1. Proč nám může příklad Noema, Daniela a Joba dodat odvahu?

JSI vážně nemocný, máš finanční problémy nebo zažíváš pronásledování? Je pro tebe někdy těžké zachovat si ve službě Jehovovi radost? Pokud ano, odvahu ti může dodat, když se zamyslíš nad příkladem Noema, Daniela a Joba. Tito nedokonalí muži překonávali těžkosti, se kterými se setkáváme i my. Někdy jim dokonce šlo o život. Přesto zůstali Jehovovi věrní a v jeho očích jsou vzorem víry a poslušnosti. (Přečti Ezekiela 14:12–14.)

2. Za jakých okolností Ezekiel napsal slova zaznamenaná v Ezekielovi 14:14?

² Slova klíčového verše tohoto článku napsal Ezekiel v Babylonii v roce 612 př. n. l. Ezekiel byl odveden do vyhnanství v roce 617 př. n. l. Pasáž, kterou čteme v Ezekielovi 8:1–19:14, napsal „v šestém roce“ vyhnanství, tedy v roce 612 př. n. l. (Ezek. 1:1; 8:1) Blížilo se předpovězené zničení odpadlého Jeruzaléma, ke kterému došlo o pouhých pět let později. Bylo tam jenom málo lidí, kteří byli věrní a poslušní jako Noe, Daniel a Job a kteří díky tomu přežili. (Ezek. 9:1–5) Byli to například Jeremjáš, Baruk, Ebed-melek a Rekabovci.

3. O čem budeme při studiu tohoto článku přemýšlet?

³ Dnes je to podobné. Jenom ti, kdo jsou v Jehovových očích bezúhonní – lidé jako byli Noe, Daniel a Job – přežijí konec tohoto špatného světa. (Zjev. 7:9, 14) Ukažme si proto, proč Jehova použil tyto tři muže jako příklady lidí, kteří dělali, co je v jeho očích správné. Když o nich budeme přemýšlet, zaměříme se jednak na těžkosti, které překonávali, a jednak na to, jak jejich víru a poslušnost můžeme napodobovat.

4. Jaké těžkosti Noe překonával?

⁴ Jaké těžkosti Noe překonával? Už v době, kdy žil jeho pradědeček Enoch, lidé jednali velmi špatně. Dokonce říkali otřesné věci o Jehovovi. (Juda 14, 15) Byli stále násilničtější. O Noemově době Bible říká, že „země byla naplněna násilím“. Zkažení andělé se zhmotňovali, brali si ženy za manželky a měli s nimi kruté hybridní potomky. (1. Mojž. 6:2–4, 11, 12) Noe byl ale úplně jiný. „Našel přízeň v Jehovových očích. ... Prokázal se mezi svými současníky jako bezúhonný. Noe chodil s pravým Bohem.“ (1. Mojž. 6:8, 9)

5. V čem je Noemův příklad mimořádný?

⁵ Co se o Noemovi z těchto slov dozvídáme? Například to, že ve zkaženém světě před potopou Jehovovi nesloužil pouhých 70 nebo 80 let, což je dnes běžná délka života. V takovém světě žil téměř 600 let! (1. Mojž. 7:11) A na rozdíl od nás neměl kolem sebe bratry a sestry ze sboru, kteří by ho v duchovním ohledu povzbuzovali. Zdá se, že ho nepodporovali ani jeho sourozenci. Noemův otec Lamek v Boha věřil, ale zemřel pět let před potopou. Pokud v době, kdy potopa začala, byli naživu Noemova matka a jeho sourozenci, nepřežili ji.

6. Jak Noe ukázal, že je velmi odvážný?

⁶ Noe se nespokojil jenom s tím, že je dobrý člověk. Odvážně s lidmi mluvil o své víře v Jehovu. Bible ho označuje jako „kazatele spravedlnosti“. (2. Petra 2:5) Apoštol Pavel o něm napsal, že „touto vírou odsoudil svět“. (Hebr. 11:7) Lidé se mu nepochybně vysmívali a stavěli se mu na odpor. Možná mu dokonce vyhrožovali násilím. On se jich ale nebál. (Přísl. 29:25) Měl odvahu, kterou Jehova dává svým věrným služebníkům.

7. Jaké těžkosti Noe překonával, když stavěl archu?

⁷ Když Jehova Noemovi řekl, aby postavil archu, která měla lidem a zvířatům zachránit život, Noe mu věrně sloužil už přes 500 let. (1. Mojž. 5:32; 6:14) Postavit tak obrovskou archu se mu muselo zdát jako nadlidský úkol, a to nejenom z konstrukčního hlediska. Určitě si uvědomoval, že se mu lidé budou ještě víc smát a ztěžovat mu život. Byl ale Jehovovi věrný a poslechl ho. „Učinil to právě tak.“ (1. Mojž. 6:22)

8. Jak Noe dával najevo důvěru v to, že se Jehova postará o jeho rodinu?

⁸ Noe se kromě toho musel po hmotné stránce starat o svoji manželku a děti. Aby lidé v době před potopou měli co jíst, museli velmi tvrdě pracovat, a Noe určitě nebyl výjimkou. (1. Mojž. 5:28, 29) Přesto nedovolil, aby se pro něj péče o rodinu stala tím nejdůležitějším. Tím pro něj vždycky byla služba Jehovovi. Dokonce během stavby archy, což možná trvalo 40 nebo 50 let, se zaměřoval na uctívání Jehovy. A to dělal dalších 350 let po potopě. (1. Mojž. 9:28) Noe je skutečně skvělý příklad víry a poslušnosti!

9., 10. a) Jak můžeme napodobovat Noemovu víru a poslušnost? b) Pokud jsi rozhodnutý poslouchat Boží zákony, čím si můžeš být jistý?

⁹ Jak můžeme napodobovat Noemovu víru a poslušnost? Tím, že obhajujeme Boží názor na to, co je správné, nejsme částí Satanova světa a nejdůležitější je pro nás Jehova. (Mat. 6:33; Jan 15:19) Z těchto důvodů nás lidé ve světě nemají rádi. Například v některých zemích média negativně komentují to, že jsme rozhodnutí poslouchat Boží zákony, které se týkají sexu a manželství. (Přečti Malachiáše 3:17, 18.) Podobně jako Noe se ale lidí nebojíme. Bojíme se Jehovy neboli máme k němu hlubokou úctu a nechceme ho nijak zklamat. Víme, že jenom on nám může dát věčný život. (Luk. 12:4, 5)

¹⁰ Polož si otázky: Budu dál dělat to, co je z Božího pohledu správné, přestože se mi druzí smějí nebo mě kritizují? Věřím, že Jehova se může o moji rodinu postarat, i když je těžké vydělávat na živobytí? Pokud důvěřuješ Jehovovi a posloucháš ho, tak jako to dělal Noe, můžeš si být jistý, že se o tebe postará. (Fil. 4:6, 7)

11. S jakými zkouškami se setkali Daniel a jeho tři přátelé v Babyloně? (Viz úvodní obrázek.)

¹¹ Jaké těžkosti Daniel překonával? Žil jako zajatec v Babyloně, ve městě plném modlářství a spiritismu. Babyloňané se navíc na Židy dívali svrchu a vysmívali se jim i jejich Bohu Jehovovi. (Žalm 137:1, 3) To věrné Židy, jako byl Daniel, muselo zraňovat. Daniel a jeho tři přátelé Chananjáš, Mišael a Azarjáš byli pod drobnohledem, protože měli být vyškoleni pro práci na královském dvoře. Měli dokonce stanoveno, co mají jíst. Patřily k tomu i pokrmy, které Boží služebníci jíst neměli. Daniel „se však v srdci rozhodl, že se neznečistí královými pochoutkami“. (Dan. 1:5–8, 14–17)

12. a) Jaké skvělé vlastnosti Daniel měl? b) Co si Jehova o Danielovi myslel?

¹² Pro Daniela mohlo být zkouškou ještě něco jiného, i když to tak nejdřív nemuselo vypadat. Byl velmi schopný, a tak měl na královském dvoře výsadní postavení. (Dan. 1:19, 20) Nicméně nezpychl ani si nemyslel, že jenom on má pravdu. Zůstal pokorný a skromný. Zásluhy za svoje úspěchy vždycky připisoval Jehovovi. (Dan. 2:30) Stojí za povšimnutí, že v době, kdy Jehova zmínil Daniela spolu s Noemem a Jobem jako skvělé příklady k napodobení, byl Daniel ještě mladý muž. Jehova mu skutečně důvěřoval! A ukázalo se, že oprávněně, protože Daniel mu věrně sloužil a poslouchal ho celý život. Když mu bylo skoro 100 let, Boží anděl ho laskavě oslovil: „Danieli, vzácný muži.“ (Dan. 10:11, Jeruzalémská bible)

13. Proč možná Jehova vedl záležitosti tak, že Daniel získal vysoké postavení?

¹³ Díky Jehovově podpoře se Daniel stal vysoce postaveným úředníkem v Babylonské a později i v Médo-perské říši. (Dan. 1:21; 6:1, 2) Jehova záležitosti vedl takovým způsobem možná proto, aby Daniel mohl svému lidu pomáhat, tak jako Josef v Egyptě nebo Ester a Mordekai v Persii. (Dan. 2:48) To samé mohlo platit i o Chananjášovi, Mišaelovi a Azarjášovi, kteří také měli odpovědné postavení. (Dan. 2:49) Asi si dokážeš představit, že když Ezekiel a další židovští zajatci viděli, jak jim Jehova prostřednictvím Daniela pomáhá, hodně je to povzbuzovalo.

14. V jakém ohledu jsou naše okolnosti podobné těm Danielovým?

¹⁴ Jak můžeme napodobovat Danielovu víru a poslušnost? V dnešním světě lidé žijí nemravně a uctívají falešné bohy. Jsou ovládáni Velkým Babylonem, který tvoří všechna falešná náboženství a o kterém Bible říká, že je „bydlištěm démonů“. (Zjev. 18:2) My jsme v tomto světě jako cizinci. Lidé vidí, že jsme velmi odlišní, a možná se nám vysmívají. (Mar. 13:13) Podobně jako Daniel rozvíjejme svůj vztah s Jehovou. Když budeme pokorní a budeme mu důvěřovat a poslouchat ho, i my budeme v jeho očích vzácní. (Ag. 2:7)

15. Co se můžou rodiče naučit od Danielových rodičů?

¹⁵ Můžeme se něco důležitého naučit od Danielových rodičů? Když Daniel vyrůstal, bylo v Judsku hodně špatných lidí. On si přesto Jehovu zamiloval. A nebylo to náhodou, ale díky dobré výchově. (Přísl. 22:6) Dokonce z jeho jména, které znamená „můj soudce je Bůh“, vidíme, že Jehovu milovali. Rodiče, když svoje děti učíte o Jehovovi, buďte trpěliví. Nevzdávejte se. (Ef. 6:4) Modlete se s nimi a za ně. Dělejte, co můžete, aby si zamilovaly věci, které jsou z Jehovova pohledu správné, a buďte si jistí, že Jehova vám v tom bude pomáhat. (Žalm 37:5)

16., 17. Jaké těžkosti Job během svého života překonával?

¹⁶ Jaké těžkosti Job překonával? Zažil velké změny. Nejdřív byl „největším ze všech Orientálců“. (Job 1:3) Byl bohatý, dobře známý a velmi vážený. (Job 29:7–16) Přesto si nemyslel, že je lepší než druzí, ani neměl pocit, že Boha nepotřebuje. Víme to z toho, že Jehova ho nazval svým sluhou a řekl o něm, že je to „muž bezúhonný a přímý, který se bojí Boha a odvrací se od špatného“. (Job 1:8)

¹⁷ Náhle se život Joba dramaticky změnil. O všechno přišel a byl úplně na dně, takže chtěl zemřít. Dnes víme, že těžkosti mu způsobil Satan, který ho lživě obvinil, že Boha uctívá ze sobeckých důvodů. (Přečti Joba 1:9, 10.) Toto hrozné obvinění Jehova nesmetl ze stolu. Co udělal, aby se ukázalo, že Satan je zákeřný lhář? Dovolil, aby Job prokázal, že je mu věrný a že mu slouží z lásky.

18. a) Co se ti zvlášť líbí na Jobově věrnosti? b) Co se o Jehovovi dozvídáme z toho, jak jednal s Jobem?

¹⁸ Satan na Joba znovu a znovu krutě útočil, aby ho zraňoval a přiměl ho myslet si, že za jeho utrpení může Bůh. (Job 1:13–21) Pak za Jobem přišli tři muži, kteří tvrdili, že jsou jeho přátelé, a i oni s Jobem mluvili drsně. V podstatě říkali, že od Boha dostává, co si zaslouží. (Job 2:11; 22:1, 5–10) Job přesto zůstal Jehovovi věrný. Je pravda, že někdy mluvil neuváženě. (Job 6:1–3) Jehova ale chápal, že Job je opravdu na dně. Věděl, že se k němu nikdy neotočil zády, a to ani tehdy, když jím Satan jakoby mrštil o zem a svými slovy a urážkami do něj kopal. Když to všechno skončilo, dal Jehova Jobovi dvojnásobek toho, co měl před tím, než jeho těžkosti začaly. Dal mu navíc 140 let života. (Jak. 5:11) Během té doby mu Job věrně sloužil. Jak si tím můžeme být jistí? Když Ezekiel zapsal slova klíčového verše, byl Job už stovky let po smrti.

19. Jak můžeme napodobovat Jobovu víru a poslušnost?

¹⁹ Jak můžeme napodobovat Jobovu víru a poslušnost? Bez ohledu na to, jaké jsou naše okolnosti, mějme vždycky Jehovu za toho nejdůležitějšího v našem životě. Naprosto mu důvěřujme a z lásky ho ve všem poslouchejme. Máme pro to ještě víc důvodů, než měl Job. Víme toho hodně o Satanovi a jeho taktikách. (2. Kor. 2:11) Díky knize Job rozumíme tomu, proč Bůh připouští utrpení. Z Danielova proroctví chápeme, že Boží království je skutečná vláda v čele s Ježíšem Kristem. (Dan. 7:13, 14) A víme, že toto království brzy skoncuje se vším utrpením na zemi.

20. Jak můžeme být k druhým soucitní, podobně jako Jehova?

²⁰ Z toho, co zažil Job, také jasně vidíme, že k bratrům a sestrám, kteří prožívají těžkosti, bychom měli být soucitní. Někteří možná podobně jako Job občas mluví ukvapeně. (Kaz. 7:7) Nesuďme je, ale mějme pro ně pochopení a buďme k nim soucitní. Tak budeme napodobovat našeho milujícího a milosrdného Otce. (Žalm 103:8)

21. Jak nám životní příběhy Noema, Daniela a Joba připomínají slova z 1. Petra 5:10?

²¹ Noe, Daniel a Job žili v různém období a měli velmi odlišné okolnosti. Všichni ale svoje těžkosti překonali. Při čtení jejich životních příběhů se nám vybavují slova apoštola Petra, který napsal: „Ale potom, co jste chvilku trpěli, Bůh vší nezasloužené laskavosti ... sám dokončí vaše školení, upevní vás, posilní vás.“ (1. Petra 5:10)

22. O čem budeme přemýšlet při studiu příštího článku?

²² Slovy apoštola Petra Jehova svoje služebníky ujišťuje, že je bude posilovat. Tato slova se vztahují i na Boží lid dnes. Všichni si přejeme, aby nám Jehova dával sílu a my ho věrně uctívali. Chceme proto napodobovat víru a poslušnost Noema, Daniela a Joba. Až budeme číst příští článek, uvidíme, že Jehovovi byli věrní zejména proto, že ho skutečně znali. Můžeme říct, že rozuměli všemu, co od nich očekával. (Přísl. 28:5) Stejné to může být i v našem případě.