Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

A ka Nyí Azɔ̌gbɛ́ Ðagbe ɖé À?

A ka Nyí Azɔ̌gbɛ́ Ðagbe ɖé À?

“UN WÁ huzu azɔ̌wéɖétɔ́ ɖé ɖò akpá tɔn. . . . Un nɔ j’awǎ hwebǐnu ɖò nukɔn tɔn.” (Nǔx. 8:30, nwt) Lee Vǐ Mawu tɔn w’azɔ̌ alɔ ɖò alɔ mɛ xá Tɔ́ tɔn nú xwè mɔ̌kpan gbɔn, cobo wá ayikúngban jí, bɔ Biblu tinmɛ é nɛ. Ð’ayi wu ɖɔ wemafɔ enɛ lɛ ɖɔ xó dó Jezu e nyí azɔ̌gbɛ́ Mawu tɔn é wu; é nɔ ɖò ‘awǎ jɛ’ wɛ ɖò nukɔn tɔn.

Jezu kplɔ́n jijɔ ɖěɖee zɔ́n bɔ nukɔnmɛ ɔ, é wá huzu azɔ̌gbɛ́ ɖagbe hugǎn ɖé nú mɛ ɖěɖee kpo é kpo w’azɔ̌ ɖò ayikúngban jí lɛ é. Ðagbe tɛ kpɔ́ndéwú Jezu tɔn ka sixu wà nú mǐ? Nú mǐ gbéjé kpɔ́ndéwú tɔn kpɔ́n ganji ɔ, mǐ sixu mɔ nǔgbododó ɖěɖee sixu d’alɔ mǐ, bɔ mǐ na huzu azɔ̌gbɛ́ ɖagbe ɖé é atɔn. Nǔgbododó enɛ lɛ na d’alɔ mǐ bɔ mǐ na kpéwú bo nɔ bǔ, lobo lɛ́ w’azɔ̌ alɔ ɖò alɔ mɛ xá nǔɖitɔ́ hatɔ́ mǐtɔn lɛ.

Nɔ hɛn kpɔ́ndéwú Jehovah kpo Jezu kpo tɔn dó ayi mɛ, bo nɔ ɖò gbesisɔmɛ bo na má nǔ e a ko mɔ kpɔ́n lɛ é kpo nukúnnúmɔjɛnǔmɛ e a ɖó é kpo xá azɔ̌gbɛ́ towe Lɛ

NǓGBODODÓ NUKƆNTƆN: ‘MI NƆ WLÍ YƐ̌YI NÚ MIÐÉE’

Azɔ̌gbɛ́ ɖagbe ɖé nɔ zé éɖée hwe, nɔ lin ɖɔ gbɛ̌ emitɔn lɛ xɔ akwɛ, bo ka nɔ lɛ́ nyi alɔ nú ayi dɔn wá éɖée jí. Jezu kplɔ́n mɛɖéesɔ́hwe mɔ̌hun ɖò Tɔ́ tɔn gɔ́n. Jehovah kɛɖɛ wɛ é jɛxa ɖɔ è ni ylɔ́ ɖɔ Gbɛɖotɔ́ ɔ có, é ka ba ɖɔ mɛ ɖevo lɛ ni tuùn azɔ̌ taji e Vǐ tɔn wà é. Enɛ jɛ wě ɖò xó elɔ e Mawu ɖɔ é mɛ: “Mǐ ni bló gbɛtɔ́ ɖó mǐɖesunɔ sín akpajlɛ mɛ.” (Bǐb. 1:26) Mɛɖéesɔ́hwe Jehovah tɔn enɛ na ko sù Jezu nukúnmɛ tawun.—Ðɛh. 18:36.

Hwenu e Jezu ɖò ayikúngban jí é ɔ, é ɖè mɛɖéesɔ́hwe mɔ̌hun xlɛ́. Hwenu e mɛ lɛ kpa ɛ nú nǔ ɖěɖee é wà lɛ é ɔ, é sɔ́ susu ɔ nú Mawu. (Mak. 10:17, 18; Jaan 7:15, 16) Jezu tɛ́n kpɔ́n bɔ fífá nɔ nɔ é kpo ahwanvu tɔn lɛ kpo tɛntin, bɔ é tlɛ nɔ lɛ́ kpɔ́n ye dó mɔ xɔ́ntɔn tɔn lɛ; é nɔ wà nǔ xá ye mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ wɛ ye nyí ɖɔhun ǎ. (Jaan 15:15) É tlɛ klɔ́ afɔ nú ye, bo dó kplɔ́n nǔ ye dó mɛɖéesɔ́hwe wu. (Jaan 13:5, 12-14) Mǐ lɔmɔ̌ ɖó na nɔ wlí yɛ̌yi nú azɔ̌gbɛ́ mǐtɔn lɛ, bo na nyi alɔ nú cejɛnnabi. Enyi ‘mǐ nɔ wlí yɛ̌yi nú mǐɖée lɛ,’ bo ma nɔ ɖò biba wɛ ɖɔ è ni kpa mǐ ǎ ɔ, mǐ sixu kpé nǔ gegě wu hugǎn bo wà.—Hlɔ. 12:10.

Mɛ e nɔ sɔ́ éɖée hwe é ɖé nɔ lɛ́ mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ, ‘mɛ gegě ɖè wě xá mɛ dó nǔɖe wu ɔ, è nɔ mɔ nu tɔn.’ (Nǔx. 15:22) Enyi mǐ na bo tlɛ mɔ nǔ kpɔ́n gbɔn ɖebǔ, alǒ ɖó nǔwukpíkpé ɖebǔ ɔ, mǐ ɖó na tuùn ɖɔ gbɛtɔ́ ɖě kún ɖè, bo tuùn nǔ bǐ ó. Jezu ɖesu tlɛ mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ nǔɖe lɛ ɖè bɔ emi kún tuùn ó. (Mat. 24:36) Gɔ́ na ɔ, nǔ e ahwanvu tɔn hwɛhutɔ́ lɛ tuùn é, alǒ nǔ e ye nɔ lin dó nǔɖe wu é nɔ ɖu ayi mɛ n’i. (Mat. 16:13-16) É ɖò wɛn ɖɔ azɔ̌gbɛ́ tɔn lɛ nɔ vo ɖò akpá tɔn! Mɔ̌ ɖokpo ɔ, enyi mɛɖéesɔ́hwe nɔ zɔ́n bonu mǐ nɔ mɔ ɖɔ mǐ kún tuùn nǔ bǐ ó, bo nɔ ɖótó linlin mɛ ɖevo lɛ tɔn ɔ, mǐ na nɔ fífá mɛ kpo ye kpo, enɛ ɔ, mǐ sɔ́ nǔɖe na wà ɖó kpɔ́ ɔ, mǐ na “mɔ nu tɔn.”

É ɖò taji tawun ɖɔ mɛxo agun tɔn lɛ ni xwedó kpɔ́ndéwú Jezu tɔn ɖò ali enɛ nu, hwenu e ye ɖò nǔ wà ɖó bǔ wɛ é. Ye ɖó na flín ɖɔ gbigbɔ mímɛ́ ɔ sixu xlɛ́ ali mɛ ɖebǔ ɖò kplékplé mɛxo lɛ tɔn mɛ. Ðò kplé mɛxo lɛ tɔn hwenu ɔ, enyi ye nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ bló bɔ mɛ bǐ nɔ vo fɛɛ bo nɔ ɖɔ nǔ e ye lin é ɔ, ye na kpéwú bo wá gbeta ɖěɖee na wà ɖagbe nú agun ɔ bǐ lɛ é kɔn.

NǓGBODODÓ WEGƆ́: “MI NÚ MƐ LƐ BǏ NI TUÙN ÐƆ MI NƆ NƆ JLƐ̌ JÍ”

Azɔ̌gbɛ́ ɖagbe ɖé nɔ nɔ jlɛ̌ jí hwenu e é ɖò azɔ̌ wà ɖó kpɔ́ xá azɔ̌gbɛ́ tɔn ɖevo lɛ wɛ é. É nɔ hɛn nǔ gángángán ǎ, é ka nɔ ɖɔ emitɔn jí jɛn é na gbò dó ǎ. É ɖò wɛn ɖɔ ali ɖagbe gegě hun nú Jezu bɔ é mɔ lee Tɔ́ tɔn nɔ nɔ jlɛ̌ jí gbɔn é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Jehovah sɛ́ ɛ dó bonu é na hwlɛn gbɛtɔ́ lɛ sín kú sín hwɛ e è ɖó nú ye é sí—Jaan 3:16.

Jezu nɔ yí gbè nú nǔ ɖé lɛ hwenu e é byɔ dó é, alǒ hwenu e é jɛxa dó é. Izlayɛli-ví lɛ gbé mɛ wɛ è sɛ́ ɛ dó có, flín lee é d’alɔ nyɔnu Fenisíinu ɔ gbɔn é. (Mat. 15:22-28) É nɔ lɛ́ ɖó nukún nǔ ɖò ahwanvu tɔn lɛ sí hú nǔ e ye ɖó na wà é ǎ. Xɔ́ntɔn vívɛ́ Jezu tɔn Piyɛ́ɛ gbɛ́ ɛ ɖò agbawungba có, é ka ɖò gbesisɔmɛ bo sɔ́ hwɛ kɛ ɛ. Nukɔnmɛ ɔ, é wá zé azɔ̌ kpinkpɛn lɛ d’así nú Piyɛ́ɛ. (Luk. 22:32; Jaan 21:17; Mɛ. 2:14; 8:14-17; 10:44, 45) Kpɔ́ndéwú Jezu tɔn xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ mǐ kún ɖó na nɔ hɛn nǔ gángángán ó; enɛ na zɔ́n bɔ ‘mɛ lɛ bǐ na tuùn ɖɔ mǐ nɔ nɔ jlɛ̌ jí.’—Fili. 4:5, nwt.

Nú mǐ nɔ nɔ jlɛ̌ jí ɔ, enɛ na d’alɔ mǐ bɔ mǐ na nɔ huzu sɔgbe xá ninɔmɛ lɛ, bo na nɔ w’azɔ̌ ɖò fífá mɛ xá mɛ alɔkpa lɛ bǐ. Mɔ̌ wɛ Jezu nɔ wà nǔ gbɔn, bɔ enɛ zɔ́n bɔ kɛntɔ́ tɔn e nɔ hwanwǔ i lɛ é dóhwɛ ɛ ɖɔ “tokwɛyitɔ́ lɛ kpodo hwɛhutɔ́ lɛ kpo” ee yí wɛn tɔn é sín xɔ́ntɔn wɛ é nyí. (Mat. 11:19) Jezu ɖɔhun ɔ, mǐ lɔ ka sixu kplɔ́n bo w’azɔ̌ alɔ ɖò alɔ mɛ xá mɛ ɖevo lɛ à? Louis ee nyí nɔví sunnu ɖé, bo w’azɔ̌ xá mɛ vovo lɛ hwenu e é nyí nukúnkpénuwutɔ́ lɛdo tɔn é kpo hwenu e é wá Betɛli é kpo é ɖɔ: “Azɔ̌ wà ɖó kpɔ́ xá gbɛtɔ́ hwɛhutɔ́ vovo lɛ cí awinnya gbigba vovo e ma ɖó ga ɖokpo ɔ ǎ, bɔ è sɔ́ dó mɛ dǒ ɖé na lɛ é ɖɔhun. Ðó awinnya lɛ ma nyí ɖokpo ɔ ǎ wutu ɔ, enɛ nɔ byɔ gǎndidó gegě, amɔ̌, dǒ ɔ sixu lidǒ. Un tɛ́n kpɔ́n bo bló huzuhuzu ɖé lɛ ɖò nyiɖée wu, enɛ zɔ́n bɔ un w’azɔ̌ ɖò fífá mɛ xá ye, lobɔ mǐ mɔ nǔ e mǐ wà é sín nu.” Jijɔ ɖagbe ɖé wɛ!

Azɔ̌gbɛ́ ɖagbe ɖé ɖó na nɔ hwlá nǔ e é tuùn lɛ é, bo na dó kpò ɖò acɛ kpa nú azɔ̌gbɛ́ ɖě lɛ wɛ ǎ

Hwetɛnu mǐ ka sixu wà nǔ alɔ ɖò alɔ mɛ xá mɛ e ɖò agun mǐtɔn mɛ lɛ é? Ali ɔ hun nú mǐ bɔ mǐ sixu wà mɔ̌ hwenu e mǐ ɖò kpɔ́ xá mɛ e ɖò gbɛ̌ta kúnnuɖegbé tɔn mǐtɔn mɛ lɛ é é. Mǐ sixu w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ xá wɛnjlatɔ́ ɖěɖee agban xwédo tɔn yetɔn sukpɔ́ hú mǐtɔn lɛ é, alǒ ye mɛ ɖěɖee ma ɖó xwè ɖokpo ɔ xá mǐ ǎ lɛ é. Mǐ ka sixu tɛ́n kpɔ́n bo nɔ jlɛ̌ jí, bo w’azɔ̌ ɖò lee mǐ nɔ hwlɛndó sɔ hwenu e mǐ ɖò Mawuxó ɖɔ wɛ gbɔn xwégbe xwégbe é wu, alǒ ɖò azɔn nabi e mǐ nɔ nɔte bo nɔ ba nǔɖe ɖu é linu bo na dó d’alɔ mɛ ɖevo lɛ bonu ye na ɖu vivǐ sinsɛnzɔ́ ɔ tɔn hugǎn à?

NǓGBODODÓ ATƆNGƆ́: NƆ ÐÒ “GBESISƆMƐ BO NA MÁ NǓ E A ÐÓ É XÁ MƐ [ÐEVO] LƐ”

Azɔ̌gbɛ́ ɖagbe ɖé nɔ ɖò ‘gbesisɔmɛ, bo na má nǔ e é ɖó é xá mɛ ɖevo lɛ.’ (1 Tim. 6:18) Hwenu e Jezu ɖò azɔ̌ wà wɛ ɖò Tɔ́ tɔn kpá é ɔ, é ɖó na ko ɖ’ayi wu ɖɔ Jehovah kún nɔ hwlá nǔ ó. Hwenu e Jehovah ɖò “jinukúnsin sɔ́ ɖ’ayǐ,” wɛ é ɔ, Jezu “ɖò finɛ,” bo sixu ko kplɔ́n nǔ gegě ɖò gɔ̌n tɔn. (Nǔx. 8:27) Nukɔnmɛ ɔ, kpo xomɛhunhun kpo wɛ Jezu lɔ má “nǔ e [é] sè” ɖò Tɔ́ tɔn nu lɛ é xá ahwanvu tɔn lɛ. (Jaan 15:15) Nú enɛ ɖò ayi mɛ nú mǐ ɔ, mǐ lɔ ɖó na ɖò gbesisɔmɛ bo na má nǔ e mǐ tuùn lɛ é kpo nǔ e mǐ ko mɔ kpɔ́n lɛ é kpo xá azɔ̌gbɛ́ mǐtɔn lɛ. É ɖò wɛn ɖɔ nukúnnúmɔjɛnǔmɛ e sín hudo è ɖó bo na dó kpé nǔɖe wu é ɔ, azɔ̌gbɛ́ ɖagbe ɖé kún nɔ zé hwlá bo na mɔ tɛn bo na dó ɖò gǎn nyí nú mɛ ɖě lɛ wɛ ó. É nyɔ́ wà ɔ, kpo xomɛhunhun kpo wɛ é na má nǔ ɖagbe e é tuùn lɛ é xá mɛ ɖevo lɛ.

Mǐ sixu nɔ lɛ́ ɖɔ xó dó dó wusyɛn lanmɛ nú azɔ̌gbɛ́ mǐtɔn lɛ. Enyi mɛɖé ɖ’ayi gǎn e mǐ nɔ dó bo na dó ɖè nǔsumɛnukúnmɛ xlɛ́ é wu ɔ, enɛ nɔ víví nú mǐ à cé? Jezu nɔ ba hwenu bo nɔ kpa azɔ̌gbɛ́ tɔn lɛ, ɖó nǔ ɖagbe e ye nɔ wà lɛ é wu. (Sɔ́ jlɛ́ dó Matie 25:19-23 kpo Luki 10:17-20 kpo wu.) É tlɛ lɛ́ ɖɔ nú ye ɖɔ ye na “jlɛ́ nǔ hú” emi. (Jaan 14:12) Ðò zǎn e jɛ nukɔn nú kú tɔn é mɛ ɔ, é kpa mɛsɛ́dó tɔn gbejinɔtɔ́ lɛ, bo ɖɔ: “Midɛɛ lɛ ɔ, mi wɛ nɔ gudo ce hwebǐnu, ɖò adǎngbomɛ ce lɛ mɛ.” (Luk. 22:28) Dǒ nukún lě dò xó enɛ lɛ na ko dó wusyɛn lanmɛ nú ye, bo lɛ́ sísɛ́ ye bɔ ye na wà nǔ sɔ é mɛ kpɔ́n! Enyi mǐ lɔ nɔ ba hwenu bo nɔ kpa azɔ̌gbɛ́ mǐtɔn lɛ ɔ, é ɖò wɛn ɖɔ xomɛ na hun ye tawun, bɔ ye na ɖibla lɛ́ dó gǎn d’eji.

A SIXU NYÍ AZƆ̌GBƐ́ ÐAGBE ÐÉ

Kayode ee nyí nɔví sunnu ɖé é ɖ’ayi wu ɖɔ: “É byɔ ɖɔ azɔ̌gbɛ́ ɖagbe ɖé ni wà nǔ bɔ nǔ bǐ na vɔ ɖ’ewu ǎ. Amɔ̌, mɛɖé wɛ bo nɔ bló bɔ fífá nɔ ɖò mɛ e kpo é kpo ɖò azɔ̌ wà wɛ lɛ é tɛntin, bɔ azɔ̌ wà ɖó kpɔ́ xá ɛ nɔ bɔwǔ nú ye.” Azɔ̌gbɛ́ mɔ̌hun wɛ a nyí à? Bɔya, a sixu yì Klisanwun e kpo hwi kpo nɔ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ lɛ é gɔ́n, bo kan nǔ e ye nɔ lin dó wǔ we ɖò ali enɛ nu é byɔ ye. Enyi ye nɔ ɖu vivǐ azɔ̌ wà ɖó kpɔ́ xá we tɔn, lee ahwanvu Jezu tɔn lɛ ɖu vivǐ azɔ̌ wà ɖó kpɔ́ xá Jezu tɔn gbɔn é ɔ, a sixu ɖɔ xó elɔ mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔhun: “Mǐ jló na wà azɔ̌ xá mi nú nyɔna mitɔn.”—2 Kɔ. 1:24.