Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É

Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É

Nǔnywɛxó 24:16 ɖɔ ɖɔ: “Hwɛjijɔnɔ jɛ ayǐ azɔn tɛnwe ɔ, é na site azɔn tɛnwe.” Ðiɖɔ wɛ wemafɔ enɛ ɖè ɖɔ enyi mɛɖé fɔ́n bo nɔ ɖò hwɛ hu wɛ ɔ, Mawu na nɔ ɖò sísɔ́ kɛ ɛ wɛ à?

Mɔ̌ ɖɔ wɛ wemafɔ ɔ ɖè ǎ. Mɛ e mɔ wuvɛ̌ gegě, bo ka nɔ dɛ ɖò ye nu é xó ɖɔ wɛ wemafɔ ɔ ɖè.

Mǐ ni gbéjé nǔ ɖěɖee lɛlɛ̌ dó wemafɔ ɔ lɛ é kpɔ́n: “Mɛdídá, ma ɖè wě nyanya dó hwɛjijɔnɔ xwé wu ó; ma vívá nɔtɛn tɔn ó; ɖó hwɛjijɔnɔ jɛ ayǐ azɔn tɛnwe ɔ, é na site azɔn tɛnwe; amɔ̌, mɛdídá lɛ ɔ, awě wɛ na xò ye. Kɛntɔ́ towe j’ayǐ hǔn, ma nú é víví nú we ó; adǎn ɖò gbigbo è wɛ hǔn, ma ɖú ahwannɔwe ó.”—Nǔx. 24:15-17.

Mɛɖé lɛ lin ɖɔ mɛ e hu hwɛ, bo ka lɛkɔ sín hwɛ tɔn lɛ gudo é xó ɖɔ wɛ wemafɔ 16gɔ́ ɔ ɖè. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, sinsɛngán Grande Bretagne-nu we ɖɔ ɖɔ wɛnjlatɔ́ hwexónu kpo égbé kpo tɔn gegě ko tinmɛ wemafɔ enɛ gbɔn mɔ̌. Sinsɛngán lɛ ɖɔ gɔ́ na ɖɔ linlin mɔ̌hun sín tinmɛ wɛ nyí ɖɔ “mɛ ɖagbe ɖé sixu hu hwɛ . . . syɛnsyɛn lɛ có, wǎn e é yí nú Mawu é ka na vɔ gbeɖé ǎ, bɔ é sixu lɛkɔ sín hwɛ tɔn lɛ gudo.” Mɛ e ma ba na lɛkɔ sín hwɛ tɔn lɛ gudo ǎ é wɛ nɔ yí wǎn nú nǔ enɛ e è tinmɛ é. É sixu lin ɖɔ enyi emi tlɛ fɔ́n bo ɖò hwɛ hu wɛ ɔ, Mawu na fɔ́n, bo na ɖò hwɛ sɔ́ kɛ emi wɛ.

Amɔ̌, nǔ e na ɖɔ wɛ wemafɔ 16gɔ́ ɔ ɖè é nɛ ǎ.

Ali gegě nu wɛ è sixu zán xógbe Ebléegbe tɔn e è lilɛ dó “jɛ ayǐ” ɖò wemafɔ 16 kpo 17 kpo mɛ é ɖè. É sixu nyí ayǐjijɛ tawun lě xó ɖɔ wɛ è ɖè, ɖi kanlin e jɛ ayǐ jɛ ali jí é ɖé, mɛ e jɛ ayǐ sín xɔta é ɖé, alǒ, tocɔ́kpe e mu é ɖé. (Sɛ́n. 22:4, 8; Eza. 30:25) È sixu lɛ́ zán xógbe enɛ gbɔn lě ɖò nǔjlɛdonǔwu linu: ‘Mɛɖé sín walɔ nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ ɔ, é nɔ bló bɔ mɛ ɔ nɔ yì nukɔn ɖò gbɛzán tɔn mɛ kpo jiɖiɖe kpo. É na bo j’ayǐ ɔ, é nɔ cí kɔ́mɛ ǎ, ɖó Jehovah nɔ hɛn alɔ tɔn, bo nɔ sɔ́ ɛ site.’—Ðɛh. 37:23, 24; Nǔx. 11:5; 13:17; 17:20.

Amɔ̌, kpɔ́n nǔ elɔ e Akɔwé e nɔ nyí Edward H. Plumptre é ɖɔ é: “È nɔ zán xógbe Ebléegbe tɔn e è lilɛ dó ‘jɛ ayǐ’ ɔ nú hwɛhuhu gbeɖé ǎ.” Enɛ wu ɔ, akɔwé ɖevo tinmɛ wemafɔ 16gɔ́ ɔ gbɔn lě: “Nǔ yayǎ wɛ dakaxixo togun Mawu tɔn wu na nyí, ɖó ye na gán jɛn wɛ, mɛ nyanya lɛ ka na dɔn.”

Enɛ wu ɔ, nǔ enɛ lɛ bǐ ɖò xíxlɛ́ wɛ ɖɔ Nǔnywɛxó 24:16 kún ɖò xó ɖɔ dó hwɛhuhu wu wɛ ó, loɔ, tagba alǒ wuvɛ̌ ɖěɖee mǐ nɔ mɔ, b’ɛ tlɛ nɔ fɔ́n bo nɔ ɖò jijɛji wɛ lɛ é wu ɖɔ xó dó wɛ é ɖè. Ðò gbɛ̀ nyanya e mɛ mǐ ɖè égbé é ɔ, hwɛjijɔnɔ ɖé sixu ɖí xwi xá azɔn alǒ wuvɛ̌ ɖevo lɛ. Acɛkpikpa lɛ tlɛ sixu lɛ́ dóya n’i ɖó nǔɖiɖi tɔn wu. Amɔ̌, é sixu ɖeji ɖɔ Mawu ɖò kpɔ́ xá emi, bo na d’alɔ emi, bɔ emi na ɖí xwi xá lobo ɖuɖeji. Kanbyɔ hwiɖée ɖɔ, ‘Hwɛhwɛ ɔ, un nɔ mɔ bɔ nǔ lɛ nɔ yì ganji nú Mawu sɛntɔ́ lɛ à cé?’ Tɛwu? Mǐ kánɖeji ɖɔ: ‘Jehovah nɔ dó alɔ mɛ e j’ayǐ lɛ é bǐ. Bo nɔ jlɔ́ mɛ e ɖò tɔ́tɔ́ lɛ é.’—Ðɛh. 41:2-4; 145:14-19.

“Hwɛjijɔnɔ” nɔ j’awǎ ɖó mɛ ɖevo lɛ ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ wu ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, é nɔ mɔ hlɔnhlɔn ɖó é tuùn ɖɔ, “mɛ e nɔ ɖó sísí nú Mawu lɛ wɛ nǔ nɔ nyɔ́ na, ɖó sísí e ye nɔ ɖó nú Mawu ɔ wu.”—Nǔt. 8:11-13; Jɔb. 31:3-6; Ðɛh. 27:5, 6.