1. Jak závist ovlivnila Josefovu rodinu?

JÁKOB miloval všechny své syny, ale 17letého Josefa měl zvlášť rád. Co na to Josefovi bratři? Záviděli mu a začali ho nenávidět, i když jim k tomu Josef nedal žádný důvod. Dokonce ho prodali do otroctví a svému otci lhali, že ho zabilo divoké zvíře. Kvůli závisti narušili pokoj v rodině a svému otci způsobili velkou bolest. (1. Mojž. 37:3, 4, 27–34)

2. Proč je podle Galaťanům 5:19–21 závist tak nebezpečná?

² Bible ukazuje, že závist * je nebezpečná, protože patří mezi „skutky těla“. Ty můžou člověka připravit o naději, že zdědí Boží království. (Přečti Galaťanům 5:19–21.) Závist často přináší škodlivé ovoce, jako je nepřátelství, spory a výbuchy hněvu.

3. Co si rozebereme v tomto článku?

³ Z toho, co udělali Josefovi bratři, je vidět, že závist může zničit vztahy a narušit pokoj v rodině. I když bychom nikdy neudělali to, co oni, všichni máme nedokonalé a zrádné srdce. (Jer. 17:9) Není tedy divu, že občas musíme se závistí bojovat. Pojďme se podívat na některé varovné příklady z Bible, díky kterým pochopíme, proč v našem srdci někdy závist zakoření. Potom si rozebereme, jak můžeme se závistí bojovat a přispívat k pokoji.

4. Proč Filištíni záviděli Izákovi?

⁴ Majetek. Izák byl bohatý muž a Filištíni mu záviděli, že se mu daří. (1. Mojž. 26:12–14) Dokonce zasypali hlínou studny, ze kterých napájel svá stáda. (1. Mojž. 26:15, 16, 27) I dnes někteří lidé závidí těm, kdo mají víc majetku než oni. Nejenže chtějí mít věci, které mají druzí, ale také si přejí, aby je ti druzí neměli.

5. Proč náboženští vůdci záviděli Ježíšovi?

⁵ Oblíbenost. Židovští náboženští vůdci záviděli Ježíšovi, protože byl u lidí velmi oblíbený. (Mat. 7:28, 29) Byl Božím představitelem a učil lidi pravdu. Přesto o něm náboženští vůdci šířili lži a pomluvy, aby mu zničili pověst. (Mar. 15:10; Jan 11:47, 48; 12:12, 13, 19) Co se z toho můžeme naučit? Je nutné bojovat proti sebemenšímu sklonu závidět lidem, které mají bratři a sestry ve sboru pro jejich vlastnosti rádi. Měli bychom se naopak snažit jejich laskavé chování napodobovat. (1. Kor. 11:1; 3. Jana 11)

6. Jak se závist projevila u Diotrefa?

⁶ Odpovědné úkoly. Diotrefes, který žil v prvním století, záviděl bratrům, kteří měli na starost sbor. Chtěl mít ve sboru nejdůležitější postavení. Šířil tedy o apoštolu Janovi a jiných odpovědných bratrech zlomyslné řeči, aby k nim druzí ztratili úctu. (3. Jana 9, 10) I když bychom nezašli tak daleko jako Diotrefes, mohlo by se stát, že začneme závidět spoluvěřícímu, který dostal náš vysněný úkol – zvlášť pokud máme pocit, že bychom ho zvládli stejně dobře nebo ještě líp.

7. Jaký vliv na nás závist může mít?

⁷ Závist je jako škodlivý plevel. Pokud zakoření v našem srdci, je velmi těžké se jí zbavit. Živnou půdou jsou pro ni další negativní vlastnosti, jako například soutěživost, pýcha a sobectví. Závist může zadusit růst dobrých vlastností, jako je láska, soucit a laskavost. Jakmile si všimneme, že v našem srdci raší, musíme ji vytrhnout i s kořeny. Jak se s ní dá bojovat?

8. Které vlastnosti nám v boji se závistí pomůžou?

⁸ Se závistí můžeme bojovat tak, že budeme pracovat na pokoře a spokojenosti. Díky těmto vlastnostem nebude mít prostor růst. Pokora nám pomůže, abychom si o sobě nemysleli příliš. Pokorný člověk si nemyslí, že si zaslouží něco lepšího než ostatní. (Gal. 6:3, 4) Spokojený člověk je rád za to, co má, a nesrovnává se s ostatními. (1. Tim. 6:7, 8) Ten, kdo je pokorný a spokojený, má radost, když druhé potká něco dobrého.

9. Jak nám podle Galaťanům 5:16 a Filipanům 2:3 a 4 pomůže svatý duch?

⁹ Pokud si chceme vypěstovat pokoru a spokojenost, abychom druhým nezáviděli, potřebujeme pomoc Božího ducha. (Přečti Galaťanům 5:16; Filipanům 2:3, 4.) Ten nám pomůže prozkoumat naše nejskrytější myšlenky a pohnutky. S Boží pomocí dokážeme škodlivé myšlenky a pocity vyměnit za ty dobré. (Žalm 26:2; 51:10) Zamysleme se teď nad Mojžíšem a Pavlem. Tito muži se závisti úspěšně vyhnuli.

10. Z čeho je vidět, že Mojžíš byl pokorný? (Viz obrázek na titulní straně.)

¹⁰ Mojžíš měl v izraelském národě hodně odpovědných úkolů, ale nevadilo mu, když je dostal i někdo jiný. Při jedné příležitosti například Jehova vzal Mojžíšovi něco ze svatého ducha a dal ho izraelským starším, kteří se shromáždili u stanu setkávání. Mojžíš se pak dozvěděl, že svatého ducha dostali i dva starší, kteří ke stanu nepřišli, a začali se chovat jako proroci. Jak reagoval, když mu Jozue řekl, aby jim v tom zabránil? Mojžíš těm dvěma mužům nezáviděl, že to pro ně Jehova udělal. Byl pokorný a měl z toho radost. (4. Mojž. 11:24–29) Co se od Mojžíše můžeme naučit?

11. Jak můžou starší napodobovat Mojžíše?

¹¹ Pokud jsi sborový starší, stalo se ti už někdy, že jsi byl požádán, abys někoho zaškolil na práci, kterou děláš ty a která tě baví? Dejme tomu, že každý týden moc rád vedeš studium Strážné věže a teď dostaneš za úkol vyškolit v tom jiného bratra. Pokud jsi pokorný jako Mojžíš, nebudeš v něm vidět soupeře. Naopak budeš rád, že mu můžeš pomoct.

12. Jak je na mnoha křesťanech vidět, že jsou pokorní a spokojení?

¹² Zamysleme se nad situací mnoha bratrů, kteří už mají svůj věk. Někteří celá desetiletí sloužili jako koordinátoři rady starších, ale když dosáhli 80 let, ochotně své úkoly svěřili někomu jinému. Krajští dozorci, kteří dosáhli 70 let, pokorně se svou službou skončili a přijali jiné pověření. A v posledních letech mnoho bratrů a sester odešlo z betelu a slouží teď v nějakém sboru. Tito věrní křesťané nejsou naštvaní na ty, kdo plní jejich dřívější úkoly.

13. Proč by Pavel mohl závidět dvanácti apoštolům?

¹³ Dalším příkladem člověka, který pracoval na pokoře a spokojenosti, je apoštol Pavel. Nedovolil, aby se v něm rozvinula závist. I když se ve službě velmi namáhal, pokorně řekl: „Jsem ... nejposlednější z apoštolů a ani si nezasloužím být nazýván apoštolem.“ (1. Kor. 15:9, 10) Dvanáct apoštolů následovalo Ježíše už během jeho služby na zemi, ale Pavel se stal křesťanem až po jeho smrti a vzkříšení. I když se nakonec stal „apoštolem pro národy“, nikdy nebyl jedním z dvanácti. (Řím. 11:13; Sk. 1:21–26) Pavel byl ale spokojený s tím, co měl, a nežárlil na ně ani jim nezáviděl blízký vztah, který měli s Ježíšem.

14. Jak se projeví, že jsme pokorní a spokojení?

¹⁴ Pokud jsme pokorní a spokojení, budeme stejně jako Pavel respektovat ty, komu Jehova svěřil určité pravomoce. (Sk. 21:20–26) Jehova zařídil, aby ve sborech byli odpovědní muži, kteří se o ně starají. I když jsou nedokonalí, Jehova je vidí „jako dary“. (Ef. 4:8, 11) Když máme k těmto mužům úctu a pokorně se řídíme jejich pokyny, zůstáváme blízko Jehovovi a máme pokojné vztahy s ostatními ve sboru.

15. O co se musíme snažit?

¹⁵ Když se daří závisti, nemůže se dařit pokoji. Je důležité odstranit závist ze svého srdce a dávat pozor, abychom ji nevyvolávali v druhých. O tyto dvě věci se musíme snažit. Jedině pak se nám bude dařit jednat podle Jehovova příkazu, abychom usilovali „o to, co vede k pokoji a co slouží k vzájemnému posílení“. (Řím. 14:19) Co konkrétně můžeme dělat, abychom druhým pomohli se závistí bojovat a přispívali tak k pokoji?

16. Jak můžeme druhým pomáhat v boji se závistí?

¹⁶ Naše postoje a jednání můžou mít na druhé velký vliv. Tento svět nás vede k tomu, abychom se chlubili svým majetkem. (1. Jana 2:16) Ale takové jednání v druhých živí závist. Jeden způsob, jak se tomu vyhnout, je, že nebudeme pořád mluvit o tom, co máme nebo co si plánujeme koupit. Další způsob je mít pokorný postoj ke svým úkolům ve sboru. Pokud stále nějak upozorňujeme na to, co všechno děláme, vytváříme živnou půdu, ve které může závist růst. Když se naopak o druhé upřímně zajímáme a oceňujeme to, co dělají, pomáháme jim, aby se cítili spokojení, a přispíváme k jednotě a pokoji ve sboru.

17. Co se Josefovým bratrům podařilo a díky čemu?

¹⁷ V boji se závistí můžeme zvítězit. Zamysleme se ještě jednou nad Josefovými bratry. Mnoho let potom, co se k němu tak špatně zachovali, se s ním setkali v Egyptě. Než se dal Josef svým bratrům poznat, vyzkoušel je, aby zjistil, jestli se změnili. Uspořádal hostinu, při které dal nejmladšímu bratru Benjamínovi mnohem víc jídla než ostatním. (1. Mojž. 43:33, 34) Nic nenaznačuje, že by Benjamínovi jeho bratři záviděli. Naopak bylo vidět, že jim na jejich bratrovi a také na otci opravdu záleží. (1. Mojž. 44:30–34) Díky tomu, že se Josefovi bratři zbavili závisti, podařilo se jim v rodině obnovit pokoj. (1. Mojž. 45:4, 15) Pokud se zbavíme jakéhokoli náznaku závisti, přispějeme k tomu, aby byl v naší rodině i ve sboru pokoj.

18. Co se podle Jakuba 3:17 a 18 stane, když budeme přispívat k pokojným podmínkám?

¹⁸ Jehova si přeje, abychom se závistí bojovali a usilovali o pokoj. Aby se nám obě tyto věci dařily, musíme se hodně snažit. V tomto článku jsme si ukázali, že k závisti máme sklon. (Jak. 4:5) Navíc žijeme ve světě, který ji v nás podporuje. Ale pokud budeme pracovat na pokoře a spokojenosti a budeme oceňovat to, co dělají druzí, nedáme jí prostor. Naopak tím budeme vytvářet prostředí, ve kterém může růst „dobré ovoce“. (Přečti Jakuba 3:17, 18.)