Když Jehova u Rudého moře zachránil vyděšené Izraelity před mocnou egyptskou armádou, byli mu tak vděční, že se dali do zpěvu. (2Mo 15:1–19) Muži při zpěvu téhle nové písně lid vedli. (2Mo 15:21) Ježíš a první křesťané taky chválili Jehovu zpěvem. (Mt 26:30; Kol 3:16) My v tom pokračujeme. S vděčností Jehovovi zpíváme na shromážděních a sjezdech. Například píseň „Děkujeme ti, Jehovo“, kterou jsme právě zpívali, se na našich shromážděních zpívá už od roku 1966.
V některých kulturách se možná muži cítí trapně, když mají zpívat na veřejnosti. Někomu se zase do zpěvu nechce, protože si myslí, že nezpívá hezky. Ať už je to jakkoli, měli bychom pamatovat, že zpěv je součástí našeho uctívání Boha. Jehovova organizace investuje do skládání nádherných písní hodně úsilí a taky pečlivě vybírá, které se budou na každém shromáždění zpívat. Na nás je ta lehčí část – přidat se ke společnému zpěvu a ze srdce tak dávat našemu nebeskému Otci najevo lásku a vděčnost.
Nech přehrát VIDEONaše živá historie: Zpěv je nádherný dar, 2. část. Potom se přítomných zeptej:
Co důležitého se stalo v roce 1944?
Jak naši bratři na Sibiři ukázali, že si váží toho, že můžou zpívat písně Království?