LĚE È NƆ ZÁN NǓNÍNÁ TOWE LƐ́ GBƆN É
Xwi Ðěɖěe Nɔ Húzú Gbɛzán Mɛtɔn É
1er OCTOBRE 2021
Atɔxwɛ 1er juin 1912 tɔn ɖɔ: “É ɖo wɛn ɖɔ nǔxatɔ́ mǐtɔn lɛ́ gěgé tuun nukúntɔ́nnɔ lɛ́. Yě sixú yí wěma lɛ́ vɔ̌nu. . . . È zín wěma nukúntɔ́nnɔ lɛ́ tɔn élɔ́ dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí, bɔ yě sixú xa.” Atɔxwɛ ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ: “Wɛn nyɔ̌ná jí wǔ énɛ́ lɛ́ tɔn e wá gbɛ ɔ mɛ é su nukúntɔ́nnɔ gěgé nukúnmɛ titewungbe.”
Hwenu e è wlán xó énɛ́ lɛ́ é ɔ, to e mɛ è nɔ dó Glɛ̌nsigbe ɖe lɛ́ é ɖó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ ɖokpó ɔ lɛ́ ǎ. É ɖo mɔ̌ có, Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ́ ko bló bɔ nǔgbó Biblu tɔn lɛ́ tíin dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí. Mǐ ka kpo ɖo mɔ̌ wa wɛ! Din ɔ, wěma mǐtɔn lɛ́ ɖo nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ 50 jɛjí jí. Nɛ̌ è ka nɔ sɔ́ nǔ ná gbɔn?
Nǔwlánwlán kpó Xwi lɛ́ Zínzín Kpó
Nú è ná sɔ́ nǔ nú nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín wěma ɔ, é nɔ byɔ́ jɛ nukɔn hwɛ̌ ɖɔ è ní húzú nǔwlánwlán ɔ dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí. Michael Millen, éé nɔ w’azɔ̌ xá Azɔ̌xɔsá E Nɔ Kpé Nukún Dó Nǔwlánwlán kpó Titojíninɔ Tɔn kpó wú ɖo Patterson ɖo New York é tín mɛ ɖɔ: “Ð’ayǐ ɔ, mǐ nɔ zán azɔ̌wanú e mɛ ɖěvo lɛ́ bló é dó wlán nǔ dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí, amɔ̌, mǐ nɔ kpé wú bo nɔ zán ɖo gbe e sín hudó mǐ ɖó lɛ́ é bǐ mɛ ǎ. Din ɔ, mǐ nɔ zán Watchtower Translation System. Éyɛ́ nɔ yí nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ dó gbe e è nɔ dó gbɔn gbɛ ɔ mɛ é gěgé mɛ. Un lin ɖɔ tuto ɔdinatɛ́ɛ jí tɔn mɔ̌hun kún tíin ɖo fí ɖěvo ɖěbǔ ó.”
Nǔwlánwlán e nɔ nɔ wěma lɛ́ mɛ lɛ́ é kɛ́ɖɛ́ wɛ nɔ nɔ wěma nukúntɔ́nnɔ lɛ́ tɔn mɛ ǎ, loɔ, ɖiɖe lɛ́ sín tínmɛ lɔ nɔ ɖ’é mɛ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖiɖe e ɖo Ðu Gbɛ̀ Víví Kaka Sɔyi! e ɖo nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí é sín akpa jí é ɔ, è tínmɛ gbɔn lě: “Nya ɖé ɖo te jɛ sín ali e gɔ́ndɔ́n ɖé jí wɛ. Folówa ɖɛkpɛ ɖɛkpɛ lɛ́, só kpɛví kpɛví lɛ́, kpó só ɖaxó ɖaxó lɛ́ kpó lɛ́lɛ̌ dó ali ɔ.” Jamshed nyí devízɔ́watɔ́ sinsɛnzɔ́wiwa tɔn, bó lɛ́ nyí gběxosín-alijítɔ́; é ɖɔ: “Ðiɖe lɛ́ sín tínmɛ énɛ́ lɛ́ nɔ xɔ akwɛ́ nú mì tawun.”
Ényí è wlán nǔ lɛ́ fó ɔ, è nɔ sɛ́ yě dó alaxɔ lɛ́ mɛ, bónú è ná bló wěma lɛ́ dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí. Ðo fínɛ́ ɔ, è nɔ zín xwi lɛ́ dó wěma tlitli e ma ná tɔ́n ɖo azɔ̌ ɔ hwenu, alǒ éé è na bó tlɛ zán azɔn mɔ̌kpán ɔ, yě ná kpo ɖo lěe yě ɖe é lɛ́ é jí. Énɛ́ ɔ gúdo ɔ, è nɔ xo akpáxwé lɛ́ ɖó kpɔ́, sɔ́ alǎ e ɖo lóbwélóbwé lɛ́ é do hɛn akpáxwé lɛ́ ɖó kpɔ́ ná, lobo nɔ sɔ́ sɛ́ dó agban e nɔ yi agun lɛ́ mɛ hwɛhwɛ é mɛ, alǒ nɔ sɔ́ “sɛ́ dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ vɔ̌nu,” ényí pósu sín azɔ̌xɔsá ɔ nɔ hun ali énɛ́ nú mɛ ɔ nɛ́. Ényí é byɔ́ ɖó mɔ̌ ɔ, alaxɔ lɛ́ tlɛ nɔ bló tuto bɔ è nɔ sɛ́ wěma énɛ́ lɛ́ dó yǐyá mɛ, bónú nɔví nukúntɔ́nnɔ lɛ́ alǒ ɖěɖěe má nɔ mɔ nǔ ganjí ǎ lɛ́ é ní ɖó wěma e sín hudó yě ɖó bó ná bló kplé agun tɔn lɛ́ é.
Azɔ̌ énɛ́ ɔ bǐ nɔ byɔ́ hwenu gěgé kpó akwɛ́ gěgé kpó. Nǔgbó ɔ, táan e wěmazínxɔsá mǐtɔn e ɖo Wallkill ɖo New York é nɔ zán dó bló Biblu kpaa 50 000 é wɛ é nɔ zán dó bló Biblu e è wlán dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí é we kpowun. Akpáxwé 25 wɛ Biblu nukúntɔ́nnɔ lɛ́ tɔn xɔ we mɛ tɔn Glɛ̌nsigbe tɔn ɖokpó nɔ ɖó. Azɔ̌wanú e sín hudó è ɖó, bó ná bló akpáxwé énɛ́ lɛ́ é vɛ́ axi azɔn 123 hú éé è nɔ zán dó bló Biblu kpaa ɖokpó ná é. a Akpáxwé 25 lɛ́ ɖokpó sín akpa nɔ ɖu ɖɔ̌la Amɛlíka tɔn 150!
Nɛ̌ nǔ ka nɔ cí nú mɛ ɖěɖěe nɔ d’alɔ bɔ è nɔ sɔ́ nǔ nú wěma nukúntɔ́nnɔ lɛ́ tɔn lɛ́ é dó azɔ̌ yětɔn wú? Nadia e nɔ wa sinsɛnzɔ́ ɖo alaxɔ Afrique du Sud tɔn mɛ é ɖɔ: “Gbɛ bɔkun nú nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn e nyí nukúntɔ́nnɔ alǒ ma nɔ mɔ nǔ ganjí ǎ lɛ́ é ǎ, énɛ́ wú ɔ, un mɔ ɖɔ nǔɖé wiwa dó d’alɔ yě ɔ, nyɔ̌ná ɖé wɛ. É ɖo wɛn ɖɔ Jehovah yí wǎn nú yě tawun.”
Kplɔ́nkplɔ́n Bó Ná Xa Nukúntɔ́nnɔ lɛ́ Sín Nǔwlánwlán
Amɔ̌, ényí mɛɖé tɔ́n nukún, bó ma ka sixú xa nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán ǎ ɔ ka ló? Xwe ɖé lɛ́ ɖíe ɔ, mǐ ɖe Kplɔ́nkplɔ́n Bó Ná Xa Nukúntɔ́nnɔ lɛ́ Sín Nǔwlánwlán tɔ́n; azɔ̌wéma ɖé wɛ bɔ nǔ e è wlán dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí é kpó nǔwlánwlán kpaa kpó ɖ’é mɛ. È sɔ́ nǔ ná, bónú mɛ e nɔ mɔ nǔ é kpó nukúntɔ́nnɔ kpó ná zán ɖó kpɔ́. Alɔnuwéma ɔ zɔn kpɔ́ xá nǔ ɖěvo e nukúntɔ́nnɔ ɖé sixú zán dó wlán nǔ lɛ é kpó. Mɛ e ɖo nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán kplɔ́n wɛ é ɖé nɔ zán azɔ̌wanú énɛ́ lɛ́ dó zín wěkwín nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán tɔn lɛ́ ɖokpó ɖokpó éɖésúnɔ. Nǔ énɛ́ lɛ́ e è nɔ zín é nɔ d’alɔ nǔkplɔ́ntɔ́ ɔ, bɔ é nɔ flín wěkwín lɛ́ ɖokpó ɖokpó, bo nɔ lɛ́ d’alɔ ɛ bɔ nú é ɖ’alɔ jí ɔ, é nɔ tuun.
“Yě Yí Hun Ce Bǐ”
Nɛ̌ nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó nukúntɔ́nnɔ, alǒ éé ma nɔ mɔ nǔ ganjí ǎ lɛ́ é ka ɖu wěma énɛ́ lɛ́ sín le gbɔn? Ernst nɔ nɔ Haïti. É ɖó aca bó nɔ yi kplé agun tɔn lɛ́, amɔ̌, é ɖó wěma ɖěbǔ dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí ǎ. Énɛ́ wú ɔ, é ɖó ná hɛn nǔ e é jló ná ɖɔ ɖo wěmaxɔmɛví sín azɔ̌ hwenu lɛ́ é dó ayi mɛ, bó ná lɛ́ hɛn xósin e é ná ná ɖo akpáxwé nǔkanbyɔ́ kpó xósin níná kpó tɔn hwenu lɛ́ é d’ayi mɛ. É ɖɔ: “Amɔ̌, din ɔ, un sixú sɔ́ alɔ dó jǐ bó ná xósin hweɖěbǔnu. Un nɔ mɔ ɖɔ un ɖo bǔ xá nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu ce lɛ́ kpó nǔgbó nǔgbó. Mǐ bǐ wɛ nɔ mɔ nǔɖuɖu gbigbɔ tɔn ɖokpó ɔ!”
Jan nɔ mɔ nǔ ganjí ǎ. É nyí mɛxó agun tɔn ɖé ɖo Autriche, bó nɔ kpé nukún dó Atɔxwɛ Kplɔ́nkplɔ́n kpó Biblu Kplɔ́nkplɔ́n Agun tɔn kpó wú. É ɖɔ: “Wěma mǐtɔn lɛ́ za wě hú gǎn wěma ɖěvo e è wlán dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí bɔ un ko xa lɛ́ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mǐ ɖó wěxwɛ lɛ́ sín kɛ́n, tínmɛ e ɖo do, bó bɔwǔ bɔ è ná mɔ lɛ́ é, gɔ́ nú ɖiɖe lɛ́ sín tínmɛ e za wě lɛ́ é kpó.”
Seon-ok, nyí gběxosín-alijítɔ́ nyɔ̌nu ɖé ɖo Corée du Sud. É tɔ́n nukún, bó lɛ́ kú tó. Ð’ayǐ ɔ, alɔ kɛ́ɖɛ́ wɛ é nɔ sɔ́ dó ɖɔ xó ná ɖo kplé agun tɔn lɛ́ jí, amɔ̌, din ɔ, é kpé wú bó nɔ xa Biblu e è wlán dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí é, bo nɔ kplɔ́n nǔ éɖésúnɔ. É ɖɔ: “Wěma e è wlán dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí é ɖé lɛ́ sixú vɛ́ wǔ bɔ è ná xa, ɖó xwi lɛ́ nɔ hwe, nɔ gɔ́ndɔ́n, alǒ wěma ɔ nɔ fɛ́ɖɛ́ dín. Amɔ̌, Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ́ nɔ zán wěma e nyɔ́ hú gǎn lɛ́ é, nɔ bló bɔ xwi e è zín lɛ́ é ná nɔ ayǐ sɔ́yi, bɔ xixa tɔn bɔwǔ nú mì.” É ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ: “Ð’ayǐ ɔ, un sixú kplɔ́n wěma jínjɔ́n Biblu jí lɛ́ alɔdó mɛ ɖěvo lɛ́ tɔn mɛvo ǎ. Amɔ̌ din ɔ, un nɔ kplɔ́n nǔ nyiɖésúnɔ. É nɔ dó awǎjijɛ nú mì ɖɔ un kpé wú bó nɔ sɔ́ nǔ nú kplé Klisánwun tɔn aklúnɔzángbla ɔ tɔn mǐtɔn lɛ́, bó nɔ ɖ’alɔ ɖ’é mɛ bǐ mlɛ́mlɛ́. Un nɔ xa wěma mǐtɔn e ɖo nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí lɛ́ é bǐ. Yě yí hun ce bǐ.”
Wěma mǐtɔn e è nɔ zín lɛ́ é ɖɔhun ɔ, nukɛgbe élɔ́ ɖo wěma mǐtɔn e è wlán dó nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ jí lɛ́ é lɔ mɛ: “È nɔ sa wěma élɔ́ ǎ. È bló nú azɔ̌ Biblu kpínkplɔ́nmɛ tɔn e è nɔ wa gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ kpó alɔdó jlǒ ɖagbenɔ lɛ́ tɔn kpó é.” É ná cɛ nú we ɖɔ a nɔ ná nǔ gbɔn wlɛnwín e xó è tínmɛ ɖo donate.pr418.com jí lɛ́ é gblamɛ. Alɔhundónánǔmɛ towe nɔ d’alɔ bɔ nǔɖuɖu gbigbɔ tɔn nɔ tíin nú mɛ bǐ, káká jɛ nukúntɔ́nnɔ lɛ́ kpó mɛ e ma nɔ mɔ nǔ ganjí ǎ lɛ́ é kpó jí.
a Ðo nǔwlánwlán lɔ nukúntɔ́nnɔ lɛ́ tɔn ɖé lɛ́ mɛ ɔ, è nɔ sɛ́n xókwín ɖé lɛ́ kpo, bó ná dó mɔ tɛnmɛ gěgé. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖo nukúntɔ́nnɔ lɛ́ sín nǔwlánwlán lɔ xɔ we mɛ tɔn mɛ ɔ, è nɔ sɛ́n xókwín kpó wěkwín hukplé kpó e mɛ gěgé tuun lɛ́ é kpo. Énɛ́ wú ɔ, wěma xɔ we mɛ tɔn ɖé nɔ hwe hú gǎn wěma ɖokpó énɛ́ ɔ xɔ ɖokpó mɛ tɔn.