, že je Bůh miluje, protože lásku nikdy nepoznali. Pokud to tak cítíš i ty, zkus si každý den napsat seznam toho, jak ti Jehova projevil milosrdenství a laskavost. (Žalm 78:38, 39; Řím. 8:32) Když budeš uvažovat o svých zkušenostech s Jehovou a rozjímat o tom, co čteš v jeho Slově, nejspíš přijdeš na spoustu věcí, které pro tebe dělá. Čím víc si toho budeš vážit, tím pevnější vztah s ním budeš mít. (Žalm 116:1, 2)

6. Jak ti podle Žalmu 94:17–19 může pomáhat upřímná modlitba?

⁶ Často se modli. Představ si chlapce v něžném objetí tatínka. Chlapec cítí tatínkovu lásku a důvěřuje mu, a tak mu upřímně říká jak o tom dobrém, tak o tom špatném, co se mu ten den stalo. Podobný vztah můžeš mít s Jehovou, pokud s ním budeš upřímně mluvit každý den. (Přečti Žalm 94:17–19.) V modlitbě mu „vylej své srdce ... právě jako vodu“ a řekni mu o všem, z čeho máš strach a co tě trápí. (Nář. 2:19) Jak se pak budeš cítit? Zaplaví tě „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení“. (Filip. 4:6, 7) Čím častěji se budeš takto modlit, tím bližší vztah s Jehovou budeš mít. (Řím. 8:38, 39)

7. Proč musíme pevně věřit tomu, že Bůh svoje sliby ohledně Království splní?

⁷ Buď přesvědčený, že sliby související s Božím královstvím se splní. (4. Mojž. 23:19) Pokud je tvoje víra v tyto sliby slabá, bude pro Satana a ty, kdo jsou pod jeho vlivem, snazší nahnat ti strach. (Přísl. 24:10; Hebr. 2:15) Jak můžeš už dnes prohlubovat svoji víru v Boží království? Pusť se do studijního projektu, při kterém prozkoumáš Boží sliby ohledně Království a důvody, proč si můžeš být jistý, že se splní. Jak ti to pomůže? Zamysli se nad tím, co řekl Stanley Jones, který byl kvůli své víře sedm let ve vězení. * Díky čemu vytrval? Vysvětlil: „To, co jsem o Božím království věděl, mi dávalo sílu. Pevně jsem tomu důvěřoval a ani na chvíli jsem o tom nezapochyboval. Proto mě nemohlo nic zviklat.“ Když budeš Božím slibům naprosto důvěřovat, upevníš svůj vztah s Jehovou a nepodlehneš strachu. (Přísl. 3:25, 26)

8. Ukazatelem čeho je náš postoj ke shromáždění? Vysvětli to.

⁸ Pravidelně se účastni shromáždění. Pomáhají nám totiž upevňovat náš vztah s Jehovou. To, jaký k nim máme postoj, je dobrým ukazatelem toho, jak jednou zvládneme pronásledování. (Hebr. 10:24, 25) Proč to můžeme říct? Když dovolíme, aby nám dnes v účasti na shromáždění bránily malé překážky, jak to bude v budoucnosti, pokud budeme muset kvůli tomu, abychom se sešli se spoluvěřícími, riskovat svoji bezpečnost? Naproti tomu, pokud jsme už teď pevně rozhodnutí chodit na shromáždění, nevzdáme to, až nám v tom budou bránit odpůrci. Teď je čas na to, abychom si shromáždění zamilovali. Když na ně chodíme rádi, žádný odpor, dokonce ani vládní zákaz nám nezabrání poslouchat Boha spíš než lidi. (Sk. 5:29)

9. Proč je dobré učit se verše nazpaměť?

⁹ Uč se nazpaměť svoje oblíbené biblické verše. (Mat. 13:52) Možná nemáš skvělou paměť, ale Jehova může použít svého mocného svatého ducha, aby ti je připomněl. (Jan 14:26) Všimni si, co řekl jeden bratr, který byl ve východním Německu uvězněný na samotce: „Ještě že už jsem v té době měl v paměti několik set biblických veršů! Pomalu se vlekoucí dny jsem mohl vyplnit rozjímáním o různých biblických námětech.“ Ty verše bratrovi pomohly zůstat blízko Jehovovi a ve zkouškách obstát.

10. Proč bychom se měli učit písně nazpaměť?

¹⁰ Uč se nazpaměť písně, které chválí Jehovu, a zpívej je. Když byli Pavel a Silas uvězněni ve Filipech, zpívali duchovní písně, které znali zpaměti. (Sk. 16:25) Podobně se povzbuzovali naši bratři a sestry v bývalém Sovětském svazu, kteří byli vyhnáni na Sibiř. Sestra Marija Feduňová vzpomínala: „Zpívali jsme všechny písně ze zpěvníku, které jsme si pamatovali.“ Řekla, že ty písně je všechny povzbuzovaly a pomáhaly jim mít blízký vztah s Jehovou. Cítíš se duchovně silnější, když zpíváš svoje oblíbené písně z našeho zpěvníku nebo z našich webových stránek? Uč se je proto už dnes! (Viz rámeček „ ‚Jehovo, chci být odvážný‘“.)

11., 12. a) Díky čemu byl David odvážný, jak o tom čteme v 1. Samuelově 17:37 a 45–47? b) Co důležitého se od Davida učíme?

¹¹ K tomu, abys během pronásledování obstál, potřebuješ odvahu. Co můžeš dělat, když cítíš, že ti tato vlastnost chybí? Pamatuj na to, že skutečná odvaha nezávisí na tom, jak jsi velký, silný nebo schopný. Uvažuj o tom, jak stál mladý David tváří v tvář Goliášovi. Ve srovnání s tím obrem byl David menší, slabší a bídně ozbrojený. Neměl dokonce ani meč! Byl ale velmi odvážný. Nebojácně se rozběhl tomu arogantnímu obrovi vstříc.

¹² Jak to, že byl David tak odvážný? Pevně věřil, že Jehova je s ním. (Přečti 1. Samuelovu 17:45–47.) Nezaměřoval se na to, jak je ve srovnání s ním Goliáš velký. Naopak se zaměřoval na to, jak je ve srovnání s Jehovou Goliáš maličký. Co se z této zprávy učíme? Odvážní budeme tehdy, když budeme přesvědčení o tom, že Jehova je s námi a že naši nepřátelé jsou ve srovnání se Všemohoucím Bohem maličcí. (2. Par. 20:15; Žalm 16:8) Jak ale můžeme být odvážnější už teď – ještě před tím, než pronásledování začne?

13. Jak můžeme pracovat na tom, abychom byli odvážnější?

¹³ Odvahu můžeme rozvíjet tím, že veřejně kážeme dobrou zprávu o Božím království. Proč to můžeme říct? Protože při kazatelské činnosti se učíme důvěřovat Jehovovi a překonávat strach z lidí. (Přísl. 29:25) Stejně jako cvičením posilujeme svaly, tak kázáním dům od domu, na veřejnosti, neformálně nebo v obchodech a firmách posilujeme svoji odvahu. Pokud odvahu kázat rozvíjíme už teď, budeme dobře připravení v kázání pokračovat dokonce v případě, že naše činnost bude zakázaná. (1. Tes. 2:1, 2)

14., 15. Co se můžeme naučit od Nancy Jüenové a Valentiny Garnovské?

¹⁴ Hodně se toho také můžeme naučit od dvou věrných sester, které byly mimořádně odvážné. Nancy Jüenová neměřila ani 150 centimetrů, ale nenechala se jen tak zastrašit. Odmítla přestat kázat dobrou zprávu o Božím království a kvůli tomu si ve vězení v komunistické Číně odseděla přes 20 let. Státní úředníci, kteří ji vyslýchali, řekli, že je „ten nejtvrdohlavější člověk“ v celé zemi.

¹⁵ V bývalém Sovětském svazu byla podobně vězněna Valentina Garnovská. Do vězení byla poslána třikrát, celkem na 21 let. Proč? Byla tak odhodlaná kázat dál, že ji státní úředníci označili jako „zvláště nebezpečného zločince“. Díky čemu byly tyto dvě sestry tak odvážné? Byly přesvědčené, že Jehova je s nimi.

16. Co je klíčem ke skutečné odvaze?

¹⁶ Jak jsme si ukázali, abychom byli odvážnější, nesmíme se spoléhat na vlastní sílu a schopnosti. Musíme důvěřovat, že Jehova je s námi a že bojuje za nás. (5. Mojž. 1:29, 30; Zech. 4:6) To je klíč ke skutečné odvaze.

17., 18. Před čím nás Ježíš varoval, jak se o tom píše v Janovi 15:18–21? Vysvětli to.

¹⁷ Jsme rádi, když k nám druzí mají úctu, ale nesmíme udělat tu chybu, že bychom svoji hodnotu posuzovali podle toho, jak jsme oblíbení. Ježíš řekl: „Šťastní jste, kdykoli vás lidé nenávidí a kdykoli vás vylučují a haní vás a vyvrhují vaše jméno jako ničemné kvůli Synu člověka.“ (Luk. 6:22) Co tím myslel?

¹⁸ Ježíš tím nechtěl říct, že křesťané budou rádi, když je druzí budou nenávidět. Spíš byl realista. Nejsme částí tohoto světa. Žijeme podle Ježíšova učení a kážeme to, co on. Kvůli tomu nás svět nenávidí. (Přečti Jana 15:18–21.) Chceme dělat radost Jehovovi. Pokud nás lidé nenávidí, protože milujeme našeho Otce, je to jejich problém.

19. Co se můžeme naučit z příkladu apoštolů?

¹⁹ Nikdy nedovol, aby cokoli, co řeknou nebo udělají pouzí lidé, vedlo k tomu, že se budeš stydět za to, že jsi svědek Jehovův. (Mich. 4:5) K tomu, abychom se naučili překonávat strach z lidí, nám pomůže, když se zamyslíme nad tím, co krátce po smrti Ježíše dělali apoštolové v Jeruzalémě. Věděli, že židovští náboženští vůdci je z duše nenávidí. (Sk. 5:17, 18, 27, 28) Přesto dál dennodenně chodili do chrámu a veřejně se hlásili ke Kristovým učedníkům. (Sk. 5:42) Nekrčili se strachem. I my dokážeme překonat strach z lidí tím, že budeme často a veřejně dávat najevo, že jsme svědkové Jehovovi – v práci, ve škole nebo v sousedství. (Sk. 4:29; Řím. 1:16)

20. Proč byli apoštolové šťastní, přestože je lidé nenáviděli?

²⁰ Jak to, že byli apoštolové šťastní? Věděli, proč je lidé nenávidí, a považovali za čest, že se s nimi špatně zachází kvůli tomu, že konají Jehovovu vůli. (Luk. 6:23; Sk. 5:41) Apoštol Petr později napsal: „I kdybyste měli trpět pro spravedlnost, jste šťastni.“ (1. Petra 2:19–21; 3:14) Když chápeme, že nás lidé nenávidí proto, že děláme, co je správné, nikdy se strachem nenecháme ochromit.

21., 22. a) Co ses rozhodl dělat, aby ses připravil na pronásledování? b) O čem budeme mluvit příště?

²¹ Nevíme, kdy vlna pronásledování nebo přímý zákaz ovlivní naše uctívání Jehovy. Víme ale, že se už teď můžeme připravovat tak, že budeme upevňovat svůj vztah s Jehovou, pracovat na odvaze a učit se, jak se vyrovnat s nenávistí. Když se připravujeme už teď, pomůže nám to zůstat pevní v budoucnosti.

²² Ale co až k zákazu dojde? V následujícím článku si ukážeme biblické zásady, které nám pomůžou sloužit Jehovovi i za takových okolností.