1. Jaká rada je ve Filipanům 2:3 a jak nám může pomoct?

POKORNĚ posloucháme Jehovu, protože si uvědomujeme, že vždycky ví, co je pro nás nejlepší. (Ef. 4:22–24) Pokora nás vede k tomu, že je pro nás důležitější to, co chce Jehova, než to, co chceme my. Také nás vede k tomu, že druhé považujeme za sobě nadřazené. Když jsme pokorní, máme s Jehovou a spoluvěřícími dobré vztahy. (Přečti Filipanům 2:3.)

2. Co apoštol Pavel uznal a o čem budeme mluvit v tomto článku?

² Když si ale nedáme pozor, mohli by nás ovlivnit pyšní a sobečtí lidé v Satanově světě. * Někteří křesťané v prvním století s tím evidentně měli problém. Apoštol Pavel proto Římanům napsal: „Říkám každému z vás, aby si o sobě nemyslel víc, než je nutné, ale aby na sebe měl zdravý pohled.“ (Řím. 12:3) Pavel uznal, že je potřeba mít určitou sebedůvěru. Ale pokora nám pomůže, abychom se na sebe dívali vyrovnaně. V tomto článku budeme mluvit o třech oblastech, ve kterých nám pokora pomůže jednat správně. Jsou to 1. manželství, 2. úkoly v Jehovově organizaci a 3. sociální sítě.

3. Proč v manželství vznikají neshody a jak na to někteří reagují?

³ Jehova je původce manželství a chce, aby spolu byli muž a žena šťastní. Ale nikdo není dokonalý, a tak se manželé ne vždy na všem shodnou. Pavel napsal, že ti, kdo vstoupí do manželství, budou někdy zažívat trápení. (1. Kor. 7:28) Někteří se spolu pořád hádají a tak si možná začnou myslet, že se vůbec neměli brát. Pokud jsou ovlivnění světem, jako první je může napadnout, že jediným řešením je rozvod. Myslí si, že nejdůležitější je, aby se dobře cítili hlavně oni.

4. Na co si musíme dávat pozor?

⁴ Musíme si dávat pozor, abychom v našem manželství nezačali být nespokojení. Víme, že jediným biblickým důvodem k rozvodu je sexuální nemravnost. (Mat. 5:32) Takže když přijdou problémy, o kterých psal Pavel, nedovolme, aby nás pýcha dovedla k myšlenkám typu: V tomhle manželství nedostávám, co potřebuju. Zasloužím si víc lásky. Nebyl bych šťastnější s někým jiným? Všimni si, že když člověk takhle uvažuje, myslí jenom na sebe. Svět by tě chtěl přesvědčit, abys šel za svým srdcem a řešil jenom svoje štěstí, i kdyby to znamenalo konec manželství. Bůh ale říká: „Nemyslete jen na to, co je dobré pro vás, ale také na to, co je dobré pro druhé.“ (Filip. 2:4) Jehova nechce, abys manželství ukončil, ale abys ho chránil. (Mat. 19:6) Přeje si, abys měl na prvním místě jeho, ne sebe.

5. Jak by se podle Efezanům 5:33 k sobě měli manželé chovat?

⁵ Manželé by se k sobě měli chovat s láskou a úctou. (Přečti Efezanům 5:33.) Bible říká, že by pro nás mělo být důležité dávat, ne dostávat. (Sk. 20:35) Co manželům pomůže, aby se měli rádi a chovali se k sobě s úctou? Pokora. Manželovi a manželce, kteří jsou pokorní, nejde o vlastní prospěch, ale o to, co je dobré pro toho druhého. (1. Kor. 10:24)

6. Co ses naučil od Stevena a Stephanie?

⁶ Mnoha křesťanským párům pokora pomohla, aby byli v manželství šťastnější. Například Steven říká: „Musíte být tým a spolupracovat, zvlášť když přijdou problémy. Neříkejte si: Co je nejlepší pro mě? Ale spíš: Co je nejlepší pro nás?“ Jeho manželka Stephanie to vidí podobně. Říká: „Nikdo nechce žít s někým, kdo je pořád v opozici. Když se mezi námi něco stane, snažíme se zjistit, v čem je problém. Pak se modlíme, něco si k tomu prostudujeme a popovídáme si o tom. Pustíme se do řešení problému, ne jeden do druhého.“ Když si manžel a manželka o sobě nebudou myslet víc, než je nutné, budou mnohem šťastnější.

7. Jaký postoj by měl mít bratr, když dostane nějaký úkol v Jehovově organizaci?

⁷ Sloužit Jehovovi je pro nás velká čest, ať už pro něj děláme cokoli. (Žalm 27:4; 84:10) Pokud chce nějaký bratr dělat v Jehovově organizaci víc, je to skvělé. Bible říká: „Pokud někdo usiluje o to, stát se dozorcem, touží po krásné práci.“ (1. Tim. 3:1) Když ale nějaký úkol dostane, neměl by si o sobě myslet víc, než je nutné. (Luk. 17:7–10) Měl by to brát jako příležitost pokorně sloužit druhým. (2. Kor. 12:15)

8. V čem jsou pro nás varovným příkladem Diotrefes, Uzzijáš a Absalom?

⁸ V Bibli čteme o lidech, kteří si o sobě moc mysleli a jsou pro nás varovným příkladem. Diotrefes chtěl neskromně „být první“ ve sboru. (3. Jana 9) Uzzijáš se pyšně pustil do úkolu, kterým ho Jehova nepověřil. (2. Par. 26:16–21) Absalom se lstivě snažil získat přízeň lidu, protože se chtěl stát králem. (2. Sam. 15:2–6) Z příběhů těchto lidí je jasně vidět, že se Jehovovi nelíbí, když někdo usiluje o vlastní slávu. (Přísl. 25:27) Pýcha a ctižádost nakonec vždycky vedou k problémům. (Přísl. 16:18)

9. Jaký příklad nám dal Ježíš?

⁹ Naproti tomu Ježíš se choval úplně jinak. „I když existoval v Boží podobě, nepřemýšlel o tom, že by se něčeho zmocnil, tedy že by se stal rovným Bohu.“ (Filip. 2:6) Ježíš je po Jehovovi druhá nejmocnější osoba, a přesto si o sobě nemyslí víc, než je nutné. Svým učedníkům řekl: „Ten, kdo se mezi vámi všemi chová jako menší, ten je velký.“ (Luk. 9:48) S průkopníky, služebními pomocníky, staršími a krajskými dozorci, kteří se snaží být pokorní jako Ježíš, je radost spolupracovat! Když Jehovovi sloužíš s pokorou, přispíváš k láskyplné atmosféře, která je charakteristickým rysem Boží organizace. (Jan 13:35)

10. Co bys měl dělat, když máš pocit, že se problémy ve sboru neřeší správně?

¹⁰ Co když máš pocit, že se nějaké problémy ve sboru neřeší správně? Lepší než si stěžovat je pokorně podporovat bratry, kteří sbor vedou. (Hebr. 13:17) Pomůže ti, když se sám sebe zeptáš: Jsou ty problémy tak vážné, že je potřeba je řešit? Je dobré řešit je teď? Je to na mně, abych je řešil? A když k sobě budu upřímný, opravdu mi jde o jednotu ve sboru, nebo mi jde o sebe?

11. K čemu podle Efezanům 4:2 a 3 vede to, že Jehovovi sloužíme s pokorou?

¹¹ Pro Jehovu je pokora mnohem důležitější než schopnosti a jednota mnohem důležitější než efektivita. Proto služ Jehovovi s pokorou. Přispěješ tím k tomu, aby byla ve sboru jednota. (Přečti Efezanům 4:2, 3.) Co nejvíc choď do kazatelské služby. Přemýšlej, co dobrého bys mohl udělat pro druhé. Buď pohostinný ke všem, i k těm, kdo ve sboru nemají odpovědné úkoly. (Mat. 6:1–4; Luk. 14:12–14) Když budeš pokorně spolupracovat s bratry a sestrami, všimnou si nejen tvých schopností, ale i tvojí pokory.

12. Co Bible říká o přátelství?

¹² Jehova nás stvořil tak, že rádi trávíme čas s rodinou a přáteli. (Žalm 133:1) Dobré přátele měl i Ježíš. (Jan 15:15) Bible popisuje, co člověku přináší, když má skutečné přátele. (Přísl. 17:17; 18:24) Také říká, že není dobré se druhým vyhýbat. (Přísl. 18:1) Hodně lidí si myslí, že díky sociálním sítím budou mít spoustu přátel a nebudou se cítit osamělí. Při používání sociálních sítí je ale potřeba dát si na některé věci pozor.

13. Proč se lidé, kteří používají sociální sítě, můžou cítit osamělí a nešťastní?

¹³ Z různých studií vyplývá, že lidé, kteří sledováním příspěvků na sociálních sítích tráví hodně času, se nakonec můžou cítit osamělí a nešťastní. Proč to tak je? Jedním důvodem je to, že lidé často zveřejňují fotky toho nejzajímavějšího ze svého života – ty nejlepší fotky sebe, svých přátel a úžasných míst, která navštívili. Když se pak někdo na takové příspěvky dívá, může mu připadat, že jeho život je obyčejný a nudný. Jedna 19letá sestra přiznává: „Když jsem viděla, jak si všichni o víkendech užívají a já se doma nudím, začala jsem být nespokojená.“

14. Jak nám může rada z 1. Petra 3:8 pomoct, když používáme sociální sítě?

¹⁴ Sociální sítě můžou být i užitečné, třeba když chceme být v kontaktu s rodinou a přáteli. Všiml sis ale, že lidé někdy zveřejňují příspěvky jen proto, aby na sebe strhli pozornost? Jako by všem chtěli říct: „Podívej se na mě!“ Někteří dokonce ke svým fotkám i fotkám jiných píšou neslušné a urážlivé komentáře. Křesťané ale mají být pokorní a empatičtí. (Přečti 1. Petra 3:8.)

15. Jak nám může Bible pomoct, abychom nepodlehli pocitu vlastní důležitosti?

¹⁵ Pokud používáš sociální sítě, polož si otázky: Mohl by z mých komentářů, fotek nebo videí někdo získat dojem, že se vytahuju? Mohly by moje příspěvky v druhých vyvolávat závist? Bible říká: „Všechno ve světě – touhy těla, touhy očí a chlubení se majetkem – nepochází od Otce, ale ze světa.“ (1. Jana 2:16) V jedné Bibli je výraz „chlubení se majetkem“ přeložený jako „touha vypadat důležitě“. Křesťané ale nemají potřebu se zviditelňovat. Řídí se vybídkou: „Nebuďme samolibí, neprovokujme jeden druhého k soupeření a nezáviďme si.“ (Gal. 5:26) Pokora nám pomůže, abychom se nenechali ovlivnit tímto světem a nepodlehli pocitu vlastní důležitosti.

16. Proč nemáme být pyšní?

¹⁶ Když budeme pracovat na pokoře, pomůže nám to, abychom na sebe měli „zdravý pohled“. To pyšný člověk nedokáže. (Řím. 12:3) Často se s druhými hádá a je sobecký. Tím, jak přemýšlí a jak se chová, ubližuje sám sobě i druhým. Pokud nezačne přemýšlet jinak, Satan mu zaslepí a zkazí mysl. (2. Kor. 4:4; 11:3) Naproti tomu pokorný člověk má na sebe zdravý, vyrovnaný pohled a uvědomuje si, že druzí ho v mnoha ohledech převyšují. (Filip. 2:3) Ví, že „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným projevuje nezaslouženou laskavost“. (1. Petra 5:5) A žádný rozumný člověk si přece nechce Jehovu postavit proti sobě.

17. Co nám pomůže zůstat pokorní?

¹⁷ Abychom zůstali pokorní, musíme se řídit touto radou: „Svlečte starou osobnost s jejími zvyky a oblečte si novou osobnost.“ To vyžaduje hodně práce. Musíme studovat, jaký byl Ježíš, a snažit se ho co nejvíc napodobovat. (Kol. 3:9, 10; 1. Petra 2:21) Ale stojí to za to. Když budeme pokorní, budeme mít lepší vztahy v rodině, budeme přispívat k jednotě ve sboru a budeme umět dobře používat sociální sítě. Ale především se budeme líbit Jehovovi a on nás odmění.