Fakt: Tomu, že Ježíš byl vzkříšen, věříme. Uvědomujeme si, že je to základ křesťanské víry, a zdůrazňujeme to při své kazatelské činnosti. (1. Korinťanům 15:3, 4, 12–15)
Názor: Je vám jedno, že vaše děti přicházejí o radost z velikonočních svátků.
Ježíš přikázal, abychom si připomínali jeho smrt, ne jeho vzkříšení. Děláme to každý rok při slavnostním setkání, v den, na který podle biblického lunárního kalendáře připadá výročí jeho smrti. (Lukáš 22:19, 20)
Naše rozhodnutí neslavit Velikonoce je pevně založeno na Bibli. Ta nás povzbuzuje, abychom používali „praktickou moudrost a schopnost přemýšlet“ spíše než abychom následovali lidské tradice. (Přísloví 3:21; Matouš 15:3) Když se nás někdo zeptá, rádi mu řekneme, proč Velikonoce neslavíme. Každý má však právo rozhodnout se v této věci sám a toto právo respektujeme. (1. Petra 3:15)