Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

Surasak Suwanmake/Moment via Getty Images

NƆ ACÉJÍ!

Yǒzo gbɛ́ tawun gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ ɖo alǔunhwenu 2023 tɔn: Étɛ́ Biblu ka ɖɔ?

Yǒzo gbɛ́ tawun gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ ɖo alǔunhwenu 2023 tɔn: Étɛ́ Biblu ka ɖɔ?

 Yǒzo e nu dɛ ɖe wɛ mɛ lɛ́ ɖe gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ ɖo égbé é ɔ, mɔ̌hunkɔtɔn ko tíin kpɔ́n ǎ, bɔ ninɔmɛ ayǐ mɛ tɔn syɛ́nsyɛ́n énɛ́ nɔ dɔn adla ɖěvo lɛ́ wá. Ð’ayi gbeɖíɖó élɔ́ lɛ́ wú:

  •   “Sín xwe 174 ɖíe e è jɛ ninɔmɛ ayǐ mɛ tɔn sín gǒflɛ́mɛ lɛ́ wlán ɖ’ayǐ jí é ɔ, juin e wá yi é mɛ wɛ yǒzo gbɛ́ ɖe hú gǎn gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ.”—Agence américaine d’observation océanique et atmosphérique [NOAA], États-Unis, département du Commerce, 13 juillet 2023.

  •   “Yǒzo gbɛ́ tawun ɖo Italie, Espagne, France, Allemagne kpó Pologne kpó, bɔ è lin ɖɔ é ná yi 48°C [118°F] ɖo tɔtɛ́ntinto Sicile kpó Sardaigne kpó mɛ; yǒzo ko syɛ́n sɔmɔ̌ kpɔ́n ɖo Elɔ́pu ǎ.”—Agence spatiale européenne, 13 juillet 2023.

  •   “Ée yǒzo ná ɖo syɛ́nsyɛ́n d’é jí wɛ é ɔ, mǐ ná ɖó nukún ɖɔ jǐ ná nɔ ɖo jija wɛ syɛ́nsyɛ́n, hwɛhwɛ, bo ná nɔ zɔ́n bɔ tɔgbamɛ syɛ́nsyɛ́n lɛ́ ná tíin.”—Stefan Uhlenbrook, directeur de l’hydrologie, de l’eau et de la cryosphère à l’Organisation météorologique mondiale, 17 juillet 2023.

 Ado ka hu we ɖó gbeɖíɖó e nɔ ɖɔ xó dó lě do ninɔmɛ ayǐ mɛ tɔn fɔ́n bo ɖo nylǎnylá d’é jí wɛ sɔ é wú lɛ́ é ɖo kpɔ́ su wɛ wútu wɛ a? Kpɔ́n nǔ e Biblu ɖɔ dó xó tají énɛ́ wú é.

Ninɔmɛ ayǐ mɛ tɔn e fɔ́n bo ɖo nylǎnylá d’é jí wɛ é ka ɖo blǒbló wɛ bɔ nǔɖɔɖayǐ Biblu tɔn lɛ́ ɖo jijɛnu wɛ wɛ a?

 Ganjí. Yǒzo syɛ́nsyɛ́n e ɖo gbǐgbɛ́ wɛ gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ é kpó ninɔmɛ ayǐ mɛ tɔn ɖěvo e fɔ́n bo ɖo nylǎnylá d’é jí wɛ lɛ́ é kpó ɖo nǔ ɖěɖěe Biblu ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ yě ná jɛ ɖo hwe mǐtɔn nu lɛ́ é mɛ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Jezu ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ mǐ ná mɔ ‘nǔ e ná dó xɛsi lɛ́ é,’ énɛ́ wɛ nyí nǔ ma mɔ kpɔ́n e ná hu ado nú mɛ lɛ́ é. (Luki 21:11) Yǒzo e fɔ́n bo ɖo syɛ́nsyɛ́n d’é jí wɛ gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ é zɔ́n bɔ xɛsi ɖi mɛ gěgé ɖɔ gbɛtɔ́ lɛ́ ná sú kún dó nú ayǐkúngban ɔ.

Ayǐkúngban ɔ jí ninɔ ka ná wá gló wɛ a?

 Éǒ. Mawu dá ayǐkúngban ɔ bónú é ná nyí xwé mǐtɔn káká sɔ́yi wɛ. (Ðɛhan 115:16; Nǔnywɛ́tɔ́xó 1:4) Nǔgbó ɔ, é d’akpá ɖɔ émí ná “sú kún dó nú mɛ ɖěɖěe nɔ hɛn ayǐkúngban ɔ gblé lɛ́ é.”—Nǔɖexlɛ́mɛ 11:18.

 Biblu xlɛ́ ɖɔ Mawu sixú nya xɛ ɖo ayǐkúngban ɔ jí sín adla j’ayǐ lɛ́ sí, bɔ é ka ná wa mɔ̌.

  •   “[Mawu] ɖó jɔhɔn ɔ te, bɔ xu ɔ hwíhwɛ́ bǐ tótótó.” (Ðɛhan 107:29) Mawu ɖó hlɔ̌nhlɔ́n bo ná ɖ’acɛ dó hlɔ̌nhlɔ́n jɔwámɔ tɔn lɛ́ jí. É kpé wú bo ná ɖe ɖɛ adla e nɔ zɔ́n bɔ gbɛtɔ́ lɛ́ nɔ se wǔvɛ́, ɖó ninɔmɛ ayǐ mɛ tɔn e fɔ́n bo ɖo nylǎnylá d’é jí wɛ é wútu lɛ́ é.

  •   “A nɔ kpé nukún dó ayǐkúngban ɔ́ wú . . . A nɔ ná dɔkun wɔ̌búwɔ́bú ayǐkúngban.” (Ðɛhan 65:10) Jexóva ná kɔn nyɔ̌ná dó ayǐkúngban ɔ jí bɔ é ná húzú palaɖísi.

 Bo ná dó kplɔ́n nǔ ɖěvo lɛ́ dó akpá e Biblu dó ɖɔ ayǐkúngban ɔ ná lɛ́ jɛ yɔ̌yɔ́ ɔ é jí hǔn, xa xóta Mẹnu Wẹ Na Jla Aigba Do?