Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

NƆ ACÉJÍ!

Nǔ lɛ́ fɔ́n bo ɖo axi vɛ́ wɛ gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ: Étɛ́ Biblu ka ɖɔ?

Nǔ lɛ́ fɔ́n bo ɖo axi vɛ́ wɛ gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ: Étɛ́ Biblu ka ɖɔ?

 Nya e kp’acɛ dó Akwɛ́sɛxwetɛn gbɛ ɔ tɔn nu é ɖɔ ɖo gbeɖíɖó juin 2022 tɔn ɖé mɛ ɖɔ: “Nǔ lɛ́ fɔ́n bo ɖo axi vɛ́ wɛ wunnáwúnná, bɔ hwe ɖokpó ɔ nu ɔ, mɛ lɛ́ ka nɔ ɖó akwɛ́ gěgé bá zán ǎ.”

 “Sánsin kpó nǔɖuɖu kpó yá wǔ v’axi tawun, bɔ mɛ ɖěɖěe nɔ nɔ yatɔ́nɔ sín to lɛ́ mɛ lɛ́ é wɛ ka se wǔvɛ́ tɔn hú gǎn,” wɛ Fonds monétaire international ɖɔ.

 Biblu d’alɔ mǐ bɔ mǐ mɔ nukúnnú jɛ nǔ e wú mǐ ɖo akwɛ́wúvɛ́ mɔ̌hun lɛ́ se wɛ é, lěe mǐ sixú ɖí xwi xá gbɔn é, kpó lěe wǔvɛ́ énɛ́ lɛ́ ná wá vivɔnu káká sɔ́yi gbɔn é kpó wú.

Nǔ lɛ́ ɖo axi vɛ́ wɛ ɖo “azǎn gǔdo gúdo tɔn lɛ́” mɛ

  •   Biblu ylɔ́ hwenu e mǐ ɖo gbɛ nɔ ɖe wɛ din é ɖɔ “azǎn gǔdo gúdo tɔn lɛ́.”—2 Timɔtée 3:1.

  •   Jezu ɖɔ ɖɔ “gbɛtɔ́ lɛ́ ná mɔ nǔ e ná dó xɛsi yě lɛ́ é,” alǒ nǔ e nɔ dó xɛsi mɛ lɛ́ é ná jɛ ɖo azǎn gǔdo gúdo tɔn lɛ́ mɛ. (Luki 21:11, nwt) Xɛsi nɔ ɖi gbɛtɔ́ lɛ́, ɖó nǔ lɛ́ fɔ́n bo ɖo axi vɛ́ wɛ tawun wútu. Ado nɔ hu yě dó sɔgúdo yětɔn wú, bɔ ényí yě tó ná kpé wú bo kpé nukún dó xwédo yětɔn wú alǒ gbɔ ɔ, yě nɔ tuun ǎ.

  •   Wěma Nǔɖexlɛ́mɛ tɔn ko ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ nǔɖuɖu ná v’axi ɖo hwenu e mǐ ɖe din é. “Un se gbe ɖé . . . [bɔ é] ɖɔ: ‘Blěe kilóo ɖokpó géé jɛ́n è nɔ zé azɔ̌kwɛ́ gbe ɖokpó tɔn ɔ bǐ dó xɔ ná; ɔ́ji kilóo atɔn wɛ è nɔ zé azɔ̌kwɛ́ gbe ɖokpó tɔn ɔ bǐ dó xɔ ná.’”—Nǔɖexlɛ́mɛ 6:6.

 Nú a ná kplɔ́n nǔ ɖěvo lɛ́ dó “azǎn gǔdo gúdo tɔn lɛ́” kpó nǔɖɔɖayǐ e ɖo wěma Nǔɖexlɛ́mɛ tɔn mɛ é kpó wú hǔn, kpɔ́n video Gbɛ ɔ húzú sín 1914 bo lɛ́ xa xóta “Sɔ́xátɔ́ ɛnɛ lɛ́: Mɛ̌ mɛ̌ é ka nú yě?

Lěe akwɛ́yózo ná wá vivɔnu gbɔn é

  •   “Yě ná sá xwé bo nɔ ɛ mɛ. Yě ná tun vǐwun bo ná ɖu sínsɛ́n tɔn. Yě sɔ́ ná sá xwé ɖě, bɔ mɛ ɖěvo ná nɔ mɛ ǎ; yě ka sɔ́ ná tun vǐwun ɖě, bɔ mɛ ɖěvo ná wá ɖu sínsɛ́n tɔn ǎ.”—Ezayíi 65:21, 22.

  •   “Ji ní jɛ ɖo to ɔ mɛ káká bo túnflá. Atín sínsɛ́n ní blá ta nú só lɛ́.”—Ðɛhan 72:16.

  •   “Mawu Mavɔmavɔ ɖɔ: ‘È ɖo mɛmaɖómɛɖé lɛ́ táfú wɛ, wamamɔnɔ lɛ́ ɖo azɔn wɛn wɛ. Din ɔ, un ná sí te. Un ná hwlɛ́n mɛ e xwe akpi dó wɛ è ɖe lɛ́ gán.’”—Ðɛhan 12:6.

 Mawu ná ɖe ɖɛ akwɛ́yózo e tíin lɛ́ é zaanɖé; é ka nyí to ɖokpó kpowun mɛ wɛ é ná wa mɔ̌ ɖe ǎ, loɔ, gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ wɛ. Nú a ná mɔ lěe nǔ ná nyí mɔ̌ gbɔn é hǔn, xa xóta “É ka nyɔ́ bló ɖɔ tuto akwɛ́ mimɔ tɔn e sɔgbe é ɖé ní tíin a?

 Amɔ̌, é ná bo tlɛ nyí din hwɛ̌ ɔ, Biblu sixú d’alɔ we bɔ a ná ɖí xwi xá axi e vɛ́ wɛ nǔ lɛ́ ɖe é. Gbɔn nɛ̌ é? Wěɖexámɛ ɖaaɖagbe lɛ́ ɖ’é mɛ, bo kúnkplá lěe è ná zán akwɛ́ kpó nǔnywɛ́ kpó gbɔn é. (Nǔnywɛ́xó 23:4, 5; Nǔnywɛ́tɔ́xó 7:12) Nú a ná ɖó mɔjɛmɛ d’é jí hǔn, xa xóta Dowéna Akuẹ bo Ylọ Azọ́n Dọ Nujọnu kpó “Lěe è sixú nɔ gbɛ hwenu e è ma ɖó akwɛ́ káká ɖé ǎ é gbɔn é” kpó.