1. Bupisane̱ 1 Petro 5:2, njik’edube batudu ba be̱nno̱ e?

 BATUDU bangame̱n jombwea mido̱ngi ma tiki ma Yehova. Ban bome ba jemea ba mabwane̱ edub’abu ya bolea bonasango na bonańango abu muńe̱nge̱ jita, ba mabola pe̱ ebolo na ngińa ńe̱se̱ o be̱ ‘batatedi bena ba madese̱’ mi mido̱ngi. (Yer. 23:4; langa 1 Petro 5:2.) Je muńe̱nge̱ jita o be̱ne̱ yi ńai a bome o myemba masu.

2. Njika mitakisan batudu bō̱ beno̱ ná ba be̱ne̱ e?

² Batudu ba malembe̱ mitakisan jita o ebol’abu. K’eyembilan, bangame̱n bola ebolo na ngińa o jombwea mwemba. Tony, mudutu mō̱ ńena nu maje̱ o Amerika, a ta angame̱n bia jemba myoyo mao ke̱ a memea bebolo. Mo̱ ná: “O bebotedi ba diboa la Corona, na ta nemea bebolo jita be ta bombwea te̱se̱ la mudango ma ndongame̱n na ebol’a dikalo. Nde to̱ na nje ye̱se̱ na tano̱ na mábola, mambo ma bola ma ta te̱ nde jita. Na botedi so̱ o bo̱lo̱ne̱ ko̱lo̱ngo̱ne̱ o langa Bibe̱l, o tombise̱ jokwa la mbame̱ne̱, na o kane̱.” Ilir, mutudu mō̱ ńena ńe o Kosovo, mo̱ a ta a be̱ne̱ mitakisan me diwengisan. E ta mo̱ ndutu o bupe̱ bediedi ba bebokedi niponda a tano̱ o epolo bila be tano̱. Mo̱ ná: “E ta mba ndutu o lee̱le̱ ngiń’a mulema ponda mukanjo m’ebolo mu bake̱no̱ mba ebol’a jongwane̱ bonasango na bonańango bena ba ta owe̱ni bila be tano̱ ngińa. Na ta na bwa bo̱ngo̱, be bediedi be si ta pe̱ to̱ dibie̱ o miso̱ mam.” O nje e mombweye̱ Tim, ńamuloloma mō̱ o Asia, e ta mo̱ ndutu o we̱le̱ londise̱ bebolo bao be̱se̱ buńa te̱. Mo̱ ná: “Ponda iwo̱, na si ta pe̱ na be̱ne̱ ngudi ni mapule̱ o jombwea bonasango na bonańango.” Nje ye ná yongwane̱ batudu bena ba malembe̱ mitakisan me bowan na min e?

3. Ne̱ni eyembilan a mukaisedi Gideon yeno̱ ná yongwane̱ biso̱ be̱se̱ e?

³ Batudu be ná bokwa n’eyembilan a mukaisedi Gideon.  (Bon. 6:12; 11:32) A ta mutatedi na mombwed’a tumba la Loba o mulemlem a ponda. (Bak. 2:16; 1 Mya. 17:6) Kapo̱ ka Gideon, batudu pe̱ ba te̱se̱be̱ o jombwea tumba la Loba o pond’a ndutu ninde̱ne̱. (Bbol 20:28; 2 Tim. 3:1) Je ná di busane̱ belēdi o bia la myoyo la Gideon, sibise̱ lao la ńolo, na sengane̱ lao. A ta angame̱n lee̱le̱ titimbe̱ niponda a tano̱ a londise̱ bebolo ba tano̱ ba bake̱ mo̱. E be̱ ná je mutudu to̱ ke̱m, je ná di bata o timbise̱le̱ masoma ońola batudu basu. Je ná di sue̱le̱ ban bonasango ba jemea bena ba mabole̱ ebolo na ngińa o jombwea biso̱.—Bon. 13:17.

4. Ne̱ni Gideon a lee̱no̱ ná e nde moto nu bi myoyo mao na nu sibise̱ ńolo e?

⁴ Gideon a ta nde moto nu bi myoyo mao na nu sibise̱ ńolo. b Ponda ange̱l a Yehova e langwedino̱ Gideon ná a po̱so̱be̱ o sunga Isarel o mā ma Bonamidian, a kwali nde na sibise̱ la ńolo le̱se̱ ná: “Mbia mam nde mwe tue buka mye̱se̱ o Manase, mba pe̱ nde ne ngoka o ndabo a tete̱.” (Bak. 6:15) A ta e̱ne̱ ná a si dongame̱n o londise̱ y’ebolo, nde Yehova mo̱ a ta a bia ná e ná a we̱le̱ londise̱ mo̱. Na jongwane̱ la Yehova, Gideon a londise̱ ebol’ao o mbad’a bwam.

5. Njika ponda yeno̱ ná e be̱ mutudu ndutu o lee̱ ná a bi myoyo mao a sibise̱ pe̱ ńolo e?

⁵ Batudu ba mapo̱ngo̱ miwe̱n minde̱ne̱ o nje ye̱se̱ ba mabolano̱, o lee̱ ná be nde bato ba bi myoyo mabu na bena ba sibise̱ ńolo. (Mik. 6:8; Bbol 20:18, 19) Ba si masese̱ ońola mambo beno̱ ná ba bola to̱ ońola ma ba mábolano̱; ba si mame̱ngise̱ pe̱ to̱ babo̱me̱ne̱ ońola mawuse̱ mō̱ ba po̱ngino̱. Nde ponda iwo̱, ye ná e be̱ mutudu ndutu o lee̱ ná a bi myoyo mao a sibise̱ pe̱ ńolo. K’eyembilan, e ná emea bebolo jita, nde e be̱ mo̱ ndutu o londise̱ be̱se̱. Be pe̱ ná ba sa mo̱ ońola mbadi a bolino̱ lambo diwo̱, to̱ sesa mo̱ ońola mbadi a bolino̱ dipe̱pe̱. Nje eyembilan a Gideon yeno̱ ná yokwe̱le̱ batudu yete̱na be o bete̱medi ka ben e?

6. Nje eyembilan a Gideon yeno̱ ná e lee̱ batudu jombwea bia la myoyo e? (Ombwa pe̱ duta.)

⁶ Wasa jongwane̱. Moto nu bi myoyo mao a memba ná mambo me mena a titino̱ ná a bola. Gideon a lee̱ ná a ta a bia myoyo mao ońolana a wasi jongwane̱. (Bak. 6: 27, 35; 7:24) Batudu be dibie̱ pe̱ ba mabola nde mulemlem. Tony ńena di kwaledino̱ o bebotedi a matele̱ye̱ ná: “Mbadi na kokisabe̱no̱ e ta e bola ná nemeye bebolo buka nje na wusano̱ we̱le̱ bola. Na domse̱ so̱ ná o jowe̱ lasu la ndabo a mbia, di mombwea to̱ti la bia la myoyo, na baise̱ pe̱ munj’am jo̱nge̱le̱ lao jombwea mbadi na malee̱le̱no̱ y’ede̱mo. Na bati pe̱ jombwa sinima Comme Jésus, formons les autres, faisons-leur confiance et rendons-les capables, o jw.org.” Tony a botedi so̱ o baise̱ bape̱pe̱ ná bongwane̱ mo̱. Nje nik’e wanno̱ e? Tony mo̱ ná: “Bebolo be o bolabe̱ o mwemba, na be̱n pe̱ ponda jita o jouse̱ mulatako mam na Yehova.”

7. Ne̱ni batudu beno̱ ná bembilane̱ Gideon ke̱ ba sai babo̱ e? (Yakobo 3:13)

⁷ O si linga yete̱na ba sai wa. Lambo dipe̱pe̱ le ná di we̱le̱ batudu o kekise̱ le nde ponda ba masano̱ babo̱. Eyembilan a Gideon ye pe̱te̱ ná yongwane̱ babo̱. Kana a tano̱ a bia ná mo̱me̱ne̱ a mapo̱ngo̱ mawuse̱, alabe̱ na muyao ponda bato ba Efraim ba saino̱ mo̱. (Bak. 8:1-3) Gideon a s’alabe̱ na malinga. A lee̱le̱ ná a ta a langa bane̱ bonde̱ne̱ buka mo̱me̱ne̱ ońolana a lambe̱ye̱ babo̱ toi, alabe̱ pe̱ babo̱ na muyao; na nik’e bola ná malinga mabu ma sibe. Batudu be dibie̱ ba membilane̱ Gideon na ninka ná ba malambe̱ye̱ bane̱ toi, balabe̱ pe̱ na muyao ke̱ ba sai babo̱. (Langa Yakobo 3:13.) Na nika, ba mabola ná musango mu be̱ o mwemba.

8. Nje batudu bangame̱nno̱ bola ke̱ ba masesa babo̱ e? Bola eyembilan.

⁸ Bola ná Yehova nde a sesabe̱. Ponda bato ba sesino̱ Gideon ombusa bukabe̱ la Bonamidian, Gideon a we̱le̱ nde Yehova oboso. (Bak. 8:22, 23) Ne̱ni bome ba te̱se̱be̱ beno̱ ná bembilane̱ Gideon e? Bangame̱n bola ná Yehova nde a sesabe̱ ońola mambo ba mabolano̱. (1 Kor. 4:6, 7) K’eyembilan, yete̱na mutudu a sesabe̱ ońola mbadi a malee̱no̱, e ná a kwala ná belēdi be mawa nde o Eyal’a Loba na ná biso̱ be̱se̱ di mokwabe̱le̱ nde na bebokedi ba Yehova. Batudu be ná ba no̱ngo̱ ponda o jombwea nga mbad’abu ńa lee̱ e mabola ná ba sese Yehova nga e mabola nde ná babo̱ nde ba sesabe̱. Jombweye nje e tombi na mutudu mō̱ nu mabelabe̱ ná Timothy. Ponda ba te̱se̱no̱ mo̱ ka mutudu, Timothy a ta a to̱ndo̱ tombise̱ bekwali ba ntelele. Mo̱ ná: “Na ta na be̱ne̱ byingedi b’ekwali na byembilan ba bwaba na bena be mubisane̱. Nik’e ta e bola ná bato ba sese mba ponda ye̱se̱. Nje ye bobe ye nde ná nik’e ta nde e bola ná bato be̱ne̱ nde mba, o mulopo ma soke̱ mo̱nge̱le̱ mabu o Bibe̱l to̱ omo̱ń a Yehova.” Na ponda, Timothy a so̱ṅtane̱ ná a ta angame̱n po̱ngulane̱ mbad’ao ńa lee̱, ná bato ba si sesa pe̱ mo̱ buka dime̱ne̱. (Min. 27:21) Nje nik’e wanno̱ e? Mo̱ ná: “Tatan bonasango na bonańango ba malangwea mba ne̱ni ekwal’am yongwane̱no̱ babo̱ o buka mitakisan mō̱, o lembe̱ kekise̱, to̱ o bata sisea be̱be̱ na Yehova. Ne muńe̱nge̱ jita o senga nika buka musesako na tano̱ na kusa kwaṅ.”

9. Nje e ta e bola ná e be̱ Gideon ndutu o lee̱le̱ sengane̱ na ngiń’a mulema e? (Ombwa pe̱ duta.)

⁹ Ponda Gideon a te̱se̱be̱no̱ mukaisedi, a kusi kekise̱ lena di ta di baise̱ ná a lee̱le̱ sengane̱ na ngiń’a mulema. A ta a kusa ebol’a ndutu yena e ta nde ná a bule̱le̱ diyo̱ la Baal la sango ao. (Bak. 6:25, 26) Ombusa ponda ke̱ Gideon a máko̱te̱le̱ mulo̱ṅ mao ma bila, Yehova a langwedi mo̱ ngedi iba ná bato be na mo̱ ba ta jita, a ta angame̱n  wutise̱ muso̱ngi mabu. (Bak. 7:2-7) O sukan, Yehova a ta anea mo̱ ná ale janane̱ basingedi oteten a bulu.—Bak. 7:9-11.

10. Nje ye ná e bola ná e be̱ mutudu ndutu o lee̱le̱ sengane̱ e?

¹⁰ Batudu bangame̱n le̱le̱me̱ o “sengane̱.” (Yak. 3:17) Mutudu ńe sengane̱ a le̱le̱me̱ o bupe̱ nje Betiledi be makwalano̱ name̱ne̱ pe̱ na bediedi be mawe̱ na bebokedi ba Loba. Na nika, a mabola bane̱ eyembilan a bwam. Nde ye ná e be̱ mo̱ ndutu o sengane̱ ponda iwo̱. K’eyembilan, ye ná e be̱ mo̱ ndutu o bupe̱ bediedi a makusano̱. Ponda iwo̱, e ná a baise̱ mo̱me̱ne̱ nga ye dibie̱ o bupe̱ bediedi bō̱. Ye pe̱ ná e po̱ ná ba baise̱ mo̱ ná a bole ebolo yena ye ná e bola ná a bo̱lo̱ne̱ wonj’ao. Ne̱ni batudu beno̱ ná bembilane̱ sengane la Gideon o yi ńai a bete̱medi e?

11. Nje ye ná yongwane̱ batudu o lee̱le̱ sengane̱ e?

¹¹ So̱ṅtane̱ bediedi bwam o we̱le̱ pe̱ mo̱ o ebolo. Loba a langwedi Gideon ne̱ni a tano̱ angame̱n bule̱le̱ diyo̱ la sango ao, owe̱ni a tano̱ angame̱n longea Yehova diyo̱ la peńa, na njik’eyembe a tano̱ angame̱n bola ka jabea. Gideon a si to̱kisane̱ ońola be bediedi, a bupe̱ nde mo̱ ná te̱ite̱i. We̱nge̱, batudu ba makusane̱ bebokedi ba Yehova maleta, mibia na bediedi bena ba matate̱ biso̱ o mbad’a mudī na o mbad’eyobo. Di to̱ndi batudu basu ebanja na jemea le̱se̱, ba mabupe̱ bediedi ba bebokedi. Nik’e mawanea mwemba mwe̱se̱ tombwane̱.—Mye. 119:112.

12. Ne̱ni batudu beno̱ ná ba we̱le̱ Bonahebe̱r 13:17 o ebolo yete̱na bebokedi ba Yehova be baise̱ ná ba tukwe mbad’a bola mambo e?

¹² Be̱ be̱be̱ o tukwa. O̱nge̱le̱ ná Yehova a ta a kwalane̱ Gideon ná a langweye be̱be̱ na sonj’ao ya bila ye̱se̱ ná i timbe o mamboa mabu. (Bak. 7:8) Yen ebe̱ a baise̱ mo̱me̱ne̱ ná: ‘Mo̱ ye mweńa o bola nika e? Mo̱ nik’e me̱nde̱ dangwa e?’ Nde to̱ na nika, Gideon a sengane̱ Loba. We̱nge̱, batudu ba membilane̱ Gideon na ninka ná ba malee̱le̱ sengane̱ ponda bebokedi be mabaise̱no̱ babo̱ ná ba tukwe mbad’a bola mambo. (Langa Bonahebe̱r 13:17.) K’eyembilan, o mbu 2014 Dibe̱le̱ di Madie̱le̱ di tuko mbad’a sawa mo̱ni mu mapule̱ ońola longa la mandabo ma Janea na mandabo ma mako̱to̱ne̱. (2 Kor. 8:12-14) Kwaṅ, bebokedi be ta be bale̱ myemba mo̱ni ke̱ mi mapula longa, nde mi myemba mi timbise̱le̱ mo̱ ombusa ponda. Nde tatan, bebokedi be mabolane̱ nde mabea ma myemba ma wase mye̱se̱ o longa mandabo ma Janea na mandabo ma mako̱to̱ne̱ o bepolo be̱se̱ ńo̱ngi ńeno̱, to̱ e be̱ nde ná myemba mō̱ mi titi ná mi bola mabea ndongo. Ponda munasango José a sengino̱ nika, a si ta a dube̱ ná nik’e me̱nde̱ dangwa, a kwali nde ná: ‘Ndabo a Janea to̱ po̱ e si me̱nde̱ longabe̱. Seto̱ nika nde mambo ma matombano̱ o din su la wase.’ Nje yongwane̱ José o sue̱le̱ be bediedi e? A kwali ná: “Byala ba Minia 3:5, 6 bo̱nge̱le̱ mba ná na lakisane̱ Yehova. Nik’e wan tombwane̱  dinde̱ne̱! Tatan di malonga mandabo ma Janea jita, mbad’a peńa pe̱ ba mabolane̱no̱ mabea masu e mawanea be̱se̱ tombwane̱ ebanja be̱se̱ be ná ba kusa kapo̱.”

13. (a) Njika mbaki Gideon a tano̱ a be̱ne̱ e? (b) Ne̱ni batudu beno̱ ná bembilane̱ Gideon e? (Ombwa pe̱ duta.)

¹³ Bola jemea la Yehova na ngiń’a mulema. Gideon a sengane̱ Yehova to̱ e be̱ nde ná a ta a bwa bo̱ngo̱ na ná ebolo e bakabe̱ mo̱ e wusa wanea mo̱ mbeu a ńolo. (Bak. 9:17) Ponda Yehova embe̱no̱ mo̱, Gideon a ta mbaki ná Loba a me̱nde̱ jongwane̱ mo̱ o tata tumba lao. Batudu bena ba maje̱ o bepolo ebol’asu yeno̱ owas’a mwekan ba membilane̱ Gideon. Ba madie̱le̱ ndongame̱n n’ebol’a dikalo na ngiń’a mulema, to̱ná ba bino̱ ná be ná ba damea babo̱, ba baise̱ babo̱ myuedi, ba bolane̱ babo̱ bobe, to̱ bo̱lo̱ne̱ ebol’abu. c O pond’a ndenge̱ ninde̱ne̱, e me̱nde̱ pula batudu ngiń’a mulema ná ba sengane̱ bediedi ba me̱nde̱no̱ kusa, to̱ná bola la nika leno̱ ná di lenea babo̱ mbeu a ńolo. Be bediedi be ná bombwea ne̱ni langwa mwe̱ndi ma ngińa ma bekaisedi na nje bola ná jonge ponda Gog ńa Magog a me̱nde̱no̱ ko̱ye̱ baboledi ba Loba.—Hes. 38:18; Bbī. 16:21.

14. Ońola nje e tano̱ e pula ná Gideon a lee̱le̱ titimbe̱ e?

¹⁴ Gideon a ta angame̱n tuse̱ ńolo jita o ebol’ao ya mukaisedi. Ponda Bonamidian ba ńino̱ mīla bo bulu ba bwemba, Gideon a bupe̱ babo̱ botea o m’beṅsan ma Yesreel nate̱na o mo̱pi ma Yordan, mwena mu ta mu dingabe̱le̱ na bebongo yen ebe. (Bak. 7:22) Mo̱ Gideon a suedi nde o Yordan e? Ke̱m! To̱ná ba tano̱ ba wo̱lo̱, mo̱ na 300 bao ba bato ba kati Yordan na babo̱ ba benga bupe̱ basingedi babu. O sukan, ba damedi Bonamidian, ba buka pe̱ babo̱.—Bak. 8:4-12.

15. Njika ponda yeno̱ ná e be̱ mutudu ndutu o lee̱le̱ titimbe̱ e?

¹⁵ Ponda iwo̱, mutudu e ná a wo̱lo̱,  epame̱ pe̱ ońola ebol’ao ya jombwea mwemba na mbia mao. Ne̱ni batudu beno̱ ná bembilane̱ Gideon o bete̱medi ka ben e?

16-17. Nje yongwane̱ Gideon o lee̱le̱ titimbe̱ e, njika mbaki pe̱ batudu beno̱ ná ba be̱ne̱ e? (Yesaya 40:28-31) (Ombwa pe̱ duta.)

¹⁶ Be̱ mbaki ná Yehova a me̱nde̱ jembe̱ wa. Gideon a ta mbaki ná Yehova a me̱nde̱ bola mo̱ ngińa, nde a boli pe̱ nika. (Bak. 6:14, 34) Buńa bō̱, Gideon na bato bao ba ta ba bupe̱ kiṅ’a Midian iba na mīla, yena i ta nde omo̱ń a kamel yen ebe. (Bak. 8:12, 21) Nde Loba ongwane̱ Bonaisrael o damea babo̱, na o buka babo̱. Mulemlem pe̱ nde batudu beno̱ ná ba lakisane̱ Yehova, mo̱ ńena nu ‘si mawo̱le̱ to̱ bo̱bo̱.’ A me̱nde̱ bola babo̱ ngińa ponda ba be̱nno̱ ńo̱ng’ao.—Langa Yesaya 40:28-31.

¹⁷ Jombweye nje e po̱yedi munasango Matthew, ńena ńe o muso̱ngi ma bonasango bena ba mombweye̱ bekwali ba do̱kita. Nje yongwane̱ mo̱ o lembe̱ e? Matthew mo̱ ná: “Ne̱n ná byala be maso̱be̱ o Filipi 4:13 be mbale̱. Ponda na tano̱ na wo̱lo̱, ne̱ne̱ biana na titi pe̱ ná nalane̱ ebol’am oboso, na ta na kane̱ na iwiye̱, na so̱so̱me̱ye̱ Loba ná a bole mba ngińa ni mapule̱ ná na sue̱le̱ bonasango am. O yi ponda, na ta na senga ne̱ni mudī ma Yehova mu mabateano̱ mba ngińa ná na we̱le̱ lembe̱.” Kapo̱ ka Gideon, batudu basu ba mabola ebolo na ngińa o bongwa baboledi ba Yehova, to̱ná nik’e titino̱ lambo di wam ponda ye̱se̱. Nde bangame̱n bia myoyo mabu, ba so̱ṅtane̱ pe̱ ná ba titi ná ba bola nje ye̱se̱ beno̱ ná ba to̱ndo̱ bola. Be pe̱ ná ba be̱ mbaki ná Yehova a me̱nde̱ senga mika mabu ke̱ ba baise̱ mo̱ jongwane̱, a me̱nde̱ pe̱ jembe̱ babo̱ ná ba we̱le̱ lembe̱.—Mye. 116:1; Fil. 2:13.

18. Ne̱ni batudu beno̱ ná bembilane̱ Gideon e?

¹⁸ Batudu be ná bokwa jita n’eyembilan a Gideon. Batudu bangame̱n lee̱ ná ba bi myoyo mabu ba be̱n pe̱ sibise̱ la ńolo ke̱ ba memea bebolo, na ke̱ ba sai to̱ ke̱ ba sesi babo̱. Bangame̱n lee̱le̱ sengane̱ na ngiń’a mulema, sepo̱n nika su la yen ebe̱yed’a mambo di masiseano̱ be̱be̱. Bangame̱n pe̱ be̱ mbaki ná e be̱ to̱ njika mitakisan beno̱ ná ba be̱ne̱, Loba e ná embe̱ babo̱. Na mbale̱, di to̱ndi yi ńai a bombwedi bena ba mabole̱ ebolo na ngińa, di “dube̱ pe̱ yi ńai a bato.”—Fil. 2:29.