I když někteří z nás musí chodit na shromáždění hustým pralesem nebo překonávat nepřízeň počasí, v sále Království nikdy nechybí. Podobně jako jiní lidé, i my se potýkáme s každodenními problémy a býváme unavení po celodenní práci. Proč vynakládáme takové úsilí, abychom se scházeli se spoluvěřícími?

Cítíme se s nimi dobře. „Dbejme jedni o druhé,“ napsal apoštol Pavel, když mluvil o lidech, se kterými se scházíme ve sboru. (Hebrejcům 10:24) Výraz „dbát“ znamená „starat se, pečovat nebo hledět si“. Pavlova slova nás tedy podněcují k tomu, abychom se o druhé zajímali. Když poznáme jiné křesťany, zjistíme, že někteří mají podobné problémy jako my, ale dobře je zvládají a mohou v tom pomoci i nám.

Vznikají pevná přátelství. Na shromážděních se scházíme s blízkými přáteli, nejsou to jen naši známí. Čas spolu trávíme i jindy, například když se chceme pobavit nebo zrelaxovat. Co dobrého nám jejich společnost může přinést? Učíme se více si vážit jeden druhého, a to nás sbližuje. Když se potom naši bratři a sestry potýkají s nějakými těžkostmi, rádi jim pomůžeme, protože jsme dobrými přáteli. (Přísloví 17:17) Tím, že se stýkáme se všemi ze sboru, dáváme najevo, že máme zájem o každého a nikoho neopomíjíme. (1. Korinťanům 12:25, 26)

Chceme vás povzbudit, abyste si za přátele vybrali ty, kdo jednají podle Boží vůle. Takové lidi najdete mezi svědky Jehovovými. Nedovolte, aby vám něco zabránilo se s námi scházet.

• Co dobrého nám přináší to, že navštěvujeme shromáždění?

• Kdy byste se chtěli do našeho sboru přijít podívat?