ÐÓ BIBLU kplɔ́nkplɔ́n mɛ sín azɔ̌ ɔ ɖo tají tawun nú Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ wútu ɔ, mɛɖé lɛ́ sixú nɔ lin ɖɔ yě kún nɔ ké ya nú wěmaxɔmɛ yiyi ó. Énɛ́ ka nyí nǔgbó ǎ. Cóbónú mɛ̌si ɖé ná kplɔ́n nǔ mɛ ɖěvo lɛ́ ɔ, é ɖó ná kplɔ́n nǔ jɛ nukɔn, bɔ énɛ́ ka nɔ byɔ́ ɖɔ é ní kplɔ́n azɔ̌ bo lɛ́ kplɔ́n wěma ɖó bǎ e sɔgbe é mɛ. Énɛ́ wú ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ nɔ ké ya nú wěmaxɔmɛ yiyi tawun;  gɔ́ ná ɔ, sín xwe mɔ̌kpán ɖíe ɔ, yě nɔ kpé nukún dó tuto Biblu kplɔ́nkplɔ́n tɔn kpó wěmaxɔmɛ kpó vovo lɛ́ wú. Nǔ énɛ́ lɛ́ ko d’alɔ Kúnnuɖetɔ́ lɛ́ kpó mɛ ɖěvo lɛ́ kpó bɔ yě kpɔ́n te d’é jí ɖo taglomɛ, walɔ ɖagbe lixo kpó gbigbɔ lixo kpó.

Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖo to gěgé mɛ ɔ, Kúnnuɖetɔ́ lɛ́ ko mɔ wǔvɛ́ bǔnɔ ɖé, é wɛ nyí lěe yě ná kplɔ́n nǔ xá mɛ ɖěɖěe ma yi wěmaxɔmɛ sukpɔ́ alǒ ɖěbǔ ǎ b’ɛ sín énɛ́ wú bɔ yě ma nyɔ́ nǔ xa alǒ nyɔ́ nǔ wlán ǎ lɛ́ é gbɔn é. Bo ná dó sú hudó énɛ́ sín do ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ bló klási nyɔ̌wlán-nyɔ̌xa tɔn lɛ́ sín tuto.

Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖo Nigéria ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ ko nɔ kpé nukún dó klási nyɔ̌wlán-nyɔ̌xa tɔn lɛ́ wú sín 1949. Gbɔn klási mɔ̌hun lɛ́ gblamɛ ɔ, gbɛtɔ́ afatɔ́n mɔ̌kpán ko nyɔ́ nǔ xa ɖo Nigéria. Dobanúnǔ ɖé xlɛ́ ɖɔ Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn e ɖo Nigéria lɛ́ é 90 jɛjí ɖo 100 jí wɛ nyɔ́ nǔ xa bo lɛ́ nyɔ́ nǔ wlán, bɔ toví e kpo bo nyɔ́ nǔ xa bo lɛ́ nyɔ́ nǔ wlán lɛ́ é ka yi 50 ɖo 100 jí ǎ. Ðo Mexique ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ ko nɔ kpé nukún dó klási nyɔ̌wlán-nyɔ̌xa tɔn lɛ́ wú sín 1946. Ðo xwe ɖokpó mɛ ɔ, gbɛtɔ́ 6500 jɛjí wɛ è kplɔ́n bɔ yě nyɔ́ nǔ xa bo lɛ́ nyɔ́ nǔ wlán. Nǔgbó ɔ, gbɛtɔ́ 100000 jɛjí wɛ è ko d’alɔ bɔ yě nyɔ́ nǔ xa bo lɛ́ nyɔ́ nǔ wlán. Ðo xwe lɛ́ vlamɛ ɔ, è lɛ́ bló klási nyɔ̌wlán-nyɔ̌xa tɔn lɛ́ sín tuto ɖo to gěgé ɖěvo lɛ́ mɛ, ɖi Bolivie, Cameroun, Népal kpó Zambie kpó. Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ ko zín alɔnuwéma Yí Dewe Zan na Wehihia po Wekinkan Po lǐvi tɛ́nwe jɛjí dó gbe 100 jɛjí mɛ.

Hwɛhwɛ ɔ, gǎntosɔ́ e nɔ kpé nukún dó wěma kplɔ́nkplɔ́n wú lɛ́ é nɔ yí gbe nú klási nyɔ̌wlán-nyɔ̌xa tɔn sín tuto mɔ̌hun lɛ́ ɖo to e mɛ è nɔ bló ɖe lɛ́ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖo Mexique ɔ, gǎntosɔ́ ɖokpó wlán ɖɔ: “Lěe mi nɔ wa nǔ ɖó kpɔ́ xá mɛ gbɔn é su nukún ce mɛ tawun, bɔ ɖo acɛkpikpa ɔ nyíkɔ mɛ ɔ, un dó kú nú mi tawun nú nukɔnyiyi sín azɔ̌ ɖagbe ɖagbe e wa wɛ mi ɖe bɔ é ɖo le hɛn wá nú mɛ lɛ́ wɛ, bo zɔ́n bɔ mɛ e ma nyɔ́ nǔ xa ǎ, bo ma ka lɛ́ nyɔ́ nǔ wlán ǎ lɛ́ é ɖo nǔ tuun wɛ é. . . . Ðɛ ce wɛ nyí ɖɔ mɛkplɔ́nkplɔ́n sín azɔ̌ mitɔn ní kpa mi.”

Ðó Biblu kplɔ́nkplɔ́n mɛ sín azɔ̌ ɔ nɔ xɔ akwɛ́ tawun nú Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ wútu ɔ, yě nɔ dó gǎn bo nɔ bló bɔ nǔwúkpíkpé e yě ɖó bo nɔ tínmɛ nǔkplɔ́nmɛ Biblu tɔn lɛ́ nú mɛ ɖěvo lɛ́ é nɔ kpɔ́n te d’é jí. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖo agun 119000 jɛjí e gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ lɛ́ é ɖokpó ɖokpó mɛ ɔ, è nɔ kplɔ́n azɔ̌ wěmaxɔmɛví lɛ́ dó nǔwúkpíkpé nǔ xixa ɖo agbawungba kpó xó ɖiɖɔ ɖo agbawungba kpó tɔn lɛ́ wú. É ná bo tlɛ nyí yɔkpɔ́vú lɛ́ ɔ, nú yě vɛ́ ko nyɔ́ nǔ xa ɔ, yě sixú ná nyǐkɔ bɔ è ná kplɔ́n azɔ̌ yě ɖo ali énɛ́ nu, bɔ kúnnuɖenú lɛ́ ko xlɛ́ ɖɔ énɛ́ nɔ lɛ́ d’alɔ yě ɖo ali ɖěvo lɛ́ nu, káká jɛ wěmaxɔmɛ yiyi yětɔn jí. Mɛ̌si gěgé ɖɔ ɖɔ é nɔ bɔ wǔ nú vǐ ɖěɖěe nyí Kúnnuɖetɔ́ lɛ́ é bónú yě ná ɖɔ linlin yětɔn lɛ́ ganjí.

 Gɔ́ ná ɔ, è dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú agun Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ tɔn ɖokpó ɖokpó ɖɔ yě ní ɖó wěmasɛxwetɛn e mɛ azɔ̌wanú Biblu kplɔ́nkplɔ́n tɔn lɛ́, xókwíntínmɛwégbó lɛ́ kpó wěma alɔdlɛ́ndónǔ tɔn ɖěvo lɛ́ kpó ná nɔ é ɖo kpléxɔ Axɔ́súɖuto ɔ tɔn yětɔn mɛ, alǒ fí e yě nɔ bló kplé ɖe é. Mɛ e nɔ wá kplé ɖo kpléxɔ Axɔ́súɖuto ɔ tɔn mɛ lɛ́ é bǐ sixú zán wěmasɛxwetɛn énɛ́. È nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ kpó wǎnyíyí kpó ɖo agun yětɔn lɛ́ mɛ ɖɔ è ní nɔ xa nǔ. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, è dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú xwédo ɖokpó ɖokpó ɖɔ yě ní ɖó wěmasɛxwetɛn ɖé bónú wěma vovo lɛ́ ní ɖ’é mɛ, sɔgbe xá hudó yɔkpɔ́vú lɛ́ kpó mɛxó lɛ́ kpó tɔn.

Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ lɛ́vɔ́ sɔ́ nǔ nú wěmaxɔmɛ lɛ́ bo nɔ kplɔ́n azɔ̌ súnnu kpó nyɔ̌nu kpó bǐ bónú yě ná wa mɛsɛ́dózɔ́. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, yě lɛ́ sɔ́ nǔ nú wěmaxɔmɛ lɛ́ nú súnnu ɖěɖěe nɔ wa mɛsɛntɔ́zɔ́ ɖo agun lɛ́ mɛ lɛ́ é. Kúnnuɖenú ɖěvo e xlɛ́ ɖɔ wěma kplɔ́nkplɔ́n ɖo tají tawun nú Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ é wɛ wěmaxɔmɛ énɛ́ lɛ́ nyí.