1. Njika myuedi jeno̱ ná di baise̱ ke̱ jo̱nge̱le̱ dube̱ Abraham a tano̱ a be̱ne̱ e?

 TO̱NÁ bato jita ba sengino̱ myango ma Abraham, dongo dinde̱ne̱ di si bi nja a tano̱. Nde wa o bi mambo jita jombwea Abraham. K’eyembilan, o bi ná Abraham a belabe̱ ná “sango a be̱se̱ bena ba dube̱.” (Rom. 4:11) Nde we ná o baise̱ ná: ‘Mo̱ mba pe̱ ne ná na bupe̱ matanga ma Abraham na be̱ne̱ pe̱ mulemlem ma dube̱ ka mo̱ e?’ E, we ná.

2. Ońola nje yeno̱ mweńa ná jokwe eyembilan a Abraham e? (Yakobo 2:22, 23)

² Biso̱ pe̱ je ná di be̱ne̱ dube̱ ka nje te̱ Abraham a tano̱ a be̱ne̱, yete̱na joko eyembilan ao. O longe̱ lao le̱se̱ Abraham a boli nje Loba a baise̱no̱ mo̱, asumwe̱ o ekombo ao na mo̱ ala etum, a ja o mino̱ko̱ mimbu jita, ombusa ponda a ta pe̱ be̱be̱ o bola mun’ao ka jabea. Abraham a boli nde man me̱se̱ ońolana a ta a be̱ne̱ dube̱ dinde̱ne̱. Dube̱ na bebolo bena Abraham a lee̱le̱no̱ ba boli ná Loba a do̱lisane̱ mo̱, a timbe pe̱ diko̱m lao. (Langa Yakobo 2:22, 23.) Ńo̱ng’a Yehova ńe nde ná biso̱ be̱se̱, name̱ne̱ pe̱ na wa, di do̱lisane̱ mo̱ di be̱ pe̱ mako̱m mao. Ońola nika nde a tute̱le̱no̱ Paulo na Yakobo o kwalea ońola eyembilan a Abraham. Jombweye so̱ nje e kwalabe̱ jombwea Abraham o Roma bepasi 4 na o Yakobo bepasi 2. Paulo na Yakobo ba kwali lambo le mweńa jita jombwea Abraham.

3. Njik’epas’a Bibe̱l Paulo na Yakobo ba timbise̱le̱no̱ e?

³ Paulo na Yakobo ba timbise̱le̱ ben byala ba Bebotedi 15:6 ná: “Na [Abraham] a dube̱ Yehova nu so̱nge̱le̱ nika ońol’ao ka te̱me̱ la sim.” Yehova a malanga nde moto ka  nute̱m ná sim ke̱ a do̱lisane̱ mo̱. Nika ńe mańaka ná Yehova a malanga bato ba benama bena ba titi ke̱nge̱nge̱ ka bate̱m ná sim. Ye̱ke̱i te̱ wa pe̱ o mapula ná Loba a lange wa ka nute̱m ná sim; nika ńe pe̱ ná e bolane̱. Nde obiana di me̱ne̱ ne̱ni nika ńeno̱ ná e bolane̱ ońol’ango̱, di se̱le̱ so̱ṅtane̱ ońola nje Abraham a langabe̱no̱ ka nute̱m ná sim.

4. Ońola nje bato ba benama ba titino̱ ná ba be̱ bate̱m ná sim e?

⁴ O leta lena a tiledino̱ kriste̱n ya Roma, Paulo a kwali ná bato ba benama be̱se̱ ba boli bobe. (Rom. 3:23) Ne̱ni so̱ Loba eno̱ ná a do̱lisane̱ biso̱, e̱ne̱ pe̱ biso̱ ka bate̱m ná sim e? O jongwane̱ kriste̱n a mbale̱ ye̱se̱ o kusa jalabe̱ la mi myuedi, Paulo a bolane̱ eyembilan a Abraham.

5. Ońola nje Yehova a bele̱no̱ Abraham ná nute̱m ná sim e? (Roma 4:2-4)

⁵ Yehova a bele̱ nde Abraham ná nute̱m ná sim ponda a tano̱ a ja o ekombo a Kanaan. Nje e boli ná Yehova a bele̱ Abraham ná nute̱m ná sim e? Mo̱ e ta nde ońolana Abraham a ta a bupe̱ mbend’a Mose e? Jalabe̱ le nde ná ke̱m. (Rom. 4:13) Loba a boli nde tumba la Israel ni mbenda buka 400 ba mbu ombusa mo̱ bele̱ Abraham ná nute̱m ná sim. Nje so̱ e boli ná Loba a bele̱ Abraham ná nute̱m ná sim e? Nded’a Yehova nde e boli ná a bele̱ Abraham ná nute̱m ná sim ońolana nun a lee̱le̱ dube̱.—Langa Roma 4:2-4.

6. Nje e mabole̱ ná Yehova e̱ne̱ moto nu titi ke̱nge̱nge̱ ka nute̱m ná sim e?

⁶ Paulo a kwali pe̱ ná moto a dube̱ te̱ Loba, “dube̱ lao di maso̱ngo̱be̱le̱ mo̱ ka te̱me̱ la sim.” (Rom. 4:5) A bati pe̱ ná: “David pe̱ a mapase̱le̱ bonam ba moto ńena Loba a maso̱nge̱le̱no̱ ka nute̱m na sim esibe̱ ońola bebolo, mo̱ na: Bonam na ba bena mawuse̱ mabu ma lakisabe̱, na ba bena myobe mabu mi kuduman. Bonam na moto ńena Sango a si so̱nge̱le̱no̱ bobe.” (Rom. 4:6-8; Mye. 32:1, 2) Loba a malakise̱ to̱ a makudumane̱ myobe ma ba bena ba dube̱ mo̱. A malakise̱ babo̱ na mulema mwe̱se̱, a si maso̱nge̱le̱ pe̱ to̱ myobe mabu. Ońol’ao ba te̱m ná sim o njo̱m a dube̱ labu.

7. Nje e ta e bola ná baboledi ba Loba ba kwaṅ ba langabe̱ ka bate̱m ná sim e?

⁷ To̱ná ba langabe̱no̱ ka bate̱m ná sim, Abraham, David na bane̱ baboledi ba Loba ba jemea ba ta te̱ nde bato ba bobe. Nde ońola dube̱ labu, Loba a ta e̱ne̱ babo ka bato ba si be̱n misan, kobisan na ba bena ba si ta ba bolea mo̱. (Efe. 2:12) O leta lena a tiledino̱ kriste̱n ya Roma, Paulo a tele̱ye̱ ná bwē ná moto a mapula te̱ be̱ne̱ mulatako ma bwam na Loba, angame̱n be̱ne̱ dube̱. Nik’e ta mbale̱ ońola Abraham na David, ńe pe̱ mbale̱ ońol’asu.

8-9. Njika jo̱nge̱le̱ la mpenga bato bō̱ ba be̱nno̱ jombwea nje Paulo na Yakobo ba tilino̱ e, ońola nje pe̱ e?

⁸ Ye we̱nge̱ bebwea ba mimbu badiedi ba bebasi ba titino̱ we̱le̱ ko̱ jo̱nge̱le̱ diwo̱ o nje e mombweye̱ mulatako mwe oteten a dube̱ na bebolo. Bō̱ ba mokwe̱le̱ ná nje ye̱se̱ moto a be̱nno̱ ná a bole ná a sungabe̱ ye nde ná a dube̱ Sango Yesu Kristo. Yen ebe o másenga moto a makwala ná “Dube̱ Yesu nde o me̱nde̱ sungabe̱.”  Bō̱ be ná ba kwala ná nika nde Paulo a lee̱no̱ ponda a kwaledino̱ ońola “moto ńena Loba a maso̱nge̱le̱no̱ ka nute̱m na sim esibe̱ ońola bebolo.” (Rom. 4:6) Nde, bape̱pe̱ ba makwala ná “ná o sungabe̱,” wangame̱n bola mambo ka wala pe̱pe̱le̱ bepolo ba bosangi ba be bebasi, o bola pe̱ bebolo ba bwam. O sue̱le̱ jo̱nge̱le̱ labu, be ná ba bolane̱ Yakobo 2:24 ni makwale̱ ná: “Moto a mate̱se̱be̱ nde na sim ońola bebolo, seto̱ ońola dube̱ mo̱me̱ne̱.”

⁹ Nika ńe̱se̱ e tute̱le̱ so̱ babiedi ba Bibe̱l bō̱ o kwala ná Paulo na Yakobo ba si ta jo̱nge̱le̱ diwo̱ o nje e mombweye̱ to̱ti la dube̱ na bebolo. Badiedi ba bebasi bō̱ ba makwala ná Paulo a ta nde a lee̱ ná moto angame̱n nde be̱ne̱ dube̱ buka te̱ ná Loba a do̱lisane̱ mo̱, nde ke̱ Yakobo mo̱ a ta nde a lee̱ ná moto angame̱n nde bola bebolo ba bwam ná Loba a do̱lisane̱ mo̱. Mulēd’a bebasi mō̱ a kwali ná: “Yakobo a si ta a so̱ṅtane̱ ońola nje Paulo a kikino̱ ná dube̱ esibe̱ bebolo di dongame̱n ná moto a langabe̱ ka nute̱m ná sim.” Nde Yehova nde a tute̱le̱ Paulo na Yakobo o tila nje ba tilino̱. (2 Tim. 3:16) Nde lambo le ná longwane̱ biso̱ o so̱ṅtane̱ nje ba tilino̱ le nde ná di no̱nge ponda o jombwea bepasi ba Bibe̱l be dinge̱le̱ byala babu.

10. Ońola njika “bebolo” Paulo a tano̱ a kwalea e? (Roma 3:21, 28) (Ombwa pe̱ duta.)

¹⁰ Ońola njika “bebolo” Paulo a tano̱ a kwalea o Roma bepasi 3 na 4 e? Ońola “bebolo ba mbenda,” nika ńe nde mbend’a Mose ni ta ni bolabe̱ o mudongo ma Sinai. (Langa Roma 3:21, 28.) E me̱ne̱n ná o mińa ma Paulo, kriste̱n iwo̱ i se̱le̱ be̱ o ebas’a Bajū i ta i dube̱ ná yangame̱n benga  bupe̱ mbend’a Mose. Paulo a bolane̱ so̱ eyembilan a Abraham o lee̱ ná seto̱ “bebolo ba mbenda” nde be mabole̱ ná moto a langabe̱ ka nute̱m ná sim. Nik’e mabola biso̱ mbaki ná di dube̱ te̱ Loba na Kristo, Loba e ná a do̱lisane̱ biso̱.

11. Njika pat’a “bebolo” Yakobo a tano̱ a kwalea e?

¹¹ O mune̱ mudi, “bebolo” Yakobo bepasi 2 e kwaledino̱ be titi be “bebolo ba mbenda” Paulo a tano̱ a kwalea. Yakobo a ta nde a kwalea ońola bebolo to̱ mambo mena kriste̱n i mabolano̱ o longe̱ labu la buńa te̱. Ma mambo ma malee̱ nga i dube̱ Loba to̱ ke̱m. Jombweye byembilan beba Yakobo a bolane̱no̱.

12. Ne̱ni Yakobo a tele̱ye̱no̱ mulatako mwe oteten a dube̱ na bebolo e? (Ombwa pe̱ duta.)

¹² O eyembilan a boso, Yakobo a matele̱ye̱ ná kriste̱n i s’angame̱n be̱ ndando o mulatako mabu na bane̱. O tele̱ye̱ di to̱ti, a bolane̱ eyembilan a moto ńena nu malee̱le̱ mot’a m’bwaṅ muyao nde a me̱ngise̱ nu ńe tue. Yakobo a bonde̱ so̱ ná bwē ná to̱ nu moto a kwala nde ná a dube̱ Loba, bebolo bao be malee̱ ná a si dube̱ mo̱ na mbale̱. (Yak. 2:1-5, 9) O eyembilan e londe̱ beba, Yakobo a kwaledi ońola moto nu me̱ne̱ munasango ńa mome to̱ ńa muto e musamba to̱ a mataka da la buńa, nde a si bole mo̱ nje e mapule̱ mo̱. To̱ nu moto a kwala nde ná a be̱n dube̱, bebolo bao be malee̱ ná a si be̱n mo̱. Yakobo a tili ná: “Dube̱ pe̱ di si malee̱le̱ te̱ bebolo, ke̱ di wedi nde na mo̱me̱ne̱.”—Yak. 2:14-17.

13. Njik’eyembilan Yakobo a bolane̱no̱ o lee̱ mweńa ma lee̱le̱ dube̱ tongwea na bebolo e? (Yakobo 2:25, 26)

¹³ Yakobo a kwaledi ońola Rahab ka moto ńena nu lee̱le dube̱ lao tongwea na  bebolo. (Langa Yakobo 2:25, 26) A sengi nje Yehova a bolino̱, emba pe̱ ná Bonaisrael be nde tumba la Loba. (Yos. 2:9-11) A lee̱le̱ dube̱ lao na bebolo ebanja a wuti pe̱pi ya Bonaisrael iba ná i si bwabe̱. Rahab a we̱li so̱ langabe̱ ka nute̱m ná sim, kapo̱ ka Abraham, to̱ná a si tano̱ ke̱nge̱nge̱ a si tano̱ pe̱ to̱ ngo̱n a Bonaisrael. Eyembilan ao e malee̱ mweńa ma lee̱le̱ dube̱ tongwea na bebolo.

14. Ońola nje di makwalano̱ ná nje Paulo a tilino̱ e si mate̱nge̱ne̱ nje Yakobo a tilino̱ e?

¹⁴ Paulo na Yakobo ba ta so̱ nde ba kwalea ońola to̱ti la dube̱ na la bebolo o midi me diwengisan. Paulo a ta nde a lee̱ kriste̱n yena i se̱le̱ be̱ o ebas’a Bajū ná i si me̱nde̱ we̱le̱ do̱lisane̱ Yehova to̱ buńa tongwea na bupe̱ la mbend’a Mose. Yakobo mo̱ a ta nde a kika ná ye mweńa ná kriste̱n ye̱se̱ i lee̱le̱ dube̱ labu tongwea na mambo ma bwam i maboleano̱ bane̱.

15. Njika mambo mō̱ jeno̱ ná di bola o lee̱le̱ dube̱ lasu e? (Ombwa pe̱ maduta.)

¹⁵ Yehova a si kwali ná di mapula te̱ langabe̱ ka bato ba te̱m ná sim jangame̱n nde bola ná te̱ite̱i nje Abraham a bolino̱. Di be̱n mambo jita jeno̱ ná di bola o lee̱le̱ dube̱ lasu. Je ná di kasa ba bena be o we̱ po̱ o mwemba, jongwane̱ bonasango na bonańango bena be o ńo̱ngi na mbale̱, di bola pe̱ mambo ma bwam ońola belongi basu ba mbia. Loba a do̱lisan bebolo ka ben, a manamse̱ pe̱ mo̱. (Rom. 15:7; 1 Tim. 5:4, 8; 1 Yohane 3:18) Mbad’a tobotobo jeno̱ ná di lee̱le̱ dube̱ lasu ńe nde ke̱ di malangwea bane̱ myango ma bwam na ko̱di ńe̱se̱. (1 Tim. 4:16) Biso̱ be̱se̱ je ná di lee̱le̱ tongwea na bebolo basu ná di  dube̱ ná makaki ma Yehova ma me̱nde̱ londa na ná mangea mao nde ma do̱li buka me̱se̱. Di boli te̱ ma mambo me̱se̱, je ná di be̱ mbaki ná Loba a me̱nde̱ langa biso̱ ka bate̱m ná sim, a bele̱ pe̱ biso̱ ná mako̱m mao.

16. Ońola nje jeno̱ ná di kwala ná Abraham a ta a be̱ne̱ dube̱ name̱ne̱ pe̱ na dipita e?

¹⁶ O kalat’a Roma bepasi 4 di mabusane̱ belēdi ba mweńa bepe̱pe̱ jombwea Abraham. Be belēdi be nde ná dipita le mweńa jita. Yehova a ta a kakane̱ Abraham ná tongwea na mo̱ “matumba ma wase me̱se̱” ma me̱nde̱ namsabe̱. E̱ne̱ te̱ njika dipita la betańsedi Abraham a tano̱ a be̱ne̱! (Bbot. 12:3; 15:5; 17:4; Rom. 4:17) Nde nate̱na ponda Abraham a po̱ino̱ 100 mbu, Sara pe̱ 90 ma mbu, ba si ta te̱ nde ba mábe̱ne̱ muna. O je̱ne̱ la bato ba benama, Abraham na Sara ba si wusa pe̱ ya muna. Nik’e ta nde kekise̱ dinde̱ne̱ ońola Abraham. Nde to̱ na nika “a ta a dube̱, a pite̱, to̱na dipita di si tano̱, na mo̱ a timba sango a matumba jita.” (Rom. 4:18, 19) Nje a tano̱ a pite̱ e timbi pe̱ londa na mbale̱. A timbi be̱ sango a Isak, mun’a dikaki.—Rom. 4:20-22.

17. Ne̱ni di bino̱ ná biso̱ pe̱ je ná di langabe̱ ka bate̱m ná sim, di be̱ pe̱ mako̱m ma Loba e?

¹⁷ Biso̱ pe̱ je ná di do̱lisane̱ Loba, di langabe̱ ka bate̱m ná sim, di be̱ pe̱ mako̱m ma Loba, ka Abraham. Nika nde Paulo a bonde̱no̱ ponda a tilino̱ ná: “Seto̱ ońol’ao [Abraham] mo̱me̱ne̱ mō̱ nde e tilabe̱no̱ ná nika e ta e so̱ngo̱be̱le̱ mo̱, nde ońol’asu pe̱, bena nika e me̱nde̱no̱ so̱ngo̱be̱le̱, biso̱ bena di dube̱ nu ńena nu pumbwe̱le̱ Sango asu Yesu oteten a bawedi.” (Rom. 4:23, 24) Kapo̱ ka Abraham, biso̱ pe̱ jangame̱n dube̱ Yehova, lee̱le̱ nika na bebolo na be̱ne̱ pe̱ dipita. Paulo a boli beteledi bepe̱pe̱ jombwea dipita o kalat’a Roma bepasi 5, ńena di me̱nde̱no̱ jombwea o jokwa di mabupe̱.