Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

XÓTA NǓKPLƆNKPLƆN TƆN 51

Jehovah Nɔ Hwlɛn Mɛ E Awakanmɛ Kú lɛ É

Jehovah Nɔ Hwlɛn Mɛ E Awakanmɛ Kú lɛ É

‘Jehovah ɖò kpɔ́ xá mɛ e ayi yetɔn gbadó lɛ, é nɔ hwlɛn mɛ e nǔ jɛ akɔ́n jí na lɛ.’—ÐƐH. 34:19.

HAN 30 Tɔ́ Ce, Mawu Ce, Xɔ́ntɔn Ce

XÓNUSƆ́ÐÓTE *

1-2. Etɛ jí mǐ ka na ɖɔ xó dó ɖò xóta elɔ mɛ?

HWEÐELƐNU ɔ, mǐ sixu nɔ lin ɖɔ jidɔ́ gbɛtɔ́ tɔn ɔ, azǎn wɛ ɖ’ewu, bɔ “nǔxámɛ wɛ gɔ́” gbɛzán mǐtɔn mɛ. (Jɔb. 14:1) Enɛ nɔ zɔ́n bɔ hweɖelɛnu ɔ, awakanmɛ nɔ kú mǐ. Nǔ cí mɔ̌ nú Jehovah sɛntɔ́ hwexónu tɔn gegě. Ye mɛ ɖé lɛ tlɛ ba ɖɔ emi ni kú. (1 Axɔ́. 19:2-4; Jɔb. 3:1-3, 11; 7:15, 16) Amɔ̌, hwebǐnu wɛ Jehovah, Mawu e wu ye ɖeji dó é dó gbɔ nú ye, bo lɛ́ na hlɔnhlɔn ye. È wlán tan yetɔn lɛ ɖ’ayǐ nú ye na dó gbɔ nú mǐ, bo lɛ́ kplɔ́n nǔ mǐ.—Hlɔ. 15:4.

2 Ðò xóta elɔ mɛ ɔ, mǐ na ɖɔ xó dó Jehovah sɛntɔ́ ɖěɖee gbɔn ninɔmɛ e dó awakanmɛ kú nú ye é mɛ lɛ é ɖé lɛ wu; ɖò taji ɔ, vǐ sunnu Jakɔbu tɔn Jozɛfu, asúkúsi Nɔemíi kpo vǐ tɔn sì Hwliti kpo, Levíi ví e wlán Ðɛhan 73gɔ́ ɔ é, kpo mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ kpo. Nɛ̌ Jehovah ka na hlɔnhlɔn ye gbɔn? Etɛ lɛ kpɔ́ndéwú yetɔn lɛ ka sixu kplɔ́n mǐ? Xósin lɛ vɔ́ jiɖe na mǐ ɖɔ ‘Jehovah ɖò kpɔ́ xá mɛ e ayi yetɔn gbadó lɛ, bo nɔ hwlɛn mɛ e nǔ jɛ akɔ́n jí na lɛ.’—Ðɛh. 34:19.

JOZƐFU DƐ ÐÒ NǓAGƆWAXÁMƐ BAÐABAÐA NU

3-4. Etɛ lɛ ka gbò Jozɛfu hwenu e é kpò ɖò winnyawinnya mɛ é?

3 Xwè 17 mɔ̌ ɖó wɛ Jozɛfu ɖè bo kú dlɔ̌ we; dlɔ̌ we lɛ bǐ wɛ gosin Mawu gɔ́n. Dlɔ̌ we lɛ ɖexlɛ́ ɖɔ Jozɛfu na huzu mɛ nukúnɖeji ɖé ɖò mɛ tɔn lɛ mɛ, bɔ è na nɔ sí i. (Bǐb. 37:5-10) Amɔ̌, ee Jozɛfu kú dlɔ̌ lɛ b’ɛ ɖó táan kpɛɖé gudo é ɔ, nǔ nyanya lɛ jɛ gbigbo è jí. Hwenɛnu ɔ, nɔví tɔn lɛ ɖó sísí ɖebǔ n’i ǎ, enɛ wu ɔ, ye sà ɛ kannumɔ ɖé ɖɔhun. Táan ɖé gudo ɔ, é huzu kannumɔ ɖò axɔ́suzɔ́watɔ́ Ejipunu e nɔ nyí Potifáa é sín xwégbe. (Bǐb. 37:21-28) Ðò táan klewun ɖé mɛ kpowun ɔ, Jozɛfu e nyí vǐ yí wǎn na tɔ́ tɔn tɔn é wá huzu kannumɔ gudogudo tɔn bǐ ɖò Ejipu, bo nɔ wà azɔ̌ nú nya e ma nɔ sɛn Jehovah ǎ é ɖé.—Bǐb. 39:1.

4 Enɛ gudo ɔ, Jozɛfu sín ninɔmɛ lɛ́ nyla d’eji. Potifáa sín asì dó jì Jozɛfu ɖɔ é tɛ́n kpɔ́n bá ɖóxó xá emi gannugánnú. Potifáa ba dò nú hwɛ e è dó Jozɛfu é ǎ, bo ɖɔ bɔ è wlí i dó gankpá mɛ, bo dó gɛdɛ ɛ. (Bǐb. 39:14-20; Ðɛh. 105:17, 18) Jozɛfu kpò ɖò winnyawinnya mɛ hwenɛnu. Kpɔ́n lee nǔ na ko cí n’i hwenu e è dó jì i ɖɔ é tɛ́n kpɔ́n bá ɖóxó xá mɛ gannugánnú é é! Kpɔ́n lee jidómɛ enɛ na ko kɔn cí dó nyikɔ Jehovah tɔn wu sɔ é! É ɖò wɛn ɖɔ Jozɛfu ɖó hwɛjijɔ e wu awakanmɛ na kú i lɛ é!

5. Etɛ Jozɛfu ka wà bɔ awakanmɛ ma sɔ́ kú i dín ǎ?

5 Hwenu e Jozɛfu nyí kannumɔ, bo lɛ́ wá yì ganmɛ é ɔ, é sixu wà nǔɖe dó huzu ninɔmɛ tɔn ǎ. Etɛ ka d’alɔ ɛ b’ɛ sɔ́ ayi ɖó nǔ ɖagbe lɛ jí? É nɔ lin tamɛ dó nǔ ɖěɖee é ma sixu wà ǎ lɛ é jí ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, é wà azɔ̌ e è sɔ́ d’así n’i lɛ é lee é kpéwú gbɔn é bǐ. Ee lɛ́ ɖò taji hú bǐ é wɛ nyí ɖɔ nǔ e Jozɛfu na wà bo na hɛn xomɛ Jehovah tɔn hun lɛ é jí wɛ é nɔ sɔ́ ayi ɖó hwebǐnu. Enɛ wu ɔ, Jehovah nɔ kɔn nyɔna dó nǔ e Jozɛfu nɔ wà lɛ é bǐ jí.—Bǐb. 39:21-23.

6. Nɛ̌ dlɔ̌ Jozɛfu tɔn lɛ ka sixu ko dó gbɔ n’i gbɔn?

6 Nǔ ɖevo e sixu ko lɛ́ dó wusyɛn lanmɛ nú Jozɛfu é wɛ nyí tamɛ linlin dó dlɔ̌ e Jehovah zɔ́n bɔ é kú ɖ’ayǐ lɛ é jí. Dlɔ̌ lɛ xlɛ́ ɖɔ é na lɛ́ wá mɔ mɛ tɔn lɛ, bɔ ninɔmɛ tɔn na kpɔ́n te. Nǔ e ka jɛ é nɛ. Hwenu e Jozɛfu ɖó xwè 37 mɔ̌ é ɔ, dlɔ̌ tɔn lɛ jɛ jijɛnu jí ɖò ali jiwǔ ɖé nu!—Bǐb. 37:7, 9, 10; 42:6, 9.

7. Sɔgbe xá 1 Piyɛ́ɛ 5:10 ɔ, etɛ ka na d’alɔ mǐ bɔ mǐ na dɛ ɖò mɛtɛnkpɔn lɛ nu?

7 Nǔkplɔnmɛ. Tan Jozɛfu tɔn nɔ flín mǐ ɖɔ gbɛ̀ elɔ baɖa, bɔ mɛ lɛ na nɔ wà nǔ agɔ xá mǐ. Nǔɖitɔ́ hatɔ́ ɖé tlɛ sixu wà nǔ agɔ xá mǐ. Amɔ̌, enyi mǐ nɔ sɔ́ Jehovah dó ɖó Só, alǒ Bibɛtɛn mǐtɔn ɔ, mǐ na lɔn nú awakanmɛ na kú mǐ dín ǎ, mǐ ka na gɔn sinsɛn ɛ ǎ. (Ðɛh. 62:7, 8; 1 Piyɛ́ɛ 5:10.) Lɛ̌ flín ɖɔ xwè 17 mɔ̌ ɖó wɛ Jozɛfu ɖè hwenu e Jehovah bló bɔ é kú dlɔ̌ enɛ lɛ é. Enɛ xlɛ́ ɖɔ Jehovah nɔ ɖeji dó mɛsɛntɔ́ tɔn winnyawinnya lɛ wu. Égbé ɔ, mɛ winnyawinnya gegě wɛ cí Jozɛfu ɖɔhun. Ðò ali tɛ lɛ nu? Ye lɔ ɖó nǔɖiɖi nú Jehovah. È tlɛ wlí ye mɛ ɖé lɛ dó gankpá mɛ d’acɛ jí ɖó ye gbɛ́ ɖɔ emi kún na sà gbeji e emi ɖè nú Mawu é ó wutu.—Ðɛh. 110:3.

NYƆNU WE MƆ WUVƐ̌ ÐAXÓ

8. Etɛ ka gbò Nɔemíi kpo Hwliti kpo?

8 Ðó adɔ syɛnsyɛn ɖé tɔ́n ɖò Judáa wutu ɔ, Nɔemíi kpo xwédo tɔn kpo gosin finɛ, bo yì nɔ tò ɖevo e nyí Mɔwabu é mɛ. Nɔemíi sín asú Elimɛlɛki kú ɖò dɔ̌n, b’ɛ kpò é kpo vǐ sunnu tɔn we lɛ kpo. Nukɔnmɛ ɔ, vǐ sunnu we lɛ da Mɔwabu nyɔnu lɛ, Hwliti kpo Ɔpa kpo. Xwè wǒ mɔ̌ gudo ɔ, vǐ sunnu Nɔemíi tɔn lɛ lɔmɔ̌ kú vǐmaji. (Hwli. 1:1-5) Dǒ nukún lee nyɔnu atɔn lɛ na ko sè wuvɛ̌ sɔ é mɛ kpɔ́n! Nǔgbo wɛ ɖɔ Hwliti kpo Ɔpa kpo sixu lɛ́ d’asú. Amɔ̌, mɛ̌ ka na kpé nukún dó Nɔemíi e ko ɖò kpikpo wɛ é wu? Awakanmɛ kú Nɔemíi sɔmɔ̌, b’ɛ gbɔ bo ɖɔ: “Mi ma sɔ́ ylɔ́ mì ɖɔ Nɔemíi ɖě ó, mi ylɔ́ mì ɖɔ Mala, ɖó Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ sɔ́ mì dó aluwɛ ɖaxó ɖé mɛ.” Ee nǔ baɖabaɖa enɛ lɛ gbò Nɔemíi gudo é ɔ, é wá gbeta ɔ kɔn bo na lɛkɔ yì Bɛteleyɛmu, bɔ Hwliti xwedó è.—Hwli. 1:7, 18-20.

Mawu xlɛ́ Nɔemíi kpo Hwliti kpo ɖɔ emi sixu d’alɔ mɛsɛntɔ́ emitɔn lɛ bɔ ye na ɖu ɖò awakanmɛkúmɛ kpo aluwɛ kpo jí. A ka lin ɖɔ é na wà mɔ̌ nú hwi lɔ à? (Kpɔ́n akpáxwé 8-13) *

9. Sɔgbe xá Hwliti 1:16, 17, 22 ɔ, nɛ̌ Hwliti ka dó wusyɛn lanmɛ nú Nɔemíi gbɔn?

9 Nǔ e d’alɔ Nɔemíi b’ɛ ma flú bǐ ǎ é wɛ nyí xomɛnyínyɔ́. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Hwliti xwedó Nɔemíi dó nyɔ́ xomɛ dó wǔtu tɔn. (Xà Hwliti 1:16, 17, 22.) Ðò Bɛteleyɛmu ɔ, Hwliti nɔ w’azɔ̌ syɛnsyɛn dó cyan jinukún e é kpo Nɔemíi kpo na ɖu é. Enɛ zɔ́n bɔ Hwliti ɖó nyikɔ ɖagbe ɖò mɛ lɛ bǐ nukúnmɛ.—Hwli. 3:11; 4:15.

10. Ali tɛ lɛ nu Jehovah ka ɖè wanyiyi xlɛ́ mɛ e ɖò hudo mɛ, Nɔemíi kpo Hwliti kpo ɖɔhun lɛ é ɖè?

10 Jehovah ko na sɛ́n ɖé Izlayɛli-ví lɛ, b’ɛ xlɛ́ lee É nɔ sè wuvɛ̌ xá wamamɔnɔ Nɔemíi kpo Hwliti kpo ɖɔhun lɛ gbɔn é. É ɖɔ nú togun tɔn ɖɔ enyi ye ya jinukún ɔ, ye ɖó na jó ee gbɔn gle yetɔn tó lɛ é dó nú wamamɔnɔ lɛ. (Lev. 19:9, 10) Mɔ̌ mɛ ɔ, é na byɔ ɖɔ Nɔemíi kpo Hwliti kpo ni byɔ nǔ ɖu ǎ. Ye sixu mɔ nǔɖuɖu ɖò ali e wlí yɛ̌yi é ɖé nu.

11-12. Etɛ Bowozi ka wà nú Nɔemíi kpo Hwliti kpo bɔ ye j’awǎ?

11 Nya dɔkunnɔ e nɔ nyí Bowozi é sín gle mɛ wɛ Hwliti nɔ yì cyan jinukún ɖè. Ee Bowozi mɔ lee Hwliti nɔ gbeji nú Nɔemíi gbɔn é, kpo lě dò é yí wǎn n’i sɔ é kpo é ɔ, é byɔ lanmɛ n’i tawun. Nukɔnmɛ ɔ, é da Hwliti bo xɔ ayikúngban e nyí xwédo Nɔemíi tɔn ɖ’ayǐ é, bɔ Hwliti sín vǐ lɛ sixu ɖu gǔ tɔn. (Hwli. 4:9-13) Ye jì vǐ ɖokpo bo sun nyǐ i ɖɔ Obɛdi; é wá huzu tɔ́gbó nú Axɔ́su Davidi.—Hwli. 4:17.

12 Hwenu e Nɔemíi hɛn vǐ yɛyɛ̌ Obɛdi alɔ mɛ bo ɖò kú dó nú Jehovah wɛ é ɔ, dǒ nukún lě dò xomɛ na ko hun i sɔ é mɛ kpɔ́n! Amɔ̌, Nɔemíi kpo Hwliti kpo na lɛ́ j’awǎ hú mɔ̌ ɖò nukɔnmɛ. Hwenu e ye na fɔ́n sín kú é ɔ, ye na sè ɖɔ Obɛdi nyí ɖokpo ɖò tɔ́gbó Jezu Klisu, ee nyí Mɛsiya e sín akpá è dó é tɔn lɛ mɛ!

13. Nǔ xɔ akwɛ tɛ lɛ tan Nɔemíi kpo Hwliti kpo tɔn ka sixu kplɔ́n mǐ?

13 Nǔkplɔnmɛ. Enyi mǐ ɖò mɛtɛnkpɔn mɔ wɛ ɔ, awakanmɛ sixu kú mǐ, bɔ ayi mǐtɔn tlɛ sixu gbadó. Mǐ tlɛ sixu lin ɖɔ ɖěwagbɛn kún ɖè ó. Ðò ninɔmɛ mɔ̌hun lɛ mɛ ɔ, mǐ ɖó na ɖeji dó Tɔ́ mǐtɔn jixwé tɔn ɔ wu bǐ mlɛ́mlɛ́, bo lɛ́ tɛ́dó nɔví mǐtɔn e ɖò agun ɔ mɛ lɛ é wu. Nǔgbo wɛ ɖɔ Jehovah sixu gɔn wuvɛ̌ e mɔ wɛ mǐ ɖè é ɖè síìn. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, é fɔ́n Nɔemíi sín asú kpo vǐ tɔn lɛ kpo wá gbɛ̀ n’i ǎ. Amɔ̌, é na d’alɔ mǐ bɔ mǐ na ɖí xwi xá, vlafo é sixu gbɔn xwédo gbigbɔ tɔn mǐtɔn jí bɔ ye na wà xomɛnyínyɔ́nú lɛ nú mǐ.—Nǔx. 17:17, nwt.

LEVÍI VÍ ÐÉ ÐIBLA ÐÓ JEHOVAH SINSƐN TE

Mɛ e wlán Ðɛhan 73gɔ́ ɔ é ko ɖibla j’ayǐ ɖó é cí n’i ɖɔ nǔ ɖò nyǐnyɔ́ nú mɛ ɖěɖee ma zé Jehovah ɖó tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ ɖò gbɛzán yetɔn mɛ ǎ lɛ é wɛ ɖɔhun. Nǔ ɖokpo ɔ sixu wà mǐ lɔ (Kpɔ́n akpáxwé 14-16)

14. Etɛ ka zɔ́n bɔ awakanmɛ kú Levíi ví ɖé?

14 Levíi ví ɖé wɛ wlán Ðɛhan 73gɔ́ ɔ. Mɔ̌ mɛ ɔ, é ɖó wǔjɔmɛ ɖaxó ɖé bo nɔ wà sinsɛnzɔ́ ɖò fí e è nɔ sɛn Jehovah ɖè é. Amɔ̌, hweɖenu ɖò gbɛzán tɔn mɛ ɔ, awakanmɛ kú i tawun. Etɛwu? É jɛ mɛ nyanya cejɛnnabinɔ, ee nǔ ɖò nyǐnyɔ́ na wɛ enyíì lɛ é sín gbɛ̀ jló jí; é ka nyí gbɛ̀ nyanya e zán wɛ ye ɖè é wɛ jló è ǎ. (Ðɛh. 73:2-9, 11-14) É cí ɖɔ nǔ bǐ ɖò yiyi nú ye wɛ ɖɔhun: ye jɛ dɔkun, gbɛ̀ nyɔ́ nú ye, bɔ nǔɖe ka ɖò adohu adohu ɖó nú ye wɛ ǎ. Ee ɖɛhanwlántɔ́ ɔ mɔ mɔ̌ é ɔ, awakanmɛ kú i tawun b’ɛ ɖɔ: “Hǔn ayi ce e un lɛ̀ bɔ é mɛ́, bɔ un ma lɔn bo ɖó alɔ ɖò nǔ nyanya ɖé mɛ ǎ ɔ, nǔ yayǎ wɛ é nyí nɛ hǔn!” É ɖò wɛn ɖɔ nǔ enɛ sixu zɔ́n bɔ é na ɖó Jehovah sinsɛn te.

15. Sɔgbe xá Ðɛhan 73:16-19, 22-25 ɔ, etɛ ka d’alɔ Levíi ví e wlán ɖɛhan enɛ é b’ɛ ɖu ɖò awakanmɛkúmɛ jí?

15 Ðɛhan 73:16-19, 22-25. Levíi ví ɔ “byɔ tɛn mímɛ́” Mawu tɔn mɛ. É sixu yì agbɔ̌n jí, lin tamɛ ganji, bo xoɖɛ dó ninɔmɛ tɔn wu ɖò xwé Mawu tɔn gbè, fí e Jehovah sɛntɔ́ hatɔ́ lɛ ɖè é. Wǎgbɔ tɔn ɔ, é wá mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ xlonɔnú wà wɛ emi ɖè, bo ɖò ali nyanya e sixu dɔn emi dó zɔ nú Jehovah é ɖé jí. É lɛ́ mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ “ali e ɖíɖí é jí wɛ” mɛ nyanya lɛ ɖè, bɔ xó yetɔn na “fó.” Enyi ɖɛhanwlántɔ́ Levíi ví ɔ na ɖu ɖò mɛnújlojló kpo awakanmɛkúmɛ kpo jí ɔ, é ɖó na nɔ kpɔ́n nǔ lɛ lee Jehovah nɔ kpɔ́n ye gbɔn é. Hwenu e é wà mɔ̌ é ɔ, ado ɖě sɔ́ hu i ǎ, bɔ é lɛ́ ɖó awǎjijɛ. É ɖɔ ɖɔ Jehovah “mɛvo ɔ, gbɛ̀ víví ɖé ɖò ayikúngban jí fí nú nyɛ ǎ.”

16. Etɛ lɛ Levíi ví ɖé ka sixu kplɔ́n mǐ?

16 Nǔkplɔnmɛ. Mɛ nyanya e é cí ɖɔ nǔ yetɔn ɖò nyǐnyɔ́ wɛ lɛ é sín gbɛ̀ ɖó na nɔ jló mǐ gbeɖé ǎ. Nukúnta kpowun wɛ awǎjijɛ yetɔn ɖè, é na nɔ ayǐ ǎ; ye ɖó sɔgudo ɖé ǎ. (Nǔt. 8:12, 13) Enyi gbɛ̀ yetɔn nɔ jló mǐ ɔ, enɛ na zɔ́n bɔ awakanmɛ na kú mǐ, bɔ kancica e ɖò mǐ kpo Jehovah kpo tɛntin é tlɛ sixu gblé. Enyi a wá ɖ’ayi wu ɖɔ emi ko ɖò mɛ nyanya e nǔ ɖò nyǐnyɔ́ na wɛ enyíì lɛ é sín gbɛ̀ jló wɛ hǔn, wà nǔ Levíi ví ɔ ɖɔhun. Nɔ setónú nú wěɖexámɛ Jehovah tɔn e wanyiyi kpé lɛ é, bo nɔ dó gbɛ̌ xá mɛ ɖevo e nɔ wà jlǒ tɔn lɛ é. Enyi a yí wǎn nú Jehovah hú nǔ bǐ ɔ, a na ɖó awǎjijɛ nǔgbo ɔ. Bɔ a na kpò ɖò “gbɛ̀ jɔ gbɛ̀” li ɔ jí.—1 Tim. 6:19.

GǍNMAÐÓ PIYƐ́Ɛ TƆN LƐ ZƆ́N BƆ AWAKANMƐ KÚ I

Enyi mǐ lin tamɛ dó lee Piyɛ́ɛ ɖu ɖò awakanmɛ e kú i é jí, bo sɔ́ ayi ɖó Mawu sinsɛn jí gbɔn é jí ɔ, é sixu d’alɔ mǐɖesunɔ alǒ zɔ́n bɔ mǐ na d’alɔ mɛ ɖevo Lɛ (Kpɔ́n akpáxwé 17-19)

17. Hwɛjijɔ tɛ lɛ wu awakanmɛ ka kú Piyɛ́ɛ?

17 Akpakpa nɔ sɔ́ mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ tawun. Amɔ̌, hweɖelɛnu ɔ, é nɔ ɖɔ nǔɖe lɛ, alǒ wà nǔɖe lɛ ma lin tamɛ bɔ nukɔnmɛ ɔ, ye nɔ wá vɛ́ n’i. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, hwenu e Jezu ɖɔ nú mɛsɛ́dó tɔn lɛ ɖɔ è na dóya nú emi, bo lɛ́ hu emi é ɔ, Piyɛ́ɛ gbɛ́ nǔ n’i bo ɖɔ: “Nǔ mɔ̌hunkɔtɔn na jɛ dó jǐ we gbeɖé ǎ.” (Mat. 16:21-23) Enɛ gudo ɔ, Jezu gbɛ́ nǔ nú Piyɛ́ɛ. Hwenu e ahwan ɖé wá Jezu wlí gbé é ɔ, Piyɛ́ɛ zɔn kplakpla jí bo wà nǔ, bo kpa tó vɔsanúxwlémawutɔ́ ɖaxó ɔ sín mɛsɛntɔ́ ɖé. (Jaan 18:10, 11) Jezu lɛ́vɔ gbɛ́ nǔ nú mɛsɛ́dó ɔ. Gɔ́ na ɔ, Piyɛ́ɛ yí nugo ɖɔ enyi mɛsɛ́dó ɖě lɛ na bo jó Jezu dó ɔ, emilɛ kún na wà mɔ̌ gbeɖé ó! (Mat. 26:33) Amɔ̌, Piyɛ́ɛ gbó adɔ lee é lin gbɔn é ǎ. É sín xɛsi ɖi nú gbɛtɔ́ wu b’ɛ gbɛ́ azɔn atɔn ɖɔ emi kún tuùn Gǎn emitɔn ó. Awakanmɛ kú Piyɛ́ɛ kaka bɔ ee é tɔ́n é ɔ, é “ya avǐ, kpodo vivɛ̌ kpo.” (Mat. 26:69-75) É sixu ko kanbyɔ éɖée ɖɔ Jezu ka na sɔ́ hwɛ kɛ emi gbeɖé à jí.

18. Nɛ̌ Jezu ka d’alɔ Piyɛ́ɛ b’ɛ ɖu ɖò awakanmɛ e kú i é jí gbɔn?

18 Amɔ̌, Piyɛ́ɛ lɔn nú awakanmɛ e kú i é zɔ́n bonu é gɔn Jehovah sɛn ǎ. Ðò nǔwanyido enɛ gudo ɔ, é kpò ɖò Jehovah sɛn wɛ kpo mɛsɛ́dó ɖě lɛ kpo. (Jaan 21:1-3; Mɛ. 1:15, 16) Etɛ ka d’alɔ ɛ b’ɛ lɛ́ jɛ ganji? É flín ɖɔ Jezu ko xoɖɛ dó ta emitɔn mɛ ɖ’ayǐ ɖɔ nǔɖiɖi ma wá hwedó emi ó, bɔ Jezu lɛ́ dó wusyɛn lanmɛ n’i ɖɔ enyi é lɛkɔ hǔn, é ni dó wusyɛn lanmɛ nú nɔví tɔn lɛ. Jehovah sè ɖɛ vívɛ́ enɛ. Nukɔnmɛ ɔ, Jezu ɖesunɔ tɔ́n dó Piyɛ́ɛ jí, bo na dó dó wusyɛn lanmɛ n’i. (Luk. 22:32; 24:33, 34; 1 Kɔ. 15:5) Hwenu e mɛsɛ́dó lɛ nyi ɖɔ zǎn blebu ɖokpo mɛ bo ma wlí nǔɖe ǎ é ɔ, Jezu lɛ́ tɔ́n dó ye jí. Hwenɛnu ɔ, Jezu lɛ́ hun ali nú Piyɛ́ɛ bɔ é na xlɛ́ ɖɔ é yí wǎn nú emi nǔgbo nǔgbo. Jezu sɔ́ hwɛ kɛ xɔ́ntɔn vívɛ́ tɔn, bo lɛ́ sɔ́ azɔ̌ ɖevo d’así n’i.—Jaan 21:15-17.

19. Nɛ̌ Ðɛhan 103:13, 14 ka d’alɔ mǐ bɔ mǐ tuùn nǔ e Jehovah nɔ lin dó hwɛ mǐtɔn lɛ wu é gbɔn?

19 Nǔkplɔnmɛ. Lee Jezu wà nǔ xá Piyɛ́ɛ gbɔn é xlɛ́ ɖɔ é nɔ kú nǔblawu nú mɛ tawun, Tɔ́ tɔn ɖɔhun. Hǔn, enyi mǐ wà nǔ nyi dò ɔ, mǐ ɖó na lin ɖɔ Jehovah kún na sɔ́ hwɛ kɛ mǐ gbeɖé ó ǎ. Mǐ ɖó na flín ɖɔ Satáan wɛ nɔ ba ɖɔ mǐ ni lin mɔ̌. Gɔ́ na ɔ, mǐ ɖó na nɔ xwè sɔ bo lin tamɛ dó wǎn e Jehovah yí nú mǐ é kpo tuùn e é tuùn dogbó mǐtɔn lɛ, bo nɔ sɔ́ hwɛ kɛ mǐ é kpo jí. Mǐ ɖó na nɔ wà nǔ éɖɔhun hwenu e mɛ ɖevo lɛ wà nǔ agɔ xá mǐ é.—Ðɛhan 103:13, 14.

20. Etɛ jí mǐ ka na ɖɔ xó dó ɖò xóta e bɔ d’ewu é mɛ?

20 Kpɔ́ndéwú Jozɛfu, Nɔemíi, Hwliti, Levíi ví ɔ kpo Piyɛ́ɛ kpo tɔn na jiɖe mǐ ɖɔ Jehovah “ɖò kpɔ́ xá mɛ e ayi yetɔn gbadó lɛ” é. (Ðɛh. 34:19) É nɔ yí gbè bɔ mǐ nɔ mɔ mɛtɛnkpɔn lɛ, bɔ awakanmɛ nɔ lɛ́ kú mǐ hweɖelɛnu. É ɖò mɔ̌ có, enyi mǐ dɛ ɖò mɛtɛnkpɔn lɛ nu ganji kpo alɔdó Jehovah tɔn kpo ɔ, nǔɖiɖi mǐtɔn nɔ lɛ́ syɛn d’eji. (1 Pi. 1:6, 7) Ðò xóta e bɔ d’ewu é mɛ ɔ, mǐ na lɛ́ mɔ lee Jehovah nɔ nɔ gudo nú gbejinɔtɔ́ tɔn ɖěɖee awakanmɛ kú, vlafo, ɖó hwɛhuhu gbaza yetɔn alǒ ninɔmɛ vɛwǔ yetɔn lɛ wu é gbɔn é.

HAN 7 Jehovah, Hlɔnhlɔn Ce

^ akpá. 5 Jozɛfu, Nɔemíi, Hwliti, Levíi ví ɖé, gɔ́ nú mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ gbɔn ninɔmɛ e zɔ́n bɔ awakanmɛ kú ye lɛ é mɛ. Ðò xóta elɔ mɛ ɔ, mǐ na mɔ lee Jehovah dó gbɔ nú ye, bo lɛ́ na hlɔnhlɔn ye gbɔn é. Mǐ na lɛ́ gbéjé nǔ e kpɔ́ndéwú yetɔn lɛ sixu kplɔ́n mǐ é, kpo lee Mawu d’alɔ ye kpo wanyiyi kpo gbɔn é kpo kpɔ́n.

^ akpá. 56 ÐIÐE LƐ SÍN TINMƐ: Nɔemíi, Hwliti, kpo Ɔpa kpo ɖò aluwɛ mɛ, bɔ awakanmɛ lɛ́ kú ye hwenu e asú yetɔn lɛ kú é. Nukɔnmɛ ɔ, Hwliti kpo Nɔemíi kpo j’awǎ xá Bowozi hwenu e è jì Obɛdi é.