Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

TAN GBƐZÁN TƆN

Un Mɔ Nyɔna Ðó Un W’azɔ̌ Xá Sunnu E Zin Ðò Gbigbɔ Lixo lɛ É Wutu

Un Mɔ Nyɔna Ðó Un W’azɔ̌ Xá Sunnu E Zin Ðò Gbigbɔ Lixo lɛ É Wutu

ÐÒ 1935 ɔ, tɔ́ ce James Sinclair kpo nɔ ce Jessie Sinclair kpo sɛ̀ tɛn wá Bronx ee nyí tokpɔnlaví New York City tɔn ɖé é mɛ. Ðokpo ɖò mɛtuùnmɛ yetɔn yɔyɔ̌ lɛ mɛ wɛ nyí Willie Sneddon ee gosin Écosse ye ɖɔhun é. Azɔn nukɔntɔn e ye mɔ yeɖée é ɔ, ye mɛ atɔn lɛ jɛ xwédo yetɔn xó ɖɔ jí tlolo. Xwè yɔywɛ ɖé jɛ nukɔn nú hwenu e è jì mì é wɛ.

Mamáa ɖɔ nú Willie ɖɔ táan kpɛɖé jɛ nukɔn nú Ahwan Ðaxó ɔ ɔ, tɔ́ emitɔn kpo fofó emitɔn kpo kú hwenu e batóo e ye nɔ zán dó wlí hweví na é xò dó nùɖé wu ɖò Totaligbé Xù ɔ jí é. Willie ɖɔ: “Zomɛ̀ wɛ tɔ́ towe ɖè!” * Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn ɖé wɛ nyí Willie, bɔ nǔ enɛ e cí kliwun nú mamáa ce é wɛ dɔn ɛ bɔ é jɛ nugbǒ Biblu tɔn gbé nya jí.

Willie kpo Liz Sneddon kpo

Nǔ e Willie ɖɔ é ɖ’akpɔ̀ nú mamáa ce, ɖó é tuùn ɖɔ dawe ɖagbe ɖé wɛ nyí tɔ́ emitɔn. Amɔ̌, Willie ɖɔ gɔ́ na ɖɔ: “Enyi un ɖɔ nú we ɖɔ zomɛ̀ wɛ Jezu yì ɔ, ɖagbe tɛ é ka na wà nú we?” Mamáa flín sinsɛn-núkplɔnmɛ mɛ e ɖɔ ɖɔ Jezu yì zomɛ̀ bo lɛ́ fɔ́n ɖò azǎn tɔn atɔngɔ ɔ gbè é. Enɛ wu ɔ, é kanbyɔ ɖɔ: ‘Nú zomɛ̀ ɔ myɔ hɛhɛ ɖé mɛ wɛ bɔ è nɔ doya nú mɛ nyanya lɛ ɖè ɔ, nǔ tɛ wɛ zɔ́n bɔ Jezu ka yì dɔ̌n?’ Finɛ wɛ nɔ ce jɛ wǎn yí nú nugbǒ ɔ jí ɖè. É jɛ kplé lɛ yì jí ɖò agun e ɖò Bronx é mɛ bo bló baptɛm ɖò 1940.

Nyì kpo nɔ ce kpo, bɔ nukɔnmɛ ɔ, nyì kpo tɔ́ ce kpo

Ðò hwenɛnu ɔ, è nɔ dó wusyɛn kaka ɖé lanmɛ nú mɛjitɔ́ Klisanwun lɛ ɖɔ ye ni kplɔ́n Biblu xá vǐ yetɔn lɛ ǎ. Hwenu e un kpò ɖò vǔ bǐ é ɔ, tɔ́ ce nɔ kpé nukún dó wǔ ce bɔ nɔ ce nɔ yì kplé lɛ, bo nɔ ɖó alɔ ɖò kúnnuɖiɖezɔ́ ɔ mɛ ɖò aklunɔzán gblamɛ fifo lɛ. Xwè ɖé lɛ gudo ɔ, nyì kpo tɔ́ ce kpo jɛ kplé lɛ yì jí xá nɔ ce. É nɔ ɖókan dó wɛnɖagbejijlazɔ́ ɔ wu tawun lobo nɔ lɛ́ kplɔ́n Biblu xá jlǒɖotɔ́ gègě. É tlɛ nɔ wá jɛ hweɖelɛnu bɔ mɛ e é nɔ kplɔ́n Biblu xá lɛ é nɔ kplé lobɔ é nɔ kplɔ́n nǔ xá ye ɖó ye lín dó yeɖée ǎ wutu. Nú mǐ yí gbɔjɛ wemaxɔmɛ tɔn ɔ, un nɔ kplá ɛ yì sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ. Enɛ zɔ́n bɔ un kplɔ́n nǔ gègě dó Biblu wu, bo lɛ́ tuùn lee è nɔ zán xó e ɖ’emɛ lɛ é dó kplɔ́n nǔ mɛ ɖevo lɛ gbɔn é.

É vɛ́ nú mì ɖɔ hwenu e un ɖò vǔ é ɔ, un kún keya mɔ̌ ɖé nú nugbǒ ɔ ó. Un nɔ mɔ ɖɔ nugbǒ ɔ ko nyí ce. Amɔ̌, hwenu e un ɖó xwè 12 é ɔ, un huzu wɛnjlatɔ́ Axɔsuɖuto ɔ tɔn, bɔ sín hwenɛnu ɔ, un nɔ ɖó alɔ ɖò sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ ɖò gbesisɔmɛ. Hwenu e un ɖó xwè 16 é ɔ, un zé gbɛzán ce jó nú Jehovah bo bló baptɛm ɖò 24 Juillet 1954 ɖò kpléɖókpɔ́ ɖaxó ɖé jí ɖò Toronto, Canada.

SINSƐNZƆ́WIWA ÐÒ BETƐLI

Nɔví ɖé lɛ ɖò agun mǐtɔn mɛ bo nyí hagbɛ̌ xwédo Betɛli tɔn tɔn alǒ ko nyí kpɔ́n. Kpɔ́ndéwú ɖagbe tawun wɛ ye nyí nú mì. Lee ye ɖó nǔwukpikpé mɛkplɔnkplɔn tɔn gbɔn é kpo lee ye nɔ tín nugbǒ Biblu tɔn lɛ mɛ gbɔn é kpo nɔ jiwǔ nú mì. Mɛ̌si ce lɛ ba ɖɔ má yì kplɔnyiji-alavɔ có, Betɛli yiyi wɛ nyí nǔ e nya wɛ un ɖè é. Enɛ wu ɔ, un dó alɔ wema mɛ nú Betɛli yiyi ɖò kpléɖókpɔ́ ɖaxó enɛ jí ɖò Toronto. Un lɛ́ wà mɔ̌ ɖevo ɖò 1955 ɖò kpléɖókpɔ́ ɖaxó e è bló ɖò Yankee Stadium ɖò New York City é jí. É sɔ́ lín ǎ bɔ è ylɔ mì bonu má jɛ azɔ̌ wà jí ɖò Betɛli Brooklyn tɔn ɖò 19 Septembre 1955 hwenu e un ɖó xwè 17 é. Un wá Betɛli é ɔ, azǎn tɔn wegɔ ɔ gbè ɔ, un jɛ azɔ̌ wà jí ɖò Wemablaɖókpɔ́xɔsa e ɖò 117 Adams Street é. Tlolo jɛn un jɛ azɔ̌ wà jí ɖò macinu ɖé jí, bɔ macinu enɛ nɔ xò wema wexwɛ 32 nɔ lɛ kplé ɖó wema ɖaxó lɔ jí, bo nɔ sɔnǔ nú ye nú ye na byɔ macinu e na tɔ̀ ye é mɛ.

Hwenu e un ɖó xwè 17 bo bɛ́ sinsɛnzɔ́wiwa ɖò Betɛli Brooklyn tɔn é

Ee un bló sun ɖokpo mɔ̌ ɖò Wemablaɖókpɔ́xɔsa ɔ gudo é ɔ, è sɛ́ mì dó Azɔ̌xɔsa E Nɔ Kpé Nukún Dó Xójlawema lɛ Wu É ɖó un nyɔ́ nǔ wlan ɖò nùwlanmɔ jí wutu. Hwe ɔ nu ɔ, nɔví sunnu kpo nɔví nyɔnu lɛ kpo nɔ wlan adlɛsi mɛ yɔyɔ̌ e na nyikɔ bo na nɔ yí Atɔxwɛ kpo Reveillez-vous! kpo lɛ é tɔn dó gan kpɛví kpɛví ɖé lɛ jí. Sun klewun ɖé gudo ɔ, un jɛ azɔ̌ wà jí ɖò Azɔ̌xɔsa Agbanbɛ́sɛ́dó Tɔn. Klaus Jensen ee nyí nukúnkpénuwutɔ́ azɔ̌xɔsa ɔ tɔn é kanbyɔ mì ɖɔ un jló na xwedó mɔ̌tokuntɔ́ e nɔ bɛ́ wemagbá lɛ hɛn yì batóoglintɛn nú è na mɔ tɛn bo má gbɔn gbɛ̀ ɔ mɛ é à jí. Sáki xójlawema lɛ tɔn lɔ ɖò finɛ bɔ è na bɛ́ hɛn yì pósu bonu è na mɔ tɛn bo bɛ́ sɛ́dó agun e gbɔn États-Unis lɛ é. Nɔví Jensen ɖɔ ɖɔ emi lin ɖɔ hlɔnhlɔnzɔ́ wiwa na wà ɖagbe nú mì. Kilóo 57 mɔ̌ kpowun jɛn un da bo cí cɛ́nkɛ́ɛn pípangan ɖɔhun. Batóoglintɛn lɛ yiyi kpo pósu yiyi kpo zɔ́n bɔ un ɖò ganji ɖò agbaza mɛ. É ɖò wɛn ɖɔ Nɔví Jensen tuùn nǔ e na wà ɖagbe nú mì é.

Azɔ̌xɔsa E Nɔ Kpé Nukún Dó Xójlawema lɛ Wu É nɔ lɛ́ sú dò xójlawema e sín hudo agun lɛ nɔ ɖó é tɔn. Enɛ ɔ zɔ́n bɔ un kplɔ́n nǔ dó gbè e mɛ è nɔ zín xójlawema mǐtɔn lɛ dó ɖò Brooklyn, bo nɔ bɛ́ sɛ́dó gbɛ̀ ɔ sín akpá ɖevo xwé lɛ é wu. Un ko sè xó dó gbè tobutobu enɛ lɛ wu kpɔ́n ǎ, amɔ̌, xomɛ nɔ hun mì ɖɔ un tuùn ɖɔ è nɔ sɛ́ xójlawema afatɔ́n mɔkpan dó fí e lín hugǎn ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ lɛ é. Hwenɛnu ɔ, un tuùn nú è na wá jɔwu mì bonu un na wá yì ba tò enɛ lɛ gègě kpɔ́n xwè e na wá lɛ é mɛ ǎ.

Nyɛ, Robert Wallen, Charles Molohan, kpo Don Adams kpo

Ðò 1961 ɔ, è ɖè azɔ̌ nú mì bonu má w’azɔ̌ ɖò Akwɛgbájinɔtɔ́-Xɔsa fí e Grant Suiter nyí nukúnkpénuwutɔ́ ɖè é. Ee un bló xwè wè ɖò finɛ gudo é ɔ, è ylɔ mì dó Nathan Knorr sín azɔ̌xɔsa, é wɛ ɖò nukún kpé dó azɔ̌ mǐtɔn e è nɔ wà gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ é wu wɛ ɖò hwe ɔ nu. É tinmɛ ɖɔ nɔví e nɔ w’azɔ̌ ɖò azɔ̌xɔsa emitɔn lɛ é ɖokpo na yì Wemaxɔmɛ Sinsɛnzɔ́ Axɔsuɖuto ɔ tɔn nú sun ɖokpo, enɛ gudo ɔ, é na w’azɔ̌ ɖò Azɔ̌xɔsa Sinsɛnzɔ́ tɔn. È ɖè azɔ̌ nú mì, bonu má jɛ tɛn tɔn mɛ, bo w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ xá Don Adams. Don wɛ yí gbè nú wema e mɛ un d’alɔ nú Betɛli wíwá ɖò kpléɖókpɔ́ ɖaxó 1955 tɔn é. Nǔkpédónǔnu wɛ é nyí ɖɔ mǐ mɛ wè lɛ na lɛ́ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́. Nɔví wè ɖevo e ko ɖò azɔ̌ wà wɛ ɖò azɔ̌xɔsa ɖokpo ɔ lɛ é wɛ nyí Robert Wallen kpo Charles Molohan kpo. Mǐ mɛ ɛnɛ lɛ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ nú xwè 50 jɛji. Awǎjijɛ ɖaxó wɛ é nyí ɖɔ un w’azɔ̌ xá sunnu e zin ɖò gbigbɔ lixo lɛ é.—Ðɛh. 133:1.

Azɔn nukɔntɔn e un ba alaxɔ ɖé kpɔ́n é, Venezuela ɖò 1970

Bɛ́sín 1970 ɔ, è ɖè azɔ̌ nú mì bonu má nɔ yì tomɛ nú aklunɔzán gblamɛ klewun ɖé ɖò xwè ɖokpo alǒ xwè wè mɛ tɛgbɛ, bo ba alaxɔ Watch Tower Society tɔn lɛ kpɔ́n bo bló nǔ e è nɔ ylɔ ɖɔ mɛbakpɔ́n kpɔnla tɔn ɖ’ayǐ é. Enɛ nɔ byɔ ɖɔ è ni ba xwédo Betɛli tɔn kpo mɛsɛ́dó lɛ kpo ee gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ é kpɔ́n, bo dó wusyɛn lanmɛ nú ye ɖò gbigbɔ lixo, bo lɛ́ gbéjé lee alaxɔ ɔ w’azɔ̌ gbɔn é kpɔ́n. Awǎjijɛ ɖaxó wɛ un nɔ ɖó hwenu e un nɔ xò gò mɛ ɖěɖee yì Wemaxɔmɛ Galadi tɔn hwenu e é bɛ́ azɔ̌ tlolo é, bo yí kúnnuɖewema tɔn, bo ka lɛ́ kpó ɖò sinsɛnzɔ́ yetɔn wà wɛ ɖò gbě ɖevo jí kpo gbejininɔ kpo lɛ é ɖé lɛ é. Wǔjɔmɛ kpo awǎjijɛ kpo wɛ é nyí ɖɔ un ko ba tò 90 jɛji kpɔ́n ɖò azɔ̌ enɛ wiwa hwenu.

Awǎjijɛ ɖaxó wɛ é nyí ɖɔ un ba nɔví lɛ kpɔ́n ɖò tò 90 jɛji mɛ!

UN MƆ ALƆGƆTƆ́ GBEJINƆTƆ́ ÐÉ

È ɖè hagbɛ̌ xwédo Betɛli tɔn tɔn e ɖò Brooklyn lɛ é ɖokpo ɖokpo dó agun e ɖò New York City sín xá mɛ lɛ é mɛ. Fí e è sɔ́ nyɛ ɖó é wɛ nyí Bronx. Agun nukɔntɔn e ɖò tokpɔnlaví enɛ mɛ é ko d’agba, bɔ è má. Agun dòdó ɔ nɔ nyí Upper Bronx, finɛ wɛ un nɔ yì.

Ðò 1965 ɔ, xwédo Lettonie nu e mɔ nugbǒ ɔ ɖò tofɔligbé Bronx tɔn é ɖé sɛ̀ tɛn wá agun enɛ sín xá mɛ. Vǐ nyɔnu mɛxo yetɔn e nyí Livija é huzu gbexosin-alijitɔ́ hwebǐnu tɔn tlolo e é fó wemaxɔmɛ ɖaxó é. Sun yɔywɛ ɖé gudo ɔ, é sɛ̀ tɛn yì Massachusetts bo na yì wà sinsɛnzɔ́ ɖò fí e è ɖó hudo wɛnjlatɔ́ Axɔsuɖuto ɔ tɔn lɛ tɔn ɖè é. Un jɛ nǔ wlan sɛ́dó è jí dó lee nǔ lɛ ɖò yiyi wɛ gbɔn ɖò agun ɔ mɛ é wu, bɔ é nɔ ɖɔ lee sinsɛnzɔ́ e wà wɛ é ɖè ɖò Boston sín xá mɛ é ɖò nukɔn yì wɛ gbɔn é nú mì.

Nyì kpo Livija kpo

Xwè klewun ɖé gudo ɔ, Livija nyí gbexosin-alijitɔ́ titewungbe tɔn. É jló na wà nǔ gègě lee é kpéwú gbɔn é ɖò sinsɛnzɔ́ Jehovah tɔn mɛ, enɛ wu ɔ, é d’alɔ wema mɛ nú Betɛli wíwá, bɔ è ylɔ ɛ ɖò 1971. É cí ɖɔ nyɔnu ɖé wɛ bɔ Jehovah jló na na mì ɖɔhun. Ðò 27 Octobre 1973 ɔ, mǐ da mǐɖée, bo ɖó wǔjɔmɛ ɔ bɔ nɔví Knorr ɖɔ xó dó alɔwliwli mǐtɔn jí. Nùnywɛxó 18:22 ɖɔ: ‘Mɛ e mɔ asì ɖagbe ɔ, nǔ wɛ nyɔ́ n’i; Jehovah wɛ wà ɖagbe enɛ ɔ n’i.’ È jɔwu nyì kpo Livija kpo bɔ mǐ wà sinsɛnzɔ́ ɖó kpɔ́ ɖò Betɛli nú xwè 40 jɛji. Bɔ mǐ lɛ́ kpó ɖò alɔ dó agun ɖé wɛ ɖò Bronx sín xá ɖokpo ɔ mɛ.

UN W’AZƆ̌ ÐÓ KPƆ́ ALƆ ÐÒ ALƆ MƐ XÁ NƆVÍ KLISU TƆN LƐ

É víví nú mì tawun ɖɔ un w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ xá Nɔví Knorr. É nɔ ɖò azɔ̌ wà dó nugbǒ ɔ tamɛ wɛ bonu agbɔ̌n nɔ kpé è ǎ, bɔ azɔ̌ e wà wɛ mɛsɛ́dó e gbɔn gbɛ̀ ɔ mɛ lɛ é ɖè é nɔ sù nukún tɔn mɛ tawun. Gègě mɛsɛ́dó enɛ lɛ tɔn wɛ nyí Kúnnuɖetɔ́ nukɔntɔn lɛ ɖò tò e mɛ è sɛ́ ye dó lɛ é. É blawu tawun ɖɔ nɔví Knorr bɛ́ kansɛ́ɛzɔn ɖò 1976. Gbè ɖokpo hwenu e é ma sɔ́ sixu site sín zan jí ǎ é ɔ, é byɔ mì ɖɔ má xà nǔ e è ɖò nǔ sɔ́ na wɛ bonu è na zín é ɖé lɛ nú emi. É ɖɔ nyì ni yì ylɔ Frederick Franz wá nú é lɔ na ɖótó nùxixa ɔ. Nukɔnmɛ ɔ, un wá mɔ ɖɔ ɖó nukún Nɔví Franz tɔn lɛ ma nɔ mɔ nǔ ganji ǎ wutu ɔ, Nɔví Knorr ko ɖò táan gègě zán dó xà nǔ enɛ lɛ n’i wɛ.

Hwenu e nyì kpo Daniel Sydlik kpo kpodo Marina Sydlik kpo yì ba alaxɔ Togo tɔn kpɔ́n ɖò 1977 é

Nɔví Knorr kú ɖò 1977, amɔ̌, gbeji e é nɔ kaka yì kú é dó gbɔ nú mɛ e tuùn i bo yí wǎn n’i lɛ é. (Nǔɖe. 2:10) Enɛ gudo ɔ, Nɔví Franz jɛ azɔ̌ mǐtɔn wu kpé nukún dó jí.

Sín hwenɛnu ɔ, un wà wěgbojinɔtɔ́ sín azɔ̌ nú Nɔví Milton Henschel ee w’azɔ̌ xá Nɔví Knorr nú xwè mɔkpan é. Nɔví Henschel ɖɔ nú mì ɖɔ azɔ̌ e un na wà hugǎn ɖò Betɛli dìn é wɛ nyí alɔdido Nɔví Franz ɖò fí e hudo tɔn tíìn ɖè é ɖebǔ. Hwɛhwɛ ɔ, un na nɔ xà nǔ lɛ n’i cobɔ è na nɔ zín. Fɔnká Nɔví Franz tɔn nɔ hɛn nǔ tawun, bɔ é lɛ́ jiwǔ ɖɔ é nɔ ɖó ayi nǔ e xà wɛ è ɖè é bǐ xwii wu. Awǎjijɛ ɖaxó wɛ é nyí ɖɔ un d’alɔ ɛ ɖò ali enɛ nu kaka jɛ hwenu e é fó gbɛzán tɔn ayikúngban jí tɔn ɖò Décembre 1992 é.

124 Columbia Heights, fí e un w’azɔ̌ ɖè nú xwè mɔkpan é

Xwè 61 ɖěɖee un zán ɖò Betɛli é wá yì blewun. Mɛjitɔ́ ce lɛ nɔ gbeji nú Jehovah kaka jɛ kú, bɔ akpàkpà ɖò sísɔ́ mì wɛ bonu má dó doo nú ye ɖò gbɛ̀ e na nyɔ́ hugǎn é mɛ. (Jaan 5:28, 29) È sixu jlɛ́ nǔ e gbɛ̀ elɔ nɔ xwlé mɛ é ɖebǔ dó wǔjɔmɛ jiwǔ e nyí azɔ̌wiwa ɖó kpɔ́ xá sunnu kpo nyɔnu kpo gbejinɔtɔ́ ɖěɖee ɖò azɔ̌ wà dó togun Mawu tɔn e gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ é takúnmɛ wɛ é wu ǎ. Nyɛ kpo Livija kpo sixu ɖɔ nugbǒ nugbǒ ɖɔ ɖò xwè ɖěɖee mǐ zán ɖò sinsɛnzɔ́ hwebǐnu tɔn mɛ lɛ é mɛ ɔ, ‘awǎjijɛ e nɔ gosin Jehovah gɔ́n ɔ ko na hlɔnhlɔn mǐ.’​—Nɛɛ. 8:10.

Nugbǒ Axɔsuɖuto ɔ tɔn ɖò gbigbakpé tò lɛ bǐ mɛ wɛ, é ka nyí mɛ ɖě jɛn è na mɔ dandan cobɔ tutoblonunu Jehovah tɔn na yì nukɔn ǎ. Awǎjijɛ kpo wǔjɔmɛ ɖaxó kpo wɛ é nyí ɖɔ un w’azɔ̌ xá nɔví sunnu kpo nɔví nyɔnu kanɖodonǔwutɔ́ kpo gbejinɔtɔ́ kpo gègě ɖò xwè lɛ gblamɛ. Mɛ yí ami dó ɖè ɖěɖee kpo nyì kpo w’azɔ̌ lɛ é nabi ɖé sɔ́ kpò ɖò gbɛ̀ ɖò ayikúngban jí ǎ. Amɔ̌, é sù nukún ce mɛ ɖɔ un w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ xá gbejinɔtɔ́ mɔhun e zin ɖò gbigbɔ lixo lɛ é ɖò sinsɛnzɔ́ Jehovah tɔn mɛ.

[Nǔ E È Ðɔ Ðò Dò É]

^ akpá. 5 Xókwin dòdó e è mɔ ɖò Biblu mɛ bɔ ye nyí Sheol kpo Hades kpo lɛ é nɔ dó gesí yɔdo kpaà gbɛtɔ́ lɛ tɔn. Amɔ̌, Biblu ɖé lɛ lilɛ ye dó “zomɛ̀.”