Odkazy k Pracovnímu sešitu
Odkazy k Pracovnímu sešitu
© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
11.–17. BŘEZNA
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA| ŽALM 18
„Jehova je … můj osvoboditel“
w09 5/1 14 ¶4-5
Bible Jehovu přirovnává také k neživým věcem. Je označen jako „Skála Izraele“, „skalní útes“ nebo „pevnost“. (2. Samuelova 23:3; Žalm 18:2; 5. Mojžíšova 32:4) V čem spočívá podobnost? Tak jako pevnost je úkrytem před nebezpečím a se skálou nelze pohnout, Jehova Bůh pro vás může být neotřesitelným Zdrojem bezpečí.
5 Nepřeberné množství slovních obrazů, které popisují různé stránky Jehovovy osobnosti, naleznete v knize Žalmy. Například v Žalmu 84:11 se o Jehovovi říká, že je „slunce a štít“, protože je Zdrojem světla, života, energie a ochrany. V Žalmu 121:5 je uvedeno, že „Jehova je [vám] stínem po pravici“. Podobně jako stinné místo vás může ochránit před žhoucím sluncem, Jehova může ochránit ty, kdo mu slouží, před žárem neštěstí. Poskytuje jim ochranu jakoby ve stínu své „ruky“ nebo svých „křídel“. (Izajáš 51:16; Žalm 17:8; 36:7)
w22.04 3 ¶1
Úzkost – jak s ní bojovat?
2. Vzpomínej. Vybavíš si nějakou náročnou situaci, kterou bys bez Jehovovy pomoci nezvládl? Když přemýšlíme nad tím, jak Jehova pomáhal nám i svým věrným služebníkům v minulosti, dává nám to vnitřní sílu a roste naše důvěra v něj. (Žalm 18:17–19) Joshua, který slouží jako starší, říká: „Píšu si seznam modliteb, které Jehova vyslyšel. Pomáhá mi to připomínat si chvíle, kdy jsem Jehovu prosil o něco konkrétního a on mi dal přesně to, co jsem potřeboval.“ Když budeš vzpomínat na to, jak ti Jehova v minulosti pomáhal, dá ti to sílu boj se svými pocity nevzdat.
18.–24. BŘEZNA
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | ŽALM 19-21
„Nebesa oznamují Boží slávu“
w04 1/1 8 ¶1-2
Ať všichni oznamují Jehovovu slávu
DAVID, syn Jišaje, byl v mládí pastýřem. Pásl ovce nedaleko Betléma, a za tichých nocí, když sám na pastvinách dohlížel na stáda svého otce, jistě často vzhlížel k obloze plné hvězd. Nepochybně mu tyto vzpomínky živě vytanuly v mysli, když pod inspirací Božího svatého ducha skládal a zpíval nádherná slova 19. žalmu: „Nebesa oznamují Boží slávu; a prostor vypráví o díle jeho rukou. Do celé země vyšel jejich měřicí provazec, a až na nejzazší konec úrodné země jejich výroky.“ (Žalm 19:1, 4)
2 Vznešená nebesa, Jehovův výtvor, bez řeči, beze slov a bez hlasu oznamují Boží slávu den za dnem a noc za nocí. Stvoření ohlašuje jeho slávu neustále, a když rozjímáme o tomto tichém svědectví, které vychází „do celé země“ a které všichni její obyvatelé mohou vidět, uvědomujeme si, jak jsme malí a nevýznamní. Toto tiché svědectví však nestačí. Věrní lidé jsou vybízeni, aby se k němu slyšitelně připojili svými hlasy. Nejmenovaný žalmista se na věrné Boží ctitele obrací těmito inspirovanými slovy: „Připisujte Jehovovi slávu a sílu. Připisujte Jehovovi slávu patřící jeho jménu.“ (Žalm 96:7, 8) Ti, kdo mají důvěrný vztah k Jehovovi, na tuto výzvu nadšeně reagují. Co však znamená připisovat Bohu slávu?
25.–31. BŘEZNA
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | ŽALM 22
Detaily o Ježíšově smrti, které Bible předpověděla
w11 8/15 15 ¶16
Našli Mesiáše
16 Bůh měl Mesiáše zdánlivě opustit. (Přečti Žalm 22:1.) Marek napsal, že „o deváté hodině [asi ve tři hodiny odpoledne] Ježíš zvolal silným hlasem: ‚Eli, Eli, lama sabachthani?‘, což přeloženo znamená: ‚Můj Bože, můj Bože, proč jsi mě opustil?‘“ (Mar. 15:34) To nebyl projev nedostatku víry, Ježíš svému nebeskému Otci stále důvěřoval. Bůh ho opustil v tom smyslu, že ho přestal chránit před nepřáteli, aby jeho ryzost mohla být plně vyzkoušena. Svým zvoláním Ježíš naplnil slova Žalmu 22:1.
w11 8/15 15 ¶13
Našli Mesiáše
13 David prorokoval, že lidé budou Mesiášovi spílat. (Přečti Žalm 22:7, 8.) Lidé Ježíšovi spílali, když trpěl na mučednickém kůlu. Matouš o tom napsal: „Kolemjdoucí tedy o něm začali mluvit utrhačně, potřásali hlavami a říkali: ‚Ty, který jsi chtěl zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe! Jestliže jsi Boží syn, sestup z mučednického kůlu!‘“ Podobně se mu vysmívali i přední kněží, znalci Zákona a starší muži. Říkali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže! Je Král Izraele; ať nyní sestoupí z mučednického kůlu, a uvěříme v něj. Vložil důvěru v Boha; ať ho nyní vyprostí, jestliže ho chce, neboť řekl: ‚Jsem Boží Syn.‘“ (Mat. 27:39–43) Takové jednání Ježíš snášel důstojně. Je pro nás opravdu znamenitým příkladem.
w11 8/15 15 ¶14
Našli Mesiáše
14 O Mesiášovo oblečení se měl metat los. Žalmista uvedl: „Rozdělují si mé oděvy mezi sebou a o mé oblečení metají los.“ (Žalm 22:18) A přesně k tomu došlo. Matouš napsal: „Když ho [římští vojáci] přibili na kůl, rozdělili si metáním losu jeho svrchní oděvy.“ (Mat. 27:35; přečti Jana 19:23, 24)
1.–7. DUBNA
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | ŽALM 23–25
„Jehova je můj pastýř“
w11 5/1 31 ¶5
„Jehova je můj Pastýř“
Jehova své ovce sytí. Ovce jsou závislé na tom, aby jim pastýř nacházel potravu. My máme určitou duchovní potřebu, kterou můžeme uspokojovat jen s Boží pomocí. (Matouš 5:3) Jsme vděční, že Jehova svým služebníkům štědře opatřuje všechno, co potřebují, a prostírá jim bohatý stůl. Bible a biblické studijní pomůcky, jsou zdrojem duchovního pokrmu, který uspokojuje naši potřebu znát smysl života a vědět, jaký má s námi Bůh záměr.
Hledání duchovních drahokamů
w11 2/15 24 ¶1-3
Miluj spravedlnost celým svým srdcem
PROSTŘEDNICTVÍM svého Slova a svatého ducha Jehova vede svůj lid ve „stopách spravedlnosti“. (Žalm 23:3) Jsme však nedokonalí, a tak máme sklon se od těchto stop odchylovat. Pokud tedy chceme dělat to, co je správné, neobejde se to bez cílevědomého úsilí. Co nám pomůže, aby se nám to dařilo? Podobně jako Ježíš, i my musíme milovat to, co je správné. (Přečti Žalm 45:7.)
2 Co jsou to ‚stopy spravedlnosti‘? Těmito obraznými stopami je myšlen způsob jednání, který odpovídá Jehovovým měřítkům spravedlnosti. Slovo „spravedlnost“ nese v hebrejštině a řečtině myšlenku důsledného dodržování morálních zásad. Jelikož se o Jehovovi mluví jako o „místu pobývání spravedlnosti“, jeho ctitelé se k němu rádi obracejí, když chtějí zjistit, co je a co není z morálního hlediska správné. (Jer. 50:7)
3 Jehova nám svou přízeň projevuje pouze tehdy, když se z celého srdce podřizujeme jeho spravedlivým měřítkům. (5. Mojž. 32:4) V prvé řadě se tedy musíme z Bible co nejvíc dozvědět o Jehovovi. Čím více toho o něm víme, tím bližší vztah k němu máme, a tím více jeho spravedlnost milujeme. (Jak. 4:8) A když stojíme před nějakým důležitým rozhodnutím, musíme v souladu s tím, co Boží inspirované Slovo říká, také jednat.
8.–14. DUBNA
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | ŽALM 26–28
Jak David posiloval svoje odhodlání zůstat věrný Jehovovi
w04 12/1 16 ¶17-18
Choďte cestou ryzosti
17 Svatostánek včetně oltáře pro oběti byl v Izraeli střediskem Jehovova uctívání. David vyjádřil v modlitbě své potěšení z tohoto místa. Řekl: „Jehovo, zamiloval jsem si obydlí tvého domu a místo, kde přebývá tvá sláva.“ (Žalm 26:8)
18 Chodíme rádi na místa, kde se společně učíme o Jehovovi? Každý sál Království se svým pravidelným programem duchovního vyučování slouží v daném místě jako středisko pravého uctívání. Kromě toho máme každoroční oblastní a krajské sjezdy a sjezdové dny. Na těchto shromážděních jsou rozebírány Jehovovy „připomínky“. Pokud se učíme ‚nadmíru je milovat‘, budeme usilovat o to, abychom na shromáždění byli, a budeme na nich pozorně naslouchat. (Žalm 119:167) Je velkým osvěžením být mezi spoluvěřícími, kterým záleží na našem blahu a kteří nám pomáhají vést ryzí způsob života. (Hebrejcům 10:24, 25)
15.–21. DUBNA
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | ŽALM 29–31
Ukáznění – projev Jehovovy lásky
it-2 112 ¶3
Obličej
‚Skrýt obličej‘ má mnoho významů závisejících na okolnostech. To, že Jehova Bůh skrývá svůj obličej, často znamená odnětí jeho přízně nebo jeho životodárné síly. To může být výsledkem neposlušnosti jednotlivce nebo skupiny osob, které jsou do takového jednání zapleteny, jako v případě izraelského národa. (Job 34:29; Ža 30:5–8; Iz 54:8; 59:2) V některých případech to znamená, že se Jehova odmítá zjevit tím, že by jednal nebo dal odpověď, protože čeká na svůj vlastní příhodný čas. (Ža 13:1–3) Davidova slova „Skryj svůj obličej před mými hříchy“ byla žádostí o prominutí neboli zrušení těchto přestupků. (Ža 51:9; srovnej Ža 10:11.)
Hledání duchovních drahokamů
w06 5/15 19 ¶12
Důležité myšlenky z první knihy Žalmů
31:23—Jak Jehova nadmíru odplácí domýšlivému? Odplatou je v tomto případě trest. Spravedlivý člověk dostává odplatu za neúmyslné hříchy tím, že je Jehovou ukázněn. Domýšlivý člověk nepřestává jednat špatně, a proto je mu nadmíru odplaceno přísným trestem. (Přísloví 11:31; 1. Petra 4:18)
29. DUBNA – 5. KVĚTNA
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | ŽALM 34, 35
„Budu vždycky chválit Jehovu“
w07 3/1 22 ¶11
Společně vyvyšujme Jehovovo jméno
11 „Budu žehnat Jehovovi po všechny časy; jeho chvála bude neustále v mých ústech.“ (Žalm 34:1) David žil jako psanec, a proto měl určitě hodně starostí se sháněním obživy. Z výše uvedených slov je však vidět, že každodenní starosti neoslabily jeho rozhodnutí chválit Jehovu. To je pro nás znamenitý příklad, když čelíme těžkostem. Ať už jsme ve škole, v zaměstnání, v kazatelské službě nebo se spolukřesťany, naším prvořadým cílem by mělo být chválení Jehovy. Jen se zamysleme, kolik důvodů pro to máme! Například Jehovova úžasná stvořitelská díla nám poskytují bezpočet příležitostí objevovat nové věci a těšit se z nich. A uvažujme i o tom, čeho Jehova dosáhl prostřednictvím pozemské části své organizace. Ačkoli jsou jeho věrní služebníci na zemi nedokonalí, Jehova je v dnešní době používá opravdu mocně. A když Boží díla srovnáme s díly lidí, které zbožňuje svět, nesouhlasíte snad s Davidovými slovy: „Mezi bohy není nikdo jako ty, Jehovo, ani žádná díla nejsou jako tvoje“? (Žalm 86:8)
w07 3/1 22 ¶13
Společně vyvyšujme Jehovovo jméno
13 „V Jehovovi se bude chlubit má duše; mírní uslyší a budou se radovat.“ (Žalm 34:2) David se zde nechlubil žádnými osobními úspěchy. Nikdy se například neholedbal tím, jak vyzrál na gatského krále. Uvědomoval si, že to byl Jehova, kdo ho v Gatu ochránil, a že jedině díky němu unikl. (Přísloví 21:1) David se tedy nechlubil sám sebou, ale chlubil se v Jehovovi. Díky Davidovu postoji se k Jehovovi cítili přitahováni mírní lidé. I Ježíš vyvyšoval Jehovovo jméno, a proto k Bohu přicházeli ti, kdo byli pokorní a tvární. Dnes jsou mírní lidé ze všech národů přitahováni k mezinárodnímu sboru pomazaných křesťanů, jejichž Hlavou je Ježíš. (Kolosanům 1:18) Když takoví lidé pozorují, jak pokorní Boží služebníci oslavují Jehovovo jméno, a když slyší biblické poselství, jemuž díky působení svatého ducha rozumějí, hluboce to na ně působí. (Jan 6:44; Skutky 16:14)
w07 3/1 23 ¶15
Společně vyvyšujme Jehovovo jméno
15 „Dotazoval jsem se Jehovy, a on mi odpověděl a osvobodil mě od všeho, čeho jsem se lekal.“ (Žalm 34:4) Tento zážitek byl pro Davida důležitý. Proto dále řekl: „Tento ztrápený zavolal, a Jehova slyšel. A zachránil ho ze všech jeho tísní.“ (Žalm 34:6) Když se scházíme se svými spoluvěřícími, máme přitom mnoho příležitostí vyprávět povzbudivé zkušenosti o tom, jak nám Jehova pomohl vytrvat i za obtížných okolností. Tím můžeme posílit víru našich spolukřesťanů, stejně jako David posílil svým vyprávěním své druhy. V případě Davidových mužů platilo, že „hleděli k [Jehovovi] a rozzářili se, a jejich obličeje, ty vůbec nemohly být zahanbeny“. (Žalm 34:5) Ačkoli byli na útěku před králem Saulem, necítili se zahanbeni. Byli si jisti, že Bůh Davida podporuje, a z jejich obličejů vyzařovala radost. Podobně i noví zájemci stejně jako křesťané, kteří slouží pravému Bohu již mnoho let, vzhlížejí k Jehovovi a prosí jej o podporu. A když osobně zažijí, jak jim Jehova pomohl, v jejich radostných obličejích se zrcadlí rozhodnutí zachovat Bohu věrnost.
