1. Co nám Jehova dovolil poznat?

ÚPLNĚ první věta v Bibli vyjadřuje jednoduchou, ale hlubokou myšlenku. Zní: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ (1. Mojž. 1:1) Je pravda, že o věcech, které Bůh stvořil a ke kterým patří třeba vesmír, světlo a gravitace, toho víme velmi málo. Člověk probádal jenom nepatrnou část vesmíru. (Kaz. 3:11) Jehova nám ale dovolil poznat svůj záměr se zemí a s lidmi. Země měla být ideálním domovem pro muže a ženy vytvořené k Božímu obrazu. (1. Mojž. 1:26) Měli být jeho dětmi a on měl být jejich Otcem.

2. Jaké ujištění nacházíme v Izajášovi 46:10, 11 a 55:11?

² Třetí kapitola 1. Mojžíšovy vysvětluje, že při splňování Božího záměru vyvstal problém. (1. Mojž. 3:1–7) Ten ale v žádném případě nebyl nepřekonatelnou překážkou. Jehovovi nemůže v uskutečnění jeho záměru nic zabránit. (Iz. 46:10, 11; 55:11) Můžeme si proto být jistí, že se splní, a to ve stanovený čas.

3. a) Které základní nauky jsme z Bible poznali, když jsme ji začali studovat? b) Proč si teď tyto nauky připomínáme? c) O kterých otázkách budeme uvažovat?

³ Dobře víme, co Bible učí o Božím záměru se zemí a s lidstvem a o tom, jakou úlohu v něm hraje Ježíš. Tyto základní nauky patřily asi k prvním, které jsme při studiu Božího Slova poznali. A chceme pomoct dalším upřímným lidem, aby se s nimi také seznámili. Tento článek si rozebíráme společně ve sboru v době, kdy se snažíme pozvat co možná nejvíc lidí na Památnou slavnost. (Luk. 22:19, 20) Ti, kdo se jí zúčastní, se o Božím záměru dozví víc. V těchto několika dnech před Památnou slavností je tedy vhodná doba, abychom popřemýšleli o konkrétních otázkách, které můžou naše zájemce a další upřímné lidi podnítit, aby přišli. Budeme uvažovat o třech: Co Bůh zamýšlel se zemí a s lidstvem? Kde se stala chyba? Proč má v uskutečnění Božího záměru hlavní roli Ježíšovo výkupné?

4. Jak stvořitelská díla „oznamují Boží slávu“?

⁴ Jehova je úžasný stvořitel. Všechno, co vytvořil, má nejvyšší kvalitu. (1. Mojž. 1:31; Jer. 10:12) Co se můžeme naučit z té krásy a pořádku, které jsou ze stvořených věcí patrné? Vidíme, že ať jsou stvořitelská díla malá, nebo velká, mají nějaký účel. Jaké máš pocity, když přemýšlíš o lidské buňce nebo pozoruješ roztomilé miminko či nádherný západ slunce? Obdivujeme to, protože Jehova nás stvořil se smyslem pro krásu. (Přečti Žalm 19:1; 104:24.)

5. Co Jehova udělal pro to, aby všechno dobře fungovalo a spolupracovalo?

⁵ Tomu, co Jehova vytvořil, určil hranice. Stanovil přírodní a morální zákony, aby všechno dobře fungovalo a spolupracovalo. (Žalm 19:7–9) Všechno ve vesmíru má svoje místo a svoji úlohu. Například gravitace udržuje atmosféru blízko země, reguluje příliv a odliv a přispívá k řádu, který je pro život nezbytný. Všechno, co Jehova vytvořil, včetně lidí, v rámci těchto hranic výborně funguje. Z pořádku, který je v přírodě a ve vesmíru patrný, je jasně vidět, že Bůh má se zemí a s lidmi záměr. Mohli bychom ve službě poukázat na to, kdo za tímto úžasným pořádkem stojí? (Zjev. 4:11)

6., 7. Například jaké dary dal Jehova Adamovi a Evě?

⁶ Jehovovým záměrem bylo, aby lidé žili věčně na zemi. (1. Mojž. 1:28; Žalm 37:29) Adamovi a Evě dal spoustu nádherných darů, aby jim život zpříjemnil. (Přečti Jakuba 1:17.) Dal jim svobodnou vůli a schopnost přemýšlet, milovat a těšit se z přátelství. Adamovi řekl, jak může ukázat, že je poslušný, a také jak uspokojovat svoje potřeby a jak pečovat o zvířata a půdu. (1. Mojž. 2:15–17, 19, 20) Adama a Evu stvořil tak, že svět kolem sebe vnímali smysly – zrakem, sluchem, hmatem, čichem a chutí. Díky tomu si mohli života v nádherném ráji užívat naplno. Měli spoustu zajímavé a naplňující práce a mohli objevovat nové a nové věci. Takový život nemusel nikdy skončit.

⁷ Co dalšího patřilo k Božímu záměru? Jehova stvořil Adama a Evu se schopností mít dokonalé děti. Ty měly zase mít svoje děti, až by lidská rodina obydlela celou zemi. Chtěl, aby Adam s Evou a všichni další rodiče svoje děti milovali, stejně jako on miloval svoje první dokonalé pozemské děti. Země se všemi svými zdroji se měla stát jejich trvalým domovem. (Žalm 115:16)

8. Proč dal Jehova Adamovi a Evě zákon, který čteme v 1. Mojžíšově 2:16, 17?

⁸ Věci se ale začaly ubírat jiným směrem, než si Jehova přál. Co se stalo? Jehova dal Adamovi a Evě jednoduchý zákon. Chtěl, aby si uvědomovali, že jejich svoboda má určité hranice. Řekl jim: „Z každého stromu zahrady smíš do sytosti jíst. Ale pokud jde o strom poznání dobrého a špatného, z toho jíst nebudeš, neboť v den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.“ Pro první lidskou dvojici nebylo těžké tento zákon pochopit ani ho poslouchat. Měli k dispozici víc jídla, než mohli sníst. (1. Mojž. 2:16, 17)

9. Z čeho Satan obvinil Jehovu?

⁹ Satan použil hada, aby Evu navedl k tomu, že svého Otce Jehovu neposlechne. (Přečti 1. Mojžíšovu 3:1–5; Zjev. 12:9) Zveličil fakt, že Božím pozemským dětem nebylo dovoleno jíst „z každého stromu zahrady“. Jakoby řekl: „Vážně si nemůžete dělat, co chcete?“ Pak vyslovil vyloženou lež: „Určitě nezemřete.“ A snažil se Evu přesvědčit, že Boha nemusí poslouchat, když jí řekl: „Bůh . . . ví, že v ten den, kdy z něho pojíte, se vám zcela jistě otevřou oči.“ Satan naznačil, že Jehova jim nedovolil jíst to ovoce proto, že by pak získali nějaké zvláštní poznání. Nakonec jim dal tento falešný slib: „Budete jako Bůh a budete znát dobré a špatné.“

10. Co se Adam s Evou rozhodli udělat? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁰ Adam s Evou se teď museli rozhodnout, co udělají. Poslechnou Jehovu, nebo hada? Rozhodli se pro druhou možnost. Tím se připojili k Satanově vzpouře. Zavrhli Jehovu jako svého Otce a tak se připravili o jeho ochranu. (1. Mojž. 3:6–13)

11. Proč Jehova nemohl Adamův a Evin hřích ignorovat?

¹¹ Tím, že se Adam s Evou proti Jehovovi vzbouřili, ztratili dokonalost. Navíc tak přišli o jeho přátelství, protože Jehova má „příliš čisté oči, než [aby] viděl, co je špatné“. Špatné jednání proto nemůže tolerovat. (Hab. 1:13) Pokud by Jehova na Adamův a Evin hřích nijak nezareagoval, nikdo z andělů ani lidí by neměl žádnou naději. Také by mohli začít pochybovat o tom, jestli se na jeho slovo můžou spolehnout. Jehova je ale věrný svým zásadám, nikdy je neporušuje. (Žalm 119:142) Adam s Evou sice měli svobodnou vůli, ale následkům své vzpoury se vyhnout nemohli. Nakonec zemřeli a vrátili se „do prachu“, ze kterého byli stvořeni. (1. Mojž. 3:19)

12. Jak dopadly Adamovy děti?

¹² Když Adam a Eva ze zakázaného ovoce pojedli, nemohli už dál být součástí Jehovovy rodiny, tedy všech jeho inteligentních tvorů. Jehova je vyhnal z Edenu a oni neměli žádnou naději, že by se tam někdy mohli vrátit. (1. Mojž. 3:23, 24) Jehova jim tak zaslouženě dal pocítit následky jejich rozhodnutí. (Přečti 5. Mojžíšovu 32:4, 5.) Lidé už pak nedokázali dokonale napodobovat Jehovovy vlastnosti. Adam nejen přišel o vyhlídku věčně žít v krásných podmínkách, ale také svým dětem předal nedokonalost, hřích a smrt. (Řím. 5:12) Připravil je o možnost žít věčně. Kromě toho už s Evou nemohli mít dokonalé děti a ty se nemohly narodit ani žádnému z jejich potomků. Od té doby, co Satan poprvé odvrátil lidi od Boha, se o to snaží dodnes. (Jan 8:44)

13. Co si Jehova přeje, pokud jde o lidstvo?

¹³ Jehova ale lidi pořád miluje. Přestože se Adam s Evou proti němu vzbouřili, chce, aby s ním lidé měli dobrý vztah. Nepřeje si, aby kdokoli umíral. (2. Petra 3:9) Hned po vzpouře proto učinil opatření, díky kterým je možné s ním přátelský vztah obnovit. Jak to ale mohl udělat, aniž by porušil svoje zásady?

14. a) Co podle Jana 3:16 Jehova udělal, aby lidi vysvobodil z hříchu a smrti? b) Kterou otázku můžeme s lidmi rozebrat?

¹⁴ Když druhé zveme na Památnou slavnost, často jim čteme Jana 3:16. (Přečti.) Otázkou ale je: Jak to, že Ježíšova oběť umožňuje věčný život? Během kampaně před Památnou slavností, během samotné slavnosti nebo na opětovných návštěvách u těch, kdo se jí zúčastnili, budeme mít příležitost lidem na tuto otázku odpovědět. Čím lépe budou upřímní lidé nauce o výkupném rozumět, tím víc si budou uvědomovat, jak moc je Jehova miluje a jak je moudrý. Které myšlenky o výkupném bychom jim mohli říct?

15. Čím se Ježíš lišil od Adama?

¹⁵ Jehova opatřil dokonalého člověka, který mohl dát svůj život jako výkupné. Ten musel být věrný Jehovovi a ochotný obětovat život za lidstvo, které by jinak bylo v beznadějné situaci. (Řím. 5:17–19) Jehova přenesl život první bytosti, kterou stvořil, z nebe na zem. (Jan 1:14) Ježíš se tak stal dokonalým člověkem, stejně jako byl kdysi Adam. Na rozdíl od něj ale žil podle měřítek, kterými se měli řídit dokonalí lidé. I v těch nejtěžších zkouškách nezhřešil ani neporušil žádný Boží zákon.

16. Proč je výkupné tak vzácným darem?

¹⁶ Jako dokonalý člověk Ježíš zachránil lidi z hříchu a smrti tím, že za ně zemřel. Přesně odpovídal tomu, jaký měl být Adam. Byl dokonalý, poslušný a naprosto věrný Bohu. (1. Tim. 2:6) Ježíšova oběť otevřela cestu k věčnému životu všem lidem – mužům, ženám i dětem. (Mat. 20:28) Výkupné je tedy klíčem, který otevírá dveře ke splnění Božího záměru. (2. Kor. 1:19, 20)

17. Co výkupné umožňuje?

¹⁷ Za výkupné zaplatil Jehova obrovskou cenu. (1. Petra 1:19) Má lidi tak rád, že za ně nechal zemřít svého milovaného Syna. (1. Jana 4:9, 10) Ježíš na sebe svým způsobem vzal úlohu našeho prvního lidského otce, Adama. (1. Kor. 15:45) Nedal nám jenom příležitost žít věčně, ale také možnost být zase součástí Jehovovy rodiny. Díky výkupnému se lidé stanou dokonalými a Jehova je bude moct ve své rodině opět přivítat, aniž by porušil svoje zákony. Představ si, jak krásné to bude, až všichni Jehovovi věrní služebníci budou dokonalí. Nebeská i pozemská část jeho rodiny bude tvořit jednotný celek a všichni budeme Božími dětmi. (Řím. 8:21)

18. Kdy se Jehova stane „každému vším“?

¹⁸ I když naši první rodiče Jehovu zavrhli, on lidi nepřestal milovat. A přestože jsme nedokonalí, Satan nás nemůže přimět, abychom byli Jehovovi nevěrní. Prostřednictvím výkupného Jehova pomůže všem svým dětem plně odpovídat jeho měřítkům. Bude úžasné, až se splní Boží vůle, „aby každý, kdo vidí Syna a projevuje v něj víru, měl věčný život“. (Jan 6:40) Díky Jehovově lásce a moudrosti budou lidé opět dokonalí, tak jak to odjakživa bylo jeho záměrem. Pak se Jehova stane „každému vším“. (1. Kor. 15:28)

 19. a) K čemu by nás měla motivovat vděčnost za výkupné? (Viz rámeček „ Pátrej po těch, kdo si to zaslouží“.) b) O čem bude pojednávat příští článek?

¹⁹ Vděčnost za výkupné by nás měla motivovat k tomu, abychom se ze všech sil snažili lidem říkat, jaký užitek můžou z tohoto vzácného daru mít. Musí se dozvědět, že na základě výkupného Jehova nabízí všem lidem věčný život. Výkupné ale umožňuje ještě něco víc. V příštím článku si ukážeme, jak Ježíšova oběť souvisí s morálními otázkami, které v Edenu vznesl Satan.