Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

XÓTA NǓKPLƆ́NKPLƆ́N TƆN 4

Jexóva nɔ dó nú gǎn e mǐ nɔ dó bo nɔ flín kú Klísu tɔn é

Jexóva nɔ dó nú gǎn e mǐ nɔ dó bo nɔ flín kú Klísu tɔn é

“Mi nɔ bló lě dó flín mì ná.”—LUK. 22:19.

HAN 19 Aklúnɔ sín gbadanu núɖuɖu ɔ

XÓNUSƆ́ÐÓTE a

1-2. Aniwú mǐ ka nɔ yi kú Klísu tɔn flínflín domɛ xwewú xwewú?

 É KO ɖibla yi xwe 2000 mɔ̌ din, bɔ Jezu sɔ́ gbɛ tɔn jó dó ta mǐtɔn mɛ bo hun gbɛ mavɔmavɔ sín ali nú mǐ. Ðo zǎn e jɛ nukɔn nú kú Jezu tɔn é mɛ ɔ, é ɖe gbe nú ahwanvú tɔn lɛ́ ɖɔ yě ní nɔ flín wǎnyíyí núwiwa émítɔn, gbɔn nǔwiwa kléwún e hwenu è nɔ zán wɔ̌xúxú kpó vɛ̌ɛn kpó ɖe é blóbló gblamɛ.—1 Kɔ. 11:23-26.

2 Mǐ nɔ se tónú nú gbeɖiɖe Jezu tɔn, ɖó mǐ yí wǎn n’i tawun wútu. (Jaan 14:15) Ðo xwe ɖokpó ɖokpó mɛ ɖo kú Klísu tɔn flínflín sín táan mɛ ɔ, mǐ nɔ lin tamɛ dó ɖagbe e kú Jezu tɔn wa nú gbɛtɔ́ lɛ́ é jí, lobo nɔ xo ɖɛ dó takún tɔn mɛ dó xlɛ́ ɖɔ é su nukún mǐtɔn mɛ. Kpó xomɛhunhun kpó wɛ mǐ nɔ lɛ́ ɖ’alɔ ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ d’é jí, lobo nɔ ylɔ́ mɛ gěgé lěe mǐ kpé wú gbɔn é bónú yě ní wá gɔ́ nú mǐ ɖo nǔwiwa bǔnɔ énɛ́ domɛ. Gɔ́ ná ɔ, é ɖo wɛn ɖɔ mǐ kán ɖ’é jí, bo ná lɔn nú nǔ ɖěbǔ ná glɔ́n ali nú mǐ bónú mǐ ná gɔn kú Klísu tɔn flínflín domɛ yi ǎ.

3. Étɛ́ lɛ́ mǐ ka ná gbéjé kpɔ́n ɖo xóta élɔ́ mɛ?

3 Mɛsɛntɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ ko dó gǎn syɛ́nsyɛ́n dó flín kú Klísu tɔn. Ðo xóta élɔ́ mɛ ɔ, mǐ ná gbéjé ali e nu yě nɔ wa mɔ̌ ɖe lɛ́ é atɔn kpɔ́n: (1) yě nɔ bló nǔwiwa ɔ lěe Jezu ɖɔ yě ní bló gbɔn é, (2) yě nɔ ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́ wá nǔwiwa ɔ domɛ, (3) ninɔmɛ vɛ́ wǔ lɛ́ ná bo tlɛ ɖo fínɛ́ ɔ, yě nɔ bló nǔwiwa ɔ.

YĚ NƆ BLÓ NǓWIWA Ɔ LĚE JEZU ÐƆ YĚ NÍ BLÓ GBƆN É

4. Nǔkanbyɔ́ tɛ́ lɛ́ sín xósin è ka nɔ ná ɖo kú Klísu tɔn flínflín hwenu xwewú xwewú? Étɛ́wú xósin énɛ́ lɛ́ tuuntuun ka ɖo tají tawun nú mǐ? (Luk. 22:19, 20)

4 Xwewú xwewú ɖo kú Klísu tɔn flínflín domɛ ɔ, mǐ nɔ ɖótó xóɖiɖɔ jínjɔ́n Biblu jí ɖé, bɔ é nɔ ná xósin e za wě é nú nǔkanbyɔ́ vovo ɖé lɛ́. Mǐ nɔ kplɔ́n nǔ dó nǔ e wú gbɛtɔ́ lɛ́ ɖó hudó gbɛxixɔ ɔ tɔn é kpó lěe kú mɛ ɖokpó tɔn sixú xɔ mɛ gěgé sín hwɛ mɛ gbɔn é kpó wú. È nɔ flín nǔ mǐ dó nǔ e wɔ̌xúxú ɔ kpó vɛ̌ɛn ɔ kpó nɔ te ná é wú, bo nɔ lɛ́ flín nǔ mǐ dó mɛ ɖěɖěe ná ɖu wɔ̌xúxú ɔ, bo lɛ́ nu vɛ̌ɛn ɔ é wú. (Xa Luki 22:19, 20.) Gɔ́ ná ɔ, mǐ nɔ lin tamɛ dó nyɔ̌ná ɖěɖěe ɖo te kpɔ́n mɛ ɖěɖěe ɖo nukún ɖó wɛ bo ná nɔ gbɛ káká sɔ́yi ɖo ayǐkúngban jí lɛ́ é wú. (Eza. 35:5, 6; 65:17, 21-23) Nǔgbó énɛ́ lɛ́ ɖó ná nɔ su nukún mǐtɔn mɛ. Gbɛtɔ́ lǐva mɔ̌kpán tuun nǔ énɛ́ lɛ́ ǎ; yě tuun lě do vɔ̌sísá gbɛxɔnúmɛ tɔn Jezu tɔn xɔ akwɛ́ sɔ é ǎ. Yě nɔ lɛ́ flín kú Klísu tɔn sín nǔwiwa ɔ, lěe Jezu ɖɔ ɖɔ è ní bló gbɔn é ǎ. Aniwú nǔ ka nyí mɔ̌?

5. Ée mɛsɛ́dó lɛ́ gěgé kú gúdo é ɔ, nɛ̌ mɛ lɛ́ ka jɛ kú Klísu tɔn flínflín sín nǔwiwa ɔ bló jí gbɔn?

5 Ée mɛsɛ́dó Jezu tɔn lɛ́ gěgé kú gúdo zaan é ɔ, klisánwun-nyíjɛtɔ́ gěgé byɔ́ agun ɔ mɛ. (Mat. 13:24-27, 37-39) Yě nɔ kplɔ́n ‘nǔ e ma sɔgbe xá wɛn ɖagbe ɔ ǎ lɛ́ mɛ, bónú mɛ gěgé ná xwedó yě ɖo mɛ e ɖi nǔ nú Jezu lɛ́ mɛ.’ (Mɛ. 20:29, 30) “Nǔ e ma sɔgbe xá wɛn ɖagbe ɔ ǎ” bɔ klisánwun-nyíjɛtɔ́ énɛ́ lɛ́ wá jɛ mɛ kplɔ́n jí é ɖokpó wɛ nyí ɖɔ Jezu kún sɔ́ gbɛ tɔn dó sá vɔ̌ “azɔn ɖokpó géé . . . dó hwɛ gbɛtɔ́ gěgé tɔn tamɛ” lěe Biblu ɖɔ gbɔn é ó, amɔ̌, é ɖó ná fɔ́n bo ná kpo ɖo vɔ̌ ɔ sá wɛ. (Ebl. 9:27, 28) Égbé ɔ, mɛ gěgé ɖi nǔ nú adingban-núkplɔ́nmɛ énɛ́. Yě nɔ xo yěɖée kplé dó sinsɛnxɔ lɛ́ mɛ hwɛhwɛ, hweɖélɛ́nu ɔ, ayǐhɔ́ngbe ayǐhɔ́ngbe bo ná dó flín kú Jezu tɔn; sinsɛn Katolíka tɔn nɔ ylɔ́ nǔwiwa énɛ́ ɖɔ “la sainte Communion.” b Mɛ ɖěɖěe ɖo sinsɛn ɖěvo lɛ́ mɛ lɛ́ é nɔ flín kú Jezu tɔn ɖě sɔmɔ̌ ǎ; é ɖo mɔ̌ có, yě tuun nǔ káká ɖé dó nǔ e vɔ̌sísá Jezu tɔn wa é wú ǎ. Mɛɖé lɛ́ sixú nɔ kanbyɔ́ ɖɔ: ‘Kú Jezu tɔn ka sixú bló bɔ è sɔ́ hwɛ ce lɛ́ kɛ mì nǔgbó a?’ Aniwú yě ka nɔ kan nǔ mɔ̌hun byɔ́? Ðo ninɔmɛ ɖé lɛ́ mɛ ɔ, linlin mɛ ɖěɖěe nɔ xo nǔ kpɔ́n dó ali e vɔ̌sísá Jezu tɔn hun, bɔ énɛ́ zɔ́n bɔ è sixú sɔ́ hwɛ mɛtɔn lɛ́ kɛ mɛ é wú é tɔn nɔ wa nǔ dó yě wú. Nɛ̌ ahwanvú Jezu tɔn nǔgbó lɛ́ ka nɔ d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ bɔ yě nɔ mɔ nǔ jɛ nǔ e vɔ̌sísá Jezu tɔn nɔ te ná é kpó ali ɖagbe e nu è sixú flín kú Jezu tɔn ɖe é kpó wú gbɔn?

6. Ðo 1872 ɔ, gbeta tɛ́ kɔn gbɛ̌ta Biblu kplɔ́ntɔ́ lɛ́ tɔn ɖé ka wá?

6 Ðo 1870 ɔ, gbɛ̌ta Biblu kplɔ́ntɔ́ lɛ́ tɔn e Charles Taze Russell ɖo nukɔn ná é jɛ Biblu kplɔ́n jí dó nǔjɔnǔ mɛ. Yě jló ná tuun nǔgbó ɔ dó lě do vɔ̌sísá Jezu tɔn xɔ akwɛ́ sɔ é kpó lěe yě ná nɔ flín kú tɔn gbɔn é kpó wú. Ðo 1872 ɔ, yě wá gbeta e jínjɔ́n Biblu jí é kɔn ɖɔ gbɛtɔ́ lɛ́ bǐ takúnmɛ wɛ Jezu kú dó. Yě hɛn nǔ ɖěɖěe yě kplɔ́n lɛ́ é nú yěɖóɖó ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, yě nɔ zán wěma lɛ́ kpó xójláwéma lɛ́ kpó dó má nǔ e yě kplɔ́n lɛ́ é xá mɛ ɖěvo lɛ́. Énɛ́ gúdo zaan ɔ, yě jɛ kú Klísu tɔn flín jí, azɔn ɖokpó ɖo xwe ɖokpó mɛ, lěe klisánwun xwe kanweko nukɔntɔn ɔ tɔn lɛ́ nɔ bló gbɔn é.

7. Nɛ̌ mǐ ka ɖo le nǔ ɖěɖěe Biblu kplɔ́ntɔ́ nukɔntɔn lɛ́ kplɔ́n lɛ́ é tɔn ɖu wɛ gbɔn?

7 Égbé ɔ, mǐ nɔ ɖu le nǔ ɖěɖěe klisánwun énɛ́ lɛ́ ko kplɔ́n ɖo xwe mɔ̌kpán ɖíe lɛ́ é tɔn. Gbɔn nɛ̌ é? Jexóva ko d’alɔ mǐ bɔ mǐ mɔ nǔ jɛ nǔ e vɔ̌sísá Jezu tɔn nyí é, gɔ́ nú nǔ e é ná wa nú mǐ kpó gbɛtɔ́ lɛ́ bǐ kpó é wú. (1 Jaan 2:1, 2) Mǐ lɛ́ kplɔ́n ɖɔ nukúnɖíɖó we wɛ Mawu sɔ́ ɖó te nú mɛ ɖěɖěe sín nǔ nɔ nyɔ́ nukún tɔn mɛ lɛ́ é bɔ Biblu ɖɔ; yě wɛ nyí gbɛ jɔmakú ɖo jǐxwé nú mɛɖé lɛ́ kpó gbɛ mavɔmavɔ ɖo ayǐkúngban jí nú gbɛtɔ́ lǐvi mɔ̌kpán ɖěvo lɛ́ kpó. Ényí mǐ nɔ lin tamɛ dó lě do Jexóva yí wǎn nú mǐ sɔ é kpó lě do mǐ mɛ ɖokpó ɖokpó nɔ ɖu le vɔ̌ e Jezu sá dó ta mǐtɔn mɛ é tɔn gbɔn é kpó jí ɔ, mǐ nɔ lɛ́ sɛkpɔ́ Jexóva d’é jí. (1 Pi. 3:18; 1 Jaan 4:9) Énɛ́ wú ɔ, klisánwun gbejínɔtɔ́ hwexónu tɔn lɛ́ ɖɔhun ɔ, mǐ nɔ ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́ ɖɔ yě ní wá gɔ́ nú mǐ ɖo kú Klísu tɔn flínflín domɛ, bónú mǐ ná bló nǔwiwa ɔ lěe Jezu ɖe gbe tɔn nú ahwanvú tɔn lɛ́ gbɔn é.

TOGUN JEXÓVA TƆN NƆ YLƆ́ MƐ ÐĚVO LƐ́ WÁ KÚ KLÍSU TƆN FLÍNFLÍN DOMƐ

Étɛ́ a ka sixú wa bo ná ɖ’alɔ ɖo mɛylɔ́wéma kú Klísu tɔn flínflín tɔn ɔ mímá mɛ bǐ mlɛ́mlɛ́? (Kpɔ́n akpáxwé 8-10) e

8. Étɛ́ mɛ Jexóva tɔn lɛ́ ka ko wa dó ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́ wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ.)

8 Sín xwe mɔ̌kpán ɖíe wɛ mɛ Jexóva tɔn lɛ́ nɔ ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́ wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ. Ðo bǐbɛ́mɛ 1881 tɔn ɔ, è byɔ́ nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó e ɖo États-Unis lɛ́ é ɖɔ yě ní nɔ kplé ɖo nɔví súnnu ɖé sín xwégbe ɖo Allegheny, Pennsylvanie nú nǔwiwa bǔnɔ énɛ́. Nukɔnmɛ ɔ, agun ɖokpó ɖokpó nɔ bló kú Klísu tɔn flínflín sín nǔwiwa ɔ. Ðo mars 1940 ɔ, è ɖɔ nú wɛnjlátɔ́ lɛ́ ɖɔ yě sixú ylɔ́ mɛ ɖěbǔ e ɖo xá yětɔn mɛ bo ɖó jlǒ lɛ́ é wá nǔwiwa ɔ tɛnmɛ. Ðo 1960 ɔ, Betɛ́li zín mɛylɔ́wéma lɛ́ azɔn nukɔntɔn ɔ nú agun lɛ́. Sín hwenɛ́nu ɔ, mɛylɔ́wéma lǐva mɔ̌kpán wɛ è ko má dó ylɔ́ mɛ lɛ́ wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ. Étɛ́wú mǐ ka nɔ wa nǔ e wú mǐ kpé é bǐ dó ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́ wá nǔwiwa énɛ́ domɛ?

9-10. Mɛ̌ mɛ̌ e ka nɔ ɖu le gǎn e mǐ nɔ dó dó ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́ wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ é tɔn? (Jaan 3:16)

9 Hwɛjijɔ e wú mǐ nɔ ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́ wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ é ɖokpó wɛ nyí ɖɔ, mǐ ba ɖɔ mɛ ɖěvo e ná wá do tɔn mɛ lɛ́ é ní kplɔ́n nǔ dó nǔ e Jexóva kpó Jezu kpó wa nú mǐ bǐ lɛ́ é wú. (Xa Jaan 3:16.) Mǐ nɔ ɖó nukún ɖɔ nǔ e yě ná mɔ, bo se ɖo kú Klísu tɔn flínflín domɛ lɛ́ é ná sísɛ́ yě bɔ yě ná kplɔ́n nǔ d’é jí bo húzú mɛsɛntɔ́ Jexóva tɔn lɛ́. Amɔ̌, mɛ ɖěvo lɛ́ lɔ nɔ ɖu le tɔn.

10 Mǐ nɔ lɛ́ ylɔ́ mɛ ɖěɖěe ko sɛn Jexóva kpɔ́n, bo ma ka sɔ́ ɖo mɔ̌ wa wɛ din ǎ lɛ́ é. Mǐ nɔ wa mɔ̌ dó flín yě ɖɔ Mawu kpo ɖo wǎn yí nú yě wɛ. Yě mɛ gěgé nɔ yí gbe nú ylɔ̌ e mǐ ylɔ́ yě é, bɔ awǎjijɛ mǐtɔn nɔ túnflá hwenu e mǐ mɔ yě é. Kú Klísu tɔn flínflín domɛ wíwá nɔ flín yě lě do yě ko ɖu vǐví Jexóva sinsɛn tɔn gbɔn wá yi é. Ð’ayi kpɔ́ndéwú Monica tɔn wú. c Ðo jɛmɛjí Covid-19 ɔ hwenu ɔ, é lɛ́ jɛ wɛn ɔ jlá jí. Ée é wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ ɖo 2021 é ɔ, é ɖɔ: “Kú Klísu tɔn flínflín élɔ́ ɔ, bǔnɔ ɖé wɛ é nyí nú mì. Sín xwe 20 ɖíe ɔ, azɔn nukɔntɔn ɔ ɖíe un kpé wú bo jlá wɛn ɔ mɛ ɖěvo lɛ́, lobo ylɔ́ yě wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ è. Un wa nǔ e wú un kpé é bǐ dó ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́, ɖó nǔ e Jexóva kpó Jezu kpó wa nú mì é su nukún ce mɛ tawun wútu.” (Ðɛh. 103:1-4) Ényí mɛ lɛ́ yí gbe nú ylɔ̌ e ylɔ́ yě wɛ mǐ ɖe é kpó yě gbɔ kpó ɔ, mǐ nɔ wa nǔ e wú mǐ kpé é bǐ dó ylɔ́ yě wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ, ɖó mǐ tuun ɖɔ gǎn e mǐ nɔ dó lɛ́ é nɔ su Jexóva nukúnmɛ.

11. Nɛ̌ Jexóva ka ko kɔn nyɔ̌ná dó gǎn e mǐ nɔ dó dó ylɔ̌ mɛ ɖěvo lɛ́ wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ é jí gbɔn? (Ajée 2:7)

11 Jexóva kɔn nyɔ̌ná gěgé dó gǎn e mǐ nɔ dó dó ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́ wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ é jí. Ðo 2021 ɔ, jɛmɛjí Covid-19 ɔ ɖó dogbó gěgé nú mǐ có, mɛ 21367603 wɛ wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ; gbɛtɔ́ mɔ̌hun ko wá nǔwiwa énɛ́ domɛ kpɔ́n ǎ. Kɛ́n énɛ́ ɖibla yi Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn e gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ lɛ́ é tɔn we adaɖé! Ényí mɛ nabí e wá kú Klísu tɔn flínflín domɛ é kɛ́ɖɛ́ wɛ nɔ ɖu ayi mɛ nú Jexóva ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, nǔ mɛ e wá lɛ́ é ɖokpó ɖokpó tɔn wɛ nɔ ɖu ayi mɛ n’i. (Luk. 15:7; 1 Tim. 2:3, 4) Mǐ sixú kú d’é jí ɖɔ ényí mǐ ylɔ́ mɛ ɖěvo lɛ́ hǔn, alɔ dó mǐ wɛ Jexóva ɖe mɔ̌ bónú mǐ ná mɔ ayijlɔ́jlɔ́nɔ lɛ́ nɛ́.—Xa Ajée 2:7.

MƐ JEXÓVA TƆN LƐ́ NƆ FLÍN KÚ KLÍSU TƆN ÉNYÍ WǓVƐ́ LƐ́ NÁ BO ÐO FÍNƐ́ Ɔ NƐ́

Jexóva nɔ kɔn nyɔ̌ná dó gǎn e mǐ nɔ dó bo nɔ flín kú Klísu tɔn é jí (Kpɔ́n akpáxwé 12) f

12. Ninɔmɛ tɛ́ lɛ́ ka sixú zɔ́n b’ɛ ná vɛ́ wǔ nú mǐ bɔ mǐ ná flín kú Klísu tɔn? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ.)

12 Jezu ko ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ ɖo azǎn gǔdo gúdo tɔn lɛ́ mɛ ɔ, mǐ ná mɔ wǔvɛ́ gěgé. Gbeklánxámɛ xwédo tɔn, yadónúmɛ, ahwan, jɛmɛjí kpó nǔ gěgé ɖěvo lɛ́ kpó ɖo wǔvɛ́ énɛ́ lɛ́ mɛ. (Mat. 10:36; Mak. 13:9; Luk. 21:10, 11) Hweɖélɛ́nu ɔ, ninɔmɛ énɛ́ lɛ́ nɔ zɔ́n bɔ é nɔ vɛ́ wǔ nú mǐ bónú mǐ ná flín kú Klísu tɔn. Étɛ́ nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ ka ko wa dó ɖí xwi xá wǔvɛ́ mɔ̌hun lɛ́? Nɛ̌ Jexóva ka ko d’alɔ yě gbɔn?

13. Nɛ̌ Jexóva ka kɔn nyɔ̌ná dó akɔ́nkpinkpan Artem tɔn kpó kán e é kán ɖ’é jí bo ná flín kú Klísu tɔn ɖo gankpá mɛ é jí gbɔn?

13 Gankpá mɛ yiyi. Nɔví mǐtɔn e è wlí dó gankpá mɛ ɖó nǔɖiɖi yětɔn wú lɛ́ é nɔ wa nǔ e wú yě kpé lɛ́ é bǐ dó flín kú Klísu tɔn. Ð’ayi kpɔ́ndéwú Artem tɔn wú. Ðo kú Klísu tɔn flínflín 2020 tɔn sín táan mɛ ɔ, è wlí i dó gan mɛ bo sɔ́ ɛ dó xɔ e gblǒ tɔn yi mɛtlu 17 ɖo 17 jí é ɖé mɛ; gantɔ́ atɔ́ɔ́n mɔ̌ sixú nɔ xɔ ɔ mɛ. É ɖo gan mɛ có, é kpé wú bo mɔ wɔ̌xúxú kpó vɛ̌ɛn kpó e é ná zán dó flín kú Klísu tɔn é, lobo ɖo tito bló wɛ bá xwlé xóɖiɖɔ kú Klísu tɔn flínflín tɔn ɔ éɖée. Amɔ̌, gantɔ́ gbɛ̌ tɔn lɛ́ ɖo sigáa nu wɛ, bo lɛ́ ɖo xó gblégblé gěgé ɖɔ wɛ. Étɛ́ é ka wa? É byɔ́ yě ɖɔ yě sixú gɔn xó gblégblé ɖɔ, bo lɛ́ gɔn sigáa nu nú ganxixo ɖokpó vɔ́vɔ́ a jí. É kpácá Artem ɖɔ gantɔ́ gbɛ̌ tɔn lɛ́ yí gbe bo sɔ́ ná nu sigáa, alǒ ɖɔ xó gblégblé hwenu e é ná ɖo kú Klísu tɔn flín wɛ é ǎ. Artem ɖɔ: “Un ɖɔ nú yě ɖɔ un ná ɖɔ xó nú yě dó kú Klísu tɔn ɔ flínflín wú.” Yě ɖɔ ɖɔ émí kún ba ná se nǔɖé dó nǔwiwa énɛ́ wú ó có, ée yě mɔ bɔ Artem ɖo kú Klísu tɔn ɔ flín wɛ, bo lɛ́ se lěe nǔwiwa ɔ ɖo yiyi wɛ gbɔn é ɔ, yě kan nǔ byɔ́ ɛ d’é wú.

14. Jɛmɛjí Covid-19 ɔ ɖo fínɛ́ có, nɛ̌ togun Jexóva tɔn ka flín kú Klísu tɔn gbɔn?

14 Jɛmɛjí Covid-19. Hwenu e jɛmɛjí énɛ́ bɛ́ é ɔ, togun Jexóva tɔn sɔ́ sixú kpé wú bo flín kú Klísu tɔn cɔɔ lě ǎ. Amɔ̌, énɛ́ sú ali dó yě bɔ yě gɔn kú Klísu tɔn flín ǎ. d Agun e ɖó Ɛntɛnɛ́ti lɛ́ é kpé wú bo flín kú Klísu tɔn ɔ gbɔn visioconférence jí. Amɔ̌, nɛ̌ nǔ lɛ́ ka yi gbɔn nú mɛ lǐvi mɔ̌kpán e ma ɖó Ɛntɛnɛ́ti ǎ lɛ́ é? Ðo to ɖé lɛ́ mɛ ɔ, alaxɔ lɛ́ bló tito ɖé lɛ́ bɔ mɛ lɛ́ sixú kpɔ́n xóɖiɖɔ ɔ gbɔn telée jí, alǒ ɖótó gbɔn hladíó jí. Gɔ́ ná ɔ, alaxɔ lɛ́ yí xóɖiɖɔ lɛ́ dó kan jí dó gbe 500 jɛjí mɛ, bónú mɛ e tlɛ ɖo xá e jɛ zɔ tawun lɛ́ é mɛ é ná kpé wú bo flín kú Klísu tɔn ɔ. Bɔ nɔví lɛ́ yí xóyídókanjí lɛ́ bo yi sɔ́ jó nú nɔví e ɖo xá énɛ́ e ɖó hudó tɔn lɛ́ é mɛ lɛ́ é.

15. Étɛ́ kpɔ́ndéwú Sue tɔn ka kplɔ́n we?

15 Gbeklánxámɛ xwédo tɔn. Nǔ e nɔ zɔ́n bɔ kú Klísu tɔn flínflín nɔ vɛ́ wǔ nú mɛɖé lɛ́ tawun é wɛ nyí gbeklánxámɛ xwédo tɔn. Ð’ayi kpɔ́ndéwú Biblu kplɔ́ntɔ́ e nɔ nyí Sue é tɔn wú. Ée kú Klísu tɔn flínflín 2021 tɔn kpo sɔ é ɔ, Sue ɖɔ nú mɛ e nɔ kplɔ́n Biblu xá ɛ é ɖɔ ɖó è ɖo gbe klán xá émí wɛ ɖo xwégbe wútu ɔ, émí kún ná sixú wá kú Klísu tɔn ɔ flínflín domɛ ó. Bɔ mɛ e nɔ kplɔ́n Biblu xá ɛ é xa Luki 22:44 n’i. Énɛ́ gúdo ɔ, é tínmɛ n’i ɖɔ ényí mǐ ɖo wǔvɛ́ mɔ wɛ ɔ, mǐ ɖó ná nɔ xwedó kpɔ́ndéwú Jezu tɔn, bo ná nɔ xo ɖɛ sɛ́dó Jexóva, lobo gán jɛ Jexóva wú bǐ mlɛ́mlɛ́. Ayǐhɔ́ngbe tɔn zǎnzǎn ɔ, Sue tɛ́n kpɔ́n bo mɔ wɔ̌xúxú ɔ kpó vɛ̌ɛn ɔ kpó, lobo kpɔ́n tɛ́si bǔnɔ ɔ ɖo jw.org jí. Gbe nɛ́ gbé gbadanu ɔ, é ɖótó kú Klísu tɔn flínflín sín tuto ɔ ɖo alǒkan jí ɖo xɔnɔnɔ tɔn mɛ. Énɛ́ gúdo ɔ, Sue wlán xó élɔ́ sɛ́dó mɛ e nɔ kplɔ́n Biblu xá ɛ é: “A dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mì tawun sɔ e wá yi é. Un wa nǔ e wú un kpé é bǐ bá dó nɔ kú Klísu tɔn ɔ flínflín domɛ, bɔ Jexóva d’alɔ mì tawun. Un sixú ɖɔ lě do é víví nú mì, bo lɛ́ su nukún ce mɛ sɔ é ǎ!” Ényí a ɖo ninɔmɛ mɔ̌hun mɛ ɔ, a ka ɖi ɖɔ Jexóva sixú d’alɔ we a?

16. Étɛ́wú mǐ ka sixú kú d’é jí ɖɔ Jexóva ná kɔn nyɔ̌ná dó gǎn e mǐ ná dó bá yi kú Klísu tɔn flínflín domɛ lɛ́ é jí? (Hlɔ̌manu lɛ́ 8:31, 32)

16 Gǎn e mǐ nɔ dó bo nɔ flín kú Klísu tɔn é nɔ su Jexóva nukúnmɛ tawun. Ényí mǐ nɔ xlɛ́ ɖɔ nǔ e é wa nú mǐ é su nukún mǐtɔn mɛ ɔ, mǐ sixú kán ɖ’é jí ɖɔ é ná kɔn nyɔ̌ná dó mǐ jí. (Xa Hlɔ̌manu lɛ́ 8:31, 32.) Énɛ́ wú ɔ, mi nú mǐ ní kán ɖ’é jí bá yi kú Klísu tɔn flínflín domɛ xwe élɔ́ mɛ, bo lɛ́ wa nǔ e wú mǐ kpé é bǐ bá gbló ada nú sinsɛnzɔ́ mǐtɔn ɖo kú Klísu tɔn flínflín sín táan ɔ mɛ.

HAN 18 Gbɛxixɔ ɔ su nukún mǐtɔn mɛ

a Gbɛtɔ́ lǐvi mɔ̌kpán ná kplé gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ bo ná flín kú Klísu tɔn ɖo mardi 4 avril 2023. Mɛ gěgé ná tíin bɔ azɔn nukɔntɔn ɔ nɛ́ yě ná wá do tɔn mɛ nɛ́. Mɛ ɖěvo e ko ɖó Jexóva sinsɛn te, bo ma sɔ́ nɔ nǔwiwa énɛ́ domɛ ǎ sín xwe mɔ̌kpán ɖíe lɛ́ é lɔ ná wá do tɔn mɛ. Mɛɖé lɛ́ ɖo ninɔmɛ e ná zɔ́n bɔ nǔwiwa énɛ́ domɛ wíwá ná vɛ́ wǔ nú yě tawun lɛ́ é mɛ có, yě ka ná flín kú Klísu tɔn. Ényí a ná bo tlɛ ɖo ninɔmɛ ɖěbǔ mɛ ɔ, a sixú kú d’é jí ɖɔ gǎn e a ná dó bá yi nǔwiwa énɛ́ domɛ é ná hun xomɛ nú Jexóva.

b Sinsɛnnɔ lɛ́ nɔ lin ɖɔ, ɖo kú Klísu tɔn flínflín sín nǔwiwa ɔ hwenu ɔ, wɔ̌xúxú ɔ nɔ húzú agbaza Klísu tɔn, bɔ vɛ̌ɛn ɔ nɔ húzú hun tɔn. Yě nɔ lin ɖɔ hweɖébǔnu e mɛɖé ɖu wɔ̌xúxú ɔ, bo lɛ́ nu vɛ̌ɛn ɔ é ɔ, Jezu wɛ lɛ́ sá vɔ̌ ɖěvo.

c È ɖyɔ́ nyǐkɔ ɖé lɛ́.

d Lɛ̌ kpɔ́n xóta “Le mémorial de 2021” lɛ́ ɖo jw.org jí.

e ÐIÐE Ɔ SÍN TÍNMƐ: Sín 1960 ɔ, è bló bɔ mɛylɔ́wéma kú Klísu tɔn flínflín tɔn ɔ ɖo te kpɔ́n d’é jí wɛ, bɔ din ɔ, é ko tíin ɖo alɔ e jí é sixú nɔ bɔ è zín é kpó alǒkan sín alɔ jí kpó.

f ÐIÐE Ɔ SÍN TÍNMƐ: Vɔ̌bló: Nɔví lɛ́ ɖo kú Klísu tɔn flín wɛ ɖo tohwan ɖé hwenu.