1. Čím je dnešní doba výjimečná?

ŽIJEME ve výjimečné době lidské historie. Přesně jak je v Bibli předpovězeno, Jehova shromažďuje „velký zástup ... ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. Je to „mocný národ“ víc než osmi milionů šťastných lidí, kteří „prokazují [Bohu] dnem i nocí posvátnou službu“. (Zjev. 7:9, 15; Iz. 60:22) Nikdy dřív na zemi nežilo tolik lidí, kteří si zamilovali Boha a své bližní.

2. Jaká láska je charakteristická pro lidi, kteří nejsou Božími přáteli? (Viz úvodní obrázek.)

² V Bibli bylo ale také předpovězeno, že v dnešní době bude pro lidi, kteří nejsou Božími přáteli, charakteristický úplně jiný druh lásky – láska, která se vyznačuje sobectvím. Apoštol Pavel napsal, že v posledních dnech lidé „budou milovat sami sebe, budou milovat peníze [a] budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha“. (2. Tim. 3:1–4) Láska, jejímž rysem je sobectví, je úplným opakem křesťanské lásky. Nepřináší lidem štěstí, které očekávají. Vytváří svět plný sobectví, ve kterém je těžké žít.

3. Co během studia tohoto článku prozkoumáme a proč?

³ Pavel věděl, že sobecká láska bude mezi lidmi velmi rozšířená a bude pro křesťany představovat nebezpečí. Proto je varoval, aby s těmi, kdo ji projevují, neměli nic společného. (2. Tim. 3:5) Kontaktu s takovými lidmi se ale nemůžeme úplně vyhnout. Jak se tedy chránit před postoji lidí kolem nás a dělat radost Jehovovi, Bohu lásky? Lásku, kterou od nás očekává, porovnejme s láskou, která je popsaná ve 2. Timoteovi 3:2–4. Pomůže nám to zhodnotit, jak na tom jsme, a uvidíme, jak projevovat lásku, díky které budeme spokojení a šťastní.

4. Proč není špatné do určité míry milovat sám sebe?

⁴ Pavel napsal, že lidé budou „milovat sami sebe“. Je špatné mít rád sám sebe? Ne. Ve zdravé míře je to normální, dokonce nutné. Jehova nás tak vytvořil. Ježíš řekl: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Mar. 12:31) Pokud nemáme rádi sebe, nemůžeme milovat druhé. Bible také říká: „Manželé [by měli] milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe, neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo; ale živí je a něžně je chová.“ (Ef. 5:28, 29) Takže je jasné, že nějakou lásku k sobě samému bychom měli mít.

5. Jak bys popsal člověka, který příliš miluje sám sebe?

⁵ Láska k sobě samému, o které se píše ve 2. Timoteovi 3:2, není normální, zdravá láska. Je to pokřivená, sobecká láska. Lidé, kteří sami sebe milují příliš, myslí na sebe víc, než je nutné. (Přečti Římanům 12:3.) V životě se zajímají hlavně o sebe. Na druhých jim moc nezáleží. Když se něco nepodaří, mají tendenci obviňovat někoho jiného, místo aby uznali svoji chybu. Jeden biblický učenec je přirovnal k ježkovi, který se stáčí do klubíčka, aby sám byl v měkoučku a teploučku, ale druhým nastavuje ostré bodliny. Takoví lidé nejsou skutečně šťastní.

6. K čemu dobrému vede láska k Bohu?

⁶ Znalci Bible se domnívají, že apoštol Pavel uvedl lásku k sobě samému na prvním místě proto, že z ní vyplývají ostatní negativní vlastnosti, o kterých se zmínil. Naproti tomu lidé, kteří milují Boha, se chovají úplně jinak. Lásku k Bohu Bible spojuje s radostí, pokojem, trpělivostí, laskavostí, dobrotou, vírou, mírností a sebeovládáním. (Gal. 5:22, 23) Žalmista napsal: „Šťastný je lid, jehož Bohem je Jehova!“ (Žalm 144:15) Jehova je šťastný a jeho služebníci také. Jsou šťastní, protože druhým dávají, na rozdíl od těch, kdo milují sami sebe a myslí jenom na to, co získat. (Sk. 20:35)

7. Které otázky nám pomůžou zhodnotit, jak jsme na tom s naší láskou k Bohu?

⁷ Jak můžeš zjistit, jestli nemiluješ sám sebe víc než Boha? Zamysli se nad moudrou radou z Filipanům 2:3, 4: „Nic nebudete dělat ze svárlivosti ani ze samolibosti, ale s ponížeností mysli budete považovat ostatní za sobě nadřazené a nebudete s osobním zájmem upírat oči jen na své vlastní záležitosti, ale s osobním zájmem i na záležitosti ostatních.“ Můžeš si položit otázky: Uplatňuju tuto radu? Snažím se, jak můžu, abych dělal to, co si Bůh přeje? Přemýšlím o tom, jak pomáhat lidem ve sboru nebo v obvodu? Je pravda, že věnovat druhým čas a energii není vždycky snadné. Vyžaduje to úsilí a oběti. Nic nám ale nepřinese větší štěstí než vědomí, že děláme radost vládci celého vesmíru.

8. K čemu některé křesťany motivuje láska k Bohu?

⁸ Láska k Bohu některé křesťany motivovala k tomu, aby se vzdali slibné kariéry, protože mu chtěli víc sloužit. Uveďme si příklad Ericky, která žije ve Spojených státech a je lékařka. Místo aby usilovala o prestižní pozici v medicíně, přihlásila se do pravidelné průkopnické služby. Se svým manželem sloužila v několika zemích. Říká: „Ty mnohé zážitky, které máme díky tomu, že jsme pomáhali v cizojazyčném obvodu, a přátelství, která jsme získali, náš život opravdu obohatily. Pořád pracuju v lékařství, ale to, že většinu času a energie věnuju tomu, abych lidem pomáhala duchovně a zajímala se o bratry a sestry ve sboru, mi přináší velkou radost a vnitřní uspokojení.“

9. Proč lidé, kteří milují peníze, nejsou šťastní?

⁹ Pavel napsal, že lidé budou „milovat peníze“. Před několika lety průkopník v Irsku mluvil o Bohu s jedním mužem. Ten vytáhl peněženku, vyndal z ní několik bankovek, zdvihl je nad hlavu a pyšně řekl: „Tohle je můj bůh!“ Tak otevřeně by to mnozí možná neřekli. Svět je ale plný lidí, kteří milují peníze a věci, které si za ně můžou koupit. Bible nás varuje: „Kdo pouze miluje stříbro, nebude nasycen stříbrem, ani žádný, kdo miluje jmění, příjmem.“ (Kaz. 5:10) Člověk, který miluje peníze, nikdy nebude mít dost. Vždycky bude chtít víc a zasvětí tomu celý svůj život. Nakonec mu to přinese mnoho bolesti. (1. Tim. 6:9, 10)

10. Co Bible říká o bohatství a chudobě?

¹⁰ Je jasné, že peníze potřebujeme všichni. Dávají nám určitou míru jistoty. (Kaz. 7:12) Můžeme být ale opravdu šťastní, když máme jenom na základní věci? Určitě! (Přečti Kazatele 5:12.) Agur, syn Jakeho, napsal: „Nedávej mi chudobu ani bohatství. Ať hltám pokrm, který je mi předepsán.“ Není těžké pochopit, proč nechtěl být extrémně chudý. Vysvětlil to tak, že nechtěl být v pokušení krást, protože kdyby kradl, dělal by Bohu ostudu. Proč se ale modlil, aby nebyl bohatý? Napsal: „Abych se nenasytil a skutečně tě nezapřel a neřekl: ‚Kdo je Jehova?‘“ (Přísl. 30:8, 9) Některé lidi, kteří se spoléhají na bohatství, a ne na Boha, pravděpodobně znáš.

11. Jakou radu Ježíš dal ohledně peněz?

¹¹ Člověk, který miluje peníze, nemůže Bohu dělat radost. Ježíš řekl: „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů, protože buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne. Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ Předtím také řekl: „Přestaňte si střádat poklady na zemi, kde stravuje mol a rez a kde se zloději vloupávají a kradou. Raději si střádejte poklady v nebi, kde nestravuje ani mol, ani rez a kde se zloději nevloupávají a nekradou.“ (Mat. 6:19, 20, 24)

12. Proč pro křesťany, kteří si zjednodušili život, bývá snazší sloužit Jehovovi? Uveď příklad.

¹² Mnozí zjistili, že když si zjednodušili život, jsou nejenom šťastnější, ale také mají víc času na službu Jehovovi. Jack, který žije ve Spojených státech, prodal velký dům a firmu, aby mohl být s manželkou v průkopnické službě. Vzpomíná: „Bylo těžké vzdát se našeho krásného domu a pozemku na venkově. Roky jsem se ale vracel z práce otrávený kvůli problémům, které tam byly. Moje žena byla pravidelná průkopnice a byla vždycky šťastná. Říkala: ‚Mám toho nejlepšího šéfa!‘ Teď když jsem taky v průkopnické, pracujeme pro toho nejlepšího šéfa oba dva.“

13. Co nám pomůže zjistit, jaký vztah máme k penězům?

¹³ Když přemýšlíš o svém vztahu k penězům, upřímně si odpověz na tyto otázky: Je z mého způsobu života vidět, že věřím tomu, co o penězích říká Bible? Je pro mě vydělávání peněz to nejdůležitější? Vážím si víc hmotných věcí než svého vztahu s Jehovou a lidmi? Opravdu věřím tomu, že se Jehova postará o to, co potřebuju? Můžeš si být jistý, že toho, kdo se na něj spoléhá, nikdy nezklame. (Mat. 6:33)

14. Jaký je rozumný postoj k požitkům?

¹⁴ V Bibli bylo také předpovězeno, že v dnešní době bude hodně lidí „milovat rozkoše“. Stejně jako není nic špatného na tom, že přiměřeně milujeme sami sebe a peníze, tak není nic špatného na tom, že si v rozumné míře užíváme života. Jehova nechce, abychom si pořád něco odříkali a nedopřáli si žádné potěšení. Bible Boží služebníky povzbuzuje: „Jdi, jez svůj pokrm s radostí a pij své víno s dobrým srdcem.“ (Kaz. 9:7)

15. Co to znamená „milovat rozkoše“?

¹⁵ Ve 2. Timoteovi 3:4 se mluví o lidech, kteří milují požitky a neberou v úvahu Boha. Všimni si, že se tam neříká, že takoví lidé budou „milovat rozkoše“ víc než Boha, jako by ho milovali aspoň trochu. Říká se tam spíše než Boha. Jeden učenec napsal: „Rozhodně to neznamená, že do určité míry milují i Boha. Znamená to, že Boha nemilují vůbec.“ To je výstraha pro ty, kdo v sobě živí přehnanou lásku k požitkům. O takových lidech Bible říká, že je „rozkoše tohoto života odvádějí“ pryč. (Luk. 8:14)

16., 17. Co se od Ježíše učíme o tom, jaký vztah bychom měli mít k požitkům?

¹⁶ Ježíš ukázal, co to znamená mít na požitky vyrovnaný názor. Přijal pozvání na svatební hostinu a na „velkou hostinu na přivítanou“. (Jan 2:1–10; Luk. 5:29) Na svatbě zázračně přeměnil vodu ve víno, protože už došlo. A jindy, když ho lidé kritizovali za to, že jí a pije, dal jasně najevo, že jejich pohled je nesprávný. (Luk. 7:33–36)

¹⁷ Nicméně Ježíšův život se netočil kolem požitků. Nejdůležitější pro něj byl Jehova a také se neúnavně vydával ve prospěch druhých. Dobrovolně zemřel bolestivou smrtí na mučednickém kůlu, aby mnozí mohli žít. Když mluvil k těm, kdo ho chtěli následovat, řekl: „Šťastní jste, když vás lidé haní a pronásledují vás a lživě proti vám říkají kdejakou ničemnost kvůli mně. Radujte se a poskakujte radostí, protože vaše odměna v nebesích je veliká; tak totiž pronásledovali proroky před vámi.“ (Mat. 5:11, 12)

18. Které otázky nám pomůžou zjistit, jak jsme na tom s láskou k požitkům?

¹⁸ Jak můžeš zjistit, jak moc miluješ požitky? Polož si otázky: Je pro mě zábava důležitější než shromáždění a služba? Jsem ochotný se kvůli službě Bohu něčeho vzdát? Když si vybírám zábavu, přemýšlím, jestli se to bude líbit Jehovovi? Pokud opravdu milujeme Boha, budeme se důsledně vyhýbat nejenom věcem, o kterých víme, že se mu nelíbí, ale také věcem, o kterých se jenom domníváme, že by se mu nemusely líbit. (Přečti Matouše 22:37, 38.)

19. Kdo nikdy nemůže být doopravdy šťastný?

¹⁹ Po 6 000 letech lidské mizérie spěje Satanův svět ke svému konci. Na zemi žije spousta lidí, kteří přehnaně milují sami sebe, peníze a požitky. Myslí jenom na to, co můžou získat, a tím nejdůležitějším jsou pro ně jejich touhy. Takoví lidé nemůžou být nikdy doopravdy šťastní. Úplně jinak jsou na tom ti, o kterých žalmista napsal: „Šťastný je ten, kdo má ku pomoci Jákobova Boha, jehož naděje je v Jehovovi, jeho Bohu.“ (Žalm 146:5)

20. Proč jsi díky tomu, že miluješ Boha, šťastný?

²⁰ Jehovův lid miluje svého Boha stále víc. Každý rok přibývá mnoho těch, kdo ho poznávají a zamilují si ho. Je to důkaz toho, že Boží království panuje a brzy na zemi způsobí tolik dobra, že si to ani neumíme představit. Skutečnou a trvalou radost nám přináší to, že děláme, co si Bůh přeje, a že víme, že z nás má radost. Ti, kdo milují Jehovu, se budou radovat navždy! V příštím článku se zamyslíme nad některými vlastnostmi, které jsou výsledkem sobecké lásky, a ukážeme si, že se naprosto liší od vlastností Jehovových služebníků.