VÍŠ, co říká ta malá holčička? Vypráví té paní o Jehovově proroku Elišovi a o tom, jaké podivuhodné věci Eliša dělá, protože mu pomáhá Jehova. Ta paní není Izraelitka, a proto Jehovu nezná. Nejdříve si řekneme, jak se ta holčička dostala do jejího domu.

Ta žena byla Syřanka. Její manžel se jmenoval Naaman a byl velitelem syrské armády. Syřané zajali malou izraelskou holčičku a odvedli ji k Naamanově manželce. Holčička se stala její služebnou.

Naaman měl těžkou nemoc, které se říká malomocenství. Je to nemoc, při které se člověku dokonce může rozpadat kůže a maso. Proto ta holčička řekla Naamanově manželce: ‚Kdyby můj pán šel k Jehovovu prorokovi do Izraele, ten by ho z jeho malomocenství uzdravil.‘ Později se to dozvěděl i sám Naaman.

Chtěl se uzdravit, a proto se rozhodl, že se do Izraele vypraví. Když se tam dostal, vydal se k Elišovu domu. Eliša však poslal svého sloužícího, aby vyšel a řekl Naamanovi, že má jít k řece Jordánu a sedmkrát se tam vykoupat. Naamana to rozzlobilo: ‚Řeky u nás doma jsou lepší než všechny izraelské řeky!‘ prohlásil. Nato se otočil a odešel.

Ale jeden z jeho sluhů mu řekl: ‚Pane, kdyby ti Eliša řekl, abys udělal něco těžkého, udělal bys to. Proč se tedy nechceš vykoupat, jak ti řekl?‘ Naaman svého sluhu poslechl, vydal se k řece Jordánu a sedmkrát se do ní ponořil. Když to udělal, úplně se uzdravil!

Naaman byl velice šťastný. Vrátil se k Elišovi a řekl mu: ‚Teď už vím, že Bůh v Izraeli je jediný pravý Bůh na celé zemi. Vezmi si tedy, prosím, ode mě tento dar.‘ Ale Eliša si ten dar nevzal. Věděl, že by to nebylo správné, protože Naamana uzdravil Jehova. Ale Elišův sloužící Gechazi ten dar moc chtěl a rozhodl se, že ho získá.

Jakmile tedy Naaman odešel, Gechazi se za ním rozběhl, aby ho dohonil. ‚Eliša mě poslal, abych ti řekl, že něco z tvého daru by chtěl pro přátele, kteří právě přišli na návštěvu,‘ řekl Gechazi. To byla samozřejmě lež. Ale Naaman to nevěděl, a proto Gechazimu něco z těch věcí dal.

Eliša ale věděl, co Gechazi udělal. A tak, když se Gechazi vrátil domů, Eliša řekl: ‚Za to, že jsi udělal tuto špatnou věc, přejde na tebe Naamanovo malomocenství.‘ A přesně to se stalo.

Co se z toho můžeme naučit? Že bychom měli s druhými mluvit o Jehovovi, stejně jako ta malá holčička. Že bychom měli poslouchat Boží služebníky a neměli bychom být tak pyšní, jako byl zpočátku Naaman. A že bychom nikdy neměli lhát jako Gechazi. Když čteme Bibli, můžeme se toho naučit opravdu hodně.