INSTITUT américain de la santé mentale ɖó nǔ ɖěɖěe è kanbyɔ́ mɛjitɔ́ e è mɔ ɖɔ mɛjitɔ́zɔ́ yětɔn kpa yě lɛ́ é sín gbe; mɛjitɔ́ énɛ́ lɛ́ sín vǐ e ko ɖó xwe 21 jɛjí lɛ́ é “bǐ wɛ nyí mɛxó e nɔ w’azɔ̌ ganjí, bɔ é lɛ́ cí ɖɔ yě nɔ húzú sɔgbe xá ninɔmɛ gbɛ ɔ tɔn lɛ́ ganjí lɛ́ é.” È kanbyɔ́ mɛjitɔ́ énɛ́ lɛ́ ɖɔ: ‘Kpó nǔ e miɖésúnɔ mɔ kpɔ́n é kpó ɔ, wě ɖagbe hú gǎn tɛ́ mi ka sixú ɖe xá mɛjitɔ́ ɖěvo lɛ́?’ Xósin e gěgé yětɔn ná lɛ́ é ɖíe: ‘Mi ní nɔ ɖe  wǎnyíyí ɖaxó xlɛ́ vǐ mitɔn lɛ́,’ ‘mi ní nɔ gbɛ́ nǔ nú yě ɖo ali ɖagbe nu,’ ‘mi ní nɔ zán hwenu ɖó kpɔ́ xá yě,’ ‘mi ní kplɔ́n yě bónú yě ní tuun nǔ ɖagbe ɖó vo nú nǔ nyanya,’ ‘mi ní nɔ ɖe sísí xlɛ́ miɖée lɛ́ ɖo xwédo ɔ mɛ,’ ‘mi ní nɔ ɖótó yě ganjí,’ ‘mi ma nɔ ɖo nǔ wlí ɖɔ wɛ kpowun ó, é nyɔ́ wa ɔ, mi ní nɔ xlɛ́ ali yě,’ ‘mi ní nɔ nɔ jlɛ̌ jí.’

Amɔ̌, vǐ lɛ́ kplɔ́nkplɔ́n bónú yě ná wá nyí mɛxó e ɖo jlɛ̌ jí lɛ́ é nyí mɛjitɔ́ lɛ́ kɛ́ɖɛ́ sín azɔ̌ ǎ. Mɛ̌si lɛ́ lɔ ɖó azɔ̌ tají ɖé ɖ’é mɛ. Wěɖexámɛtɔ́ wěmaxɔmɛ tɔn e mɔ nǔ kpɔ́n é ɖé ɖɔ: “Nǔ e gbé wěmaxɔmɛ nɔ nya jɛ nukɔn é wɛ nyí ɖɔ é ná nɔ gǔdo nú mɛjitɔ́ lɛ́, bɔ yě ná kplɔ́n vǐ lɛ́ bónú yě ná wá nyí mɛ wínnyáwínnyá e wú è sixú ɖeji dó bɔ yě ɖo ganjí ɖo taglomɛ, agbaza mɛ kpó lěe nǔ nɔ cí nú mɛ é linu kpó lɛ́ é.”

Hǔn, nǔ ɖokpó ɔ gbé nya wɛ mɛjitɔ́ lɛ́ kpó mɛ̌si lɛ́ kpó ɖe, é wɛ nyí ɖɔ: È ná kplɔ́n vǐ lɛ́ bónú yě ná wá húzú mɛxó e zin, bo ɖo jlɛ̌ jí lobo nɔ ɖu gbɛ sín vǐví, bo lɛ́ kpé wú bo mɔ tɛn yětɔn ɖo gbɛ ɔ mɛ lɛ́ é.

Ényí mɛjitɔ́ lɛ́ ma ka w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ xá mɛ̌si lɛ́ ǎ ɔ, tagba lɛ́ nɔ fɔ́n. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mɛjitɔ́ ɖé lɛ́ nɔ ké ya ɖěbǔ nú wěma kplɔ́nkplɔ́n vǐ yětɔn lɛ́ tɔn ǎ, mɛjitɔ́ ɖěvo lɛ́ ka nɔ tɛ́n kpɔ́n bo ná hwlɛ́n agba xá mɛ̌si lɛ́. Xójláwéma France tɔn ɖé ɖɔ xó élɔ́ dó xó énɛ́ wú: “Wěma kplɔ́nkplɔ́n vǐ lɛ́ nyí mɛ̌si ɔ kɛ́ɖɛ́ sín azɔ̌ ǎ. Mɛjitɔ́ e vǐ yětɔn lɛ́ ná dín sín xɔ ɖé mɛ yi ɖěvo mɛ nɔ gbo vɛ̌ lɛ́ é nɔ gbéjé wěmaxɔmɛ sín wěma lɛ́ kpɔ́n tɛ́nwín lɛnwín, bo nɔ mɔ xó ɖɔ dó wlɛnwín mɛkplɔ́nkplɔ́n tɔn lɛ́ wú, bɔ ényí yě ɖ’ayi wú gbeɖé ɖɔ vǐ émítɔn lɛ́ kún w’azɔ̌ ganjí ó ɔ, tlóló jɛ́n yě nɔ wa nǔ kpó xomɛsin kpó.” Nǔ mɔ̌hun lɛ́ wiwa sixú d’afɔgblɛ́gblɛ̌ afɔ mɛ nú mɛ̌si lɛ́ ɖo acɛ yětɔn zínzán kɔn.

Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ mɔ ɖɔ ényí mɛjitɔ́ lɛ́ nɔ wa nǔ ɖó kpɔ́ xá mɛ̌si lɛ́, bónú wěma kplɔ́nkplɔ́n vǐ yětɔn lɛ́ tɔn nɔ ɖu ayi mɛ nú yě ganjí ɔ, é nɔ d’alɔ vǐ lɛ́ hú gǎn. Yě lin ɖɔ nǔwaɖókpɔ́ mɔ̌hun ɖo tají tawun, ɖó mɛ̌si sín azɔ̌ e a ɖó é fɔ́n bo ɖo wǔ vɛ́ d’é jí wɛ.

Ðó gbɛ ɔ mɛ wɛ wěmaxɔmɛ lɛ́ ɖe wútu ɔ, tagba e è nɔ mɔ ɖo gbɛ ɔ mɛ kpaa lɛ́ é hán ɖo wěmaxɔmɛ lɛ́ ǎ. Tagba e è nɔ mɔ ɖo gbɛ ɔ mɛ lɛ́ é yá wǔ syɛ́n d’é jí ɖo xwe lɛ́ vlamɛ. Xójláwéma The New York Times tínmɛ lěe nǔ lɛ́ ɖe gbɔn ɖo wěmaxɔmɛ États-Unis tɔn ɖé é gbɔn lě: “Wěmaxɔmɛví lɛ́ nɔ d’amlɔ ɖo klási, yě nɔ ɖe desɛ́ɛn e dó xɛsi lɛ́ é dó dǒ wú dó gblɔ́n adǎn nú yěɖée lɛ́, yě nɔ ɖe wěmaxɔmɛví ɖagbe lɛ́ kpo. . . . Ðibla nyí wěmaxɔmɛví lɛ́ bǐ wɛ nɔ ɖí xwi xá tagba ɖé lɛ́, ɖi nukún kpíkpé dó vǐ yɛ̌yɛ́ wú, nukún kpíkpé dó mɛjitɔ́ e ɖo gankpá mɛ lɛ́ é wú, alǒ tíntɛ́nkpɔ́n bá gán ɖo dǎka e jɛ̌ngbɛn lɛ́ nɔ xo mɛ wú lɛ́ é sí. Ðibla nyí atɔ́ɔ́nvlɔ́ɖó wěmaxɔmɛví lɛ́ tɔn wɛ nɔ gɔn wěmaxɔmɛ gbe bǐ gbe.”

Ée lɛ́ wá zɛ hǔn bǐ din é wɛ nyí dǎkaxixo ɖo wěmaxɔmɛ e fɔ́n bo ɖo jijɛjí wɛ  gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ é. Hun ɖokpó ɖokpó e è nɔ xo ɖ’ayǐ b’ɛ ma sɔ́ nɔ nyí nǔɖé zɛ mɛɖée sísɛ́ sísɛ́ wú ǎ é ɔ, túdamɛ hwɛhwɛ kpó hwǐsɔ́mɛ hwɛhwɛ kpó wɛ wá jɛ tɛn tɔn mɛ. Alyánnú lɛ́ wá gba kpé hú gǎn, dǎkaxomɛwú ɖo syɛ́nsyɛ́n d’é jí wɛ, bɔ ɖě we kpowun ɔ, dǎka jɛ́n vǐ lɛ́ nɔ xo mɛ wú, yě ka tlɛ nɔ ɖó xwe ɖé cóbó nɔ wa nǔ gbɔn mɔ̌ ǎ.

É ɖo wɛn ɖɔ é kún nyí to lɛ́ bǐ mɛ wɛ nǔ baɖabaɖa mɔ̌hun lɛ́ nɔ jɛ ɖe ó. É ɖo mɔ̌ có, mɛ̌si e gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ lɛ́ é gěgé ɖo ninɔmɛ élɔ́ e xó è ɖɔ ɖo xójláwéma France tɔn Le Point e nɔ tɔ́n ɖo aklúnɔzángbla lɛ́ bǐ mɛ é mɛ: “È sɔ́ nɔ sí mɛ̌si ǎ; é ka sɔ́ ɖó acɛ ɖě ǎ.”

Sísí ma ɖó nú acɛkpikpa gbɔn mɔ̌ nyí awǒvinú nú vǐ lɛ́ bǐ tawun. Énɛ́ wú ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ kplɔ́n vǐ yětɔn lɛ́ ɖɔ yě ní nɔ se tónú bo nɔ lɛ́ ɖó sísí nú acɛkpikpa; jijɔ énɛ́ lɛ́ ka hán tawun ɖo wěmaxɔmɛ lɛ́ ɖo égbé.