Vyrůstal jsem v jedné chudší čtvrti Montrealu. Když mi bylo půl roku, zemřel mi táta a máma zůstala na všechno sama. Byl jsem nejmladší z osmi dětí.

Už v dětství se můj život točil kolem drog, hazardu a násilí. Pohyboval jsem se mezi kriminálníky a už v deseti jsem začal dělat poslíčka prostitutkám a lichvářům. Často jsem lhal a vyžíval jsem se v tom, že můžu lidi nějak podvést. Bylo to pro mě jako droga.

Když mi bylo čtrnáct, byl jsem mistrem podfuků. Třeba jsem nakoupil hodně pozlacených hodinek, náramků a prstenů a vyrazil na ně punc, že jsou ze 14karátového zlata. Pak jsem je prodával na ulicích nebo na parkovištích u obchodních center. Byl jsem nadšený z toho, že můžu tak snadno přijít k penězům. Jednou jsem si dokonce za jediný den „vydělal“ 10 tisíc kanadských dolarů!

Když mě v patnácti vyhodili z polepšovny, neměl jsem kde bydlet. Spával jsem na ulicích, v parcích nebo u náhodných přátel.

Kvůli mým aktivitám mě často vyslýchala policie. Protože jsem neprodával kradené zboží, nikdy jsem se nedostal do vězení. Zaplatil jsem ale spoustu mastných pokut za podvody, uvádění nepravdivých údajů a prodej bez povolení. Z nikoho jsem neměl strach, dokonce jsem vymáhal peníze pro lichváře. Bylo to nebezpečné, a tak jsem někdy nosil zbraň. Občas jsem spolupracoval s podsvětím.

Poprvé se mi Bible dostala do ruky v sedmnácti. Moje přítelkyně, se kterou jsem tehdy žil, ji začala studovat se svědky Jehovovými. Mně se ale nelíbilo, že Bible je v otázce morálky přísná, a tak jsem si sbalil kufry a nastěhoval se k jiné ženě.

Zlom nastal, když i moje druhá přítelkyně začala studovat se svědky. Pozoroval jsem u ní, že se mění k lepšímu. Zapůsobilo na mě, že byla mírnější a trpělivější. Svědkové Jehovovi mě pozvali, abych se přišel podívat na jejich shromáždění do sálu Království. Přivítali mě tam slušní a laskaví lidé. Bylo to něco úplně jiného, než co jsem znal. Nikdy jsem necítil, že by o mě rodina stála, a celé dětství mi chyběla láska a něha. Mezi svědky jsem ale vnímal vřelost, po které jsem tolik toužil. Když mi nabídli, že mi pomůžou poznat Bibli, s radostí jsem to přijal.

To, že jsem poznával Bibli, mi pravděpodobně zachránilo život. Se svými dvěma kumpány jsem plánoval loupež, abych zaplatil dluhy, které jsem si nadělal hraním hazardních her. Bylo to víc než 50 tisíc dolarů. Jsem hrozně rád, že jsem z toho vycouval. Dopadlo to totiž tak, že jeden skončil za mřížemi a druhého zastřelili.

Jak jsem se toho z Bible dozvídal víc a víc, začal jsem si uvědomovat, že musím udělat spoustu změn. Jednou jsem si například četl 1. Korinťanům 6:10: „Ani zloději, ani chamtivci, ani opilci, ani utrhači, ani vyděrači nezdědí Boží království.“ V tu chvíli mi došlo, jak vážná je moje situace, a dohnalo mě to k slzám. Bylo mi jasné, že se musím od základu změnit. (Římanům 12:2) Choval jsem se agresivně a celý můj život byla jedna velká lež.

Z Bible jsem ale taky poznal, že Jehova je soucitný a odpouští. (Izajáš 1:18) Úpěnlivě jsem ho prosil, aby mi pomohl udělat za minulostí tlustou čáru. S jeho pomocí jsem dokázal postupně měnit svou osobnost. Důležitým krokem bylo to, že jsme se s přítelkyní vzali.

Bylo mi čtyřiadvacet a měl jsem tři děti. Teď jsem si musel najít nějakou poctivou práci. Neměl jsem ale skoro žádné vzdělání ani žádná doporučení. Znovu jsem se úpěnlivě modlil k Jehovovi a pak jsem šel hledat místo. Svým potenciálním zaměstnavatelům jsem řekl, že chci změnit svůj život a každý den odvádět dobrou práci. Někdy jsem řekl i to, že studuju Bibli a že mým přáním je stát se lepším občanem. Všude mě ale odmítli. Nakonec, když jsem u jednoho pohovoru otevřeně odhalil svou temnou minulost, dotyčný konstatoval: „Vlastně ani nevím, proč bych vás měl přijmout, ale něco mi říká, že bych to měl udělat.“ Myslím, že Jehova takto odpověděl na moje modlitby. Časem jsme se s manželkou dali pokřtít a stali se svědky Jehovovými.

Dnes jsem naživu proto, že uplatňuju biblické zásady a chovám se jako křesťan. Mám skvělou rodinu. Jsem přesvědčený, že mi Jehova odpustil, a díky tomu mám čisté svědomí.

Posledních čtrnáct let jsem průkopník, což znamená, že věnuju hodně času tomu, abych pomáhal druhým poznat Bibli. Nedávno se ke mně připojila i moje manželka. Během třiceti let jsem pomohl dvaadvaceti svým kolegům, aby získali víru v Jehovu. Pořád chodím do nákupních center, ale ne abych tam lidi podváděl. Teď s nimi mluvím o Bibli. Chci jim něco dát – naději na život v novém světě, kde už nebudou žádní podvodníci. (Žalm 37:10, 11)