1., 2. a) Jak někteří lidé reagují na myšlenku, že Bůh má organizaci? b) O čem pojednává tento článek?

MÁ BŮH na zemi nějakou organizaci? Někteří lidé říkají, že žádná není potřeba, že stačí mít s Bohem dobrý vztah. Je to pravda? O čem svědčí fakta?

² V tomto článku si ukážeme, že Jehova, Bůh pokoje, je nedostižný organizátor. Také si rozebereme, jak bychom měli reagovat na pokyny, které od jeho organizace dostáváme. (1. Kor. 14:33, 40) Stejně jako v prvním století i dnes pomáhají biblické rady Božím služebníkům kázat po celém světě dobrou zprávu. A když se řídíme Biblí a organizačními pokyny, podporujeme ve sboru čistotu, pokoj a jednotu.

3. Co je pro tebe důkazem, že Jehova je nedostižný organizátor?

³ Když se díváme na věci, které Jehova stvořil, jasně vidíme, že je Bohem pořádku. Bible o něm říká: „Jehova sám s moudrostí založil zemi. S rozlišovací schopností důkladně upevnil nebesa.“ (Přísl. 3:19) A to známe jenom „okraje jeho cest“ a slyšíme o něm „jen slabý šepot“. (Job 26:14; Bible21) I z toho mála, co o vesmíru víme, je ale zřejmé, že je v něm dokonalý řád. (Žalm 8:3, 4) Galaxie obsahují miliony hvězd a všechny se pohybují uspořádaně. Planety v naší sluneční soustavě obíhají kolem Slunce a jakoby se při tom pokorně řídí dopravními předpisy. Díky úžasnému řádu, který je ve vesmíru, si uvědomujeme, že Jehova, který „udělal . . . s porozuměním“ nebesa i zemi, si zaslouží naši chválu, věrnost a úctu. (Žalm 136:1, 5–9.)

4. Proč věda nedokáže odpovědět na spoustu otázek?

⁴ Věda toho o vesmíru a naší planetě odhalila mnoho a máme z toho užitek v různých oblastech života. Je ale spousta otázek, na které odpovědět nedokáže. Například astronomové nejsou schopní přesně říct, jak vznikl vesmír a proč je naše planeta plná života. Lidé také neumí vysvětlit, proč máme tak silnou touhu žít věčně. (Kaz. 3:11) Proč je tolik důležitých, ale nezodpovězených otázek? Částečně je to proto, že vědci a další lidé vycházejí z toho, že Bůh neexistuje a že život vznikl evolucí. Jehova ale nechal odpovědi na takové otázky zapsat do svého Slova, Bible.

5. Kdy například spoléháme na přírodní zákony?

⁵ Jsme závislí na neměnných a spolehlivých zákonech, které Jehova stanovil v přírodě. Elektrikáři, instalatéři, strojaři, piloti nebo chirurgové – ti všichni při své práci na tyto zákony spoléhají. Například chirurgové počítají s tím, že anatomická stavba těla je u všech lidí v podstatě stejná. Nemusí proto hledat, kde má pacient srdce nebo jiný orgán. A všichni se řídíme přírodními zákony. Kdybychom třeba nerespektovali gravitační zákon, mohlo by nás to stát život.

6. Z čeho poznáváme, že Jehova chce, aby ho jeho služebníci uctívali organizovaně?

⁶ Jehova vytvořil vesmír tak, že je v něm úžasný pořádek. Je tedy jasné, že chce, aby ho jeho služebníci uctívali organizovaně. A právě proto nám poskytl Bibli. Jedině pokud se budeme řídit tím, co nám prostřednictvím svého Slova a své organizace sděluje, můžeme žít šťastně a spokojeně.

7. Z čeho je vidět, že Bible je výborně uspořádaná kniha?

⁷ Bible není pouhou sbírkou vzájemně nesouvisejících židovských a křesťanských spisů. Je to výborně uspořádaná kniha – mistrovské dílo samotného Boha Jehovy. Od První Mojžíšovy po Zjevení se jí prolíná hlavní námět: ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti a uskutečnění jeho záměru se zemí prostřednictvím království, jehož králem bude Kristus, slíbené „semeno“. (Přečti 1. Mojžíšovu 3:15; Matouše 6:10; Zjevení 11:15.)

8. Proč můžeme říct, že Izraelité byli organizovaným národem?

⁸ Ukázkou dobré organizovanosti byl starověký izraelský národ. V souladu se Zákonem například některé ženy „konaly organizovanou službu u vchodu do stanu setkání“. (2. Mojž. 38:8) Spořádaně probíhal i přesun tábora a svatostánku. Později král David zorganizoval kněze a Levity do oddílů, aby v chrámu plnili různé úkoly. (1. Par. 23:1–6; 24:1–3) A když byli Izraelité poslušní, odměnou jim bylo, že v národě byl pořádek, pokoj a jednota. (5. Mojž. 11:26, 27; 28:1–14)

9. Z čeho je vidět, že sbory v prvním století byly organizované?

⁹ Dobře zorganizované byly i křesťanské sbory v prvním století. Dostávaly pokyny od vedoucího sboru, který tvořili nejdřív apoštolové a později i další bratři. (Sk. 6:1–6; 15:6) Rady a pokyny dostávaly sbory také prostřednictvím dopisů, k jejichž napsání Jehova inspiroval jednotlivé členy vedoucího sboru nebo jiné starší, kteří s vedoucím sborem úzce spolupracovali. (1. Tim. 3:1–13; Tit. 1:5–9) Jaký užitek měli křesťané z toho, že se tímto vedením řídili?

10. K čemu vedlo to, že se sbory v prvním století řídily pokyny vedoucího sboru? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁰ Přečti Skutky 16:4, 5. Někteří bratři v prvním století cestovali do sborů, aby jim předali „výnosy, o nichž rozhodli apoštolové a starší muži, kteří byli v Jeruzalémě“, neboli vedoucí sbor. Když se křesťané těmito výnosy řídili, sbory se „dále upevňovaly ve víře a den ze dne početně vzrůstaly“. Co se z jejich příkladu můžeme naučit?

11. Jak by měli starší a služební pomocníci reagovat, když dostanou pokyny od Boží organizace?

¹¹ Co by dnes měli dělat členové výborů poboček nebo zemských výborů, krajští dozorci a sboroví starší, když dostanou pokyny od Boží organizace? Bible nás všechny vybízí, abychom byli poslušní a poddajní. (5. Mojž. 30:16; Hebr. 13:7, 17) V Boží organizaci není místo pro kritický ani vzpurný postoj, protože by mohl narušit příjemnou, pokojnou a jednotnou atmosféru ve sborech. Žádný křesťan by samozřejmě nechtěl být jako Diotrefes, který jednal neuctivě a nevěrně. (Přečti 3. Jana 9, 10.) Měli bychom si položit otázky: Povzbuzuju svoje bratry a sestry, aby byli věrní Jehovovi? Reaguju rychle na pokyny, které od Boží organizace dostávám?

12. Jak jsou jmenováni starší a služební pomocníci?

¹² Vedoucí sbor nedávno změnil způsob, jak jsou ve sborech jmenováni starší a služební pomocníci. Článek v rubrice „Otázky čtenářů“ ve Strážné věži z 15. listopadu 2014 vysvětlil, že v prvním století pověřil vedoucí sbor tímto úkolem cestující dozorce. Podle tohoto vzoru od 1. září 2014 jmenují starší a služební pomocníky krajští dozorci. Když krajský dozorce přijede do sboru, snaží se s bratry, kteří byli na jmenování doporučeni, jít do služby a lépe poznat je i jejich rodiny. (1. Tim. 3:4, 5) Rada starších a krajský dozorce pak důkladně zvažují, jestli navržení bratři splňují příslušné biblické požadavky. (1. Tim. 3:1–10, 12, 13; 1. Petra 5:1–3)

13. Jak můžeme dát najevo, že přijímáme vedení, které nám poskytují starší?

¹³ Starší nám na základě Bible poskytují duchovní vedení, protože pečují o sbor a chtějí ho chránit. Měli bychom je poslouchat, protože to, co nám říkají, je k našemu prospěchu. (1. Tim. 6:3) Vzpomeň si na Pavlovu radu týkající se křesťanů, kteří „chodí nepořádně“. Pavel o nich napsal, že „vůbec nepracují, ale pletou se do toho, co se jich netýká“. I když je starší napomenuli, oni na jejich radu nereagovali. Jak se na ně měl sbor dívat? Pavel napsal: „Označte si tohoto člověka a přestaňte se s ním stýkat.“ Neměli ho ale považovat za nepřítele. (2. Tes. 3:11–15) Dnes možná starší upozorní v proslovu na nesprávné jednání, se kterým někdo nechce přestat a které vrhá špatné světlo na sbor. Může to být případ, kdy křesťan chodí s nevěřícím. (1. Kor. 7:39) Jak reaguješ, když ve sboru varovný proslov zazní? Pokud víš, o kom je řeč, budeš se řídit radou, aby ses s ním společensky nestýkal? Můžeš mu tak pomoct, aby si uvědomil, že si tím škodí a zarmucuje Jehovu, a aby svůj postoj nakonec změnil. ^[1]

14. Jak můžeš přispět k čistotě sboru?

¹⁴ K duchovní čistotě sboru můžeš přispět tím, že uplatňuješ pokyny z Božího Slova. Uvažuj o situaci, která vyvstala ve starověkém Korintu. Apoštol Pavel tam vynaložil velké úsilí, aby mnoha lidem pomohl poznat pravdu, a korintské bratry a sestry miloval. (1. Kor. 1:1, 2) Představ si, jak se asi cítil, když se dozvěděl, že jeden člen sboru žije nemravně a sbor takové jednání toleruje. Pavel starším řekl, aby „předali takového muže Satanovi“, neboli ho vyloučili. Aby sbor zachovali čistý, museli ho zbavit „kvasu“. (1. Kor. 5:1, 5–7, 12) Tím, že podpoříme rozhodnutí starších vyloučit nekajícného provinilce, pomáháme zachovat ve sboru čistotu. A jeho to možná podnítí, aby svého jednání litoval a prosil Jehovu o odpuštění.

15. Jak můžeš přispět k pokoji ve sboru?

¹⁵ V korintském sboru byl ještě další problém. Někteří bratři řešili svoje neshody se spolukřesťany u soudu. Pavel jim položil otázku: „Proč si spíše nedáte ukřivdit?“ (1. Kor. 6:1–8) K takovým situacím dochází i dnes. Občas jsou pokojné vztahy ve sboru narušeny kvůli tomu, že bratři, kteří spolu podnikali, zkrachovali a přišli o peníze. Možná jeden druhého obviňují z podvodu. Někteří řeší tyto věci u soudu. Bible nám ale pomáhá uvědomit si, že je lepší utrpět ztrátu než přivést pohanu na Boží jméno nebo narušit pokoj ve sboru. ^[2] Vážné problémy a spory bychom měli samozřejmě řešit tím, že uplatníme Ježíšovy rady. (Přečti Matouše 5:23, 24; 18:15–17.) Podpoříme tak jednotu Božího lidu.

16. Jak Bible ukazuje, že Boží lid bude jednotný?

¹⁶ Bible ukazuje, že Boží lid bude jednotný. Žalmista zpíval: „Pohleď, jak je dobré a jak příjemné, když spolu bratři bydlí v jednotě!“ (Žalm 133:1) Když Izraelité poslouchali Jehovu, byla v národě jednota a pořádek. O svém lidu Bůh předpověděl: „Sjednotím je jako stádo bravu v ohradě.“ (Mich. 2:12) A prostřednictvím proroka Sefanjáše prohlásil: „Pak totiž změním národům jazyk na čistý, aby všichni vzývali Jehovovo jméno, aby mu sloužili rameno vedle ramena.“ (Sef. 3:9) Za to, že Jehovu můžeme uctívat jednotně, jsme velmi vděční.

17. Co by měli starší udělat, když někdo ve sboru vážně zhřeší?

¹⁷ Pokud někdo ve sboru vážně zhřeší, starší by ho měli bezodkladně a laskavě ukáznit. Uvědomují si, že Jehova nesprávné jednání vidí a vyžaduje od nich, aby sbor chránili před jakýmkoli škodlivým vlivem a udržovali ho jednotný a čistý. (Přísl. 15:3) Pavel se nezdráhal poslat Korinťanům svůj první dopis, i když jeho obsah byl docela silný. O několik měsíců později jim napsal druhý dopis, ze kterého je vidět, že Korinťané udělali pokrok. Starší totiž uplatnili to, co jim Pavel poradil. Pokud se nějaký křesťan vydá špatným směrem a neuvědomuje si to, způsobilí bratři by se měli snažit ho v duchu mírnosti usměrnit. (Gal. 6:1)

18. a) Jak pomohly rady z Božího Slova křesťanům v prvním století? b) Co budeme rozebírat v dalším článku?

¹⁸ Když křesťané v prvním století uplatňovali rady z Božího Slova, byly sbory duchovně čisté, pokojné a jednotné. (1. Kor. 1:10; Ef. 4:11–13; 1. Petra 3:8) Díky tomu bratři a sestry udělali v kazatelské službě spoustu práce. Pavel tehdy mohl říct, že dobrá zpráva „byla kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kol. 1:23) I dnes je Boží lid jednotný a organizovaný, a tak může kázat dobrou zprávu po celé zemi. Příští článek nám poskytne ještě víc důkazů o tom, že praví křesťané si nesmírně váží Bible a jsou odhodláni vzdávat čest Svrchovanému pánu Jehovovi. (Žalm 71:15, 16)