1. Co jsme se dozvěděli na výročním shromáždění 2023?

 NA VÝROČNÍM shromáždění 2023 a jsme se dozvěděli úžasné věci. Líp jsme pochopili některé biblické myšlenky a taky zazněla skvělá oznámení ohledně naší služby. Třeba teď víme, že někteří lidé možná dostanou příležitost připojit se k Jehovovu lidu dokonce i potom, co bude zničený Velký Babylon. Taky jsme slyšeli, že od listopadu 2023 už zvěstovatelé nemusí podávat podrobnou zprávu ze služby. Znamenají tyhle změny, že už kázání není tak důležité a naléhavé jako dřív? To rozhodně ne.

2. Proč je naše služba s každým dnem naléhavější? (Marek 13:10)

² Mluvit s lidmi o Jehovovi je s každým dnem naléhavější. Jak to? Protože už nezbývá moc času. Uvažuj, co Ježíš o kazatelské službě v posledních dnech předpověděl. (Přečti Marka 13:10.) V paralelní zprávě u Matouše řekl, že dobrá zpráva „se bude kázat po celé obydlené zemi“ před tím, než „přijde konec“. (Mat. 24:14) Tím koncem se myslí naprostý konec Satanova zkaženého světa. Jehova určil „den a hodinu“, kdy k němu dojde. (Mat. 24:36; 25:13; Sk. 1:7) Každý den jsme mu blíž a blíž. (Řím. 13:11) Do té doby musíme dál kázat.

3. Co nás vede ke kázání?

³ Ohledně naší služby vzniká důležitá otázka, nad kterou se chceme zamyslet: Proč vlastně kážeme dobrou zprávu? Jednoduše řečeno z lásky. Do služby chodíme proto, že milujeme dobrou zprávu, lidi a především Jehovu a jeho jméno. Nad tím vším se postupně zamyslíme.

MILUJEME DOBROU ZPRÁVU

4. Jak reagujeme, když slyšíme nějakou dobrou zprávu?

⁴ Vzpomeň si na moment, kdy ses dozvěděl, že se stalo něco úžasného. Třeba se ve vaší rodině narodilo miminko nebo jsi dostal práci, kterou jsi zrovna hodně potřeboval. Jak ses cítil? Nejspíš jsi byl tak nadšený, že ses o tu dobrou zprávu chtěl podělit s rodinou a přáteli. A co když jsi slyšel tu nejlepší zprávu – zprávu o Božím království? Cítil ses stejně?

5. Jak ses cítil, když ses dozvěděl pravdu z Božího Slova? (Viz taky obrázky.)

⁵ Vzpomeň si, jak ses cítil, když ses dozvěděl pravdu z Božího Slova. Zjistil jsi, že tě tvůj nebeský Otec miluje a chce, abys patřil do jeho duchovní rodiny. Taky už víš, že slíbil konec bolesti a utrpení a že pro nás chystá nový svět, kde se můžeme setkat s našimi blízkými, kteří zemřeli. A to zdaleka nebylo všechno. (Mar. 10:29, 30; Jan 5:28, 29; Řím. 8:38, 39; Zjev. 21:3, 4) Tyhle vzácné pravdy tě zahřály u srdce. (Luk. 24:32) Zamiloval sis je a prostě sis je nemohl nechat pro sebe. (Srovnej s Jeremjášem 20:9.)

6. Co se učíš z příběhu Ernesta a Rose?

⁶ Bratr, který se jmenuje Ernest, přišel v deseti letech o tatínka. Vzpomíná: „Říkal jsem si: ‚Šel do nebe? Nebo přestal navždy existovat?‘ Záviděl jsem jiným dětem, které tátu měly. Hodně let jsem skoro každý den chodil na hřbitov. Klečel jsem tam u jeho hrobu a modlil se: ‚Bože, prosím, kde je můj tatínek?‘“ Asi 17 let po jeho smrti jeden bratr nabídl Ernestovi studium Bible a on to hned přijal. Byl nadšený, když zjistil, že mrtví o ničem nevědí, jakoby tvrdě spí, a že Bible slibuje vzkříšení. (Kaz. 9:5, 10; Sk. 24:15) Konečně našel odpovědi na otázky, které ho tak dlouho trápily. Pravda ho uchvátila. Do studia Bible se s chutí pustila i jeho manželka Rose. Oba si dobrou zprávu zamilovali a v roce 1978 se dali pokřtít. O vzácné pravdy se nadšeně dělili se svojí rodinou, přáteli a dalšími. Ernest a Rose pomohli víc než 70 lidem, aby začali sloužit Jehovovi.

7. Co se stane, když láska k biblické pravdě zakoření v našem srdci? (Lukáš 6:45)

⁷ Když láska k biblické pravdě zakoření v našem srdci, prostě nemůžeme mlčet. (Přečti Lukáše 6:45.) Cítíme to stejně jako Ježíšovi učedníci, kteří řekli: „Nemůžeme přestat mluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ (Sk. 4:20) Pravdu milujeme tak moc, že o ní chceme mluvit s co nejvíc lidmi.

MILUJEME LIDI

8. Co nás motivuje mluvit s lidmi o dobré zprávě? (Viz rámeček  Měj rád lidi – pomáhej jim stát se učedníky a taky obrázek.)

⁸ Stejně jako Jehova a jeho Syn milujeme lidi. (Přísl. 8:31; Jan 3:16) Je nám moc líto těch, kdo jsou „bez naděje a bez Boha“. (Ef. 2:12) Topí se v problémech a my máme záchrannou vestu, kterou tolik potřebují – dobrou zprávu o Božím království. Právě láska a soucit nás vedou k tomu, že o ní mluvíme při každé příležitosti. Tahle nádherná zpráva může naplnit jejich srdce nadějí. Může jim pomoct, aby už dneska byli šťastní a jednou mohli žít „skutečný život“ – věčný život v novém světě. (1. Tim. 6:19)

9. Před čím lidi varujeme a proč? (Ezekiel 33:7, 8)

⁹ K čemu dalšímu nás láska k lidem vede? Varujeme je, že konec tohohle zkaženého světa se rychle blíží. (Přečti Ezekiela 33:7, 8.) Je nám jich líto. Hodně z nich, včetně našich nevěřících příbuzných, řeší každodenní starosti a vůbec si neuvědomují, co se blíží – „velké soužení, jaké nenastalo od začátku světa až dosud a jaké už nikdy nenastane“. (Mat. 24:21) Chceme, aby věděli, co se v době, kdy bude Jehova soudit svět, odehraje. Nejdřív bude zničeno falešné náboženství a pak, v Armagedonu, celý tenhle zkažený systém. (Zjev. 16:14, 16; 17:16, 17; 19:11, 19, 20) Modlíme se, aby na tohle varování zareagovalo co nejvíc lidí a už teď začali Jehovu uctívat spolu s námi. Ale co ti, které to zatím nezajímá, včetně našich příbuzných, které máme rádi?

10. Proč je dneska důležité varovat lidi?

¹⁰ Jak jsme si ukázali v předchozím článku, Jehova dá možná šanci na záchranu i lidem, kteří změní svůj postoj, až když uvidí zničení Velkého Babylonu. Pokud to tak bude, pak je právě teď o to naléhavější lidi varovat. Na to, co jim dneska říkáme, si můžou později vzpomenout. (Srovnej s Ezekielem 33:33.) Možná si naše varování vybaví a přidají se na Jehovovu stranu dřív, než bude pozdě. Stejně jako vězeňský strážce ve Filipech změnil svůj postoj až potom, co došlo k „velkému zemětřesení“, někteří se možná změní až potom, co světem otřese zničení Velkého Babylonu. (Sk. 16:25–34)

MILUJEME JEHOVU A JEHO JMÉNO

11. Jak Jehovu oslavujeme, prokazujeme mu čest a dáváme mu svoji moc? (Zjevení 4:11; viz taky obrázky)

¹¹ Ten nejdůležitější důvod, proč kážeme dobrou zprávu, je, že milujeme Jehovu a jeho svaté jméno. (Přečti Zjevení 4:11.) Naši službu vnímáme jako způsob, jak ho oslavovat. Z celého srdce souhlasíme se slovy: „Jehovo, náš Bože, zasloužíš si slávu, čest a moc.“ Jehovu oslavujeme a prokazujeme mu čest, když s druhými mluvíme o přesvědčivých důkazech, že „stvořil všechny věci“ a že mu vděčíme i za svou existenci. A svoji moc mu dáváme tak, že využíváme svůj čas, energii a prostředky, abychom podle svých okolností naplno kázali. (Mat. 6:33; Luk. 13:24; Kol. 3:23) Zkrátka rádi mluvíme o Bohu, kterého tak milujeme. Ale proč chceme druhým říkat, jak se jmenuje a jakou má osobnost?

12. Jak ve službě posvěcujeme Jehovovo jméno?

¹² Láska k Jehovovi nás vede k tomu, že posvěcujeme jeho jméno. (Mat. 6:9) Satan o Jehovovi rozšířil spoustu zlomyslných lží a jeho jméno pošpinil. (1. Mojž. 3:1–5; Job 2:4; Jan 8:44) My ho chceme očišťovat. Ve službě se našeho Boha nadšeně zastáváme a říkáme o něm pravdu každému, kdo si nás chce vyslechnout. Přejeme si, aby všichni věděli, že jeho nejdůležitější vlastnost je láska, že vládne spravedlivě a že jeho Království brzo ukončí veškeré utrpení a zajistí lidem pokoj a štěstí. (Žalm 37:10, 11, 29; 1. Jana 4:8) Když ho tímhle způsobem obhajujeme, posvěcujeme jeho jméno. Taky máme dobrý pocit, protože žijeme v souladu s naším jménem. V jakém smyslu?

13. Proč jsme hrdí na to, že jsme svědkové Jehovovi? (Izajáš 43:10–12)

¹³ Jehova o nás řekl: „Jste moji svědkové.“ (Přečti Izajáše 43:10–12.) Před pár lety se v jednom dopise od vedoucího sboru psalo: „Být svědkem Jehovovým je ta největší čest, jakou člověk může získat.“ Proč? Představ si, že jsi z něčeho obviněný a stojíš před soudem. Potřebuješ, aby někdo ve tvůj prospěch svědčil. Koho by sis vybral? Určitě někoho, koho znáš, komu důvěřuješ a kdo má u druhých dobrou pověst. Jehova si za svoje svědky vybral nás. Ukázal tím, že nás dobře zná a věří, že dosvědčíme, že je jediný pravý Bůh. Je to pro nás taková čest, že využíváme každou příležitost, abychom mluvili o jeho jménu a bojovali proti té hromadě lží, které se o něm šíří. Žijeme tak podle svého jména – jsme svědkové Jehovovi a jsme na to právem hrdí. (Žalm 83:18; Řím. 10:13–15)

BUDEME KÁZAT AŽ DO KONCE

14. Co úžasného se možná odehraje v blízké budoucnosti?

¹⁴ V blízké budoucnosti se ještě můžou odehrát úžasné věci. Doufáme, že s Jehovovou pomocí přijme pravdu před velkým soužením spoustu dalších lidí. A taky jsme nadšení, že během toho nejtemnějšího období v historii, během velkého soužení, se k nám možná přidají ještě další lidé. Možná dostanou příležitost opustit Satanův umírající svět a chválit Jehovu spolu s námi. (Sk. 13:48)

15., 16. Co budeme dělat a jak dlouho?

¹⁵ Do té doby máme co dělat. Je pro nás obrovská čest být součástí něčeho, co už se nikdy nebude opakovat. Po celé zemi kážeme dobrou zprávu o Božím království. Ale zároveň bijeme na poplach. Lidé musí vědět, že se rychle blíží konec tohohle zkaženého světa. Takže až čas soudu přijde, budou vědět, že to, co jsme říkali, pocházelo od Jehovy. (Ezek. 38:23)

¹⁶ Jsme rozhodnutí s kázáním nepřestat. Láska k dobré zprávě, k lidem a především k Jehovovi a jeho jménu nás vede k tomu, že budeme kázat nadšeně, naléhavě a horlivě, dokud Jehova neřekne: „Je hotovo.“