Odkazy na Náš křesťanský život a služba – pracovní sešit

© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania

1.–7. LEDNA

it-1 447

Elihu

Elihu byl nestranný a nikomu neudílel lichotivé tituly. Byl si vědom toho, že on sám, stejně jako Job, byl vytvořen z hlíny a že jeho Stvořitelem je Všemohoucí. Elihu neměl v úmyslu Joba nějak děsit, ale mluvil k němu jako pravý přítel, oslovoval ho totiž jménem, což Elifaz, Bildad ani Cofar nedělali. (Job 32:21, 22; 33:6)

w14 6/15 25 ¶8-10

Díváš se na lidskou slabost stejně jako Jehova?

¹⁰ Někteří spoluvěřící nám mohou připadat slabí, ale když se nad nimi zamyslíme, možná zjistíme, že je to jinak. Působí sice nenápadným dojmem a vypadají zranitelně, ale přitom mají mimořádně pevnou víru a vnitřní sílu. Příkladem mohou být sestry, které po celá léta čelí odporu v rodině. A co křesťanky, které samy vychovávají děti a pravidelně chodí na shromáždění? Neobdivuješ snad jejich víru a vytrvalost? A jak se díváš na mladé křesťany, kteří se pevně drží pravdy navzdory tlaku spolužáků? Takoví bratři a sestry možná vypadají jako slabí, ale není pochyb o tom, že jsou právě tak „bohatí ve víře“, jako ti z nás, kdo mají příznivější životní okolnosti. (Jak. 2:5)

Hledání duchovních drahokamů

w13 1/15 19 ¶10

Zůstaň Jehovovi nablízku

¹⁰ Podobné je to s péčí o náš vzhled. Je pochopitelné, že nám záleží na tom, jak vypadáme. Není ale nutné se snažit za každou cenu zakrýt všechny známky stárnutí. Ty totiž mohou být znakem zralosti, důstojnosti a vnitřní krásy. Bible říká, že „šediny jsou korunou krásy, když se nalézají na cestě spravedlnosti“. (Přísl. 16:31) Tento Jehovův pohled bychom si měli osvojit i my. (Přečti 1. Petra 3:3, 4.) Není proto moudré podstupovat nepotřebné a někdy i nebezpečné chirurgické zákroky nebo léčebné procedury jenom proto, abychom vypadali atraktivněji. Skutečná krása vychází zevnitř — jejím zdrojem je „Jehovova radost“, kterou můžeme pociťovat bez ohledu na svůj věk a zdravotní stav. (Neh. 8:10) Dokonalé zdraví a mladistvou krásu získáme až v novém světě. (Job 33:25; Iz. 33:24) Do té doby se v otázce zdraví rozhodujme moudře a projevujme víru v Jehovovy sliby. Díky tomu se budeme ze života radovat a zůstaneme Jehovovi nablízku. (1. Tim. 4:8)

15.–21. LEDNA

it-1 1015

Komunikace

Ve starověku si lidé v biblických zemích předávali informace a myšlenky různými způsoby. Běžné místní zprávy i zprávy z jiných krajů byly do značné míry předávány ústně. (2Sa 3:17, 19; Job 37:20) Zprávy z dalekých míst vyprávěli pocestní, kteří často putovali s karavanami a zastavovali ve městech nebo v místech ležících u karavanních tras, aby doplnili potraviny, vodu a další zásoby. Palestina měla vzhledem k Asii, Africe a Evropě jedinečnou polohu, a tak tudy procházely karavany, které cestovaly do vzdálených míst nebo které ze vzdálených míst přicházely. Obyvatelé Palestiny tedy mohli snadno získat informace o význačných událostech v cizích zemích. Zprávy z domova i zprávy z ciziny bylo často možné slyšet na městském tržišti.

29. LEDNA – 4. ÚNORA

it-2 342

Posměch

Job byl spravedlivý muž, který navzdory velkému posměchu zachovával ryzost. Vypěstoval si však nesprávný názor a udělal chybu, za kterou byl napomenut. Elihu o něm řekl: „Který zdatný muž je jako Job, jenž pije posměch jako vodu?“ (Job 34:7) Job se příliš zaměřil na ospravedlnění vlastní osoby, a ne na ospravedlnění Boha, a snažil se vyvyšovat více vlastní spravedlnost než spravedlnost Boží. (Job 35:2; 36:24) Měl sklon se domnívat, že krutý posměch jeho tří „druhů“ je zaměřen proti němu, a ne proti Bohu. Tím se podobal někomu, kdo se zálibně vystavuje pošklebkům a posměchu a považuje to za velmi příjemné jako ten, kdo s potěšením pije vodu. Bůh později Jobovi vysvětlil, že tito posměvači vlastně (při konečném rozboru) mluví o Bohu nepravdu. (Job 42:7) Podobně Jehova řekl proroku Samuelovi, když Izraelité požadovali krále: „Vždyť nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nebyl králem.“ (1Sa 8:7) A Ježíš svým učedníkům řekl: „Budete předmětem nenávisti všech národů [ne kvůli sobě, ale] kvůli mému jménu.“ (Mt 24:9) Jestliže si křesťan tyto věci podrží v mysli, umožní mu to snášet posměch se správným postojem a bude způsobilý získat odměnu za svou vytrvalost. (Lk 6:22, 23)

5.–11. ÚNORA

w16.04 29 ¶11

V dnešním nestabilním světě zůstaň neutrální

¹¹ Láska k majetku. Pokud jsme na svůj majetek příliš upnutí, hrozí nám, že bychom pod tlakem mohli porušit svoji neutralitu. Sestra Ruth z Malawi zažila, jak se to několika svědkům stalo během pronásledování v 70. letech. Vypráví: „Nedokázali se vzdát svého pohodlného života. Někteří sice nejdřív utekli s námi, ale později se přidali k vládnoucí politické straně a vrátili se domů, protože nechtěli snášet náročné podmínky v uprchlickém táboře.“ Většina Božích služebníků ale taková není. Zůstávají neutrální i za cenu ekonomických problémů, nebo dokonce ztráty celého majetku. (Hebr. 10:34)

12.–18. ÚNORA

it-1 635

Hrob

V Římanům 3:13 apoštol Pavel cituje Žalm 5:9 a přirovnává hrdlo ničemných lidí a podvodníků k ‚otevřenému hrobu‘. Stejně jako se otevřený hrob naplňuje mrtvým tělem a zkažeností, tak i hrdlo ničemných lidí se otevírá, aby z něj vycházela řeč smrtonosná a zkažená. (Srovnej Mt 15:18–20.)

26. ÚNORA – 3. BŘEZNA

w06 5/15 18 ¶3

Důležité myšlenky z první knihy Žalmů

11:3​—Jaké základy jsou strženy? Jsou to základy, na nichž spočívá lidská společnost — zákon, řád a právo. Jsou-li tyto základy porušeny, ve společnosti nastává zmatek a nelze se dovolat práva. V takových podmínkách se musí „každý spravedlivý“ plně spoléhat na Boha. (Žalm 11:4–7)

wp16.4 11

Svět bez násilí – je to možné?

Bible slibuje, že Bůh násilí brzy odstraní. Tento svět čeká den „soudu a zničení bezbožných lidí“. (2. Petra 3:5–7) Zlí lidé už nikomu ubližovat nebudou. Jak si ale můžeme být jistí, že Bůh proti násilí zasáhne?

 

O Bohu je v Bibli řečeno, že „každého, kdo miluje násilí, jeho duše jistě nenávidí“. (Žalm 11:5) Náš Stvořitel má rád pokoj a spravedlnost. (Žalm 33:5; 37:28) Násilí proto nebude tolerovat donekonečna.

kr 236 ¶16

Díky Království se na zemi bude dít Boží vůle

¹⁶ Bezpečí. Nádherný obraz vykreslený v Izajášovi 11:6–9 se konečně stane skutečností i v doslovném smyslu. Muži, ženy i děti budou v bezpečí, ať se vydají kamkoli. Žádný tvor – člověk ani zvíře – nebude pro druhé hrozbou. Představ si dobu, kdy budeš celou tuto planetu považovat za svůj domov. Dobu, kdy budeš moci bez nejmenších obav plavat v řekách, jezerech i mořích, zdolávat horské hřebeny a toulat se po travnatých pláních. A nebudeš se muset bát, ani když přijde noc. Podle slov z Ezekiela 34:25 budou moci Boží služebníci dokonce „bezpečně bydlet v pustině a spát v lesích“.

w13 9/15 19 ¶12

¹² Skutečnost je žel taková, že jsme obklopení lidmi, kteří Pavlovu popisu přesně odpovídají. Mnozí si myslí, že trvat na určitých měřítkách a zásadách je dnes zastaralé a netolerantní. Učitelé a rodiče dětem často dovolují, aby si dělaly, co chtějí. Učí je, že mají právo se rozhodovat podle svého, protože všechno záleží na úhlu pohledu. Postojem „můžu si dělat, co chci“ se v životě řídí i mnozí věřící. (Žalm 14:1) Takový vliv je pro pravé křesťany velmi nebezpečný. Pokud si nedáme pozor, mohli bychom zvolit podobný přístup i k pokynům, které dostáváme od Boží organizace. Možná se nám nechce podřídit některým sborovým opatřením, a dokonce máme ve zvyku stěžovat si vždycky, když se nám něco nelíbí. Nebo máme výhrady k biblickým radám ohledně výběru zábavy, využívání internetu a snahy získat vyšší vzdělání.