KDYŽ Ježíš a jeho apoštolové odešli z horní místnosti, vydali se do zahrady Getsemane. Do této zahrady chodili často. Ježíš nyní svým apoštolům řekl, aby zůstali bdělí a aby se modlili. Potom šel o kousek dál, sklonil tvář k zemi a začal se modlit.

Potom se Ježíš vrátil ke svým apoštolům. Co myslíš, že dělali? Spali! Třikrát jim Ježíš řekl, aby zůstali bdělí, ale pokaždé, když se vrátil, zjistil, že apoštolové spí. Když přišel za apoštoly naposled, řekl jim: ‚Jak můžete spát zrovna v takové chvíli, jako je tato? Přišla hodina, kdy budu vydán svým nepřátelům.‘

V té chvíli bylo slyšet, jak se blíží mnoho lidí. Přišli muži s meči a obušky! A nesli pochodně, aby si posvítili. Když přišli ještě blíž, vyšel ze zástupu jeden člověk. Zamířil přímo k Ježíšovi a políbil ho na tvář, jak to vidíš na obrázku. Byl to Jidáš Iškariotský! Proč ale Ježíše políbil?

Ježíš se ho zeptal: ‚Jidáši, ty mě zrazuješ polibkem?‘ Ten polibek byl znamením, podle kterého měli ti muži, kteří byli s Jidášem, Ježíše poznat. Když nepřátelé věděli, kdo je Ježíš, chystali se ho zatknout. Ale Petr nechtěl, aby Ježíše zatkli, a tak se rozhodl za něj bojovat. Vytáhl svůj meč a tomu muži, který stál nejblíže, usekl pravé ucho. Ježíš se však muže dotkl a jeho ucho mu uzdravil.

Ježíš potom řekl Petrovi: ‚Dej svůj meč zpátky na jeho místo. Cožpak nevíš, že bych mohl požádat svého Otce, aby mi poslal tisíce andělů, kteří by mě chránili?‘ Ježíš o to mohl Jehovu poprosit. Ale neudělal to, protože věděl, že přišel čas, kdy ho jeho nepřátelé mají zatknout. Proto se nechal odvést. Podívejme se, co se s Ježíšem stalo dál.