1., 2. a) Před čím Ježíš varoval svoje učedníky? b) Proč učedníci Ježíše opustili? (Viz taky obrázky.)

 „DUCH je sice dychtivý, ale tělo je slabé.“ a (Mat. 26:41b) Těmihle slovy Ježíš ukázal, že chápe, že jsme nedokonalí. Ale to, co řekl, je pro nás zároveň varování: Nebuď si sebou příliš jistý. Ten večer učedníci sebejistě prohlásili, že svého Pána neopustí. (Mat. 26:35) Chtěli udělat správnou věc, ale neuvědomili si, že když budou pod tlakem, o svoje odhodlání můžou rychle přijít. Proto je Ježíš varoval: „Bděte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení.“ (Mat. 26:41a)

² Je ale smutné, že se jim to nepovedlo. Když vojáci Ježíše zatýkali, učedníci dostali takový strach, že utekli. Nebyli dost ostražití a udělali přesně to, o čem řekli, že nikdy neudělají – Ježíše opustili. (Mat. 26:56)

3. a) Proč si nemůžeme příliš věřit, když chceme zůstat Jehovovi věrní? b) Co si rozebereme v tomhle článku?

³ Ani my si nemůžeme příliš věřit. Je pravda, že jsme rozhodnutí neudělat nic, co by se Jehovovi nelíbilo. Ale pořád jsme nedokonalí a vůči pokušení nejsme imunní. (Řím. 5:12; 7:21–23) Zničehonic se můžeme dostat do situace, kdy nás bude hodně lákat udělat něco špatného. Abychom Jehovu a jeho Syna nezradili, musíme si Ježíšovo varování před pokušením vzít k srdci. Tenhle článek nám s tím pomůže. Nejdřív se podíváme, na které oblasti si musíme dávat zvlášť pozor. Pak si rozebereme, jak si s pokušením poradit. A nakonec si ukážeme, jak v boji s pokušením nepolevit.

NA KTERÉ OBLASTI SI MUSÍME DÁVAT ZVLÁŠŤ POZOR

4., 5. Proč si dávat pozor i na malé hříchy?

⁴ I relativně malé hříchy můžou oslabit náš vztah s Jehovou. Navíc můžou vést k mnohem vážnějším hříchům.

⁵ Všichni máme sklon hřešit. Ale každého láká něco jiného, každý má nějaké svoje slabé místo. Někdo možná bojuje s touhou udělat něco hodně špatného, třeba se dopustit sexuální nemravnosti. Někoho jiného zase láká nečisté jednání, jako je masturbace nebo sledování pornografie. A ještě jiný možná bojuje se strachem z lidí, pocitem vlastní důležitosti nebo výbušnou povahou. Je to přesně tak, jak řekl Jakub: „Každý je pokoušen tím, že ho láká a svádí jeho vlastní touha.“ (Jak. 1:14)

6. V čem musíme být upřímní?

⁶ Víš, v jakých oblastech jsi nejzranitelnější ty? Bylo by nebezpečné si nalhávat, že nemáme žádné slabé místo, nebo si myslet, že jsme dost silní na to, abychom se do hříchu nezapletli. (1. Jana 1:8) Pavel naznačil, že dokonce duchovně zralí křesťané můžou podlehnout pokušení, když si nedají pozor. (Gal. 6:1) Takže k sobě musíme být upřímní a znát svoje slabá místa. (2. Kor. 13:5)

7. Na co si musíme dávat zvlášť pozor? Ukaž to na přirovnání.

⁷ Co bychom měli dělat, když už o svých slabých místech víme? Musíme pracovat na tom, abychom byli odolnější. Jedno přirovnání: V biblických dobách byly nejslabším místem hradeb brány, a proto se nejvíc střežily. Podobně když víme, kde jsme nejzranitelnější, musíme si na to dávat zvlášť pozor. (1. Kor. 9:27)

JAK SI S POKUŠENÍM PORADIT

8., 9. Jak se mohl mladý muž ze 7. kapitoly Přísloví vyhnout vážnému hříchu? (Přísloví 7:8, 9, 13, 14, 21)

⁸ Co dělat, abychom pokušení nepodlehli? Něco se můžeme naučit ze situace, do které se dostal mladý muž ze 7. kapitoly Přísloví. Nechal se svést nemravnou ženou. Z toho, co čteme ve 22. verši, to může vypadat, že se všechno seběhlo najednou. Ale z předcházejících veršů je vidět, že ten mladík udělal několik kroků, které ho postupně dovedly až k hříchu.

⁹ Co se teda dělo předtím? Začalo to tak, že se večer „procházel ulicí blízko jejího nároží“. Potom „šel směrem k jejímu domu“. (Přečti Přísloví 7:8, 9.) Když tu ženu uviděl, nevzal nohy na ramena. Místo toho se nechal políbit a poslouchal, jak mluví o obětech společenství, které předložila. Možná se chtěla ukázat v tom nejlepším světle. (Přečti Přísloví 7:13, 14, 21.) Kdyby se ten mladý muž už na začátku rozhodl jinak, vyhnul by se pokušení udělat něco špatného a nezhřešil by.

10. Jak by se mohlo stát, že člověk udělá stejnou chybu jako mladý muž z Přísloví?

¹⁰ Tímhle příběhem chtěl Šalomoun ukázat, že se do hříchu může zaplést každý Jehovův služebník. Taky pak může mít pocit, že se to všechno seběhlo najednou. Možná řekne: „Prostě se to nějak stalo.“ Když se nad tím ale zamyslí, nejspíš zjistí, že k jeho selhání vedlo několik nerozumných kroků. Třeba se zapletl se špatnou společností, věnoval se nevhodné zábavě nebo trávil čas na pochybných místech, ať už osobně, nebo online. Možná se taky přestal modlit, číst si Bibli nebo chodit na shromáždění a do služby. Stejně jako v případě toho mladíka z Přísloví ani jeho hřích nebyl jako blesk z čistého nebe.

11. Co musíme dělat, abychom nezhřešili?

¹¹ Co se z toho učíme? Nestačí se vyhýbat jenom hříchu samotnému, ale taky krokům, které k němu vedou. Přesně tohle poučení zdůraznil i Šalomoun. Před tou nemravnou ženou varoval slovy: „Nezatoulej se na její stezky.“ (Přísl. 7:25) A dokonce řekl: „Drž se od ní daleko, nepřibližuj se ke vchodu do jejího domu.“ (Přísl. 5:3, 8) Abychom nezhřešili, musíme se vyhýbat situacím, které k tomu vedou. b To se může vztahovat i na věci nebo činnosti, které pro křesťany nejsou nutně špatné, ale nás osobně by mohly pokoušet. (Mat. 5:29, 30)

12. K čemu se Job rozhodl a jak mu to pomohlo nezhřešit? (Job 31:1)

¹² Abychom se nedostali do situací, které vedou k hříchu, musíme se pevně rozhodnout, že neuděláme nic špatného. Takhle se rozhodl i Job. „Uzavřel … smlouvu se svýma očima“, že se nikdy nebude chtivě dívat na jiné ženy. (Přečti Joba 31:1.) Tohle rozhodnutí mu pomohlo, aby se cizoložství obloukem vyhnul. I my se můžeme rozhodnout, že neuděláme nic, co by nás mohlo svádět.

13. Proč musíme hlídat svoje myšlenky? (Viz taky obrázky.)

¹³ Musíme taky hlídat svoje myšlenky. (2. Mojž. 20:17) Někteří mají dojem, že není nic špatného na tom popustit uzdu nevhodným představám. Říkají si, že dokud nic špatného neudělají, tak to není žádný problém. Ale mýlí se. Každému z nás se občas vkrade do mysli špatná myšlenka. Jenže když člověk o něčem pořád přemýšlí, chce to čím dál víc. V podstatě si sám vytvoří pokušení, se kterým bude muset bojovat. Důležité je takové myšlenky okamžitě zavrhnout a nahradit je dobrými. Tím pádem jim nedovolíme, aby přerostly v silnou touhu, se kterou by bylo těžké bojovat a která by nás mohla vést až k vážnému hříchu. (Filip. 4:8; Kol. 3:2; Jak. 1:13–15)

14. Co dalšího nám pomůže v boji s pokušením?

¹⁴ Co dalšího nám pomůže v boji s pokušením? Musíme být naprosto přesvědčení, že poslouchat Jehovovy zákony je vždycky k našemu dobru. Někdy pro nás může být těžké mít takové myšlenky a touhy, jaké se Jehovovi líbí. Ale když se o to budeme snažit, ten vnitřní klid, který zažijeme, bude stát za to.

15. Jak nám touha jednat správně pomůže poradit si s pokušením?

¹⁵ Svoji touhu jednat správně musíme posilovat. Když se naučíme nenávidět, „co je špatné“, a milovat, „co je dobré“, budeme ještě odhodlanější dělat správné věci a vyhýbat se situacím, které by nás mohly svádět. (Amos 5:15) Taky nás to posílí, abychom odolali pokušení, které jsme nemohli předvídat nebo mu zabránit.

16. V čem nám to pomůže, když se budeme věnovat duchovním věcem? (Viz taky obrázky.)

¹⁶ Svoji touhu jednat správně můžeme posilovat tak, že se budeme co nejvíc věnovat duchovním věcem. Na shromáždění nebo ve službě se jen tak nedostaneme do pokušení. Spíš se snažíme dělat všechno pro to, abychom se líbili Jehovovi. (Mat. 28:19, 20; Hebr. 10:24, 25) Když si čteme a studujeme Bibli a přemýšlíme o ní, ještě víc milujeme, co je dobré, a ještě víc nenávidíme, co je špatné. (Jozue 1:8; Žalm 1:2, 3; 119:97, 101) Taky bychom neměli zapomínat na modlitbu. Ježíš svým učedníkům řekl: „Modlete se, abyste nepodlehli pokušení.“ (Mat. 26:41) Když se svým nebeským Otcem trávíme čas, ukazujeme mu tím, že stojíme o jeho pomoc a že se mu chceme ve všem líbit. (Jak. 4:8)

NEPOLEVUJ

17. S čím Petr musel bojovat?

¹⁷ Nad některými svými slabostmi můžeme úplně vyhrát, ale jiné nám dávají pořád zabrat. Měl to tak i apoštol Petr. Bál se lidí a kvůli tomu Ježíše třikrát zapřel. (Mat. 26:69–75) Z toho, jak potom odvážně svědčil před Sanhedrinem, to vypadalo, že už svůj strach překonal. (Sk. 5:27–29) O pár let později ale na nějakou dobu přestal jíst s křesťany z jiných národů, „protože se bál zastánců obřízky“. (Gal. 2:11, 12) Jeho slabost zase vyplavala na povrch. Možná se jí nikdy úplně nezbavil.

18. Co by se mohlo stát s nějakým naším špatným sklonem?

¹⁸ I nám by se mohlo stát něco podobného jako Petrovi. Nějaký špatný sklon, o kterém si myslíme, že se nám ho podařilo zvládnout, se může znovu objevit. Třeba jeden bratr přiznává: „Deset let jsem pornografii odolával a myslel jsem si, že už mám vyhráno. Ve skutečnosti jsem ale svoji závislost jenom potlačil. Čekala na vhodnou chvíli a pak se zase projevila.“ Je ale skvělé, že to nevzdal. Uvědomil si, že s tímhle zlozvykem bude muset bojovat každý den, možná až do konce tohohle zkaženého světa. Teď se od pornografie drží co nejdál a manželka a sboroví starší mu v tom pomáhají.

19. Jak můžeme bojovat se sklonem, který se nám ještě nepodařilo překonat?

¹⁹ Co dělat, když máme nějaký špatný sklon, který se nám ještě nepodařilo překonat a kvůli kterému bychom mohli udělat něco špatného? Musíme se řídit tím, co nám řekl Ježíš: „Bděte.“ To znamená, že si musíme na pokušení pořád dávat pozor. Dokonce i v době, kdy cítíme, že jsme na tom dobře, se musíme pořád vyhýbat situacím, které by nás mohly svádět ke špatným věcem. (1. Kor. 10:12) Dál se drž toho, co se ti osvědčilo. Přísloví 28:14 říkají: „Šťastný je ten, kdo se má stále na pozoru.“ (2. Petra 3:14)

ODMĚNA ZA TVOJE ÚSILÍ

20., 21. a) Jakou odměnu nám přináší to, když bojujeme s pokušením? b) Když uděláme, co je v našich silách, co udělá Jehova? (2. Korinťanům 4:7)

²⁰ Buď si jistý, že tvoje úsilí bojovat s pokušením stojí za to. Z hříchu můžeme mít „dočasný požitek“, ale nedá se to srovnat s tím, jak šťastní jsme, když žijeme podle toho, jak si Jehova přeje. (Hebr. 11:25; Žalm 19:8) Takhle nás prostě vytvořil. (1. Mojž. 1:27) Takže když žijeme tak, aby z toho měl radost, máme čisté svědomí a naději, že budeme žít věčně. (1. Tim. 6:12; 2. Tim. 1:3; Juda 20, 21)

²¹ Jak jsme si řekli, „tělo je slabé“. Ale to neznamená, že jsme bezmocní. Jehova je připravený nás kdykoli posílit. (Přečti 2. Korinťanům 4:7.) Všimni si, že od něj máme mimořádnou sílu. Nejdřív ale musíme napnout svoje síly a každý den s pokušením bojovat. Pak si můžeme být jistí, že Jehova vyslyší naše modlitby a dodá nám sílu tam, kde nám chybí. (1. Kor. 10:13) S jeho pomocí boj s pokušením můžeme zvládnout.