8. STUDIJNÍ ČLÁNEK
Proč druhým dávat najevo, že si jich vážíme?
„Ukažte, že jste vděční.“ (KOL. 3:15)
PÍSEŇ Č. 2 Děkujeme ti, Jehovo
CO SE DOZVÍŠ *
1. Jak dal jeden Samaritán najevo vděčnost za to, že ho Ježíš uzdravil?
TĚCH deset mužů bylo zoufalých. Byli malomocní a nevypadalo to, že se jejich stav zlepší. Jednou ale zdálky zahlédli Ježíše. Už slyšeli, že léčí všechny možné nemoci, a byli přesvědčení, že může uzdravit i je. Volali na něj proto: „Ježíši, učiteli, smiluj se nad námi!“ Všichni byli úplně uzdraveni. Každý z nich si této Ježíšovy laskavosti bezpochyby vážil. * Nicméně jeden z těch deseti mužů vděčnost nejenom cítil, ale také ji dal najevo. Byl to Samaritán a po tom, co zažil, začal „silným hlasem“ oslavovat Boha. (Luk. 17:12–19)
2., 3. a) Proč se nám někdy nedaří dát vděčnost najevo? b) O čem teď budeme mluvit?
2 I my chceme podobně jako Samaritán vyjadřovat vděčnost těm, kdo jsou k nám laskaví. Někdy ale můžeme zapomenout druhým poděkovat nebo jim jinak dát najevo, že si jejich laskavosti vážíme.
3 Teď budeme uvažovat o tom, proč je důležité vděčnost dávat najevo. Naučíme se něco od biblických postav, které vděčné byly, a poučíme se i od těch, které vděčné nebyly. Pak si uvedeme konkrétní způsoby, jak můžeme ukázat, že jsme vděční.
PROČ JE TO DŮLEŽITÉ?
4., 5. Proč bychom měli dávat najevo vděčnost?
4 V tom, jak dávat najevo, že si někoho vážíme, je nám vzorem Jehova. Dělá to třeba tak, že lidi, kteří jednají v souladu s jeho měřítky, odměňuje. (2. Sam. 22:21; Žalm 13:6; Mat. 10:40, 41) A Bible nás vybízí, abychom se stali „napodobiteli Boha jako milované děti“. (Ef. 5:1) Takže hlavní důvod, proč bychom měli vděčnost dávat najevo, je ten, že chceme být jako Jehova.
5 Uvažuj o dalším důvodu, proč to dělat. Když cítíme, že si nás druzí váží, jsme šťastní. Když vděčnost vyjadřujeme, jsou šťastní druzí. Ten, komu poděkujeme, si uvědomí, že jeho snaha pomoct nám nebo dát nám něco, co potřebujeme, stála za to. Výsledkem je, že přátelství mezi námi a takovým člověkem sílí.
6. Například v čem jsou slova vděčnosti jako zlatá jablka?
6 Slova, kterými vyjadřujeme vděčnost, jsou drahocenná. Bible říká: „Jako zlatá jablka v stříbrných řezbách je slovo pronesené v pravý čas.“ (Přísl. 25:11) Představ si, jak nádherně by vypadala jablka ze zlata ve stříbrné míse. A pomysli jenom, jakou cenu by měla! Jak by ses cítil, kdybys takový dar dostal? Stejně drahocenná můžou být slova vděčnosti. Navíc zlatá jablka by mohla vydržet nekonečně dlouho. Podobně když slovy někomu vyjadřujeme, že si ho vážíme, může si je takový člověk dlouho pamatovat a uchovávat po zbytek života jako poklad.
DOBRÉ PŘÍKLADY
7. Jak podle slov v Žalmu 27:4 vyjádřil vděčnost David a jak to dělali další pisatelé žalmů?
7 Vděčnost vyjadřovali mnozí Boží služebníci ze starověku. Jedním z nich byl David. (Přečti Žalm 27:4.) Hluboce si vážil čistého uctívání a dal to najevo konkrétním způsobem – hodně svého jmění daroval na stavbu chrámu. Asafovi potomci vyjadřovali vděčnost tím, že psali žalmy neboli písně chvály. V jedné písni děkovali Bohu a obdivovali jeho „úžasná díla“. (Žalm 75:1) Je jasné, že David a Asafovi potomci chtěli Jehovovi ukázat, jak moc si váží všeho dobrého, co od něj mají. Napadá tě, jak bys mohl tyto pisatele žalmů napodobit?
8., 9. Jak dal apoštol Pavel najevo, že si váží bratrů a sester, a k čemu to nepochybně vedlo?
8 Apoštol Pavel si vážil svých bratrů a sester. Ukázal to tím, jak o nich mluvil. Vždycky za ně děkoval Bohu ve svých soukromých modlitbách. To, že si jich váží, také vyjadřoval v dopisech, které jim psal. V prvních 15 verších v 16. kapitole Římanům se jmenovitě zmínil o 27 bratrech a sestrách. Například napsal, že Priska a Aquila kvůli němu „nasadili své vlastní hrdlo“ a že Foibé je „obhájkyní mnohých“, včetně jeho samotného. Tyto milované a tvrdě pracující bratry a sestry chválil. (Řím. 16:1–15)
9 Pavel si uvědomoval, že bratři a sestry jsou nedokonalí, ale v závěru svého dopisu Římanům se zaměřil na jejich dobré vlastnosti. Představ si, jak je muselo povzbudit, když se Pavlova slova nahlas četla ve sboru! Výsledkem bylo, že jejich přátelství s Pavlem bezpochyby sílilo. Říkáš pravidelně bratrům a sestrám ze sboru, že si vážíš toho dobrého, co říkají a dělají?
10. Co se můžeme naučit z toho, jak dal Ježíš najevo uznání svým následovníkům?
10 Ve svých poselstvích některým sborům v Malé Asii Ježíš vyjádřil bratrům a sestrám vděčnost za jejich práci. Například poselství sboru v Thyatiře začal slovy: „Znám tvé skutky a tvou lásku a víru a službu a vytrvalost, a že tvých posledních skutků je víc než těch dřívějších.“ (Zjev. 2:19) Nezmínil se jenom o tom, že jsou aktivnější než dřív, ale také je pochválil za vlastnosti, které je k jejich dobrým skutkům vedly. I když některé tamní křesťany musel pokárat, své poselství začal a skončil povzbudivě. (Zjev. 2:25–28) Přemýšlej o tom, jakou autoritu Ježíš jako hlava všech sborů má. Nemusí nám děkovat za to, co pro něj děláme. Přesto si na chvále dává záležet. Ježíš v tom dal skvělý příklad starším!
ŠPATNÉ PŘÍKLADY
11. Jaký měl podle Hebrejcům 12:16 Ezau postoj k posvátným věcem?
11 Někteří lidé, o kterých se píše v Bibli, ale vděční nebyli. Patřil k nim třeba Ezau, kterého rodiče sice vychovali tak, aby měl lásku a úctu k Jehovovi, ale posvátných věcí si nevážil. (Přečti Hebrejcům 12:16.) Jak se to projevilo? Právo prvorozeného ukvapeně prodal mladšímu bratru Jákobovi, a to za pouhou misku dušeného jídla. (1. Mojž. 25:30–34) Později svého rozhodnutí hořce litoval. Toho, co měl, si ale nevážil, a tak když požehnání získal jeho bratr, stěžoval si neoprávněně.
12., 13. Jak dali Izraelité najevo, že si neváží všeho dobrého, co pro ně Jehova udělal, a jaké to mělo následky?
12 Izraelité měli spoustu důvodů k vděčnosti. Potom co Jehova přivedl na Egypt deset ran, byli vysvobozeni z otroctví. Pak je Bůh zachránil před jistou katastrofou, když celou egyptskou armádu zničil v Rudém moři. Byli za to tak vděční, že Jehovovi zazpívali vítěznou píseň chvály. Vydrželo jim to ale?
13 Když se znovu dostali do úzkých, rychle zapomněli na všechno to dobré, co pro ně Jehova udělal. Ukázalo se, že si těch věcí neváží. (Žalm 106:7) Jak? Bible říká, že „celé shromáždění izraelských synů v pustině začalo reptat proti Mojžíšovi a Áronovi“. Ve skutečnosti ale reptali proti Jehovovi. (2. Mojž. 16:2, 8) Ten byl z jejich nevděčného postoje smutný. Později předpověděl, že ta celá generace Izraelitů kromě Jozua a Kaleba zemře v pustině. (4. Mojž. 14:22–24; 26:65) Podívejme se teď na to, jak se můžeme z těchto špatných i dobrých příkladů poučit.
JAK DÁT VDĚČNOST NAJEVO
14. Jak si manželé můžou dávat najevo, že si jeden druhého váží?
14 V rodině. Když si členové rodiny říkají, čeho si jeden na druhém váží, mají z toho užitek všichni. Čím víc si manžel a manželka dávají najevo vděčnost, tím bližší je mezi nimi vztah. Také je pro ně snazší si odpouštět. Manžel, který si své manželky váží, si nejenom všímá toho dobrého, co manželka říká a dělá, ale také „povstává a chválí ji“. (Přísl. 31:10, 28) A moudrá manželka vyjadřuje uznání svému manželovi konkrétně.
15. Jak můžou rodiče učit své děti, aby byly vděčné?
15 Rodiče, jak můžete učit své děti, aby byly vděčné? Pamatujte, že budou napodobovat to, co říkáte a děláte. Jděte jim tedy dobrým příkladem tím, že když pro vás něco udělají, poděkujete jim. Kromě toho je učte poděkovat, když pro ně něco udělají druzí. Pomáhejte jim pochopit, že vděčnost vychází ze srdce a že jejich slova můžou hodně znamenat. Jedna mladá žena, která se jmenuje Clary, říká: „Když bylo mamince 32 let, zůstala najednou na výchovu tří dětí sama. Když bylo 32 mně, přemýšlela jsem o tom, jak těžké to pro ni tehdy muselo být. A tak jsem jí řekla, že si moc vážím všeho, co obětovala, aby mě a moje bratry vychovala. Nedávno mi řekla, že ta slova pro ni hodně znamenala, že o nich často přemýšlí a že ji vždycky zahřejí.“
16. Uveď příklad, ze kterého je vidět, jak může pochvala druhé povzbudit.
16 Ve sboru. Když bratrům a sestrám dáváme najevo, že si jich vážíme, povzbuzujeme je tím. Uveďme si jeden příklad. Jorge, kterému je 28 let a slouží jako starší, vážně onemocněl. Celý měsíc nemohl chodit na shromáždění. A když už to šlo, nebyl schopný vést body programu. Říká: „Cítil jsem se bezcenný, protože jsem kvůli své nemoci nemohl ve sboru dělat to, co dřív. Po jednom shromáždění mi ale jeden bratr řekl: ‚Chci ti poděkovat za to, jaký příklad dáváš naší rodině. Ani nevíš, jak moc se nám líbily přednášky, které jsi v posledních letech měl. Pomohly nám, abychom měli pevnější víru.‘ Tak mě to dojalo, že se mi oči zalily slzami. To, co mi řekl, jsem opravdu potřeboval slyšet.“
17. Jak můžeme oceňovat Jehovovu štědrost, jak nás k tomu vybízí Kolosanům 3:15?
17 Našemu štědrému Bohu. Jehova nám dává spoustu duchovního pokrmu. Praktické rady dostáváme například na shromáždění a také když si čteme naše časopisy nebo se díváme na naše webové stránky. Slyšel jsi někdy proslov, četl jsi článek nebo ses díval na naši internetovou televizi a řekl si, že přesně to jsi potřeboval? Jak můžeme Jehovovi dávat najevo, že si těchto darů vážíme? (Přečti Kolosanům 3:15; Jak. 1:17) Třeba tak, že mu za ně pravidelně děkujeme v modlitbách.
18. Jak můžeme dávat najevo, že si vážíme našeho sálu Království?
18 Vděčnost Jehovovi vyjadřujeme také tím, že místa, kde se scházíme, abychom ho uctívali, udržujeme čistá a upravená. Sál Království pravidelně uklízíme a podílíme se na jeho údržbě. Ti, kdo pracují s technikou, která se v sálech používá, s ní zacházejí opatrně. Když naše sály Království správně udržujeme, budou nám sloužit déle a nebude zapotřebí dělat tolik velkých oprav. Díky tomu bude k dispozici víc peněz na stavby nebo rekonstrukce dalších sálů po celém světě.
19. Co ses naučil z toho, co zažil jeden krajský dozorce a jeho manželka?
19 Těm, kdo pro nás tvrdě pracují. Když někomu řekneme, že si ho vážíme, může takový člověk změnit svůj pohled na problémy, se kterými se potýká. Uvažuj o tom, co zažil jeden krajský dozorce a jeho manželka. Po jednom dlouhém zimním dni v kazatelské službě se do místa ubytování vrátili úplně vyčerpaní. Bylo tak chladno, že sestra spala v zimním kabátě. Ráno manželovi řekla, že už dál nemůže. Během toho dopoledne přišel dopis z pobočky, který byl adresován jí. Byla v něm upřímná pochvala za její službu a vytrvalost. Také se v něm psalo, že stěhovat se každý týden z jednoho místa na druhé musí být velmi náročné. Manžel vypráví: „Ta pochvala na ni tak zapůsobila, že už se nikdy nezmínila, že by s tou službou chtěla skončit. Vlastně několikrát to byla ona, kdo mě povzbuzoval, když jsem o tom sám přemýšlel.“ Tito manželé navštěvovali sbory téměř 40 let.
20. O co bychom se měli každý den snažit a proč?
20 Každý den tedy dávejme najevo, že jsme vděční. Naše upřímná slova nebo laskavé skutky můžou být právě tím, co někdo potřebuje, aby zvládl další den v tomto nevděčném světě. A když někomu vyjádříme, že si ho vážíme, posílí to naše přátelství, které nemusí nikdy skončit. Ze všeho nejdůležitější ale je, že budeme napodobovat našeho štědrého a vděčného Otce Jehovu.
PÍSEŇ Č. 5 Kristus je náš vzor
^ 5. odst. Z tohoto článku se dozvíme, proč je tak důležité vyjadřovat vděčnost, a ukážeme si několik konkrétních způsobů, jak to můžeme dělat. Řekneme si, co se můžeme naučit například od Jehovy, Ježíše a malomocného Samaritána.
^ 1. odst. VYSVĚTLENÍ VÝRAZU: Vážit si někoho nebo něčeho znamená uvědomovat si, jakou hodnotu takový člověk nebo věc mají. Tento výraz se také může vztahovat na pocity vděčnosti.
^ 56. odst. POPIS OBRÁZKU: Ve sboru v Římě je čten Pavlův dopis; Aquila, Priscilla, Foibé a další mají radost, že slyší svá jména.
^ 58. odst. POPIS OBRÁZKŮ: Maminka pomáhá své dceři vyjádřit vděčnost jedné starší sestře za to, že je pro druhé ve sboru dobrým příkladem.
STRÁŽNÁ VĚŽ – STUDIJNÍ VYDÁNÍ