VÍŠ, kdo jsou ti muži a co dělají? Jdou do boje. Ti muži vpředu zpívají. Možná tě ale napadne: ‚Proč ti zpěváci nemají žádné meče a kopí?‘ Uvidíme.
Jehošafat byl králem dvoukmenného izraelského království. Žil ve stejné době jako král Achab a královna Jezábel v severní desetikmenné říši. Ale Jehošafat byl dobrý král, stejně jako dříve jeho otec Asa. Proto se lidem, kteří žili v jižním dvoukmenném království, už mnoho let vedlo dobře.
Potom se však stalo něco, z čeho lidé dostali strach. Poslové přinesli Jehošafatovi zprávu: ‚Blíží se velké vojsko z Moabu, z Ammonu a z hory Seir a chce proti tobě zaútočit.‘ V Jeruzalémě se shromáždilo mnoho Izraelitů, aby prosili Jehovu o pomoc. Vydali se do chrámu a Jehošafat se modlil: ‚Ó Jehovo, náš Bože, nevíme, co máme dělat. Proti tak velkému vojsku jsme bezmocní. Spoléháme na tvou pomoc.‘
Jehova to slyšel a poslal jednoho ze svých služebníků, aby řekl lidu: ‚Tato bitva není vaše, ale Boží. Nebudete muset bojovat. Jen se dívejte, a uvidíte, jak vás Jehova zachrání.‘
Druhý den ráno řekl Jehošafat lidu: ‚Spolehněte se na Jehovu!‘ Potom před vojáky postavil pěvce, a ti při pochodu zpívali chvalozpěvy Jehovovi. Víš, co se stalo, když se blížila bitva? Jehova způsobil, že nepřátelští vojáci bojovali sami mezi sebou. A když tam Izraelité přišli, všichni nepřátelé byli mrtví!
Vidíš, jak bylo moudré, že Jehošafat spoléhal na Jehovu? Také my budeme jednat moudře, když se budeme na Jehovu spoléhat.
