17. ČÁST

Ježíš učí o Božím Království

Ježíš učí o Božím Království

Ježíš své následovníky učí o mnoha věcech, ale zaměřuje se hlavně na Boží Království.

CO BYLO na zemi Ježíšovým posláním? On sám řekl: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království . . ., protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Lukáš 4:43) Ježíš tedy především vyučoval o Božím Království. Podívejme se na to, co učil, ze čtyř hledisek.

1. Ježíš bude v čele Božího Království. Ježíš o sobě otevřeně řekl, že je předpověděný Mesiáš. (Jan 4:25, 26) Také objasnil, že je tím Králem, kterého ve vidění spatřil prorok Daniel. Řekl svým učedníkům, že jednou usedne na „slavný trůn“ a že na trůnech budou sedět také oni. (Matouš 19:28) Své spoluvládce označil jako „malé stádo“ a uvedl, že kromě nich má ještě „jiné ovce“. (Lukáš 12:32; Jan 10:16)

2. Boží Království bude spravedlivá vláda. Ježíš nepřímo poukázal na to, že Boží Království napraví tu největší nespravedlnost, jaká kdy byla spáchána. Posvětí totiž Jehovovo jméno — očistí ho od veškeré pohany, kterou na ně Satan nakupil od vzpoury v Edenu. (Matouš 6:9, 10) Ježíš také projevoval nestrannost v každodenním životě. Vyučoval jak muže, tak ženy, jak bohaté, tak chudé. Ačkoli jeho posláním bylo kázat především Izraelitům, věnoval se také některým Samaritánům a lidem nežidovského původu. Na rozdíl od tehdejších náboženských vůdců nebyl ani v nejmenším předpojatý a nikomu nenadržoval.

3. Boží Království nebude částí tohoto světa. V době, kdy žil Ježíš na zemi, byla jeho vlast pod cizí nadvládou, což vedlo k mnoha nepokojům. On se však do politického dění nenechal zatáhnout. (Jan 6:14, 15) Jednomu politickému představiteli vysvětlil: „Mé království není částí tohoto světa.“ (Jan 18:36) A svým následovníkům řekl: „Nejste částí světa.“ (Jan 15:19) Nechtěl, aby brali do ruky zbraň — dokonce ani proto, aby bránili jeho samotného. (Matouš 26:51, 52)

„Cestoval . . . od vesnice k vesnici, kázal a oznamoval dobrou zprávu o Božím království.“ Lukáš 8:1

4. Kristova vláda bude založena na lásce. Ježíš lidem slíbil, že u něho najdou povzbuzení a že jim pomůže s jejich problémy. (Matouš 11:28–30) A to opravdu dělal. Například v Kázání na hoře dal mnoho rad, v nichž se zrcadlila láska a praktická moudrost. Mluvil mimo jiné o tom, jak se vyrovnávat s úzkostí, jak zlepšovat mezilidské vztahy, jak se bránit hmotařství a jak dosáhnout skutečného štěstí. (Matouš, 5.–7. kapitola) Díky jeho laskavému přístupu se s ním cítili dobře lidé všech společenských vrstev. I ti nejopovrhovanější k němu přicházeli bez obav, protože si byli jisti, že s nimi bude jednat vlídně a uctivě. Lidé by si sotva mohli přát lepšího vládce.

Ježíš přibližoval Boží Království ještě jiným způsobem, a to velmi přesvědčivým. Prováděl mnoho zázraků. Podívejme se, co konkrétního tím sledoval.

Založeno na Matoušovi, Markovi, Lukášovi Janovi.