1., 2. Co nám pomůže zůstat Bohu věrní během posledních dnů?

S BLÍŽÍCÍM SE koncem přibývá lidí, kteří jednají špatně. „Raší jako rostlinstvo.“ (Žalm 92:7) Nepřekvapuje nás proto, že hodně jich odmítá to, co je z Božího pohledu správné. Apoštol Pavel křesťanům řekl, aby byli „nemluvňaty vzhledem ke špatnosti“, ale „dospělými ve schopnostech porozumění“. (1. Kor. 14:20) Jak se nám to může podařit?

² Odpověď nacházíme v klíčovém verši, který říká, že „ti, kdo hledají Jehovu, mohou rozumět všemu“ – tedy všemu, čemu potřebují rozumět, aby mu svým jednáním dělali radost. (Přísl. 28:5) Podobná myšlenka je vyjádřena v Příslovích 2:7 a 9, kde se dozvídáme, že Jehova dává moudrost těm, kdo dělají, co je správné. Díky tomu můžou rozumět „spravedlnosti a soudu a přímosti, celému běhu toho, co je dobré“.

3. Co se dozvíme z tohoto článku?

³ Takovou moudrost měli Noe, Daniel a Job. (Ezek. 14:14) A má ji i Boží lid dnes. A co ty osobně? Rozumíš všemu, čemu potřebuješ, abys svým jednáním dělal Jehovovi radost? Klíčové je dobře ho znát. Při studiu tohoto článku se dozvíme, jak Boha poznali Noe, Daniel a Job, jak jim to pomáhalo a jak můžeme získat víru, jakou měli oni.

4. Jak Noe poznal Jehovu a v čem mu to pomohlo?

⁴ Jak Noe poznal Jehovu? Už od začátku lidské historie lidé poznávají Boha třemi základními způsoby: tím, že 1. pozorují, co vytvořil, 2. učí se od jiných lidí, kteří jsou Bohu věrní, a 3. vidí, co dobrého jim přináší, když ho poslouchají. (Iz. 48:18) Když Noe pozoroval Jehovova stvořitelská díla, viděl množství důkazů, že Bůh existuje, a také poznával jeho vlastnosti, například „jeho věčnou moc a Božství“. (Řím. 1:20) Díky tomu v něj nejenom uvěřil, ale také se naučil naprosto mu důvěřovat.

5. Jak se Noe dozvěděl o Božím záměru s lidstvem?

⁵ Víra „následuje za slyšeným“. (Řím. 10:17) Od koho Noe slyšel o Jehovovi? Určitě se toho hodně naučil od svých příbuzných. Patřil k nim jeho otec Lamek, který měl velkou víru a žil v době, kdy byl ještě naživu Adam. (Viz úvodní obrázek.) Dál to byl jeho dědeček Metuzalém a jeho prapradědeček Jared, který žil ještě 366 let potom, co se narodil Noe. (Luk. 3:36, 37) I Noemův pradědeček Enoch „stále chodil s pravým Bohem“. Ale 69 let před tím, než se Noe narodil, Bůh jeho život ukončil. (1. Mojž. 5:23, 24) Zřejmě od těchto mužů a pravděpodobně i od jejich manželek se Noe dozvěděl, že lidi stvořil Jehova a že chce, aby měli děti, naplnili zemi a sloužili mu. Dozvěděl se také o vzpouře v Edenu a mohl na vlastní oči vidět, k čemu špatnému vedla. (1. Mojž. 1:28; 3:16–19, 24) To, co poznával, miloval a podněcovalo ho to, aby Jehovovi sloužil. (1. Mojž. 6:9)

6., 7. Co posilovalo Noemovu víru?

⁶ Víru posiluje naděje. Představ si, jak se asi Noe cítil, když se dozvěděl, že jeho jméno v sobě nese myšlenku naděje, protože pravděpodobně znamená „odpočinek; útěcha“. (1. Mojž. 5:29, ppč.) Jehova vedl Lameka, aby řekl, že jeho syn Noe lidem „přinese útěchu“ od dřiny na zemské půdě, kterou Jehova proklel. Noe doufal, že Bůh věci zlepší. Podobně jako Abel a Enoch, kteří žili před ním, věřil, že přijde „semeno“ neboli potomek, který rozdrtí hadovi hlavu. (1. Mojž. 3:15)

⁷ Noe úplně nerozuměl Božímu slibu zaznamenanému v 1. Mojžíšově 3:15. Chápal ale, že toto proroctví lidem dává naději do budoucnosti. Slib pronesený v Edenu byl navíc v souladu s rozsudkem, který oznamoval Enoch. Ten hlásal, že Bůh zničí špatné lidi. (Juda 14, 15) Toto poselství, které bude mít konečné splnění v Armagedonu, určitě posilovalo Noemovu víru a dodávalo mu naději.

8. Jak Noema chránilo to, že dobře znal Boha?

⁸ Jak Noemovi pomáhalo to, že dobře znal Boha? Získal tak víru a moudrost, a to ho chránilo zejména před tím, že by udělal něco, co by se Jehovovi nelíbilo. Chtěl být jeho přítelem, a proto si za přátele nevybíral ty, kdo v Jehovu nevěřili a kdo ho zavrhli. Nenechal se oklamat zhmotnělými démony, kteří svými nadlidskými schopnostmi určitě imponovali lidem bez víry. Ti je možná dokonce začali uctívat. (1. Mojž. 6:1–4, 9) Noe také věděl, že mít děti a naplnit zemi mají lidé. (1. Mojž. 1:27, 28) Musel tedy chápat, že sex mezi ženami a zhmotnělými duchovními bytostmi je nepřirozený a nesprávný. To bylo ještě patrnější, když tak přicházeli na svět hybridní potomci. Bůh časem Noema varoval, že způsobí potopu. Noe tomu uvěřil a postavil archu, čímž zachránil svoji domácnost. (Hebr. 11:7)

9., 10. Jak můžeme získat víru, jakou měl Noe?

⁹ Jak můžeme získat víru, jakou měl Noe? Klíčové je pečlivě studovat Boží Slovo a to, co se dozvídáme, si brát k srdci a nechat se tím tvarovat a vést. (1. Petra 1:13–15) Pak nás bude víra a moudrost chránit před Satanovými vychytralými plány a před zlým vlivem tohoto světa. (2. Kor. 2:11) Hodně lidí miluje násilí a nemravnost a zaměřuje se na uspokojování svých nesprávných tužeb. (1. Jana 2:15, 16) Dokonce ignorují důkazy, že konec tohoto špatného světa je blízko. Kdybychom neměli silnou víru, mohli bychom začít přemýšlet stejně. Všimni si, že když Ježíš přirovnal naši dobu k Noemově, nemluvil o násilí nebo nemravnosti, ale o nebezpečí duchovní otupělosti. (Přečti Matouše 24:36–39.)

¹⁰ Zeptej se sám sebe: Je z mého života vidět, že skutečně znám Jehovu? Motivuje mě moje víra, abych žil podle Božích měřítek a mluvil o nich s druhými? Odpovědi na tyto otázky ti pomůžou zjistit, jestli tak jako Noe chodíš s pravým Bohem.

11. a) Co nám to, že Daniel už v mládí miloval Boha, říká o jeho výchově? b) Které Danielovy vlastnosti bys chtěl mít i ty?

¹¹ Jak Daniel poznal Jehovu? Daniela rodiče bezpochyby učili, aby si Jehovu a jeho Slovo zamiloval. A on tuto lásku prohluboval celý život. Pečlivě studoval Písma dokonce i ve stáří. (Dan. 9:1, 2) Znal Jehovu velmi dobře. Také věděl, co všechno Jehova udělal pro Izraelity. Poznáváme to z jeho pokorné a upřímné modlitby zaznamenané u Daniela 9:3–19. Přečti si ji a do hloubky o ní přemýšlej. Co se z ní dozvídáš o Danielově osobnosti?

12., 13. Jak dal Daniel najevo, že má moudrost od Boha?

¹² Jak Danielovi pomáhalo to, že dobře znal Boha? Pro Žida, který chtěl věrně sloužit Jehovovi, nebyl život v pohanském Babyloně snadný. Jehova Židům řekl: „Hledejte ... pokoj města, do něhož jsem vás nechal jít do vyhnanství.“ (Jer. 29:7) Zároveň ale od nich vyžadoval, aby uctívali jenom jeho. (2. Mojž. 34:14) Jak mohl Daniel poslechnout obě nařízení? Díky moudrosti od Boha pochopil, že musí v prvé řadě poslouchat Jehovu, a až pak lidské vládce. O stovky let později učil stejnou zásadu Ježíš. (Luk. 20:25)

¹³ Přemýšlej o tom, co Daniel udělal, když bylo královským výnosem zakázáno se po dobu třiceti dní modlit ke komukoli jinému než ke králi. (Přečti Daniela 6:7–10.) Mohl hledat výmluvy a říkat si: Vždyť je to jenom třicet dní. On ale nedovolil, aby se pro něj lidský zákon stal důležitějším než uctívání Boha. Samozřejmě se mohl modlit v soukromí, tak aby ho nikdo neviděl. Nicméně si uvědomoval, že lidé o jeho každodenním zvyku dobře vědí. I když tím tedy riskoval život, rozhodl se, že nebude ani budit zdání, že z uctívání Jehovy slevil.

14. Jak Jehova odměnil Daniela za jeho odvahu a věrnost?

¹⁴ Daniel věděl, k čemu jeho rozhodnutí povede, ale s odvahou ho udělal. Jehova ho za to odměnil tím, že ho zázračně zachránil před krutou smrtí. Díky tomu se o Jehovovi dozvěděli lidé po celé Médo-perské říši. (Dan. 6:25–27)

15. Jak můžeme získat víru, jakou měl Daniel?

¹⁵ Jak můžeme získat víru, jakou měl Daniel? Pokud máme mít silnou víru, nestačí Boží Slovo jenom číst. Musíme mu také rozumět. (Mat. 13:23) Chceme se na věci dívat tak jako Jehova, a proto potřebujeme chápat biblické zásady. O tom, co čteme, tedy musíme do hloubky přemýšlet. Také je důležité, abychom se pravidelně upřímně modlili, a to hlavně tehdy, když zažíváme těžkosti. Pokud se s vírou modlíme o moudrost a sílu, Jehova nám je štědře dá. (Jak. 1:5)

16., 17. Jak Job poznal Boha?

¹⁶ Jak Job poznal Jehovu? Job nebyl Izraelita. Jeho vzdálení příbuzní ale byli Abraham, Izák a Jákob, a ti Jehovu i jeho záměr s lidmi znali. Job se o těchto drahocenných pravdách nějakým způsobem také dozvěděl. (Job 23:12) Řekl Jehovovi: „Z doslechu jsem o tobě slyšel.“ (Job 42:5) A Jehova uvedl, že Job o něm mluvil pravdu. (Job 42:7, 8)

¹⁷ Job také poznal Boží vlastnosti, a to tím, že pozoroval, co Jehova stvořil. (Job 12:7–9, 13) Později mu Jehova a Elihu pomohli zamyslet se nad Božími výtvory, aby mu připomněli, jak je člověk ve srovnání s Bohem nevýznamný. (Job 37:14; 38:1–4) Jehovova slova na Joba silně zapůsobila, takže mu pokorně řekl: „Poznal jsem, že jsi schopen udělat všechno, a není myšlenka, která je pro tebe nedosažitelná. ... Opravdu činím pokání v prachu a popelu.“ (Job 42:2, 6)

18., 19. Jak Job ukázal, že Jehovu skutečně zná?

¹⁸ Jak Jobovi pomáhalo to, že dobře znal Boha? Výborně rozuměl Božím zásadám. Jehovu skutečně znal a podle svého poznání jednal. Například věděl, že nemůže tvrdit, že miluje Boha, a zároveň s druhými jednat nelaskavě. (Job 6:14) Nad ostatní se nepovyšoval, ale choval se k nim jako k rodině, ať už byli bohatí, nebo chudí. Řekl: „Což Ten, který udělal v břiše mne, neudělal jeho?“ (Job 31:13–22) To, že měl dřív významné postavení a byl bohatý, nepokřivilo jeho pohled na sebe a druhé. To se u mocných a bohatých lidí často nevidí.

¹⁹ Job nechtěl, aby se pro něj cokoli, včetně hmotných věcí, stalo důležitějším než Jehova. Věděl, že by tím „zapřel pravého Boha nahoře“. (Přečti Joba 31:24–28.) Také považoval manželství za posvátný svazek mezi mužem a ženou. Dokonce sám sobě slíbil, že se nebude na žádnou ženu dívat s nemravným úmyslem. (Job 31:1) Uvědom si, že to bylo v době, kdy Bůh toleroval polygamii. Takže kdyby Job chtěl, mohl mít druhou manželku. To můžeme říct i o Noemovi. Měl jenom jednu manželku, i když polygamie začala být běžná krátce po vzpouře v Edenu. (1. Mojž. 4:19) Věděl ale, že první manželství, které Jehova zavedl, bylo mezi jedním mužem a jednou ženou, a zdá se, že to ve svém životě považoval za vzor. (1. Mojž. 2:18, 24) Asi o 1 600 let později stejnou zásadu týkající se manželství a sexu učil Ježíš. (Mat. 5:28; 19:4, 5)

20. Jak nám poznání Jehovy a jeho měřítek pomáhá vybírat si přátele a zábavu?

²⁰ Jak můžeme získat víru, jakou měl Job? Klíčové opět je dobře znát Jehovu a tímto poznáním se nechat vést v každodenním životě. Bible například říká, že Jehova nenávidí „každého, kdo miluje násilí“ a že bychom neměli trávit čas s těmi, kdo skrývají, kým jsou. (Přečti Žalm 11:5; 26:4.) Polož si otázky: Co se z těchto veršů dozvídám o tom, jak Jehova přemýšlí? Jaký vliv by to mělo mít na to, co je pro mě v životě nejdůležitější, co si prohlížím na internetu a jaké přátele a zábavu si vybírám? Když si na tyto otázky odpovíš, pomůže ti to zjistit, jak dobře znáš Jehovu. Tímto špatným světem se nechceme nechat ovlivňovat. Měli bychom proto cvičit svoji vnímavost, abychom dokázali rozlišovat nejenom, co je správné a co špatné, ale také co je moudré a co nemoudré. (Hebr. 5:14; Ef. 5:15)

21. Co nám pomůže „rozumět všemu“, abychom Jehovovi dělali radost?

²¹ Díky tomu, že Noe, Daniel a Job pátrali po Jehovovi celým srdcem, nechal se jim poznat. Pomáhal jim, aby rozuměli všemu, čemu potřebovali rozumět, aby mu mohli dělat radost. Na jejich příkladu vidíme, že dělat věci Jehovovým způsobem vede ke šťastnému životu. (Žalm 1:1–3) Zeptej se sám sebe: Znám Jehovu tak dobře jako Noe, Daniel a Job? My ho vlastně můžeme znát ještě lépe než oni, protože nám o sobě říká mnohem víc. (Přísl. 4:18) Ponoř se tedy do studia Bible, o tom, co se dozvídáš, rozjímej a modli se o svatého ducha. Pak budeš mít se svým nebeským Otcem ještě bližší vztah a v dnešním bezbožném světě budeš jednat moudře. (Přísl. 2:4–7)