1. Proč nás nepřekvapuje, že ve světě panuje taková nedůvěra?

 LIDÉ v Satanově světě nevědí, komu věřit. Každou chvíli je zklame někdo z lidí ve vysokém postavení – obchodníci, politici nebo náboženští představitelé. Mnozí mají pocit, že už nemůžou důvěřovat ani svým přátelům, sousedům, a dokonce ani členům rodiny. To by nás nemělo překvapovat. Bible předpověděla, že „v posledních dnech“ budou lidé „nevěrní“, „budou pomlouvat“ a budou to „zrádci“. Jinými slovy, budou se chovat tak jako bůh tohoto světa, kterému se důvěřovat rozhodně nedá. (2. Tim. 3:1–4; 2. Kor. 4:4)

2. a) Komu můžeme naprosto důvěřovat? b) Jaká otázka nás může napadnout?

² S námi je to ale jiné. Víme, že můžeme naprosto důvěřovat Jehovovi. (Jer. 17:7, 8) Jsme přesvědčení, že nás miluje a nikdy nás neopustí. (Žalm 9:10) Důvěřujeme taky Ježíšovi, protože za nás dal svůj život. (1. Petra 3:18) A sami jsme si ověřili, že můžeme důvěřovat i radám z Bible. (2. Tim. 3:16, 17) Tím, že se můžeme spolehnout na Jehovu, Ježíše a Bibli, jsme si naprosto jistí. Ale můžeme se vždycky spolehnout taky na bratry a sestry ve sboru? Pokud ano, proč?

3. Jakou úžasnou čest máme? (Marek 10:29, 30)

³ Jehova nás přivedl do své celosvětové rodiny. Je to obrovská čest a přináší nám to spoustu dobrého. (Přečti Marka 10:29, 30.) Po celém světě máme bratry a sestry, kteří stejně jako my milují Jehovu a ze všech sil se snaží žít tak, jak si přeje. Mluvíme sice různými jazyky, pocházíme z různých kultur nebo se jinak oblékáme, ale přesto k sobě máme blízko, i když se možná vidíme poprvé v životě. A ze všeho nejradši společně chválíme a uctíváme našeho milujícího nebeského Otce. (Žalm 133:1)

4. Proč svoje bratry a sestry potřebujeme?

⁴ Dnes musíme s bratry a sestrami držet při sobě víc než kdy dřív. Někdy nám pomáhají nést naše břemena. (Řím. 15:1; Gal. 6:2) Povzbuzují nás, abychom zůstali Jehovovými přáteli a dál mu sloužili. (1. Tes. 5:11; Hebr. 10:23–25) Představ si, jaké by to bylo, kdybychom v boji proti Satanovi a jeho zkaženému světu byli sami, bez podpory sboru. Satan a ti, které ovládá, už brzy na Boží služebníky zaútočí. Určitě budeme moc vděční, že při nás naši bratři a sestry budou stát.

5. Proč může být pro některé z nás těžké věřit bratrům a sestrám?

⁵ Pro některé z nás ale může být těžké bratrům a sestrám věřit. Proč? Možná jsme se někomu ve sboru s něčím svěřili a pak jsme zjistili, že si to nenechal pro sebe. Možná někdo nedodržel slib, který nám dal, nebo nám nějak jinak ublížil. Když něco takového zažijeme, co nám pomůže, abychom bratrům a sestrám nepřestali důvěřovat?

6. Jak nám láska pomáhá druhým víc důvěřovat? (1. Korinťanům 13:4–8)

⁶ K tomu, abychom bratrům a sestrám důvěřovali nebo ztracenou důvěru znovu získali, nám pomůže láska. O tom, jaká je, se hodně dozvídáme z 13. kapitoly 1. Korinťanům. (Přečti 1. Korinťanům 13:4–8.) Například ve 4. verši se píše, že „láska je trpělivá a laskavá“. Jehova s námi má trpělivost, i když proti němu zhřešíme. Když tedy naši bratři řeknou nebo udělají něco, čím se nás dotknou, měli bychom s nimi mít trpělivost i my. V 5. verši se o lásce píše: „Nedá se vyprovokovat, nepočítá urážky.“ To, že nemáme počítat urážky, znamená, že si nemáme v mysli vést přehled toho, jak nám kdo ublížil, abychom to mohli kdykoli vytáhnout. Kazatel 7:9 nám říká: „Nebuď urážlivý.“ Je moudré řídit se radou z Efezanům 4:26: „Ať nad vaším hněvem nezapadne slunce.“

7. Jak nám zásady z Matouše 7:1–5 pomáhají druhým důvěřovat?

⁷ Důvěřovat svým bratrům a sestrám nám pomůže i to, když se na ně budeme dívat tak jako Jehova. Bůh je miluje a nezaznamenává si jejich hříchy. (Žalm 130:3) Ani my bychom se neměli zaměřovat na jejich chyby, ale na jejich hezké vlastnosti a vidět jejich potenciál. (Přečti Matouše 7:1–5.) Nepřipisujeme jim špatné pohnutky, protože láska „všemu věří“. (1. Kor. 13:7) To neznamená, že Jehova chce, abychom druhým věřili slepě. Chce, abychom jim věřili proto, že už se jako důvěryhodní prokázali. b

8. Co můžeme udělat pro to, abychom druhým důvěřovali?

⁸ Důvěra nevzniká automaticky. Pokud tedy chceš důvěřovat bratrům a sestrám, musíš je dobře poznat. A to chce čas. Povídej si s nimi na shromáždění. Choď s nimi do služby. Měj s nimi trpělivost a dej jim tak příležitost ukázat, že se jim dá věřit. Když někoho teprve poznáváš, možná si ze začátku rozmyslíš, co všechno mu o sobě řekneš. Až se budete znát líp, možná k němu budeš otevřenější. (Luk. 16:10) Ale co když někdo ze sboru tvoji důvěru zradí? Nevzdávej to s ním. Dej tomu čas. A neházej všechny do jednoho pytle. To, že tě někdo zklamal, neznamená, že si tvoji důvěru nezaslouží vůbec nikdo. Budeme teď uvažovat o několika Jehovových služebnících z minulosti, kteří jsou nám v tom dobrým příkladem. I když zažili zklamání, nepřestali druhým věřit.

9. a) Z čeho je vidět, že i přes chyby některých lidí v odpovědném postavení Hana neztratila důvěru v to, jak Jehova vede svůj lid? b) Co se od Hany učíš? (Viz obrázek.)

⁹ Zklamalo tě někdy chování nějakého odpovědného bratra? V tom případě se toho můžeš hodně naučit od Hany. Pokud jde o uctívání Jehovy, měl tehdy v Izraeli nejvyšší postavení velekněz Eli. Rozhodně ale neměl ukázkovou rodinu. Jeho synové, kteří sloužili jako kněží, byli známí svým odporným, nemravným jednáním. Jenže Eli s tím skoro nic neudělal. Jehova hned nezasáhl a nezbavil ho úřadu. Hana si ale neřekla, že dokud ve svatostánku slouží Eli, ona tam Jehovu uctívat nebude. Když se tam k němu jednou modlila a mluvila s ním o svém trápení, Eli nesprávně usoudil, že je opilá. Ani si neověřil, jak to doopravdy je, a hned ji začal kritizovat. (1. Sam. 1:12–16) Přesto Hana slíbila, že když se jí narodí syn, přivede ho do svatostánku, kde by sloužil právě pod dohledem Eliho. (1. Sam. 1:11) To, jak se chovali jeho synové, samozřejmě bylo potřeba nějak řešit. A Jehova to taky v pravý čas udělal. (1. Sam. 4:17) Ale ještě předtím Hanu odměnil tím, že se jí narodil Samuel. (1. Sam. 1:17–20)

10. Z čeho je vidět, že král David nepřestal druhým důvěřovat, i když ho někteří zradili?

¹⁰ Zradil tě někdy blízký přítel? Pokud ano, přemýšlej o tom, co zažil král David. Jedním z jeho přátel byl Achitofel. Když se ale Davidův syn Absalom proti svému otci vzbouřil a chtěl se zmocnit trůnu, Achitofel se k němu přidal. Pro Davida to musela být hrozná rána. Postavil se proti němu jak jeho syn, tak člověk, kterého považoval za přítele. Ani po téhle zradě si ale David neřekl, že už nebude důvěřovat nikomu. Dál věřil svému věrnému příteli Chušaiovi, který se ke vzpouře nepřidal. A bylo to namístě. Chušai dokonce riskoval život, aby Davidovi pomohl, a tak ukázal, že je skutečný přítel. (2. Sam. 17:1–16)

11. Jak jeden Nabalův sluha ukázal, že důvěřuje Abigail?

¹¹ Poučit se můžeme i od jednoho z Nabalových sluhů. Nabal byl bohatý Izraelita a David se svými muži chránil jeho pastýře. Jednou Nabala pokorně poprosil o nějaké jídlo, které by mohl postrádat. Když to odmítl, David se rozzuřil a rozhodl se, že zabije všechny muže z jeho domácnosti. Jeden z Nabalových sluhů o tom řekl Abigail, manželce svého pána. Jako člen domácnosti si uvědomoval, že jeho život teď závisí na ní. Neutekl a věřil, že Abigail si s tou situací dokáže poradit. Tak jako ostatní totiž věděl, že je to moudrá žena. A jak se ukázalo, jeho důvěra byla oprávněná. Abigail se odvážně vydala za Davidem a přesvědčila ho, aby si svůj plán rozmyslel. (1. Sam. 25:2–35) Věřila, že se zachová rozumně.

12. Jak Ježíš ukázal, že svým učedníkům důvěřuje i přes jejich chyby?

¹² Ježíš důvěřoval svým učedníkům i přes jejich chyby. (Jan 15:15, 16) Když po něm Jakub a Jan žádali, aby jim dal významné postavení ve svém království, nezpochybňoval, z jakých pohnutek slouží Jehovovi, ani jim neřekl, že už je nechce za apoštoly. (Mar. 10:35–40) Když byl později zatčen, všichni učedníci ho opustili. (Mat. 26:56) On jim ale důvěřovat nepřestal. I když dobře věděl o jejich chybách, „projevoval jim lásku až do konce“. (Jan 13:1) Jedenácti věrným apoštolům po svém vzkříšení dokonce svěřil důležité úkoly – měli vést kazatelskou a vyučovací činnost a starat se o jeho drahocenné ovečky. (Mat. 28:19, 20; Jan 21:15–17) Tihle nedokonalí muži jeho důvěru nezklamali. Všichni věrně sloužili Bohu až do smrti. Z příkladu Hany, Davida, Nabalova sluhy, Abigail a Ježíše se učíme, že i nedokonalým lidem se dá důvěřovat.

13. Proč je někdy těžké důvěřovat druhým?

¹³ Už se ti stalo, že nějaký bratr prozradil něco, s čím ses mu svěřil? Takový zážitek může hrozně bolet. Jedna sestra se s něčím osobním svěřila staršímu. Druhý den jí manželka toho staršího zavolala, aby ji povzbudila. Bylo jasné, že o všem ví. Důvěrou té sestry to samozřejmě otřáslo. Udělala ale správnou věc. Obrátila se na jiného staršího a ten jí pomohl, aby starším zase začala důvěřovat.

14. Co jednomu bratrovi pomohlo znovu získat důvěru ke dvěma starším?

¹⁴ Jeden bratr měl dlouho napjaté vztahy se dvěma staršími, o kterých si myslel, že jim nemůže věřit. Potom se ale zamyslel nad tím, co řekl jeden bratr, kterého si moc vážil. Byla to tahle jednoduchá, ale silná slova: „Naším nepřítelem je Satan, ne naši bratři.“ Bratr o tom hodně přemýšlel, modlil se k Jehovovi a nakonec se s oběma staršími udobřil.

15. Proč může být k obnovení důvěry potřeba čas? Uveď příklad.

¹⁵ Přišel jsi o nějaký odpovědný úkol ve sboru? To může být zdrcující. Grete se svou maminkou věrně sloužila Jehovovi v nacistickém Německu ve 30. letech, kdy tam byla naše činnost zakázaná. Měla radost, že pro své spoluvěřící může přepisovat Strážnou věž. Když ale bratři zjistili, že její otec je proti badatelům Bible, báli se, že by mohl informace o sboru prozradit nepřátelům, a tak jí tenhle úkol vzali. Tím to ale neskončilo. Během druhé světové války bratři nedávali Gretě ani její mamince žádné časopisy. A když je potkali na ulici, nechtěli se s nimi bavit. Pro obě sestry to bylo strašně těžké. Grete řekla, že trvalo dlouho, než těm bratrům odpustila a znovu jim začala důvěřovat. Časem jí ale došlo, že Jehova jim určitě odpustil, a tak by to měla udělat i ona.

16. Proč musíme pracovat na tom, abychom bratrům a sestrám důvěřovali?

¹⁶ Pokud jsi zažil něco podobného, pracuj na tom, abys druhým znovu dokázal důvěřovat. Nepůjde to ze dne na den, ale stojí to za to. Jestli jsi někdy měl otravu jídlem, asi si teď dáváš větší pozor na to, co jíš. Ale kvůli jednomu zkaženému jídlu přece nepřestaneš jíst úplně. Podobně bychom kvůli jedné špatné zkušenosti neměli přestat důvěřovat všem bratrům a sestrám. Vždyť víme, že jsou nedokonalí. Když druhým znovu začneme věřit, budeme šťastnější. Navíc pak ještě líp uvidíme, co můžeme my sami dělat pro to, abychom si ve sboru navzájem důvěřovali.

17. Proč je důvěra tak důležitá a o čem budeme mluvit v dalším článku?

¹⁷ V Satanově světě si lidé navzájem moc nevěří, ale v naší duchovní rodině si důvěřujeme, protože se máme rádi. Díky tomu jsme už teď šťastní a jednotní. Navíc nás naše vzájemná důvěra bude chránit v náročném období, které je před námi. Co když tvoji důvěru někdo zklamal? Snaž se na to dívat jako Jehova, jednej podle biblických zásad, prohlubuj svoji lásku k bratrům a sestrám a uč se od lidí, o kterých se píše v Bibli. Pokud nám někdo ublížil a naší důvěrou to otřáslo, můžeme ji znovu získat. Budeme pak mít spoustu přátel, kteří přilnou „víc než bratr“. (Přísl. 18:24) Důvěra ale musí být oboustranná. V dalším článku si řekneme, co můžeme dělat pro to, aby bratři a sestry věděli, že se nám důvěřovat dá.