Xó énɛ́ nyí nǔgbó, nú é ná bo tlɛ nyí ɖɔ Nǔwlánwlán mímɛ́ Ebléegbe kpó Alámugbe kpó tɔn lɛ́ a alǒ Nǔwlánwlán mímɛ́ Glɛ̌kigbe tɔn lɛ́, ée è wlán kpó alɔ kpó é dodó ɔ ɖě ma sɔ́ ɖe ɖo égbé ǎ ɔ nɛ́. Bɔ étɛ́wú mǐ ka sixú kú d’é jí ɖɔ nǔ e Mawu sɔ́ d’ayi mɛ nú mɛ lɛ́ bɔ yě wlán lɛ́ é jɛ́n ɖo Biblu e mǐ ɖó égbé é mɛ nǔgbó nǔgbó?

Ðo Nǔwlánwlán mímɛ́ Ebléegbe tɔn lɛ́ kpáxwé ɔ, nǔwalɔ e Mawu ɖó ayǐ ɖo hwexónu bɔ é byɔ́ ɖɔ è ná nɔ vɔ́ Sɛ́n ɔ wlán é nyí akpáxwé xósin ɔ tɔn ɖé. b Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Jexóva ɖe gbe nú axɔ́sú Izlayɛ́li tɔn lɛ́ ɖɔ yě ní nɔ vɔ́ Sɛ́n ɔ wlán yěɖésúnɔ bo hɛn. (Sɛ́nflínmɛ 17:18) Gɔ́ ná ɔ, Mawu zɔ́n azɔ̌ Levíi ví lɛ́ ɖɔ yě ní nɔ nya xɛ ɖo Sɛ́n ɔ jí bo nɔ lɛ́ kplɔ́n togun ɔ. (Sɛ́nflínmɛ 31:26; Nɛɛmíi 8:7) Ée Jwifu lɛ́ lɛ́ kɔ sín kannumɔgbénu ɖo Babilɔ́nu gúdo é ɔ, è ɖó gbɛ̌ta nǔvɔ́wlántɔ́ lɛ́ tɔn alǒ sɛ́nkplɔ́nmɛtɔ́ lɛ́ (Sopherim lɛ́) tɔn ɖé ayǐ. (Ɛsidlási 7:6) Hwenu ɖo yiyi wɛ é ɔ, sɛ́nkplɔ́nmɛtɔ́ énɛ́ lɛ́ wlán wěma 39 e ɖo Nǔwlánwlán mímɛ́ Ebléegbe tɔn lɛ́ mɛ lɛ́ é dó azɔn gěgé jí.

Bɔ wěma 27 e ɖo Nǔwlánwlán mímɛ́ Glɛ̌kigbe tɔn lɛ́ mɛ lɛ́ é ka lo? Mɛsɛ́dó Jezu Klísu tɔn ɖé lɛ́ kpó ahwanvú bǐbɛ́mɛ tɔn kwín we ɖěvo lɛ́ kpó wɛ wlán wěma énɛ́ lɛ́ jɛ nukɔn. Klisánwun bǐbɛ́mɛ tɔn lɛ́ vɔ́ wěma énɛ́ lɛ́ wlán sɛ́nkplɔ́nmɛtɔ́ Jwifu lɛ́ ɖɔhun. (Kolósinu lɛ́ 4:16) Dadá Hlɔ̌ma tɔn Dioclétien kpó mɛ ɖěvo lɛ́ kpó tɛ́n kpɔ́n bo ná sú kún dó nú klisánwun bǐbɛ́mɛ tɔn lɛ́ sín wěma lɛ́ có, è  nya xɛ ɖo nǔ e è sɔ́ alɔ dó wlán lɛ́ é kpó xwɛ yětɔn ɖé lɛ́ afatɔ́n mɔ̌kpán kpó jí bɔ yě tíin káká jɛ égbé.

È lɛ́ tínmɛ nǔwlánwlán klisánwun lɛ́ tɔn lɛ́ dó gbe ɖěvo lɛ́ mɛ. Ðo Biblu nukɔn nukɔntɔn e è tínmɛ lɛ́ é mɛ ɔ, éé ɖo gbe xóxó élɔ́ lɛ́ mɛ lɛ́ é ɖ’é mɛ: Arménie-gbe, Copte-gbe, Etiopíi-gbe, Géorgie-gbe, Latɛ́ɛngbe kpó Syriaque-gbe kpó.

Xógbe ɖokpó ɔ lɛ́ pɛ́pɛ́pɛ́ wɛ ɖo Biblu xóxó e è wlán kpó alɔ kpó lɛ́ é mɛ ǎ. Bɔ nɛ̌ mǐ ka sixú wa gbɔn bo tuun nǔ e ɖo dodó ɔ mɛ é?

È sixú jlɛ́ ninɔmɛ ɔ dó mɛ̌si e byɔ́ wěmaxɔmɛví 100 ɖɔ yě ní vɔ́ wěmata wěma ɖé tɔn wlán é tɔn wú. Nú wěmata dodó ɔ ná bo wá bú ɔ, nǔ e yě mɛ 100 lɛ́ wlán lɛ́ é sísɔ́ jlɛ́ dó ɖě wú ná ɖe nǔ e ɖo dodó ɔ mɛ é xlɛ́. Nǔgbó wɛ ɖɔ wěmaxɔmɛví lɛ́ sixú wlán nǔɖé lɛ́ gbɔ, amɔ̌, é ná vɛ́ wǔ tawun bɔ yě mɛ bǐ ná wlán nǔ ɖokpó ɔ lɛ́ pɛ́ɛ́ gbɔ. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, nú akɔwé lɛ́ jlɛ́ wěma Biblu tɔn lɛ́ sín xwɛ lɛ́ kpó ɖěɖěe è vɔ́ wlán lɛ́ é kpó xóxó afatɔ́n mɔ̌kpán e yě ɖó lɛ́ é ɖě dó ɖě wú ɔ, yě sixú mɔ fí e nǔvɔ́wlántɔ́ lɛ́ wlán nǔ gbɔ ɖe é bo ná tuun nǔ e è ɖɔ ɖo dodó ɔ mɛ é.Étɛ́ ka sixú zɔ́n bɔ mǐ ná kú d’é jí ɖɔ nǔ ɖěɖěe ɖo Biblu dodó ɔ mɛ lɛ́ é pɛ́ɛ́ wɛ mǐ ɖó ɖo égbé? Akɔwé Biblu tɔn F. F. Bruce wlán nǔ dó Nǔwlánwlán mímɛ́ Glɛ̌kigbe tɔn lɛ́, ée è nɔ lɛ́ ylɔ́ ɖɔ Alɛnuwéma yɔ̌yɔ́ ɔ é wú bo ɖɔ: “Kúnnuɖenú ɖěɖěe xlɛ́ ɖɔ Alɛnuwéma yɔ̌yɔ́ mǐtɔn sɔgbe é sukpɔ́ tawun hú wěma kpaa e mɛ lɛ́ ɖe tɔ́n bɔ mɛ lɛ́ ma nɔ lin ná xo nǔ kpɔ́n dó gbesisɔ yětɔn wú ǎ lɛ́ é tɔn.” É lɛ́ ɖɔ: “Ényí Alɛnuwéma yɔ̌yɔ́ ɔ, xokplé wěma e mɛ nǔnywɛ́ gbɛtɔ́ tɔn ɖe lɛ́ é tɔn ɖé wɛ é ko nyí ɔ, è ná xo nǔ kpɔ́n dó gbesisɔ tɔn wú ǎ.”

Nǔwlánwlán Glɛ̌kigbe tɔn: Ðo vivɔnu xwe kanweko 19gɔ́ ɔ tɔn ɔ, akɔwé B. F. Westcott kpó F.J.A. Hort kpó jlɛ́ Biblu e è wlán kpó alɔ kpó lɛ́ é dó xwɛ lɛ́ wú, hwenu e yě ɖo nǔwlánwlán Glɛ̌kigbe tɔn tají ɔ xo kplé wɛ é, bo mɔ ɖɔ é ɖe nǔ e ɖo dodó ɔ mɛ é tɔ́n tawun. Ðo xwe kanweko 20gɔ́ ɔ tɛ́ntin ɔ, Wěɖegbɛ́ Biblu gbɛ yɔ̌yɔ́ ɔ tɔn tíntínmɛ tɔn sɔ́ nǔtínmɛdógbeɖévomɛzɔ́ tɔn jínjɔ́n nǔwlánwlán tají énɛ́ jí. È lɛ́ zán fɛ́n e è lin ɖɔ yě nyí xwe kanweko wegɔ́ ɔ alǒ atɔngɔ́ ɔ H.M. tɔn é ɖěvo lɛ́. Sín hwenɛ́nu ɔ, è lɛ́ mɔ fɛ́n gěgé ɖěvo lɛ́. Gɔ́ ná ɔ, è zán nǔ e dobanúnǔ agaɖanu tɔn akɔwé lɛ́ tɔn ná lɛ́ é ɖo nǔwlánwlán tají ɖé lɛ́ mɛ, ɖi Nestle kpó Aland kpó tɔn,  gɔ́ nú ée Alliance biblique universelle bló é. È zán nǔ e dobanúnǔ énɛ́ ná lɛ́ é ɖé lɛ́ ɖo Biblu élɔ́ mɛ.

Ée è gbéjé nǔwlánwlán tají énɛ́ lɛ́ kpɔ́n é ɔ, è mɔ nyi wɛn ɖɔ wěmafɔ ɖé lɛ́ ɖo Nǔwlánwlán mímɛ́ Glɛ̌kigbe tɔn lɛ́ mɛ bɔ è mɔ ɖo Biblu xóxó lɛ́ mɛ, ɖi King James Version (Bible du roi Jacques), bɔ é ɖo gaan ɖɔ nǔvɔ́wlántɔ́ lɛ́ wɛ wá sɔ́ yě gɔ́ ná, ɖó yě ɖo nǔ e Mawu sɔ́ d’ayi mɛ nú mɛ lɛ́ é mɛ kpɔ́n ǎ. É ɖo mɔ̌ có, ɖó sín xwe kanweko 16gɔ́ ɔ mɛ wɛ è ko ɖɔ lěe è ná to wěmafɔ lɛ́ ɖěbɔdóɖěwú gbɔn é wútu ɔ, ɖo Biblu gěgé mɛ ɔ, nǔwlánwlán ɖě ɖo wěmafɔ énɛ́ lɛ́ kpá ǎ. Wěmafɔ e wɛ lɛ́ é ɖíe: Matíe 17:21; 18:11; 23:14; Maki 7:16; 9:44, 46; 11:26; 15:28; Luki 17:36; 23:17; Jaan 5:4; Mɛsɛ́dó 8:37; 15:34; 24:7; 28:29; kpó Hlɔ̌manu lɛ́ 16:24 kpó. Ðo Biblu élɔ́ mɛ ɔ, è zán tínmɛ e ɖo do é sín wuntun dó dó gesí wěmafɔ énɛ́ lɛ́ e nu nǔwlánwlán ma ɖe ǎ é.

Ðo tasúnáxó gaga Maki 16 (wěmafɔ 9-20) tɔn, tasúnáxó kléwún Maki 16 tɔn, gɔ́ nú xó ɖěɖěe ɖo Jaan 7:53–8:11 mɛ lɛ́ é kpáxwé ɔ, è mɔ nyi wɛn ɖɔ wěmafɔ énɛ́ lɛ́ kún ɖo nǔwlánwlán dodó lɛ́ mɛ ó. Énɛ́ wú ɔ, è sɔ́ wěmafɔ énɛ́ lɛ́ e è kpa ɖɔ lɛ́ é dó Biblu élɔ́ mɛ ɔ.

 Akpáxwé ɖé lɛ́ ɖo Biblu élɔ́ mɛ bɔ è jlá yě ɖó sɔgbe xá nǔ e akɔwé lɛ́ yí gbe ná kpaa bɔ yě ɖe nǔ e ɖo nǔwlánwlán dodó lɛ́ mɛ é pɛ́ɛ́ xlɛ́ lɛ́ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, sɔgbe xá nǔ e è wlán kpó alɔ kpó é ɖé lɛ́ ɔ, Matíe 7:13 xa ɖɔ: “Mi gbɔn hɔntogbó kpɛví ɔ nu, ɖó hɔntogbó e nu è nɔ gbɔn bo nɔ yi dɔn ɔ d’agba.” Ðo Biblu ɖé lɛ́ mɛ ɔ, “hɔntogbó e nu” ɔ ɖo wěmafɔ ɔ mɛ ǎ. É ɖo mɔ̌ có, do e è ba nú nǔ e è vɔ́ wlán kpó alɔ kpó lɛ́ é dó nǔjɔnǔ mɛ é d’alɔ bɔ é wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ “hɔntogbó e nu” ɔ ɖo nǔwlánwlán dodó lɛ́ mɛ. Énɛ́ wú ɔ, è sɔ́ ɖó Biblu élɔ́ mɛ. Ninɔmɛ mɔ̌hun gěgé ɖěvo lɛ́ wɛ ɖ’é mɛ. É ɖo mɔ có, vogbingbɔn énɛ́ lɛ́ sɔ atɛ́n ǎ, ɖó yě mɛ ɖěbǔ ɖyɔ́ wɛn dodó e ɖo Xó Mawu tɔn mɛ é ǎ.