Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

TAN GBƐZÁN TƆN

Un Mɔ Gbɔdónúmɛ Ðò Wuvɛ̌ Ce lɛ Bǐ Mɛ

Un Mɔ Gbɔdónúmɛ Ðò Wuvɛ̌ Ce lɛ Bǐ Mɛ

Ðò Tɔsisa Indus tɔn sín agě gbadahweji tɔn ɔ jí, ɖò fí e è nɔ ylɔ ɖɔ Pakistan ɖò égbé dìn é wɛ toxo Sukkur tɔn hwexónu tɔn ɔ ɖè. Finɛ wɛ è jì mì ɖè ɖò 9 novembre 1929. Ðò hwe enɛ nu ɔ, mɛsɛ́dó Glɛnsinu ɖé na wema gègě ɖò bǔ ee ɖó sinmɛ e nɔ kɔ́n é ɖé mɛjitɔ́ ce lɛ. Wema junjɔn Biblu jí enɛ lɛ d’alɔ mì bɔ un huzu ɖokpo ɖò Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ mɛ.

È NƆ ylɔ wema enɛ lɛ ɖɔ nyǐ sín kplékplé. Ee un ɖó nǔwukpikpé bo sixu ba dò nú nǔ e ye ɖɔ é ɔ, un mɔ ɖiɖe e ɖò gbɛ̀, bo flɔ́ zo dó glɔ̌ nú tamɛ linlin ce é ɖò ye mɛ. É sín enɛ wu bɔ sín vǔ ɔ, xovɛ nukúnnúmɔjɛnǔmɛ Biblu tɔn tɔn e wema nukúnɖeji enɛ lɛ xwlé mɛ é nɔ sìn mì.

Hwenu e Wɛkɛ Hwan wegɔ ɔ jló na sú kún dó nú Inde é ɔ, gbɛzán ce jɛ huzuhuzu dó nyanya jí jí. Mɛjitɔ́ ce lɛ klán, bɔ enɛ gudo ɔ, ye gbɛ́ yeɖée. Un sixu tuùn nǔ e zɔ́n bɔ mɛ wè e un yí wǎn na lɛ é na jó yeɖée dó gbɔn mɔ̌ é ǎ. Ðò wanyiyi linu ɔ, é cí nú mì ɖɔ è ɖè anɔ̌ nú mì, bo gbɛ́ mì ɖɔhun. Un nyí vǐɖokponɔ, bɔ é cí nú mì ɖɔ un kún sixu mɔ gbɔdónúmɛ kpo alɔdo kpo ee sín hudo un ɖó tawun é ó ɖɔhun.

Nɔ ce kpo nyì kpo wá cí Karachi ee nyí azinkan nú tokpɔn ɔ é. Gbè ɖokpo ɔ, Fred Hardaker ee nyí dotóogán mɛxomɔ ɖé, bo nyí ɖokpo ɖò Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ mɛ é xúxú hɔn mǐtɔn. Nùɖiɖi ɖokpo ɔ wɛ é ɖó mɛsɛ́dó ee na wema lɛ xwédo ce é ɖɔhun. É xwlé Biblu kpinkplɔn ɖé nɔ ce. Nɔ ce gbɛ́, bo ka ɖɔ nú mì ɖɔ un sixu yí gbè na. Nɔví Hardaker jɛ nǔ kplɔ́n xá mì jí ɖò aklunɔzán gbla e bɔ d’ewu é mɛ.

Aklunɔzán gblamɛ yɔywɛ ɖé gudo ɔ, un jɛ kplé lɛ yì jí ɖò Nɔví Hardaker sín dotóoxwé mɛɖesunɔ tɔn. Kúnnuɖetɔ́ mɛxomɔ 12 mɔ̌ nɔ kplé ɖò finɛ bo nɔ sɛ̀n Mawu. Ye dó gbɔ nú mì, bo kpé nukún wǔ yè vǐ ɖé ɖɔhun. Kpodo wanyiyi kpo wɛ un nɔ flín lee ye nɔ junjɔn ayǐ ɖó kpɔ́ xá mì, bo nɔ dɔn yeɖée wá ɖó hǎ ce jí, lobo nɔ ɖɔ xó xá mì xɔ́ntɔn jɔ xɔ́ntɔn lɛ ɖɔhun gbɔn é; nǔ e sín hudo un ka ɖó tawun hwenɛnu é nɛ.

É sɔ́ lín ǎ bɔ Nɔví Hardaker ɖɔ nú mì ɖɔ nyì na nɔ xwedó emi yì kúnnuɖegbe. É kplɔ́n mì glamafónu zinzan, bonu mǐ na dó sixu xò xóyidókanji e mɛ xóɖiɖɔ junjɔn Biblu jí klewun klewun lɛ ɖè é. Xóɖiɖɔ lɛ ɖé lɛ ɖò tlɔlɔ, b’ɛ sín enɛ wu bɔ xwétɔ́ lɛ yí wǎn nú wɛn ɔ ǎ. Amɔ̌, kúnnuɖiɖe nú mɛ ɖevo lɛ nɔ sɔ́ akpàkpà mì. Akpàkpà nɔ sɔ́ mì tawun dó nugbǒ Biblu tɔn wu, bɔ un yí wǎn nú nugbǒ enɛ mímá xá mɛ ɖevo lɛ.

Ee ahwankpá Japon tɔn byɔ Inde é ɔ, gǎn Grande-Bretagne tɔn lɛ ɔ, kɔ e gbidi nú Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ wɛ ye ɖè é lɛ́ jɛji. Gudo mɛ ɖò Juillet 1943 ɔ, kɔgbidinúmɛ enɛ wà nǔ dó nyiɖesunɔ wu. Gǎn wemaxɔmɛ ɔ tɔn ee nyí sinsɛngán Anglicane tɔn ɖé é nya mì, ɖó é ɖɔ ɖɔ un nyí “mɛɖé bɔ nùɖé kún nɔ jɛmɛ nú mì ó.” É ɖɔ nú nɔ ce ɖɔ gbɛ̌ e dó xá Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ wɛ un ɖè é, nyí kpɔ́ndéwú nyanya nú wemaxɔmɛvi ɖevo lɛ. É vɛ́ nú nɔ ce, bɔ é sɛ́n kàn nú gbɛ̌ e dó xá Kúnnuɖetɔ́ lɛ wɛ un ɖè é. Nukɔnmɛ ɔ, é sɛ́ mì dó tɔ́ ce gɔ́n ɖò Peshawar; toxo ɖé wɛ, bo ɖó kilomɛtlu 1 370 dó tofɔligbé. Ðó un ba nùɖuɖu gbigbɔ tɔn kpo mɛ e un na dó gbɛ̌ xá lɛ é kpo kpò wutu ɔ, kanmɛ gbɔjɔ mì ɖò gbigbɔ lixo.

UN LƐ́ JƐ GANJI ÐÒ GBIGBƆ LIXO

Ðò 1947 ɔ, un lɛkɔ yì Karachi bo ɖò azɔ̌ ba wɛ. Ee un ɖò dɔ̌n é ɔ, un yì Dotóogán Hardaker sín dotóoxwé mɛɖesunɔ tɔn. É yí mì kpo akpàkpà sɔ́ mɛ kpo.

Ðó é lin ɖɔ un wá bo na gbéjé lanmɛ ce kpɔ́n wutu ɔ, é kanbyɔ mì ɖɔ: “Etɛ ka ɖò ya dó nú we wɛ?”

Un yí gbè n’i ɖɔ: “Dotóogán, lanmɛzɔn jɛ wɛ un ɖè ǎ, gbigbɔ lixo jɛ azɔn ɖè wɛ un ɖè. Un ba ɖɔ è ni kplɔ́n Biblu xá mì.”

É ɖɔ: “Hwetɛnu a ka ba na bɛ́?”

Un ɖɔ: “Dìn tlolo, enyi é nyɔ́ bló ɔ nɛ.”

Mǐ kplɔ́n Biblu ɖò gbadanu bɔ é jiwǔ tawun. É cí nú mì ɖɔ un lɛ́ jɛ lee un ɖè ɖò gbigbɔ lixo é ɖɔhun. Nɔ ce wà nǔ bǐ bo na sú ali dó mì, bonu un ma dó gbɛ̌ xá Kúnnuɖetɔ́ lɛ ó, amɔ̌ dìn tɔn ɔ, un kanɖeji bo na sɔ́ nugbǒ ɔ dó ɖó ce. Ðò 31 août 1947 ɔ, un bló baptɛm, bo dó xlɛ́ zě e un zé nyiɖée jó nú Jehovah é. É na nɔ zaan é ɔ, un bɛ́ gbexosin-alijitɔ́ hwebǐnu tɔn sín azɔ̌ hwenu e un ɖó xwè 17 é.

GBEXOSIN-ALIJITƆ́ZƆ́ NA MÌ AWǍJIJƐ

Fí nukɔntɔn e un wà gbexosin-alijitɔ́zɔ́ ɖè é wɛ nyí Quetta, finɛ wɛ nyí ahwansla Grande-Bretagne tɔn ɖ’ayǐ. Ðò 1947 ɔ, tò ɔ má bo huzu Inde kpo Pakistan kpo. * Nǔ enɛ e jɛ é zɔ́n bɔ adakaxixo mɛ wu ɖò sinsɛn linu gbakpé, b’ɛ sín enɛ wu bɔ mɛ gègě hɔn sín tò yetɔn mɛ, bɔ nú è ɖó lee mɛ e hɔn sín tò yetɔn mɛ lɛ é sukpɔ́ gbɔn ɖò hwenuxó mɛ é xó ɖɔ wɛ ɔ, é lɔ nyí ɖokpo ɖ’emɛ. Gbɛtɔ́ livi 14 mɔ̌ wɛ yì ba bibɛtɛn ɖò fí ɖevo lɛ. Malɛnu ee ɖò Inde lɛ é yì Pakistan, bɔ Hindu kpo Sikh kpo e ɖò Pakistan lɛ é yì cí Inde. Hwenu e nǔ hannyahannya enɛ ɖò jijɛ wɛ é ɔ, un zunfan pípan e gbɛtɔ́ gɔ́ é ɖé, bo nɔ gblɛlɛ mɛ mɔ̌ kaka yì Quetta.

Un yì kpléɖókpɔ́ lɛdo tɔn ɖé ɖò Inde ɖò 1948

Ðò Quetta ɔ, un mɔ George Singh ee nyí gbexosin-alijitɔ́ titewungbe bo ɖó xwè 25 mɔ̌ é. George na mì kɛkɛ afɔdókwín xóxó ɖokpo, bɔ un nɔ kun gbɔn sókanmɛto ɔ mɛ. Ðibla nyí hwe lɛ bǐ nu ɔ, mɛɖé nɔ zɔn xá mì yì kúnnuɖegbe ǎ. Ðò sun ayizɛ́n vlamɛ ɔ, un ko jɛ Biblu kplɔ́n xá mɛ 17 jí, bɔ Biblu kplɔntɔ́ enɛ lɛ ɖé lɛ wá nugbǒ ɔ mɛ. Ðokpo ɖò ye mɛ bo nyí ahwangán ɖé bɔ nyikɔ tɔn nɔ nyí Sadiq Masih; é d’alɔ George kpo nyì kpo bɔ mǐ lilɛ wema junjɔn Biblu jí ɖé lɛ dó gbè e nɔ nyí Ourdou, bo nyí Pakistan sín gbè é mɛ. Sadiq wá huzu wɛnjlatɔ́ kanɖodonǔwutɔ́ ɖé.

Un xwè wemaxɔmɛ Galadi tɔn, bo ɖò batóo Queen Elizabeth

Nukɔnmɛ ɔ, un lɛkɔ yì Karachi, bo w’azɔ̌ xá Henry Finch kpo Harry Forrest kpo, mɛsɛ́dó wɛ ye nyí bo gosin Wemaxɔmɛ Galadi tɔn tlolo. Ye kplɔ́n yɛhwexɔsuɖuto ɔ sín nǔ xɔ akwɛ lɛ mì. Gbè ɖokpo ɔ, un kplá Nɔví Finch yì tomɛ wɛnɖagbejijla tɔn ɖò gbadahweji Pakistan tɔn. Ðò só ɖaxó lɛ sín akpá ɔ, mǐ mɔ gletoxo ɔ mɛ nu mɛɖesɔhwetɔ́ e nɔ dó Ourdou, bɔ nugbǒ Biblu tɔn sín kɔ xú lɛ é gègě. Xwè wè gudo ɔ, nyì lɔ jɛxa bo yì Wemaxɔmɛ Galadi tɔn; un lɛkɔ yì Pakistan bo nyí nukúnkpénuwutɔ́ lɛdo tɔn alɔgɔtɔ́. Un nɔ mɛsɛ́dó lɛ sín xwé ɖé gbè ɖò Lahore, bɔ nɔví sunnu mɛsɛ́dó atɔn ɖevo lɛ gɔ́ nú mì.

UN MƆ NYIÐÉE MƐ ÐÒ NǓ E NYÍ LINKPƆ́N NÚ MÌ É ÐÉ MƐ

É blawu ɖɔ ɖò 1954 ɔ, mɛsɛ́dó e ɖò Lahore lɛ é ɔ, é vɛwǔ bɔ ye na nɔ kpɔ́, bo mɔ nǔ jɛ yeɖée gbè mɛ, b’ɛ sín enɛ wu bɔ alaxɔ ɖè mǐ sɛ́dó fí vovo. Ðó un ma wà nǔ kpo nùnywɛ kpo ǎ, bo ɖ’alɔ ɖò tagba ɔ mɛ wutu ɔ, è gbɛ́ nǔ nú mì syɛnsyɛn. É cí ɖě nú mì, bɔ un mɔ ɖɔ un j’ayǐ ɖò gbigbɔ lixo. Un lɛkɔ yì Karachi, bɔ enɛ gudo ɔ, un yì Londres ɖò Angleterre, kpo linlin ɔ kpo ɖɔ un na lɛ́ vɔ́ azɔ̌ bɛ́ ɖò gbigbɔ lixo.

Ðò Londres ɔ, xwédo Betɛli Londres tɔn tɔn sín hagbɛ̌ lɛ gègě nɔ agun ce mɛ. Pryce Hughes ee nyí devizɔwatɔ́ alaxɔ tɔn xomɛnyɔtɔ́ ɖé é kplɔ́n azɔ̌ mì kpo wanyiyi kpo. Gbè ɖokpo ɔ, é ɖɔ nú mì ɖɔ é wá jɛ hweɖenu bɔ Joseph F. Rutherford ee ɖò nukún kpé dó azɔ̌ ɔ wu wɛ gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ é ɖè wě ɖé xá emi dó nùjɔnǔ mɛ. Hwenu e Nɔví Hughes tɛ́n kpɔ́n bo na ba hwɛjijɔ nú éɖée é ɔ, Nɔví Rutherford gbɛ́ nǔ n’i syɛnsyɛn. É kpaca mì ɖɔ un mɔ bɔ Nɔví Hughes ko nǔ yɛ́ɛ hwenu e é ɖò nǔ e jɛ é flín wɛ é. É ɖɔ ɖɔ tlolo hwɛ̌ ɔ, é vɛ́ nú emi. Amɔ̌ ɖò nukɔnmɛ ɔ, é mɔ ɖɔ emi ɖó hudo wěɖexámɛ syɛnsyɛn enɛ tɔn, lé xlɛ̌ wanyiyi Jehovah tɔn tɔn ɖé wɛ. (Ebl. 12:6) Xó tɔn lɛ byɔ ayi mɛ nú mì, bo zɔ́n bɔ un lɛ́ jɛ ganji ɖò gbigbɔ lixo.

Ðò táan enɛ lɛ mɛ mɔ̌ ɔ, nɔ ce sɛ̀ tɛn wá Londres, bo yí gbè nú Biblu kpinkplɔn e John E. Barr ee wá nɔ Hagbɛ̌ Alixlɛ́mɛtɔ́ ɔ mɛ é xwlé è é. É xwè tɛ́ bo yì nukɔn ɖò gbigbɔ lixo, bo bló baptɛm ɖò 1957. Un wá sè ɖò nukɔnmɛ ɖɔ cobonu tɔ́ ce na kú ɔ, é lɔ kplɔ́n nǔ xá Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ.

Ðò 1958 ɔ, un wlí alɔ xá Lene, nɔví nyɔnu Danemark tɔn ɖé wɛ, bo sɛ̀ tɛn wá jɛ Londres. Ðò xwè e bɔ d’ewu é mɛ ɔ, Mawu dó nú mǐ, bɔ mǐ jì vǐ nyɔnu ɖé, bo ylɔ ɛ ɖɔ Jane, é wɛ nyí nukɔnví vǐ atɔ́ɔ́n e mǐ ɖó lɛ é tɔn. Un lɛ́ mɔ wǔjɔmɛ sinsɛnzɔ́ tɔn ɖevo lɛ ɖò agun Fulham tɔn mɛ. Amɔ̌ ɖò nukɔnmɛ ɔ, lanmɛ ma ɖò ganji Lene tɔn byɔ ɖɔ mǐ ni sɛ̀ tɛn jɛ fí e ninɔmɛ ayǐ mɛ tɔn hun myɔ ɖè é ɖé. Enɛ wu ɔ, ɖò 1967 ɔ, mǐ sɛ̀ tɛn yì Adélaïde ɖò Australie.

AWĚXOMƐ E GBÀ AYI DÓ NÚ MƐ É ÐÉ

Klisanwun mɛxomɔ yí ami dó ɖè 12 wɛ ɖò agun mǐtɔn Adélaïde tɔn ɔ mɛ. Ye nɔ nɔ nukɔn nú wɛnjijlazɔ́ ɔ kpo kanɖodonǔwu kpo. Blewun jɛn mǐ lɛ́ bɛ́ aca gbigbɔ tɔn mǐtɔn lɛ.

Ðò 1979 ɔ, Lene kpo nyì kpo jì vǐ mǐtɔn atɔ́ɔ́ngɔ ɔ, bo sun nyǐ i ɖɔ Daniel. Azɔn e nɔ nyí trisomie 21 * é ɖò ya dó n’i wɛ baɖabaɖa tɔn, bɔ mǐ ɖó nukún ɖɔ é kún na nɔ gbɛ̀ kaka ɖé ó. Kaka jɛ dìn ɔ, é nɔ vɛwǔ nú mì, bɔ un na tinmɛ wuvɛ̌ e mǐ mɔ é. Mǐ wà nǔ e wu mǐ kpé é bǐ, bo kpé nukún dó hudo tɔn lɛ wu, bɔ táan ɖokpo ɔ mɛ ɔ, mǐ ka lɛ́ dovɛ̌ nú vǐ mǐtɔn ɛnɛ ɖě lɛ ǎ. Hweɖelɛnu ɔ, dò wè ɖò hǔn tɔn mɛ, bo nɔ zɔ́n bɔ jɔhɔn nɔ hwe d’è, b’ɛ nɔ jɛ sinmɛ fɛsínnɔ́ dó jí, bɔ mǐ nɔ ɖò dandan mɛ, bo nɔ bɛ́ wezun yì dotóoxwé. Amɔ̌, lanmɛ tɔn ɖò ganji ǎ có, é ka bí tawun, bɔ ninɔmɛ tɔn nɔ lɛ́ dɔn mɛ. É lɛ́ yí wǎn nú Jehovah tawun. Enyi xwédo mǐtɔn ja ɖɛ xò gbé cobo na ɖu nǔ ɔ, é nɔ xò alɔ tɔn wè lɛ kplé, nɔ zé ta dó yí gbè bo nɔ ɖɔ kpo akpàkpà sɔ́ mɛ kpo ɖɔ “Nicɛ!” Enɛ gudo jɛn é nɔ ɖu nǔ.

Hwenu e Daniel ɖó xwè ɛnɛ é ɔ, é bɛ́ kansɛ́ɛ hun tɔn. Nǔ cikɔ nú Lene kpo nyì kpo ɖò agbaza kpo lee nǔ nɔ cí nú mɛ é kpo linu tawun. Un mɔ ɖɔ un ko ɖibla bɛ́ linkpɔ́nzɔn syɛnsyɛn ɖé. Amɔ̌, hwenu e awakanmɛ wá kú mǐ bǐ mlɛ́mlɛ́ é ɔ, nukúnkpénuwutɔ́ lɛdo tɔn mǐtɔn Neville Bromwich wá hɔn mǐtɔn ta. Zǎn enɛ ɔ mɛ ɔ, ɖasin ɖò nukún tɔn lɛ jí bɔ é kpl’así kɔ nú mǐ. Mǐ bǐ y’avǐ. Wanyiyi kpo wuvɛ̌sexámɛ kpo sín xógbe tɔn lɛ dó gbɔ nú mǐ, bɔ un sixu jlɛ́ ǎ. É gosin mǐ gɔ́n ɖò gan ɖokpo mɛ ayitéhɔnnu. Enɛ gudo zaan ɔ, Daniel kú. Kú tɔn wɛ nyí nǔ e ɖó wuvɛ̌ nú mǐ hugǎn ɖò gbɛzán mǐtɔn mɛ é. Amɔ̌, mǐ dɛ ɖò wuvɛ̌ mǐtɔn nu, bo ɖeji ɖɔ nǔ ɖebǔ, kaka jɛ kú jí, kún sixu klán Daniel sín wanyiyi Jehovah tɔn wu ó. (Hlɔ. 8:38, 39) Mǐ ɖò nukún ɖó wɛ kpo akpàkpà sɔ́ mɛ kpo, bo na nɔ kpɔ́ xá ɛ, hwenu e Mawu na fɔ́n ɛ ɖò gbɛ̀ yɔyɔ̌ ɔ mɛ é.​—Jaan 5:28, 29.

UN MƆ AWǍJIJƐ ÐÒ ALƆ DIDÓ MƐ ÐEVO LƐ MƐ

Un gbɔn wuvɛ̌ ɖaxó wè enɛ lɛ mɛ cobo ka kpó ɖò mɛxo agun tɔn nyí wɛ kaka jɛ égbé. Nǔ e mɛ un gbɔn dín lɛ é d’alɔ mì, bɔ un nɔ mɔ nukúnnú jɛ ninɔmɛ mɛ ɖevo lɛ tɔn mɛ, bo nɔ lɛ́ sè wuvɛ̌ xá ye, ɖò taji ɔ, mɛ ɖěɖee ɖò xwi ɖí xá wuvɛ̌ lɛ wɛ é. Un nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ dá hwɛ nú ye ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, un nɔ kanbyɔ nyiɖée ɖɔ: ‘Nɛ̌ ninɔmɛ ee mɛ ye gbɔn dín lɛ é ka wà nǔ dó lee nǔ nɔ cí nú ye é kpo linlin yetɔn kpo wu gbɔn? Nɛ̌ un ka sixu xlɛ́ ɖɔ nǔ yetɔn ɖu ayi mɛ nú mì gbɔn? Nɛ̌ un ka sixu dó wusyɛn lanmɛ nú ye, bɔ ye na wà jlǒ Jehovah tɔn gbɔn?’ Un yí wǎn nú azɔ̌ lɛngbɔnyitɔ́ tɔn wiwa tawun ɖò agun ɔ mɛ! Nugbǒ ɔ, enyi un dó gbɔ nú mɛ ɖevo lɛ ɖò gbigbɔ lixo, bo lɛ́ fá kɔ nú ye ɔ, un nɔ mɔ ɖɔ un dó gbɔ nú nyiɖée, bo lɛ́ fá kɔ nú nyiɖée.

Un kpò ɖò awǎjijɛ mɔ wɛ ɖò mɛbakpɔ́n lɛngbɔnyitɔ́ tɔn biblo mɛ

Lee nǔ cí nú ɖɛhanwlantɔ́ e ɖɔ xó elɔ é ɖɔhun wɛ é cí nú nyì lɔ: “Enyi nǔ gègě ɖò hǔn mɛ nú mì ɔ, gbɔ e [Jehovah] nɔ dó nú mì é wɛ nɔ dó xomɛhunhun nú mì.” (Ðɛh. 94:19) É nɔ gudo nú mì ɖò wuvɛ̌ xwédo tɔn lɛ, gbeklanxamɛ sinsɛn tɔn, awakanmɛ kú mɛ mɛɖesunɔ tɔn lɛ, kpo linkpɔ́nzɔn kpo mɛ. Nugbǒ ɔ, Jehovah nyí Tɔ́ nùjɔnǔ tɔn ɖé nú mì!

^ akpá. 19 Ð’ayǐ ɔ, Gbadahweji Pakistan tɔn ee nyí Pakistan ɖò égbé é kpo Zǎnzǎnhweji Pakistan tɔn ee nyí Bangladesh ɖò égbé é kpo wɛ kplé bo nyí Pakistan.

^ akpá. 29 Kpɔ́n xota “L’éducation d’un enfant trisomique : Les difficultés, les joies” ɖò Réveillez-vous! juin 2011 tɔn mɛ.