Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

XÓTA NǓKPLƆNKPLƆN TƆN 6

“Asisúnɔ Nyí Gǎn nú Asì Tɔn”

“Asisúnɔ Nyí Gǎn nú Asì Tɔn”

“Asisúnɔ nyí gǎn nú asì tɔn.”—1 KƆ. 11:3.

HAN 13 Klisu, Kpɔ́ndéwú Mǐtɔn

XÓNUSƆ́ÐÓTE *

1. Enyi nɔví nyɔnu tlɛnnɔ ɖé ɖò tamɛ lin dó alɔwliwli jí wɛ ɔ, etɛ lɛ mɔ̌ é ka ɖó na kanbyɔ éɖée?

KLISANWUN lɛ bǐ wɛ ɖò acɛ Jezu Klisu e nyí gǎn bɔ nǔ bǐ vɔ ɖ’ewu é tɔn glɔ́. Amɔ̌, enyi nɔví nyɔnu ɖé wlí alɔ ɔ, asú tɔn e nyí hwɛhutɔ́ é sín acɛ glɔ́ wɛ é nɔ nɔ. Enɛ nɔ bɔwǔ hwebǐnu ǎ. Enɛ wu ɔ, enyi nɔví nyɔnu ɖé ɖò mɛ e é na da é da kpɔ́n wɛ ɔ, é na nyɔ́ ɖɔ é ni kan nǔ elɔ lɛ byɔ éɖée: ‘Etɛ lɛ ka xlɛ́ ɖɔ nɔví sunnu elɔ na nyí tatɔ́ xwédo tɔn ɖagbe ɖé? Nǔ gbigbɔ tɔn lɛ ka nɔ mya nukún n’i à? É ma nyí mɔ̌ ǎ ɔ, etɛ lɛ ka zɔ́n bɔ un mɔ ɖɔ enyi mǐ wlí alɔ gudo ɔ, é na nyí tatɔ́ ɖagbe ɖé ɖò gbigbɔ lixo?’ Gɔ́ na ɔ, é ɖó na lɛ́ kanbyɔ éɖée ɖɔ, ‘Jijɔ tɛ lɛ un ka ɖó, bɔ é na hɛn lè wá nú alɔwliwli mǐtɔn? Un ka nɔ ɖó suúlu, bo nɔ lɛ́ hun alɔ dó na nǔ mɛ à? Un ka ɖó kancica syɛnsyɛn ɖé xá Jehovah à?’ (Nǔt. 4:9, 12) Enyi nyɔnu ɖé wá gbeta ɖagbe lɛ kɔn cobo wlí alɔ ɔ, enɛ na zɔ́n bɔ alɔwliwli tɔn na kpa ɛ, b’ɛ na lɛ́ ɖó awǎjijɛ.

2. Etɛ lɛ mǐ ka na gbéjé kpɔ́n ɖò xóta elɔ mɛ?

2 Nɔví nyɔnu mǐtɔn livi mɔ̌kpan wɛ nɔ zé kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖé ɖ’ayǐ, ɖò tónúsíse nú asú yetɔn lɛ sín ali nu. É jɛxa ɖɔ è ni kpa ye. Xomɛ hun mǐ ɖɔ mǐ ɖò Jehovah sɛn wɛ ɖó kpɔ́ xá nɔví nyɔnu gbejinɔtɔ́ enɛ lɛ! Ðò xóta elɔ mɛ ɔ, mǐ na gbéjé nǔkanbyɔ atɔn elɔ lɛ kpɔ́n: (1) Wuvɛ̌ tɛ lɛ mɔ̌ asì lɛ ka ɖó na ɖí xwi xá? (2) Etɛwu asì ɖé ka nɔ wá gbeta ɔ kɔn bo nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́? (3) Etɛ lɛ kpɔ́ndéwú Jezu, Abigayilu, kpo Mali ee nyí asì nú Jozɛfu, bo lɛ́ nyí nɔ nú Jezu é kpo tɔn ka sixu kplɔ́n nɔví sunnu e ko wlí alɔ lɛ é kpo asì yetɔn lɛ kpo?

WUVƐ̌ TƐ LƐ NƆVÍ NYƆNU E KO WLÍ ALƆ LƐ É KA NƆ ÐÍ XWI XÁ?

3. Aniwu asú kpo asì kpo lɛ bǐ ka nɔ mɔ wuvɛ̌?

3 Alɔwliwli ɔ, nǔnina maɖóblɔ̌ ɖé wɛ é nyí bo gosin Mawu gɔ́n. Amɔ̌, hwɛhutɔ́ wɛ nú gbɛtɔ́ lɛ. (1 Jaan 1:8) Nǔ e wu Xó Mawu tɔn gb’akpá nú asú kpo asì kpo lɛ ɖɔ “ye na mɔ wuvɛ̌ ɖò gbɛ̀ e ye nɔ zán ayihɔngbe ayihɔngbe ɔ mɛ” é nɛ. (1 Kɔ. 7:28) Mǐ ni kpɔ́n wuvɛ̌ e asì ɖé sixu mɔ é ɖé lɛ.

4. Etɛwu asì ɖé ka sixu mɔ ɖɔ tónúsíse nú asú emitɔn nyí mɛɖekpo?

4 Bɔya, é sixu sín lee è kplɔ́n asì ɖé gbɔn sín vǔ é wutu, bɔ é sixu nɔ mɔ ɖɔ emiɖée hwíhwɛ́ hwíhwɛ́ dó asú emitɔn glɔ́ nyí mɛɖekpo. Marisol e nɔ nɔ États-Unis é ɖɔ: “Fí e un sù ɖè é ɔ, hwebǐnu wɛ è nɔ ɖɔ nú nyɔnu lɛ ɖɔ ye ɖó na ɖò zɛ̌ɛn kpo sunnu lɛ kpo ɖò nǔ lɛ bǐ mɛ. Un tuùn ɖɔ Jehovah na acɛ asú lɛ, bo ba ɖɔ asì lɛ ni nɔ setónú nú ye có, asì lɛ lɔ jɛxa sísí. Linlin e ɖò jlɛ̌ jí é ɖé ɖiɖó dó acɛ e asú ce ɖó é wu nɔ vɛwǔ nú mì.”

5. Linlin e ma jinjɔn Biblu jí ǎ é tɛ lɛ mɛɖé lɛ ka nɔ ɖó dó nyɔnu lɛ wu?

5 Ðò alɔ ɖevo mɛ ɔ, nyɔnu ɖé sixu wlí alɔ xá sunnu e nɔ mɔ ɖɔ nyɔnu lɛ kún vó nǔɖe mɔ̌ ó é ɖé. Nɔví nyɔnu ɖé nɔ nyí Ivon bo nɔ nɔ Amérique du Sud, bo ɖɔ, “Ðò xá mǐtɔn mɛ ɔ, sunnu lɛ wɛ nɔ ɖu nǔ jɛ nukɔn, bɔ nyɔnu lɛ nɔ bɔ d’ewu. È nɔ ɖó nukún ɖɔ vǐ nyɔnu kpɛví kpɛví lɛ wɛ na nɔ ɖa nǔ, bo na nɔ lɛ́ jlá ayǐ ɖó, amɔ̌, sunnuví kpɛví kpɛví lɛ ɔ, nɔ yetɔn lɛ kpo nɔví nyɔnu yetɔn lɛ kpo wɛ na nɔ w’azɔ̌ dó ta yetɔn mɛ, bɔ è nɔ ɖɔ nú ye ɖɔ ye wɛ nyí ‘axɔ́su xwé ɔ gbè tɔn.’” Nɔví nyɔnu e nɔ nyí Yingling bo nɔ nɔ Azíi é ɖɔ: “Ðò gbè mǐtɔn mɛ ɔ, è nɔ ɖɔ xó ɖé bɔ tinmɛ tɔn wɛ nyí ɖɔ, é kún byɔ ɖɔ nyɔnu lɛ ni ɖó nǔnywɛ, alǒ nǔwukpíkpé ɖé lɛ ó. Azɔ̌ yetɔn wɛ nyí ɖɔ ye na nɔ wà xwégbezɔ́ lɛ bǐ, amɔ̌, è yí gbè bonu ye na nɔ ɖɔ linlin yetɔn lɛ nú asú yetɔn ǎ.” Asú e ma nɔ ɖè wanyiyi xlɛ́ ǎ, bo ma nɔ wà nǔ e Biblu ɖɔ é ǎ é ɖé nɔ bló bɔ gbɛ̀ nɔ vɛwǔ nú asì tɔn, nɔ wà nǔ Jezu ɖɔhun ǎ, bo nɔ dó xomɛsin nú Jehovah.—Efɛ. 5:28, 29; 1 Pi. 3:7.

6. Etɛ é ka byɔ ɖɔ asì lɛ ni wà bo na dó hɛn kancica e ɖò ye kpo Jehovah kpo tɛntin é lidǒ?

6 Lee mǐ ko ɖɔ gbɔn ɖò xóta e wá yì é mɛ é ɔ, Jehovah nɔ ɖó nukún ɖɔ nɔví sunnu e ko wlí alɔ lɛ é ni sú hudo xwédo yetɔn lɛ tɔn sín dò ɖò gbigbɔ, lee nǔ nɔ cí nú mɛ é, kpo agbaza kpo lixo. (1 Tim. 5:8) É ɖò mɔ̌ có, nɔví nyɔnu ɖěɖee ko wlí alɔ lɛ é ɖó na nɔ ɖè hwenu ɖó vo gbè bǐ gbè bo na nɔ xà Xó Mawu tɔn, lin tamɛ d’eji, bo lɛ́vɔ xoɖɛ vívɛ́ sɛ́dó Jehovah. Enɛ sixu vɛwǔ. Nɔví nyɔnu lɛ sín alɔnu nɔ ján, enɛ wu ɔ, ye sixu nɔ lin ɖɔ emi kún ɖó hwenu alǒ hlɔnhlɔn bo na wà nǔ enɛ lɛ ó, amɔ̌, é ɖò taji ɖɔ ye ni nɔ ɖè hwenu ɖó vo bo wà mɔ̌. Etɛwu? Ðó Jehovah ba ɖɔ mǐ mɛ ɖokpo ɖokpo ni sɔnǔ nú kancica mɛɖesunɔ tɔn ɖé xá emi, bo lɛ́ wlíbo na.—Mɛ. 17:27.

7. Etɛ ka na zɔ́n bɔ é na bɔwǔ nú asì ɖé bɔ é na kpé azɔ̌ tɔn wu bo wà?

7 Nǔgbo ɔ, é sixu byɔ ɖɔ asì ɖé ni dó gǎn tawun cobo na hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn e nyí hwɛhutɔ́ é glɔ́. Amɔ̌, enyi é mɔ nǔ jɛ hwɛjijɔ e wu Biblu ɖɔ ɖɔ é ni hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́ lɛ é mɛ, lobo yí gbè na ɔ, é na mɔ ɖɔ azɔ̌ e Jehovah zɔ́n emi é wiwa bɔwǔ.

ANIWU ASÌ ÐÉ KA NƆ YÍ GBÈ BO NƆ HWÍHWƐ́ ÉÐÉE DÓ ASÚ TƆN GLƆ́?

8. Lee Efɛzinu lɛ 5:22-24 xlɛ́ gbɔn é ɔ, etɛwu nɔví nyɔnu e ko wlí alɔ é ɖé ka nɔ yí gbè bo nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́?

8 Nɔví nyɔnu e ko wlí alɔ é ɖé nɔ yí gbè bo nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́, ɖó nǔ e Jehovah byɔ ɖò así tɔn é nɛ. (Xà Efɛzinu lɛ 5:22-24.) É nɔ ɖeji dó Tɔ́ tɔn jixwé tɔn ɔ wu, ɖó é tuùn ɖɔ é yí wǎn nú emi, bo kún na byɔ nǔ ɖebǔ emi zɛ nǔ e na wà ɖagbe nú emi lɛ é wu ó.—Sɛ́n. 6:24; 1 Jaan 5:3.

9. Enyi nɔví nyɔnu ɖé ɖó sísí nú acɛ e asú tɔn ɖó é ɔ, etɛ ka nɔ jɛ?

9 Gbɛ̀ ɔ nɔ dó wusyɛn lanmɛ nú nyɔnu lɛ ɖɔ ye ni nɔ wɔn ya nú nǔgbododó Jehovah tɔn lɛ, bo nɔ kpɔ́n yeɖée hwíhwɛ́ hwíhwɛ́ dó asú yetɔn lɛ glɔ́ dó mɔ mɛɖekpo. É ɖò wɛn ɖɔ, mɛ ɖěɖee nɔ sɔ́ linlin mɔ̌hun lɛ ɖ’ajo lɛ é kún tuùn Mawu wanyiyinɔ mǐtɔn ó. Jehovah na byɔ nǔ e ɖè mɛ kpò é ɖé vǐ nyɔnu tɔn vívɛ́ lɛ gbeɖé ǎ. Nɔví nyɔnu e nɔ dó gǎn, bo nɔ wà nǔ e Jehovah zɔ́n ɛ é nɔ bló bɔ fífá nɔ ɖò xwé tɔn gbè. (Ðɛh. 119:165) Asú tɔn wɛ à, éɖesunɔ mɛtún ɔ, kpo vǐ tɔn lɛ kpo bǐ wɛ nɔ ɖu lè tɔn.

10. Etɛ lɛ nǔ e Carol ɖɔ é ka sixu kplɔ́n mǐ?

10 Asì e nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn e nyí hwɛhutɔ́ é glɔ́ é nɔ xlɛ́ ɖɔ emi yí wǎn nú Jehovah e ɖó tuto acɛkpikpa tɔn ayǐ é, bo nɔ lɛ́ ɖó sísí n’i. Carol e nɔ nɔ Amérique du Sud é ɖɔ: “Un tuùn ɖɔ asú ce na wà nǔɖe lɛ nyi dò. Un lɛ́ tuùn ɖɔ enyi é wà nǔ nyi dò ɔ, lee un nɔ wà nǔ gbɔn é wɛ na xlɛ́ lě dò xɔ́ntɔn e un zun xá Jehovah é xɔ akwɛ nú mì sɔ é. Enɛ wu ɔ, un nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ hwíhwɛ́ nyiɖée dó glɔ̌ tɔn, ɖó un jló na hɛn xomɛ Tɔ́ ce e ɖò jixwé é tɔn hun.”

11. Etɛ lɛ ka d’alɔ nɔví nyɔnu e nɔ nyí Aneese é, b’ɛ nɔ sɔ́ hwɛ kɛ mɛ? Etɛ nǔ e é ɖɔ é ka sixu kplɔ́n mǐ?

11 Enyi asì ɖé nɔ mɔ ɖɔ asú emitɔn kún nɔ kéya nú lee nǔ nɔ cí nú emi é kpo nǔ e nɔ ɖu ayi mɛ nú emi lɛ é kpo ó ɔ, é sixu vɛwǔ n’i, b’ɛ na hwíhwɛ́ éɖée dó glɔ̌ tɔn. Amɔ̌, enyi nǔ mɔ̌hun jɛ ɔ, ɖ’ayi lee nɔví nyɔnu e nɔ nyí Aneese, bo ko wlí alɔ é nɔ wà nǔ gbɔn é wu. É ɖɔ: “Un nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ sin xomɛ ǎ. Un nɔ flín ɖɔ mǐ bǐ wɛ nɔ wà nǔ nyi dò. Má nɔ sɔ́ hwɛ kɛ mɛ faa Jehovah ɖɔhun wɛ nɔ mya nukún nú mì. Enyi un sɔ́ hwɛ kɛ mɛ ɔ, un nɔ lɛ́ ɖó fífá ayi mɛ tɔn.” (Ðɛh. 86:5) Asì e nɔ sɔ́ hwɛ kɛ mɛ é ɖé na ɖibla mɔ ɖɔ é bɔwǔ bɔ emi na hwíhwɛ́ emiɖée dó asú emitɔn glɔ́.

ETƐ LƐ KPƆ́NDÉWÚ E ÐÒ BIBLU MƐ LƐ É KA SIXU KPLƆ́N MǏ?

12. Kpɔ́ndéwú tɛ lɛ ka ɖò Biblu mɛ?

12 Mɛɖé lɛ sixu mɔ ɖɔ mɛ e nɔ hwíhwɛ́ yeɖée dó mɛ ɖevo lɛ glɔ́ é kún ɖó gǎn ɖé ó. Amɔ̌, linlin enɛ sɔgbe ɖebǔ ǎ. Kpɔ́ndéwú mɛ ɖěɖee nɔ kpankɔ́n tawun, cobo ka nɔ hwíhwɛ́ yeɖée dó mɛ ɖevo lɛ glɔ́ é tɔn gegě wɛ ɖò Biblu mɛ. Mǐ ni kpɔ́n nǔ e kpɔ́ndéwú Jezu, Abigayilu, kpo Mali kpo tɔn sixu kplɔ́n mǐ lɛ é.

13. Etɛwu Jezu ka nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó Jehovah glɔ́? Tinmɛ.

13 Jezu nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó Jehovah glɔ́, amɔ̌, é jɔ xlo alǒ kpé nǔ wu ǎ wutu wɛ é nɔ wà mɔ̌ ǎ. Lee nǔkplɔnmɛ tɔn lɛ nɔ bɔkun, bo nɔ lɛ́ ɖò wɛn gbɔn é nɔ xlɛ́ ɖɔ é ɖó nǔnywɛ tawun. (Jaan 7:45, 46) Jehovah nɔ ɖó sísí nú nǔwukpíkpé e Jezu ɖó é sɔmɔ̌ bo yí gbè bɔ Jezu nɔ akpá tɔn hwenu e é ɖò wɛkɛ ɔ dá wɛ é. (Nǔx. 8:30, nwt; Ebl. 1:2-4) Hwenu e Jezu fɔ́n sín kú gudo é ɔ, Jehovah na ɛ “acɛ e ɖò jinukúnsin, kpodo ee ɖò ayikúngban jí ɔ kpo bǐ.” (Mat. 28:18) Alɔ sè kpɛ́n nú Jezu có, é kpò ɖò alixlɛ́mɛ Jehovah tɔn lɛ wu ganjɛ wɛ. Etɛwu? Ðó é yí wǎn nú Tɔ́ tɔn.—Jaan 14:31.

14.(a) Etɛ lee Jehovah nɔ kpɔ́n nyɔnu lɛ gbɔn é ka sixu kplɔ́n asú lɛ? (b) Etɛ xó ɖěɖee ɖò Nǔnywɛxó wemata 31gɔ́ ɔ mɛ lɛ é ka sixu kplɔ́n asú lɛ?

14 Nǔ e asú lɛ sixu kplɔ́n é. Jehovah nɔ kpɔ́n nyɔnu lɛ dó mɔ mɛ e hwe hú sunnu lɛ é wutu wɛ É byɔ asì lɛ ɖɔ ye ni nɔ hwíhwɛ́ yeɖée dó asú yetɔn lɛ glɔ́ ǎ. Jehovah ɖesunɔ sɔ́ nyɔnu lɛ kpo sunnu lɛ kpo bonu ye na kp’acɛ xá Jezu dó ɖè enɛ xlɛ́ nyi wɛn. (Ga. 3:26-29) Jehovah na acɛ Vǐ tɔn dó xlɛ́ ɖɔ emi ɖeji dó wǔ tɔn. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, asú e ɖó nǔnywɛ é ɖé na na acɛ asì tɔn ɖó bǎ ɖé mɛ. Xó Mawu tɔn tinmɛ azɔ̌ e nyɔnu jɔ nyɔnu ɖé ɖó na wà lɛ é bo ɖɔ ɖɔ é sixu wà xwégbezɔ́ lɛ, yì xwlé axi, jlá ayǐ ɖó ganji, lobo lɛ́ w’ajɔ̌. (Xà Nǔnywɛxó 31:15, 16, 18.) Kannumɔ e ma ɖó acɛ bo na ɖɔ linlin tɔn ǎ é ɖé wɛ é nyí ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, asú tɔn nɔ ɖeji dó wǔ tɔn, bo nɔ ɖótó linlin tɔn lɛ. (Xà Nǔnywɛxó 31:11, 26, 27.) Enyi asú ɖé nɔ wà nǔ xá asì tɔn kpo sísí kpo ɔ, asì ɔ na vo bo hwíhwɛ́ éɖée dó glɔ̌ tɔn.

Etɛ lee Jezu hwíhwɛ́ éɖée dó Jehovah glɔ́ gbɔn é ka sixu kplɔ́n asì jɔ asì lɛ? (Kpɔ́n akpáxwé 15)

15. Etɛ kpɔ́ndéwú Jezu tɔn ka sixu kplɔ́n asì lɛ?

15 Nǔ e asì lɛ sixu kplɔ́n é. Jezu wà nǔ ɖaxó ɖaxó gegě có, é ka mɔ ɖɔ emiɖée hwíhwɛ́ hwíhwɛ́ dó acɛkpikpa Jehovah tɔn glɔ́ nyí mɛɖekpo ǎ. (1 Kɔ. 15:28; Fili. 2:5, 6) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, nyɔnu jɔ nyɔnu e nɔ xwedó kpɔ́ndéwú Jezu tɔn é na mɔ ɖɔ enyi emi hwíhwɛ́ emiɖée dó asú emitɔn glɔ́ ɔ, é na ɖè emi kpò ǎ. Wanyiyi e é ɖó nú asú tɔn é kɛɖɛ wɛ na zɔ́n b’ɛ na nɔ gudo n’i ǎ, loɔ, wanyiyi kpo sísí kpo e é ɖó nú Jehovah é wɛ na sísɛ́ ɛ jɛ nukɔn.

Ee Abigayilu sɛ́ nǔɖuɖu dó Davidi kpo mɛ tɔn lɛ kpo gudo é ɔ, é sɛkpɔ́ Davidi. Enɛ gudo ɔ, é jɛkpo bo byɔ ɛ ɖɔ é ni ma hu hwɛ syɛnsyɛn enɛ dó ba hlɔn ó (Kpɔ́n akpáxwé 16gɔ́ ɔ)

16. Sɔgbe xá 1 Samuwɛli 25:3, 23-28 ɔ, wuvɛ̌ tɛ lɛ Abigayilu ka mɔ? (Kpɔ́n ɖiɖe e ɖò akpa ɔ jí é.)

16 Abigayilu ɖó asú ɖé b’ɛ nɔ nyí Nabalu. Nya cejɛnnabinɔ ɖé wɛ, nɔ yí gò, bo nɔ lɛ́ d’alɔgudokpɛ́ nú mɛ. É ɖò mɔ̌ có, Abigayilu gbɛ́ asú ǎ. É sixu ko tin, bo jó Davidi kpo mɛ tɔn lɛ kpo dó bɔ ye na hu asú tɔn. É ka wà mɔ̌ ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, é ɖè afɔ tawun tawun lɛ, bo cyɔn alɔ asú tɔn kpo xwédo yetɔn kpo jí. Dǒ nukún mɛ kpɔ́n, é na ko byɔ akɔ́nkpinkpan tawun ɖò Abigayilu sí cobɔ é na sɛkpɔ́ ahwanfuntɔ́ 400, bo na ɖɔ xó nú Davidi kpo sísí kpo. É tlɛ lɛ́ ɖò gbesisɔmɛ bo na savo dó nǔwalɔ asú tɔn tɔn lɛ takúnmɛ. (Xà 1 Samuwɛli 25:3, 23-28.) Kpo akpakpa sɔ́ mɛ kpo wɛ Davidi yí gbè ɖɔ Jehovah wɛ sɛ́ nyɔnu akɔ́nkpantɔ́ enɛ dó bonu é na ɖè wě e sín hudo emi ɖó b’ɛ na zɔ́n bɔ emi ma na hu hwɛ syɛnsyɛn ɖé ǎ é xá emi.

17. Etɛ tan Davidi kpo Abigayilu kpo tɔn ka sixu kplɔ́n asú lɛ?

17 Nǔ e asú lɛ sixu kplɔ́n é. Nyɔnu nǔnywɛtɔ́ ɖé wɛ nyí Abigayilu. Davidi ɖè nǔnywɛ xlɛ́ bo xwedó wěɖexámɛ tɔn. Wǎgbɔ tɔn ɔ, enɛ zɔ́n bɔ é nyi alɔ nú hunxɔ́ɖuɖu. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, enyi é byɔ ɖɔ asú kpo asì kpo ɖé ni wá gbeta taji ɖé kɔn ɔ, asú e ɖó nǔnywɛ é ɖé na xwè sɔ bo na lin tamɛ dó linlin asì tɔn tɔn lɛ jí. Bɔya, linlin asì tɔn tɔn na zɔ́n bɔ é na nyi alɔ nú gbeta e nǔnywɛ ma kpé ǎ é ɖé kɔn wíwá.

18. Etɛ kpɔ́ndéwú Abigayilu tɔn ka sixu kplɔ́n asì lɛ?

18 Nǔ e asì lɛ sixu kplɔ́n é. Asì e yí wǎn nú Jehovah bo nɔ lɛ́ ɖó sísí n’i é ɖé sixu wà nǔ ɖagbe gegě dó xwédo tɔn takúnmɛ, enyi asú tɔn na bo ma tlɛ nɔ sɛn Jehovah, alǒ nɔ zán gbɛ̀ sɔgbe xá nǔgbododó Tɔn lɛ ǎ ɔ nɛ. É na kan ayixa bo na ɖó nǔ nu nú alɔwliwli tɔn ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, enyi é nɔ sí asú tɔn, bo nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó glɔ̌ tɔn ɔ, é na tɛ́n kpɔ́n bo sísɛ́ ɛ, b’ɛ na kplɔ́n nǔ dó Jehovah wu. (1 Pi. 3:1, 2) Enyi asú tɔn na bo ma tlɛ ba na sɛn Jehovah ǎ ɔ, xomɛ na hun Jehovah ɖɔ é nɔ setónú nú asú tɔn, bo lɛ́ nɔ gbeji nú Emi.

19. Hwetɛnu asì ɖé ma ka ɖó na setónú nú asú tɔn ǎ?

19 Nɔví nyɔnu e nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́ é ɖé na nɔ gudo nú asú tɔn ǎ, enyi asú tɔn byɔ ɛ ɖɔ é ni t’afɔ sɛ́n alǒ nǔgbododó Jehovah tɔn lɛ jí ɔ nɛ. Mǐ ni ɖɔ ɖɔ nɔví nyɔnu e sín asú ma nyí nǔɖitɔ́ ǎ é ɖé ɖɔ n’i ɖɔ é ni ɖ’adingban, j’ajo, alǒ ɖ’alɔ ɖò nǔwalɔ e ma sɔgbe xá Biblu ǎ é ɖé mɛ. Jehovah Mawu wɛ Klisanwun lɛ bǐ, kaka jɛ nɔví nyɔnu e ko wlí alɔ lɛ é jí nɔ setónú na jɛ nukɔn. Enyi è byɔ nɔví nyɔnu ɖé ɖɔ é ni t’afɔ nǔgbododó Biblu tɔn lɛ jí ɔ, é ɖó na gbɛ́, bo na tinmɛ nǔ e wu é ma sixu wà mɔ̌ ǎ é kpo xomɛnyínyɔ́ kpo, lobo lɛ́ wà mɔ̌ kpo jiɖiɖe kpo.—Mɛ. 5:29.

Kpɔ́n akpáxwé 20gɔ́ ɔ *

20. Nɛ̌ mǐ ka wà gbɔn bo tuùn ɖɔ Mali vɛ́ kpo Jehovah kpo?

20 Mali vɛ́ kpodo Jehovah kpo tawun. É ɖò wɛn ɖɔ é tuùn Mawuxówema ɔ ganji. Hwenu e Mali kpo Elizabɛti e nyí Jaan Baptɛmublonúmɛtɔ́ ɔ sín nɔ é kpo ɖò xó ɖɔ wɛ é ɔ, azɔn 20 jɛji wɛ Mali ɖè xó sín Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlán Dó Ebléegbe Mɛ É mɛ. (Luk. 1:46-55) Lin tamɛ dó nǔ elɔ jí: Mali ko ɖò xɔ́ntɔn mɛ xá Jozɛfu có, é ka nyí Jozɛfu jí wɛ wɛnsagun ɔ tɔ́n dó jɛ nukɔn ǎ. Jɛ nukɔn ɔ, wɛnsagun ɔ tɔ́n dó Mali jí tlɔlɔ bo ɖɔ n’i ɖɔ é na jì Vǐ Mawu tɔn. (Luk. 1:26-33) Jehovah tuùn Mali ganji, bo ɖeji ɖɔ é na yí wǎn nú Vǐ ɔ, bo lɛ́ kpé nukún wǔ tɔn. É ɖò wɛn ɖɔ, Mali kpò ɖò kancica ɖagbe ɖé ɖó xá Jehovah wɛ, é na bo tlɛ nyí hwenu e Jezu kú, bo lɛ́ fɔ́n bo yì jixwé gudo é ɔ nɛ.—Mɛ. 1:14.

21. Etɛ nǔ e Biblu ɖɔ dó Mali wu é ka sixu kplɔ́n asú lɛ?

21 Nǔ e asú lɛ sixu kplɔ́n é. Enyi asú e ɖó nǔnywɛ é ɖé mɔ bɔ asì tɔn tuùn Mawuxówema ɔ ganji ɔ, xomɛ nɔ hun i. É nɔ mɔ akpɔ dó asì tɔn wu, bo nɔ lin ɖɔ é ɖò biba wɛ na huzu tatɔ́ ɖò xwédo ɔ mɛ ǎ. É tuùn ɖɔ enyi asì emitɔn tuùn Biblu kpo nǔgbododó tɔn lɛ kpo ganji ɔ, é sixu d’alɔ xwédo ɔ. Nǔgbo ɔ, enyi asì tɔn na bo tlɛ sè wema hú i ɔ, éyɛ wɛ ɖó na kpé nukún dó sinsɛn-biblo xwédo ɔ tɔn kpo yɛhwexɔ́suɖuto ɔ sín azɔ̌ ɖevo lɛ kpo wu.—Efɛ. 6:4.

Etɛ lɛ kpɔ́ndéwú Mali e nyí Jezu sín nɔ é tɔn ka sixu kplɔ́n asì lɛ dó nǔkplɔnkplɔn kpo tamɛ linlin kpo jí? (Kpɔ́n akpáxwé 22) *

22. Etɛ kpɔ́ndéwú Mali tɔn ka sixu kplɔ́n asì lɛ?

22 Nǔ e asì lɛ sixu kplɔ́n é. Nǔgbo wɛ ɖɔ asì ɖé ɖó na nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́, amɔ̌, éɖesunɔ wɛ ɖó na kpò ɖò blobló wɛ bo na kpò ɖò ganji ɖò gbigbɔ lixo. (Ga. 6:5) Enɛ wu ɔ, é ɖó na nɔ ɖè hwenu ɖó vo, bo na nɔ kplɔ́n nǔ éɖesunɔ, lobo na nɔ lɛ́ lin tamɛ. Enɛ na d’alɔ ɛ, b’ɛ na kpò ɖò wǎn yí nú Jehovah wɛ, bo na lɛ́ kpò ɖò sísí ɖó n’i wɛ, gɔ́ na ɔ, éɖée e é nɔ hwíhwɛ́ dó asú tɔn glɔ́ é na lɛ́ hɛn awǎjijɛ wá n’i.

23. Enyi asì lɛ nɔ hwíhwɛ́ yeɖée dó asú yetɔn lɛ glɔ́ ɔ, nɛ̌ enɛ ka nɔ hɛn lè wá nú yeɖesunɔ, xwédo yetɔn, kpo agun ɔ kpo gbɔn?

23 Nyɔnu e nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́, ɖó é yí wǎn nú Jehovah wutu é na mɔ awǎjijɛ hugǎn, bɔ nǔ e é ɖó é na lɛ́ kpé è, amɔ̌, é ka nɔ nyí gbɔn mɔ̌ nú nyɔnu e nɔ xò tuto acɛkpikpa tɔn e Jehovah bló é nyi kɛ́n é ǎ. Nyɔnu mɔ̌hun e nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́ é nɔ sɔ́ kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖ’ayǐ nú dɔnkpɛvu lɛ kpo ɖyɔvǐ lɛ kpo. Enɛ nɔ bló bɔ awǎjijɛ nɔ ɖò xwédo ɔ mɛ, lobo nɔ lɛ́ ɖò agun ɔ mɛ. (Ti. 2:3-5) Égbé ɔ, nyɔnu lɛ wɛ sukpɔ́ hugǎn ɖò mɛ e ɖò Jehovah sɛn wɛ kpo gbejininɔ kpo lɛ é mɛ. (Ðɛh. 68:11, nwt) É ɖò mɔ̌ có, Sunnu wɛ mǐ nyí oo, alǒ nyɔnu wɛ mǐ nyí oo, mǐ bǐ wɛ ɖó azɔ̌ taji ɖé bo na wà ɖò agun ɔ mɛ. Xóta e bɔ d’ewu é na ɖɔ xó dó lee mǐ mɛ ɖokpo ɖokpo sixu w’azɔ̌ enɛ gbɔn é wu.

HAN 131 “Nǔ E Mawu Dɔn Cá Ɔ”

^ akpá. 5 Jehovah bló tuto ɔ bɔ nyɔnu e ko wlí alɔ é ɖé na nɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́. Amɔ̌, etɛ enɛ ka nɔ byɔ? Kpɔ́ndéwú Jezu kpo nyɔnu e xó Biblu ɖɔ é ɖé lɛ kpo tɔn sixu kplɔ́n nǔ gegě nɔví sunnu e ko wlí alɔ lɛ é kpo asì yetɔn lɛ kpo dó tónúsíse kpo sísí ɖiɖó nú acɛkpikpa kpo wu.

^ akpá. 68 ÐIÐE LƐ SÍN TINMƐ: Hwenu e Mali ɖò xó ɖɔ xá Elizabɛti e nyí nɔ Jaan Baptɛmublonúmɛtɔ́ ɔ tɔn wɛ é ɔ, é kpéwú bo ɖè xó sín Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlán Dó Ebléegbe Mɛ b’ɛ ko kplɔ́n ɖ’ayǐ é mɛ.

^ akpá. 70 ÐIÐE LƐ SÍN TINMƐ: Nɔví nyɔnu e ko wlí alɔ é ɖé nɔ ɖè hwenu ɖó vo bo nɔ kplɔ́n Biblu, bo na dó sixu kpò ɖò ganji ɖò gbigbɔ lixo.