1. Jaký vztah můžou mít lidé s Jehovou?

DO RODINY Jehovových služebníků patří Ježíš, „prvorozený ze všeho, co bylo stvořeno“, a velké množství andělů. (Kol. 1:15; Žalm 103:20) Když byl Ježíš na zemi, ukázal, že lidé můžou Jehovu považovat za svého Otce. Jednou řekl, že je to jeho Otec i Otec jeho učedníků. (Jan 20:17) A když se Jehovovi zasvětíme a dáme se pokřtít, staneme se součástí milující rodiny bratrů a sester. (Mar. 10:29, 30)

2. O čem budeme mluvit v tomto článku?

² Pro někoho může být těžké vnímat Jehovu jako milujícího Otce. Jiní možná nevědí, jak dát najevo lásku svým bratrům a sestrám. V tomto článku si ukážeme, jak nám Ježíš pomáhá, abychom Jehovu považovali za svého Otce, který nás miluje a ke kterému můžeme mít blízko. Taky budeme mluvit o tom, jak Jehovu můžeme napodobovat, když jednáme s bratry a sestrami.

3. Jak nám vzorová modlitba pomáhá mít k Jehovovi blízko?

³ Jehova je náš Otec a velmi nás miluje. Ježíš si přeje, abychom se na Jehovu dívali tak jako on – jako na laskavého, milujícího a přístupného rodiče, ne jako na někoho, kdo nemá city a jenom nám říká, co máme dělat. Když své následovníky učil se modlit, vzorovou modlitbu začal slovy: „Náš Otče.“ (Mat. 6:9) Ježíš nám mohl říct, abychom Jehovu oslovovali „Všemohoucí“, „Stvořiteli“ nebo „Králi věčnosti“, což jsou všechno vhodné tituly, které se objevují v Bibli. (1. Mojž. 49:25; Iz. 40:28; 1. Tim. 1:17) Použil ale důvěrné oslovení „Otče“.

4. Jak víme, že Jehova chce, abychom k němu měli blízko?

⁴ Je pro tebe těžké vnímat Jehovu jako milujícího Otce? Pro některé z nás ano. Možná jsme neměli laskavého tátu, a tak je pro nás náročné si to vůbec představit. Je úžasné vědět, že Jehova naprosto chápe, jak se cítíme. Chce nám být nablízku. Proto dal do svého Slova napsat: „Přibližte se k Bohu, a on se přiblíží k vám.“ (Jak. 4:8) Jehova nás miluje a nabízí nám, že pro nás bude tím nejlepším Otcem, jakého můžeme mít.

5. Jak nám podle Lukáše 10:22 může Ježíš pomoct, abychom měli k Jehovovi blízko?

⁵ K tomu, abychom měli k Jehovovi blízko, nám může pomoct Ježíš. Zná Jehovu tak dobře a jeho vlastnosti napodobuje tak dokonale, že mohl říct: „Kdo viděl mě, viděl také Otce.“ (Jan 14:9) Ježíš je jako náš starší bratr. Učí nás, jak si máme našeho Otce vážit a poslouchat ho a co máme dělat, abychom mu neubližovali a naopak mu působili radost. Z jeho života tady na zemi bylo ale vidět hlavně to, jak je Jehova laskavý a milující. (Přečti Lukáše 10:22.) Podívejme se na několik příkladů.

6. Z čeho je vidět, že Jehova naslouchal Ježíšovým modlitbám?

⁶Jehova svým dětem naslouchá. Zamysli se, jak to bylo v případě jeho prvorozeného Syna. Když byl na zemi, určitě se ke svému Otci často modlil a Jehova jeho modlitby vždycky poslouchal. (Luk. 5:16) Poslouchal, když se Ježíš modlil před důležitými rozhodnutími, třeba když si vybíral 12 apoštolů. (Luk. 6:12, 13) A poslouchal ho i tehdy, když v modlitbách vyjadřoval svou úzkost a obavy. Těsně před tím, než ho Jidáš zradil, se Ježíš ke svému Otci úpěnlivě modlil a mluvil s ním o těžké zkoušce, která ho čekala. Jehova modlitbu svého milovaného Syna nejen slyšel, ale taky poslal anděla, aby ho posílil. (Luk. 22:41–44)

7. Jak to na tebe působí, když víš, že Jehova naslouchá našim modlitbám?

⁷ I dnes Jehova naslouchá modlitbám svých služebníků a odpovídá na ně v ten správný čas a tím nejlepším možným způsobem. (Žalm 116:1, 2) Jedna sestra z Indie to zažila sama na sobě. Měla vážné citové problémy a úpěnlivě prosila Jehovu o pomoc. Napsala: „Broadcasting z května 2019 o tom, jak bojovat s úzkostí a obavami, byl přesně pro mě. Byla to odpověď na moje modlitby.“

8. Jak Jehova dával Ježíšovi najevo svoji lásku?

⁸ Jehova nás miluje a stará se o nás, tak jako miloval Ježíše a staral se o něj během celé jeho náročné služby tady na zemi. (Jan 5:20) Pečoval o všechny jeho duchovní, citové i tělesné potřeby. A neváhal mu říct, že ho miluje a má z něj radost. (Mat. 3:16, 17) Ježíš se mohl na svého nebeského Otce vždycky spolehnout, a tak se nikdy necítil sám. (Jan 8:16)

9. Jak víme, že nás Jehova miluje?

⁹ Stejně jako Ježíšovi dává Jehova i každému z nás nejrůznějšími způsoby najevo svoji lásku. Přitáhl nás k sobě a dal nám duchovní rodinu, ve které panuje láska a jednota. Díky tomu můžeme být šťastní a dostat citovou podporu ve chvílích, kdy to potřebujeme. (Jan 6:44) Stará se i o to, abychom měli vždycky dostatek výživného duchovního pokrmu. A dokonce nám pomáhá zajistit si všechno, co na každý den potřebujeme v hmotném ohledu. (Mat. 6:31, 32) Když přemýšlíme o tom, jak moc nás Jehova miluje, naše láska k němu roste.

10. Co se můžeme naučit z toho, jak Jehova jedná s našimi bratry a sestrami?

¹⁰ Jehova naše bratry a sestry miluje. Pro nás ale někdy může být těžké je milovat a dávat jim to najevo. Pocházíme z různého prostředí a z různých kultur. A všichni děláme chyby, kterými můžeme druhé dráždit a zraňovat je. Přesto můžeme přispívat k tomu, aby byly v naší duchovní rodině hezké vztahy. Jak? Tak, že svým bratrům a sestrám projevujeme lásku podobně jako náš Otec. (Ef. 5:1, 2; 1. Jana 4:19) Podívejme se, co se od Jehovy můžeme naučit.

11. Jak se v Ježíšově jednání s lidmi projevoval Jehovův něžný soucit?

¹¹Jehova projevuje něžný soucit. (Luk. 1:78) Toho, kdo je soucitný, se dotýká, když vidí, jak lidé trpí, a hledá způsoby, jak jim pomoct a utěšit je. Stejně soucitný jako Jehova byl k lidem i Ježíš. (Jan 5:19) Když jednou „viděl zástupy lidí, bylo mu jich líto, protože byli zubožení a bezradní jako ovce bez pastýře“. (Mat. 9:36) Ježíš ale nezůstal jenom u pocitů. Léčil nemocné a občerstvoval ty, kdo tvrdě pracovali a nesli těžký náklad. (Mat. 11:28–30; 14:14)

12. Jak můžeme projevit soucit?

¹² Abychom mohli bratrům a sestrám projevit soucit, musíme nejdřív vědět, s čím bojují. Nějakou sestru může trápit vážný zdravotní problém. I když si nikdy nestěžuje, nejspíš by ocenila nějakou praktickou pomoc. Je v jejích silách postarat se o rodinu? Hodilo by se jí, kdyby jí někdo pomohl s vařením nebo úklidem? Nějaký bratr možná přišel o práci. Mohli bychom mu menším finančním darem, třeba i anonymním, pomoct zvládnout období, než si najde novou práci?

13., 14. Jak můžeme být podobně jako Jehova štědří?

¹³Jehova je štědrý. (Mat. 5:45) Soucit bychom svým bratrům a sestrám neměli projevit až po tom, co nás poprosí o pomoc. Můžeme být iniciativní – stejně jako Jehova. S východem slunce nečeká, až ho o to poprosíme. A sluneční paprsky hřejí všechny lidi, nejen ty, kdo jsou za to vděční. Vidíš v tom, jak se Jehova stará o naše potřeby, jeho lásku k nám? Za jeho laskavost a štědrost ho ze srdce milujeme!

¹⁴ Mnozí bratři a sestry našeho nebeského Otce napodobují a jsou k druhým štědří. Například v roce 2013 zasáhl Filipíny supertajfun Haiyan a napáchal obrovské škody. Řada bratrů a sester přišla o domov a o majetek. Ale jejich celosvětová duchovní rodina jim přispěchala na pomoc. Mnozí přispěli finančně nebo se zapojili do rozsáhlé stavební akce, při které za necelý rok opravili nebo znovu postavili skoro 750 domů. A během pandemie covidu-19 svědkové svoje bratry a sestry ze všech sil podporovali. Když jsme připravení přijít členům své duchovní rodiny na pomoc, dáváme tím najevo, že je máme rádi.

15., 16. Jak bychom podle Lukáše 6:36 měli napodobovat našeho nebeského Otce?

¹⁵Jehova je milosrdný a ochotný odpouštět. (Přečti Lukáše 6:36.) Odpouští nám každý den. (Žalm 103:10–14) Stejně jednal Ježíš se svými nedokonalými následovníky. Byl k nim milosrdný a velkoryse jim odpouštěl. Dokonce byl ochotný obětovat svůj život, aby nám mohly být prominuty hříchy. (1. Jana 2:1, 2) Když přemýšlíš o tom, jak jsou Jehova a Ježíš milosrdní a ochotní odpouštět, necítíš se k nim ještě blíž?

¹⁶ Tím, že si vzájemně odpouštíme, posilujeme vztahy v naší duchovní rodině. (Ef. 4:32) Odpouštět druhým ale někdy může být hodně náročné, a tak na tom musíme pracovat. Jedné sestře v tom pomohl článek ze Strážné věže s názvem „Navzájem si velkoryse odpouštějme“. * Napsala: „Tenhle článek mi pomohl, abych se na odpouštění začala dívat z jiného úhlu, pozitivněji. Vysvětlovalo se tam, že když někomu odpustíme, neznamená to, že schvalujeme jeho nesprávné jednání nebo že se tváříme, jako by se nic nestalo. Znamená to, že vůči němu neživíme zášť, a tím si zachováme vnitřní klid.“ Když svým bratrům a sestrám velkoryse odpouštíme, ukazujeme tím, že je máme rádi a že napodobujeme našeho Otce Jehovu.

17. Jak můžeme podle Matouše 5:16 oslavovat našeho nebeského Otce?

¹⁷ Moc si vážíme toho, že můžeme patřit do celosvětové rodiny bratrů a sester, kteří se mají opravdu rádi. Přejeme si, aby co nejvíc lidí začalo Jehovu uctívat spolu s námi. Měli bychom si proto dávat pozor, abychom nedělali nic, čím bychom našeho nebeského Otce nebo jeho lid stavěli do špatného světla. Snažíme se chovat tak, aby se lidé chtěli o Jehovovi dozvědět víc. (Přečti Matouše 5:16.)

18. Co nám pomůže odvážně mluvit o své víře?

¹⁸ Občas nás někteří lidé můžou ponižovat, nebo dokonce pronásledovat kvůli tomu, že našeho nebeského Otce posloucháme. Co když máme strach mluvit o své víře s druhými? Můžeme se spolehnout na to, že nám Jehova a jeho Syn přijdou na pomoc. Ježíš své učedníky ujistil, že si nemusí dělat starosti, jak nebo co budou říkat. A vysvětlil i proč: „Protože v tu chvíli vám bude dáno, co máte říkat. Vždyť nebudete mluvit vy sami, ale bude skrze vás mluvit duch vašeho Otce.“ (Mat. 10:19, 20)

19. Vyprávěj o někom, kdo odvážně mluvil o své víře.

¹⁹ Podívejme se na to, co zažil Robert. Před časem, když začínal studovat a z Bible toho ještě moc nevěděl, se v Jihoafrické republice dostal před vojenský soud. Odvážně vysvětlil, že chce zůstat neutrální, protože miluje svoje křesťanské bratry. Byl vděčný, že může patřit do Jehovovy duchovní rodiny. Soudce se ho nečekaně zeptal: „Kdo jsou vaši bratři?“ Roberta ta otázka překvapila. Ale okamžitě se mu vybavil verš na ten den. Byl to Matouš 12:50: „Každý, kdo koná vůli mého Otce, který je v nebi, je totiž můj bratr a sestra a matka.“ I když Robert studoval Bibli teprve krátce, Jehovův duch mu pomohl, aby dokázal odpovědět na tuhle i několik dalších nečekaných otázek. Jehova byl na Roberta určitě pyšný! A je pyšný i na nás, když se na něj spoléháme a i v náročných situacích odvážně mluvíme o své víře.

20. K čemu bychom měli být rozhodnutí? (Jan 17:11, 15)

²⁰ Nikdy si nepřestaňme vážit toho, že můžeme patřit do milující duchovní rodiny. Máme toho nejlepšího Otce a spoustu bratrů a sester, kteří nás mají rádi. Nikdy to nepovažujme za samozřejmost. Satan a jeho nenávistní přívrženci se v nás snaží vyvolat pochybnosti o Jehovově lásce a pokouší se narušit jednotu, kterou mezi sebou máme. Ježíš se za nás ale modlil a prosil svého Otce, aby na nás dával pozor a abychom díky tomu zůstali jednotní. (Přečti Jana 17:11, 15.) Jehova tuto modlitbu vyslýchá. Stejně jako Ježíš nikdy nepochybujme o tom, že nás náš nebeský Otec miluje a podporuje. Buďme rozhodnutí mít ke své duchovní rodině čím dál blíž.