Jako svědkové Jehovovi se snažíme o to, aby naše rodiny byly šťastné, a záleží nám i na rodinách druhých. Za původce rodinného uspořádání považujeme Boha. (1. Mojžíšova 2:21–24; Efezanům 3:14, 15) Jeho zásady, které nacházíme v Bibli, pomáhají lidem po celém světě, aby měli spokojené manželství.

 Biblickými radami se snažíme řídit proto, že nám pomáhají stát se lepšími manžely, manželkami a rodiči. (Přísloví 31:10–31; Efezanům 5:22–6:4; 1. Timoteovi 5:8) Tyto rady jsou užitečné i pro rodiny, kde svědky Jehovovými nejsou všichni. (1. Petra 3:1, 2) Přečtěte si, co řekli lidé, jejichž manžel či manželka se stali svědky Jehovovými, ale oni sami ke svědkům nepatří:

•   „Prvních šest let manželství jsme se pořád hádali a byli naštvaní. Pak se ale Ivete stala svědkem Jehovovým a začala být laskavější a trpělivější. To, jak se změnila, naše manželství zachránilo.“ (Clauir, Brazílie)

•   „Když můj manžel Chansa začal studovat Bibli se svědky Jehovovými, byla jsem proti. Myslela jsem si totiž, že svědkové rozvracejí rodiny. Potom mi ale došlo, že rady z Bible našemu manželství ve skutečnosti pomáhají.“ (Agness, Zambie)

 Když druhé seznamujeme s Biblí, poukazujeme na to, jak jim moudré myšlenky z této knihy můžou pomoct:

•   Správně si vybrat manželského partnera

•   Přežít první rok manželství

•   Vycházet s rodiči partnera

•   Hospodařit s penězi

•   Přestat se hádat

•   Naučit se odpouštět

•   Dobře vychovávat děti

 Někdy se to opravdu stane. Je to vidět i z průzkumu, který v roce 1998 provedla společnost Sofres. Vyplynulo z něj, že v 1 z 20 manželství, ve kterých se jeden z partnerů stal svědkem Jehovovým, se následně vyskytly vážné problémy.

 Ježíš předpověděl, že ti, kdo se rozhodnou žít podle jeho učení, se s problémy v rodině setkat můžou. (Matouš 10:32–36) Podle historika Willa Duranta bylo za nadvlády Římské říše „křesťanství ... obviňováno, že rozbíjí domovy“. a Někteří svědkové Jehovovi čelí stejnému obvinění i dnes. Znamená to ale, že za problémy v manželství můžou oni?

 Obviněním, že svědkové Jehovovi rozvracejí rodiny, se zabýval i Evropský soud pro lidská práva. Ve svém rozhodnutí uvedl, že zdrojem konfliktu jsou často nevěřící členové rodiny, protože odmítají „uznat a respektovat právo svého příbuzného svobodně se věnovat svému náboženství“. Soud dodal: „Tato situace je obvyklá ve všech nábožensky rozdělených rodinách a svědkové Jehovovi nejsou výjimkou.“ b Když se svědkové setkávají s náboženskou nesnášenlivostí, snaží se uplatňovat následující biblickou radu: „Nikomu neodplácejte zlé zlým. ... Je-li to možné, pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem.“ (Římanům 12:17, 18)

 Svědkové se řídí biblickým pokynem, aby vstupovali do manželství „pouze v Pánu“. (1. Korinťanům 7:39) To znamená, že si za manželského partnera vyberou člověka, který sdílí jejich víru. Tento pokyn je nejen biblický, ale také praktický. Například článek, který vyšel v roce 2010 v časopise Journal of Marriage and Family, uvádí, že „partneři, kteří mají stejnou náboženskou příslušnost, zvyklosti a názory“ spolu mívají kvalitnější vztah. c

 Svědkové Jehovovi ale své spoluvěřící nepovzbuzují, aby od manželského partnera, který svědkem není, odešli. Řídí se tímto biblickým pokynem: „Jestliže má nějaký bratr nevěřící manželku, a ona je přesto svolná s ním bydlet, ať ji neopouští; a žena, která má nevěřícího manžela, a on je přesto svolný s ní bydlet, ať neopouští svého manžela.“ (1. Korinťanům 7:12, 13)