JEŽÍŠ říká, že zná své ovce. (Jan 10:14) Jestliže má člověk dobré srdce a miluje pokoj a spravedlnost, bude se cítit přitahován k Ježíšovým následovníkům. Takový člověk najde smysl života, podobně jako jej našla jedna žena v Belgii. Toto je její příběh:
„Když u mě zaklepali svědkové Jehovovi, byla jsem v hluboké depresi a uvažovala jsem, že skoncuji se životem. Svědkové mluvili o tom, jak budou na světě vyřešeny problémy našeho nemocného světa, a to se mi líbilo. Nelíbilo se mi však, že by v tom měl sehrát úlohu Bůh. Již osm let před touto návštěvou jsem přestala chodit do kostela, protože pokrytectví, které jsem tam vídala, mi bylo odporné. V tom, co svědkové říkali, jsem však rozpoznala zvuk pravdy a uvědomila jsem si, že žít bez Boha je přece jenom těžké.
Po několika návštěvách se však mé spojení se svědky naneštěstí přerušilo. Cítila jsem se hrozně. Denně jsem vykouřila dvě krabičky cigaret, a dokonce jsem se uchýlila k drogám. Chtěla jsem navázat spojení se svým zesnulým dědečkem, a proto jsem si začala zahrávat se spiritismem. Důsledkem bylo, že jsem zakoušela útoky démonů, když jsem byla v noci sama, a velmi mě to děsilo! Trvalo to řadu měsíců. Každý večer jsem se třásla hrůzou z pomyšlení, že jsem doma sama.
Pak jsem si jednoho dne vyšla na procházku. Šla jsem jinou cestou než obvykle a přišla jsem k velikému staveništi. Ke svému překvapení jsem tam viděla velké množství lidí. Zblízka jsem poznala, že to jsou svědkové Jehovovi, kteří si právě stavějí sál Království. Měla jsem v paměti návštěvy, které u mě doma svědkové vykonávali, a pomyslela jsem si, jaké by to bylo krásné, kdyby se na celém světě mohlo žít stejně, jako žijí tito lidé.
Velice jsem si přála, aby za mnou svědkové přišli domů, a proto jsem si pohovořila s několika svědky, kteří pracovali na stavbě sálu. Modlila jsem se k Bohu, a za deset dnů mě navštívil tentýž muž, s nímž jsem u svých dveří mluvila poprvé. Nabídl mi možnost pokračovat ve studiu a já jsem s radostí souhlasila. Ihned mě pozval do sálu Království na shromáždění. Pozvání jsem přijala. Nic podobného jsem do té doby neviděla. Tak dlouho jsem pátrala po lidech, kteří by si vzájemně projevovali lásku a byli by šťastní. Konečně jsem je našla!
Od té doby jsem začala chodit na všechna shromáždění. Asi za tři týdny jsem přestala kouřit. Vyhodila jsem všechny knihy o astrologii a desky se satanskou hudbou. Cítila jsem, jak se vymaňuji ze sevření démonů. Dala jsem svůj život do pořádku podle Jehovových biblických měřítek a asi za tři měsíce jsem začala kázat dobrou zprávu. Za šest měsíců jsem byla pokřtěna. Dva dny po křtu jsem vstoupila do pomocné průkopnické služby.
Děkuji Jehovovi za všechno dobré, co pro mě udělal. Můj život má konečně smysl. Ano, Jehovovo jméno je silná věž, našla jsem v ní útočiště a ochranu. (Přísloví 18:10) Mám opravdu stejný pocit, jaký měl žalmista, když psal Žalm 84:10: ‚Den na tvých nádvořích je lepší než tisíc jinde. Zvolil jsem si stát u prahu v domě svého Boha spíše než pohybovat se ve stanech ničemnosti.‘ “
Tato žena mírného srdce našla smysl života. A může jej najít každý, kdo s dobrým srdcem pátrá po Jehovovi.
