Předtím než se Ježíš narodil na zemi, žil na rozdíl od jiných lidí jako duchovní osoba v nebi. (Jan 8:23) Byl prvním, koho Bůh stvořil, a jediným, kdo byl stvořen přímo Jehovou. Proto je označen jako jediný zplozený Syn. (Jan 1:14) Ježíš se podílel na tvoření všeho ostatního. A protože sloužil jako Boží mluvčí, je také nazván „Slovo“. (Přečtěte si Přísloví 8:22, 23, 30; Kolosanům 1:15, 16.)

Život svého Syna Bůh přenesl z nebe do lůna židovské panny, která se jmenovala Marie. Ježíš tedy neměl lidského otce. (Lukáš 1:30–35) Přišel na zem proto, aby (1) učil pravdu o Bohu, (2) dal nám příklad, jak jednat v souladu s Boží vůlí, i když se setkáváme s problémy, a (3) obětoval svůj dokonalý život jako výkupné. (Přečtěte si Matouše 20:28.)

Výkupné je cena zaplacená za osvobození člověka, kterému hrozí smrt. (2. Mojžíšova 21:29, 30) Božím původním záměrem nebylo, aby lidé stárli a umírali. Jak to víme? Prvnímu člověku Adamovi Bůh řekl, že pokud se dopustí hříchu, zemře. Kdyby tedy Adam nezhřešil, nikdy by nezemřel. (1. Mojžíšova 2:16, 17; 5:5) Bible vysvětluje, že jeho prostřednictvím vstoupila smrt do světa lidí. To znamená, že hřích a následný trest, totiž smrt, předal Adam všem svým potomkům. Máme-li být osvobozeni od smrti, kterou jsme po Adamovi zdědili, potřebujeme výkupné. (Přečtěte si Římanům 5:12; 6:23.)

Kdo ale mohl toto výkupné zaplatit? Když zemřeme, zaplatíme tím jen za své vlastní hříchy. Žádný nedokonalý člověk nemůže zaplatit za hříchy někoho jiného. (Přečtěte si Žalm 49:7–9.)

Ježíš byl na rozdíl od nás dokonalý. Nemusel zemřít za své hříchy, protože se žádných nedopustil. Zemřel však za hříchy druhých. Tím, že Bůh poslal svého Syna, aby za nás zemřel, projevil lidstvu mimořádnou lásku. Velkou lásku dal najevo i Ježíš, protože svého Otce poslechl a byl ochotný svůj život za naše hříchy obětovat. (Přečtěte si Jana 3:16; Římanům 5:18, 19.)

Když byl Ježíš na zemi, uzdravoval nemocné, křísil mrtvé a pomáhal těm, kdo byli v těžké situaci. Tím ukázal, co v budoucnu udělá pro všechny poslušné lidi. (Matouš 15:30, 31; Jan 5:28) Po jeho smrti ho Bůh vzkřísil jako duchovní osobu. (1. Petra 3:18) Ježíš potom čekal po Boží pravici, dokud ho Jehova nezmocní k tomu, aby panoval jako král nad celou zemí. (Hebrejcům 10:12, 13) Dobrou zprávu o tom, že nyní vládne v nebi, jeho následovníci oznamují po celém světě. (Přečtěte si Daniela 7:13, 14; Matouše 24:14.)

Svou královskou moc Ježíš brzy použije k tomu, aby skoncoval s veškerým utrpením i s těmi, kdo ho působí. Každý, kdo Ježíše poslouchá a tak v něj projevuje víru, se bude těšit ze života v pozemském ráji. (Přečtěte si Žalm 37:9–11.)