„Já i moje manželka jsme ztratili práci ve stejnou dobu,“ vzpomíná Seth *. „Dva roky jsme přežívali díky finanční podpoře od rodiny a různým přivýdělkům. Moje manželka Priscilla z toho byla na dně a já jsem si připadal k ničemu.

Díky čemu jsme to zvládli? Priscilla si stále připomínala Ježíšova slova zapsaná u Matouše 6:34. Ježíš řekl, že se nemáme zbytečně trápit tím, co bude zítra, protože každý den má dost svých starostí. Sílu jí dodávaly hluboké modlitby. Mně zase pomohl Žalm 55:22. Jako žalmista jsem svěřil svoje starosti Jehovovi a on mě opravdu podpořil. I když už práci mám, stále se snažíme pamatovat na Ježíšovu radu u Matouše 6:20–22 a žít skromně. Celé nás to navíc přiblížilo k Bohu a k sobě navzájem.“

Jonathan vypráví: „Když naše malá rodinná firma zkrachovala, měl jsem strach, co bude dál. V důsledku ekonomické krize bylo dvacet let naší tvrdé práce najednou pryč. Peníze byly důvodem častých hádek s manželkou. Kvůli nedostatku financí jsme se i báli používat kreditní kartu.

Bible a Boží duch nám pomáhali dělat dobrá rozhodnutí. Naučil jsem se přijmout jakoukoli práci a taky jsme omezili naše výdaje jen na ty nejnutnější. Jsme svědkové Jehovovi, a tak nás podporovali i naši spoluvěřící. Dodávali nám sebedůvěru a v těžkých chvílích nám poskytli praktickou pomoc.“

„Když mě manžel znenadání opustil, hodně mě to zranilo a naštvalo,“ vzpomíná Raquel. „Byla jsem z toho na dně, ale spolehla jsem se na Boha a on mě utěšil. Když jsem se k němu každý den modlila, cítila jsem vnitřní klid. Měla jsem pocit, jako by mé zlomené srdce uzdravoval.

Díky Božímu Slovu, Bibli, jsem dokázala svůj vztek překonat. Poslechla jsem radu apoštola Pavla, která je v Římanům 12:21: ‚Nedej se přemoci zlem, ale neustále přemáhej zlo dobrem.‘

Jeden můj dobrý přítel mi pomohl, abych pochopila, že musím jít dál. Ukázal mi Kazatele 3:6 a laskavě mi vysvětlil, že je čas, kdy se musíme ‚vzdát . . . něčeho jako ztraceného‘. Nebylo lehké to přijmout, ale přesně takovou radu jsem v tu chvíli potřebovala. Dala jsem si v životě nové cíle.“

Elizabeth říká: „Když se vám rozpadne manželství, potřebujete oporu. A mně takovou oporu neúnavně poskytovala moje blízká kamarádka. Plakala se mnou a utěšovala mě. Díky ní jsem se necítila odmítnutá, ale milovaná. Jsem si jistá, že ji použil Jehova, abych se dala dohromady.“

Luis, o kterém jsme mluvili v prvním článku této série, má vážné problémy se srdcem a dvakrát už málem zemřel. Musí být 16 hodin denně připojený na kyslík. Vypráví: „Často se modlím k Jehovovi a pak cítím, jak mi Boží duch dává sílu. Modlitby mi pomáhají moji situaci zvládat, protože důvěřuju Bohu a vím, že se o mě postará.“

Petra, které je přes 80 let, vysvětluje: „Chtěla bych dělat tolik věcí, ale prostě nemůžu. Cítím, že mi ubývají síly, a je to pro mě hodně náročné. Jsem vyčerpaná a neobejdu se bez léků. Často přemýšlím nad tím, jak Ježíš prosil svého Otce, aby ho zbavil určitých problémů, pokud to bude možné. Jehova dal ale Ježíšovi sílu je zvládnout a dává ji i mně. Modlitba je taková moje každodenní terapie. Když všechno řeknu Bohu, je mi líp.“ (Matouš 26:39)

Julian, který téměř 30 let bojuje s roztroušenou sklerózou, to vnímá podobně. Říká: „Vyměnil jsem ředitelské křeslo za invalidní vozík. Přesto má můj život smysl, protože se zaměřuju na to, jak můžu pomáhat druhým. To zmírňuje moje trápení. Jehova opravdu drží své slovo a posiluje své služebníky, když to potřebují. Stejně jako apoštol Pavel můžu říct: ‚Ke všemu mám sílu mocí toho, kdo mi sílu předává.‘“ (Filipanům 4:13)

„Když tátu srazilo auto, nejdřív jsem tomu nechtěl věřit,“ vzpomíná Antonio. „Přišlo mi to hrozně nespravedlivé – byl v tom úplně nevinně. Nemohl jsem s tím ale nic dělat. Pět dní byl v kómatu a potom zemřel. Před maminkou se mi nějak dařilo bránit se slzám, ale když jsem byl sám, úplně jsem se sesypal. Pořád mě napadalo: Proč? Proč?

V tom náročném období jsem Jehovu prosil, aby mi pomohl mít emoce pod kontrolou a aby mi dal vnitřní klid. Postupně jsem se klidnější opravdu cítil. Připomínal jsem si, že se v Bibli píše, že ‚nepředvídaná událost‘ může potkat kohokoli. Jsem si jistý, že táta bude vzkříšený a já se s ním znovu setkám, protože to slíbil Bůh, který nemůže lhát.“ (Kazatel 9:11; Jan 11:25; Titovi 1:2)

Robert, o kterém jsme mluvili v úvodu, zažil něco podobného. Říká: „Já i moje manželka Maribel jsme díky modlitbám k Jehovovi získali vnitřní klid, o kterém se mluví ve Filipanům 4:6, 7. Díky němu jsme měli sílu mluvit s televizními reportéry o naději na vzkříšení. I když syn při nehodě letadla zemřel, předtím jsme spolu prožili mnoho krásných chvil. A na ty se zaměřujeme.

Naši spolukřesťané si všimli, s jakým klidem jsme v televizi mluvili o naději na vzkříšení. Řekli jsme jim, že to určitě bylo díky tomu, že se za nás tolik modlili. Jsem si jistý, že jejich projevy útěchy nám předaly útěchu od samotného Jehovy.“

Z příkladů, o kterých jsme mluvili, je vidět, že Bůh dokáže lidem pomoct s nejrůznějšími problémy. Prožíváte nějaké i vy? Ať už jsou jakékoli, Jehova, „Bůh veškeré útěchy“, je připravený vám pomoct. * (2. Korinťanům 1:3) Zkuste ho o pomoc požádat.