Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

XÓTA NǓKPLƆNKPLƆN TƆN 22

Blǒ Bonu Lee A Nɔ Kplɔ́n Nǔ Gbɔn É Ni Kpɔ́n Te D’eji

Blǒ Bonu Lee A Nɔ Kplɔ́n Nǔ Gbɔn É Ni Kpɔ́n Te D’eji

“Mɔ dò nú nǔ e nyí nǔjɔnǔ hugǎn lɛ é.”—FILI. 1:10, nwt.

HAN 35 “Mɔ Dò nú Nǔ E Nyí Nǔjɔnǔ Hugǎn lɛ É”

XÓNUSƆ́ÐÓTE *

1. Etɛwu mɛɖé lɛ ma nɔ ba na kplɔ́n nǔ ǎ?

É NƆ byɔ gǎndidó ɖò mɛ sí tawun égbé cobɔ è na mɔ dandannú gbɛmɛ tɔn lɛ. Cobonu nɔví mǐtɔn lɛ gegě na mɔ nǔ enɛ lɛ yayǎnɔ nú xwédo yetɔn ɔ, ye nɔ w’azɔ̌ nú ganxixo gegě. Ye mɛ maxamaxa ɖevo lɛ nɔ zɔn ali nú ganxixo gegě ɖò azɔ̌zán ɖokpo ɖokpo jí cobo nɔ yì azɔ̌ yetɔn lɛ mɛ bo lɛ́ lɛkɔ. Mɛ gegě tíìn bɔ cobonu ye na sú hudo yetɔn lɛ sín dò ɔ, ye nɔ wà agbazazɔ́ syɛnsyɛn. Ðò vivɔnu kéze ɔ tɔn ɔ, nǔ nɔ cikɔ nú nɔví mǐtɔn azɔ̌syɛnsyɛnwatɔ́ enɛ lɛ. Bɔ nǔ e nɔ wá jɛ kpowun é wɛ nyí ɖɔ ye sɔ́ nɔ mɔ hlɔnhlɔn ɖebǔ bo na kplɔ́n nǔ ǎ.

2. Hwetɛnu a ka nɔ mɔ hwenu dó kplɔ́n nǔ?

2 Nǔ ɔ wɛ nyí ɖɔ mǐ ɖó na ba hwenu bo kplɔ́n Xó Mawu tɔn kpo wema Klisanwun tɔn mǐtɔn lɛ kpo; ɛɛn, mǐ ɖó na wà mɔ̌ dóo. Ðó kancica e mǐ ɖó xá Jehovah é kpo nukúnɖiɖó gbɛ̀ mavɔmavɔ tɔn mǐtɔn kpo na sín enɛ wu. (1 Tim. 4:15) Mɛɖé lɛ nɔ fɔ́n zǎnzǎn tɛɛn lɛ bǐ, bo nɔ kplɔ́n nǔ, hwenu e ye ko gbɔjɛ ganji zǎnmɛ, bɔ xwé yetɔn gbè ɖò xwíi bɔ ayi yetɔn fá é. Mɛ ɖevo lɛ ɔ, gbadanu hwenu e nǔɖe ma na fɛ́ ayi nú ye ǎ é wɛ ye nɔ zán cɛju klewun ɖé bo nɔ ɖu nǔɖuɖu gbigbɔ tɔn, lobo nɔ lin tamɛ d’eji.

3-4. Huzuhuzu tɛ è ka bló nú nǔ e nɔ tɔ́n lɛ é? Etɛwu?

3 É ɖò wɛn ɖɔ a na yí gbè ɖɔ é ɖò taji ɖɔ è ni ba hwenu bo kplɔ́n nǔ. Amɔ̌, nǔ tɛ lɛ mǐ ka ɖó na kplɔ́n? A sixu ɖɔ, ‘Nǔ e ɖè bɔ è na xà lɛ é sukpɔ́ tawun. Un mɔ ɖɔ é vɛwǔ bɔ è na xà bǐ.’ Mɛɖé lɛ nɔ kpéwú bo nɔ ɖu lè nǔ gbigbɔ tɔn e nɔ tɔ́n lɛ é bǐ tɔn mlɛ́mlɛ́, amɔ̌, é nɔ vɛwǔ nú nɔví mǐtɔn lɛ gegě bɔ ye na mɔ hwenu dó wà mɔ̌. Hagbɛ̌ Alixlɛ́mɛtɔ́ ɔ tuùn mɔ̌. Enɛ wu ɔ, ɖò agaɖanu dìn ɔ, é ɖè wema e è nɔ zín lɛ é kpo nǔ e nɔ tɔ́n ɖò ɛntɛnɛti jí lɛ é kpo kpò.

4 Ði kpɔ́ndéwú ɔ, è sɔ́ nɔ zín Annuaire des Témoins de Jéhovah ɖě ǎ, ɖó nǔ e jɛ bo na dó wusyɛn lanmɛ nú mɛ lɛ é gegě nɔ ɖò jw.org® jí, bo nɔ lɛ́ ɖò tuto sunmɛ sunmɛ tɔn Televiziɔn JW® tɔn lɛ mɛ. Atɔxwɛ mɛ bǐ tɔn ɔ kpo Fɔ́n! kpo ɔ, azɔn atɔn jɛn ye mɛ ɖokpo ɖokpo nɔ tɔ́n ɖò xwè ɖokpo mɛ. É nyí bonu mǐ na dó mɔ hwenu hugǎn bo gbɛkan dó azɔ̌ ɖevo lɛ nu wutu wɛ è bló huzuhuzu enɛ lɛ ǎ. Loɔ, è wà mɔ̌ bonu mǐ na mɔ tɛn dó sɔ́ ayi ɖó “nǔ e nyí nǔjɔnǔ hugǎn lɛ é” jí. (Fili. 1:10, nwt) Mi nú mǐ ni ɖɔ xó dó lee mǐ sixu tuùn nǔ taji hugǎn lɛ gbɔn é, kpo lee mǐ sixu ɖu lè Biblu kplɔnkplɔn mɛɖesunɔ tɔn mǐtɔn bǐ mlɛ́mlɛ́ gbɔn é kpo jí.

TUÙN NǓ TAJI HUGǍN LƐ

5-6. Wema tɛ lɛ mǐ ka ɖó na nɔ kplɔ́n ganji?

5 Etɛ lɛ mǐ ka ɖó na nɔ kplɔ́n jɛ nukɔn? É ɖò wɛn ɖɔ mǐ ɖó na zán hwenu dó kplɔ́n Xó Mawu tɔn gbè bǐ gbè. È ɖè wemata Biblu tɔn nabi e è na nɔ xà nú Biblu xixa aklunɔzán gbla ɖokpo ɖokpo tɔn é kpò, bonu mǐ na dó sixu mɔ hwenu hugǎn, bo lin tamɛ dó nǔ e mǐ xà é jí, bo lɛ́ ba dò nú nǔ gɔ́ na. Wemata enɛ lɛ xixa kpowun wɛ nyí nǔ e gbé mǐ na nya é ǎ, loɔ, mǐ ɖó na tɛ́n kpɔ́n bɔ wɛn Biblu tɔn ɔ na byɔ ayi mǐtɔn mɛ, bɔ mǐ na lɛ́ sɛkpɔ Jehovah hugǎn.—Ðɛh. 19:15.

6 Nǔ ɖevo tɛ lɛ mǐ ka ɖó na kplɔ́n ganji? É ɖò wɛn ɖɔ mǐ na jló na sɔnǔ nú Atɔxwɛ Kplɔnkplɔn kpo Biblu Kplɔnkplɔn Agun tɔn kpo, gɔ́ nú kplé aklunɔzán gblamɛ tɛntin tɔn sín nǔ ɖevo lɛ. Mǐ ɖó na nɔ lɛ́ xà xóta e nɔ tɔ́n ɖò Atɔxwɛ ɖokpo ɖokpo kpo Fɔ́n! ɖokpo ɖokpo kpo mɛ lɛ é.

7. Nú mǐ ma sixu xà alǒ kpɔ́n nǔ tobutobu e nɔ tɔ́n ɖò tɛn ɛntɛnɛti tɔn mǐtɔn kpo Televiziɔn JW tɔn kpo jí lɛ é ǎ ɔ, awakanmɛ ɖó na kú mǐ wɛ à?

7 A sixu ɖɔ vlafo ɖɔ ‘É nyɔ́, bɔ nǔ tobutobu e ka nɔ tɔ́n ɖò jw.org jí lɛ é kpo nǔ e è nɔ xwlé mɛ ɖò Televiziɔn JW tɔn jí lɛ é kpo ka ló? Nǔ lɛ sukpɔ́ tawun!’ Mǐ ni kpɔ́n kpɔ́ndéwú elɔ: Nǔɖuɖu víví gegě ɖò nǔbaɖutɛn ɖé. Axisinɔ nǔbaɖutɛn ɔ tɔn lɛ sixu ɖu nǔ e è nɔ xwlé mɛ ɖò finɛ lɛ é bǐ ǎ. Enɛ wu ɔ, nǔɖuɖu nukúnmɛ klewun ɖé jɛn ye nɔ sɔ́. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, enyi a ma sixu xà nǔ e nɔ tɔ́n ɖò ɛntɛnɛti jí lɛ é bǐ ǎ hǔn, awakanmɛ ni ma kú we ó. Xà alǒ kpɔ́n nǔ e wu a kpé lɛ é. Mi nú mǐ ni ɖɔ xó dó nǔ e è ni kplɔ́n nǔ nyí é kpo lee mǐ sixu ɖu lè nǔkplɔnkplɔn mǐtɔn tɔn gbɔn é kpo jí lo.

NǓKPLƆNKPLƆN NƆ BYƆ GǍNDIDÓ

8. Nú mǐ jló na kplɔ́n Atɔxwɛ ɔ, afɔ tɛ lɛ mǐ ka sixu ɖè? Nɛ̌ mɔ̌ wiwa ka na hɛn lè wá nú we gbɔn?

8 Nǔkplɔnkplɔn nɔ byɔ ɖɔ è ni xà nǔ, bo sɔ́ ayi mɛtɔn bǐ ɖó nǔ e xà wɛ è ɖè é jí. Enyi wezun kínkán kplulu gbɔn nǔ jí kpo wuntun ɖiɖó xósin lɛ kpo kpowun ǎ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, nú a ɖò nǔ sɔ́ nú Atɔxwɛ Kplɔnkplɔn wɛ ɔ, a ɖó na xà xónusɔ́ɖóte ɔ ɖò xóta ɔ glɔ́ hwɛ̌. Bɔ d’ewu ɔ, ɖǒ ayi xóta ɔ, xótalá lɛ kpo nǔkanbyɔ vɔ̌gbɔnji tɔn lɛ kpo wu. Enɛ gudo hǔn, xà akpáxwé lɛ dɛ̌dɛ̌ kpodo sɔxwixwe kpo. Ðǒ ayi nukɛgbe taji lɛ wu; hwɛhwɛ ɔ, ye wɛ nɔ nyí nukɛgbe nukɔntɔn akpáxwé ɖokpo ɖokpo tɔn. Nukɛgbe taji lɛ nɔ yawǔ xlɛ́ xó e ɖɔ gbé akpáxwé ɔ ja é mɛ. Ee a na ɖò xóta ɔ xà wɛ é ɔ, lin tamɛ dó lee akpáxwé ɖokpo ɖokpo nɔ gudo nú xótalá lɛ, bo cá kan xá xóta taji ɔ gbɔn é wu. Sɔ́ kɛ́n xógbe kpo nǔ ɖevo ɖebǔ e a ma ɖó mɔjɛmɛ tɔn ǎ, bo jló na mɔ nǔ jɛ mɛ gbɔn dò biba nú nǔ gɔ́ na gblamɛ lɛ é tɔn.

9. (a) Etɛwu mǐ ka ɖó na sɔ́ ayi ɖó wemafɔ Biblu tɔn lɛ jí hugǎn hwenu e mǐ ɖò Atɔxwɛ kplɔ́n wɛ é? Nɛ̌ mǐ ka sixu wà mɔ̌ gbɔn? (b) Lee Jozuwée 1:8 xlɛ́ gbɔn é ɔ, etɛ lɛ mǐ ka ɖó na wà gɔ́ nú wemafɔ lɛ xixa?

9 Atɔxwɛ Nǔkplɔnkplɔn tɔn ɔ nɔ d’alɔ bɔ è nɔ kplɔ́n Biblu. Enɛ wu ɔ, sɔ́ ayi towe ɖó wemafɔ Biblu tɔn e ɖ’emɛ lɛ é jí, ɖò taji ɔ, ɖěɖee è na xà ɖò kplé jí ɖò Atɔxwɛ Kplɔnkplɔn ɔ hwenu é. Ðǒ ayi lee xókwín alǒ xógbe taji e ɖò wemafɔ lɛ mɛ lɛ é nɔ gudo nú nǔkplɔnmɛ e ɖò akpáxwé ɔ mɛ é gbɔn é wu hugǎn. Gɔ́ na ɔ, zǎn hwenu dó lin tamɛ dó wemafɔ ɖěɖee a xà lɛ é jí, bo kpɔ́n lee a sixu zán ye gbɔn ɖò gbɛzán towe mɛ é.—Jozuwée 1:8.

Mɛjitɔ́ lɛ emi, mi kplɔ́n vǐ mitɔn lɛ lee ye na nɔ kplɔ́n nǔ gbɔn é (Kpɔ́n akpáxwé 10gɔ́ ɔ) *

10. Sɔgbe kpo Eblée lɛ 5:14 kpo ɔ, etɛwu mɛjitɔ́ lɛ ka ɖó na nɔ zán hwenu dó kplɔ́n vǐ yetɔn lɛ lee è nɔ kplɔ́n nǔ, bo nɔ lɛ́ ba dò nú nǔ gbɔn é ɖò sinsɛn-biblo xwédo tɔn hwenu?

10 É ɖò wɛn ɖɔ mɛjitɔ́ lɛ nɔ ba ɖɔ Sinsɛn-Biblo Xwédo tɔn aklunɔzán gbla ɖokpo ɖokpo tɔn ni nɔ hɛn awǎjijɛ wá nú vǐ yetɔn lɛ. Nǔgbo wɛ ɖɔ hwebǐnu ɔ, mɛjitɔ́ lɛ ɖó na sɔnǔ nú nǔ e jí ye na ɖɔ xó dó ɖò sinsɛn-biblo xwédo tɔn yetɔn hwenu é, amɔ̌, é byɔ ɖɔ dandan mɛ ɔ, ye na nɔ bló tuto nǔ bǔnɔ ɖé alǒ nǔ e na sɔ́ akpakpa mɛ é ɖé tɔn ɖò aklunɔzán gbla lɛ bǐ mɛ ǎ. Ðò Sinsɛn-Biblo Xwédo tɔn lɛ sín hwenu ɔ, è sixu kpɔ́n tuto sunmɛ sunmɛ tɔn Televiziɔn JW tɔn ɖé, alǒ ɖò hweɖelɛnu ɔ, è sixu w’azɔ̌ dó tuto bǔnɔ ɖé jí, ɖi Nɔwée sín tɔjihun ɖɔhun blobló mɔ̌; é ka lɛ́ ɖò taji ɖɔ è ni kplɔ́n vǐ lɛ lee è nɔ kplɔ́n nǔ gbɔn é. Ye ɖó na kplɔ́n lee è nɔ sɔnǔ nú kplé lɛ gbɔn é, alǒ lee è nɔ ba dò nú nǔ dó nǔkanbyɔ e wá atɛ jí ɖò azɔ̌mɛ é ɖé jí gbɔn é. (Xà Eblée lɛ 5:14.) Enyi ye nɔ zán hwenu klewun ɖé dó kplɔ́n nǔ dó xóta ɖé jí ɖò xwégbe ɔ, é na d’alɔ ye hugǎn bɔ ye na sɔ́ ayi yetɔn ɖó nǔ e è nɔ xwlé mɛ ɖò kplé lɛ kpo kpléɖókpɔ́ lɛ kpo jí b’ɛ sixu nɔ ma nyí video ɖé hwebǐnu é jí. É ɖò wɛn ɖɔ hwenu e è na zán nú nǔkplɔnkplɔn ɖokpo ɖokpo é na sín xwè vǐ lɛ tɔn kpo mɛ alɔkpa e ye nyí é kpo wu.

11. Etɛwu é ka ɖò taji ɖɔ mǐ ni kplɔ́n Biblu kplɔntɔ́ mǐtɔn lɛ lee ye na nɔ kplɔ́n nǔ yeɖesunɔ, b’ɛ na ɖó nu gbɔn é?

11 É byɔ ɖɔ Biblu kplɔntɔ́ mǐtɔn lɛ lɔ ni kplɔ́n lee è nɔ kplɔ́n nǔ gbɔn é. Enyi ye nyí mɛ yɔyɔ̌ ɔ, xomɛ nɔ hun mǐ hwenu e mǐ mɔ ye bɔ ye sɔnǔ nú Biblu kplɔnkplɔn yetɔn, alǒ kplé lɛ bo zɛ xwi dó xósin lɛ glɔ́ é. Amɔ̌, mǐ ɖó na lɛ́ kplɔ́n Biblu kplɔntɔ́ mǐtɔn lɛ lee ye na nɔ ba dò nú nǔ gbɔn é, kpo lee ye sixu kplɔ́n nǔ yeɖesunɔ b’ɛ ɖó nu hugǎn gbɔn é kpo. Mɔ̌ mɛ ɔ, enyi tagba ɖé wá fɔ́n ɔ, ye na nɔ yawǔ yì ba alɔdó mɛ ɖevo lɛ tɔn ɖò agun ɔ mɛ ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, ye na nɔ ba dò nú nǔ ɖò wema mǐtɔn lɛ mɛ, bo na dó tuùn lee ye sixu mɔ nǔ e na d’alɔ ye lɛ é yeɖesunɔ gbɔn é.

KPLƆ́N NǓ KPO LINLIN ÐÉ KPO

12. Enyi mǐ ɖò nǔ kplɔ́n wɛ ɔ, etɛ lɛ gbé mǐ ka sixu nya?

12 Enyi a ma yí wǎn nú nǔkplɔnkplɔn ǎ ɔ, a sixu mɔ ɖɔ emi kún sixu ɖu vivǐ nǔkplɔnkplɔn tɔn gbeɖé ó. Amɔ̌, a sixu kpéwú. Bɛ̌ kpo hwenu klewun ɖé zinzan kpo, bɔ kpɛɖé kpɛɖé ɔ, a na bló bɔ hwenu e a nɔ zán é na jɛji. Nya nǔɖe gbé. É ɖò wɛn ɖɔ nǔ taji e gbé mǐ ɖó na nya é wɛ ɖó na nyí ɖɔ mǐ ni sɛkpɔ Jehovah. Nǔ ɖevo e gbé mǐ sixu nya tlolo é wɛ nyí sinkɔn nina nú nǔ e mɛɖé kanbyɔ mǐ é, alǒ dò biba nú nǔ dó tagba e mɔ wɛ mǐ ɖè é ɖé jí.

13. (a) Tinmɛ afɔ e mɛ winnyawinnya ɖé sixu ɖè, bo na jɛhun dó nǔ e é ɖi nǔ na lɛ é jí ɖò azɔ̌mɛ lɛ é. (b) Nɛ̌ a ka sixu zán wěɖexámɛ e ɖò Kolosinu lɛ 4:6 mɛ é gbɔn?

13 Ði kpɔ́ndéwú ɔ, wemaxɔmɛví winnyawinnya ɖé wɛ nú we à? Wemaxɔmɛvígbɛ́ towe lɛ sixu nɔ dóya nú we ɖó a nɔ jì tohan ǎ wutu. A sixu nɔ ba na jɛhun dó nǔ e Biblu ɖɔ dó xó enɛ wu é jí; bo ka nɔ mɔ ɖɔ emi kún kpé mɔ̌ blobló wu ó. Enɛ byɔ ɖɔ a ni ɖó tuto nǔkplɔnkplɔn tɔn ɖé. A sixu zɔ́n dó hwɛjijɔ we elɔ lɛ wu bo wà mɔ̌: (1) un na na hlɔnhlɔn kú e un kúdeji ɖɔ un ɖó na ɖó wǔ zɔ nú gbɛ̀ ɔ é, (2) un na bló bɔ nǔwukpíkpé e un ɖó bo na jɛhun dó nǔgbo ɔ jí é na jɛji. (Jaan 17:16; 1 Pi. 3:15, 16a) A sixu kanbyɔ hwiɖée jɛ nukɔn ɖɔ, ‘Nǔ tɛ lɛ wemaxɔmɛvígbɛ́ ce lɛ ka nɔ ɖɔ bo nɔ jɛhun dó tohan jiji jí?’ Enɛ gudo hǔn, zǎn wema mǐtɔn lɛ bo ba dò nú nǔ céɖécéɖé. Enɛ na zɔ́n bɔ hunjijɛ dó nǔ e a ɖi nǔ na lɛ é jí na bɔwǔ nú we hú lee a lin gbɔn é. Mɛ gegě nɔ ɖi ɖɔ ye ɖó na nɔ jì tohan, ɖó mɛ e ye nɔ sí é ɖé ɖɔ nú ye kpowun ɖɔ é sɔgbe wutu. Enyi a na bo mɔ nǔgbo e a sixu má xá mɛ e ɖò nǔ dò ba wɛ nǔgbo nǔgbo é ɖokpo alǒ we kpowun ɔ, a sixu na ɛ xósin e na jɛmɛ n’i é.—Kolosinu lɛ 4:6.

BLǑ BONU JLǑ E A ÐÓ BO NA KPLƆ́N NǓ É NI JƐJI

14-16. (a) Nɛ̌ a ka sixu wà gbɔn bo lɛ́ tuùn nǔ gegě dó wema Biblu tɔn e ma má we ganji ǎ é ɖé jí? (b) Zǎn wemafɔ e è slɛ́ lɛ é, bo tinmɛ lee è sixu ɖó mɔjɛmɛ e gbló ada é ɖé dó wema Amɔsi tɔn wu gbɔn é. (Lɛ̌ kpɔ́n gbǎví “ Blǒ Bonu Tan Biblu Tɔn lɛ Ni Lɛ́ Wá Gbɛ̀!”)

14 Mǐ ni ɖɔ ɖɔ è bló tuto bɔ ɖò kplé e ɖò nukɔn ja lɛ é ɖokpo jí ɔ, mǐ na gbéjé tan gbeyiɖɔ e è nɔ ylɔ́ ɖɔ gbeyiɖɔ kpɛví kpɛví lɛ é ɖokpo tɔn kpɔ́n, bɔ vlafo ɔ, a ka tuùn nǔ kaka ɖé dó gbeyiɖɔ enɛ wu ǎ. Nǔ nukɔntɔn e a sixu wà é wɛ nyí ɖɔ a na bló bɔ jlǒ e a ɖó, bo na tuùn nǔ gegě dó nǔwlanwlán gbeyiɖɔ enɛ tɔn wu é na jɛji. Nɛ̌ a ka sixu wà enɛ gbɔn?

15 Nukɔntɔn ɔ, kanbyɔ hwiɖée ɖɔ: ‘Etɛ un ka tuùn dó mɛ e wlan wema ɔ é wu? Mɛ alɔkpa tɛ é ka nyí? Fitɛ é ka nɔ? Etɛ é ka nɔ wà?’ Nǔ enɛ lɛ tuùntuùn dó mɛ e wlan wema ɔ é wu sixu lɛ́ zɔ́n bɔ a tuùn xógbe e é zán lɛ é alǒ nǔjlɛdonǔwu tɔn lɛ. Nú a ɖò Biblu xà wɛ hǔn, nɔ ba xógbe ɖěɖee xlɛ́ mɛ alɔkpa e nǔwlantɔ́ ɔ nyí lɛ é é.

16 Wegɔ́ ɔ, enyi a tuùn hwenu e é wlan wema ɔ é ɔ, a na mɔ ɖɔ é na d’alɔ we tawun. Nú a yì vivɔnu Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn tɔn, bo kpɔ́n “Todowhinnu Owe Biblu Tọn lẹ Tọn” mɛ ɔ, mɔ̌ wiwa sixu bɔkun nú we. Gɔ́ na ɔ, a sixu gbéjé gbǎví nǔtinmɛ tɔn ee ɖɔ xó dó gbeyiɖɔ lɛ kpo axɔ́su lɛ kpo jí é kpɔ́n ɖò Nudọnamẹ Dogọ A6 mɛ. Enyi wema Biblu tɔn e kplɔ́n wɛ a ɖè é ɔ, nǔɖɔɖ’ayǐ lɛ wɛ ɖ’emɛ ɔ, é na nyɔ́ ɖɔ a ni ba dò nú ninɔmɛ e ɖò ayǐ hwenu e è wlan wema ɔ é é. Linlin alǒ nǔwalɔ nyanya tɛ lɛ gbeyiɖɔ ɔ ka jló na d’alɔ mɛ lɛ bɔ ye na jlaɖó? Mɛ̌ mɛ̌ e kpo é kpo ka nɔ gbɛ̀ hwe ɖokpo ɔ nu? Bo na dó ɖó mɔjɛmɛ tɔn hugǎn ɔ, é sixu byɔ ɖɔ a ni gbéjé wema Biblu tɔn ɖevo lɛ kpɔ́n. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, bo na dó ɖó mɔjɛmɛ nǔ ɖěɖee ɖò jijɛ wɛ hwenu e gbeyiɖɔ Amɔsi nɔ gbɛ̀ é é tɔn ɔ, dò biba nú wemafɔ ɖé lɛ ɖò 2 Axɔ́su lɛ kpo 2 Tan kpo mɛ na d’alɔ we bɔ a na ɖu lè tɔn; è slɛ́ wemafɔ enɛ lɛ dó alɔdlɛndónǔ tɛntin mɛ tɔn Amɔsi 1:1 tɔn mɛ. A sixu lɛ́ gbéjé wema Ozée tɔn kpɔ́n, ɖó Ozée lɔ sixu ko nɔ gbɛ̀ ɖò tan ɖokpo ɔ mɛ xá Amɔsi. Wema Biblu tɔn enɛ lɛ bǐ na tá weziza dó hwenu e Amɔsi nɔ gbɛ̀ é jí.—2 Axɔ. 14:25-28; 2 Tan 26:1-15; Oz. 1:1-2:2; Amɔ. 1:1.

ÐǑ AYI DOYIDOSLƆ́ LƐ WU

17-18. Zǎn kpɔ́ndéwú e ɖò akpáxwé ɔ mɛ lɛ é alǒ kpɔ́ndéwú ɖevo dó xlɛ́ ɖɔ enyi è ɖó ayi nǔ e cí nǔ e ma hwɛ́n nǔɖe ǎ ɖɔhun é wu ɔ, Biblu kplɔnkplɔn mɛɖesunɔ tɔn na víví tawun é.

17 É na nyɔ́ ɖɔ è ni xà Biblu ɔ kpo linlin ɔ kpo ɖɔ è na kplɔ́n nǔ gegě ɖ’emɛ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mǐ ni ɖɔ ɖɔ a ɖò wemata 12gɔ́ wema nǔɖɔɖ’ayǐ tɔn Zakalíi tɔn e ɖɔ xó dó kú Mɛsiya ɔ tɔn wu é xà wɛ. (Zak. 12:10) Ðò wemafɔ 12gɔ́ ɔ mɛ ɔ, a xà ɖɔ “Natani hɛ́nnu ɔ” na nɔ aluwɛ mɛ tawun ɖó kú Mɛsiya ɔ tɔn wu. Ma wɔn ya nú tinmɛ enɛ kpowun ó, loɔ, yì agbɔ̌n jí, bo kanbyɔ hwiɖée ɖɔ: ‘Kancica tɛ ka ɖò Natani hɛ́nnu ɔ kpo Mɛsiya ɔ kpo tɛntin? Nɛ̌ un ka sixu wà gbɔn, bo ɖó mɔjɛmɛ ɖevo lɛ d’eji?’ A ba dò nú nǔ kpɛɖé d’eji. Alɔdlɛndónǔ tɛntin mɛ tɔn ɔ kplá we yì 2 Samuwɛli 5:13, 14 mɛ; ɖò finɛ ɔ, a kplɔ́n ɖɔ Natani nyí ɖokpo ɖò Axɔ́su Davidi sín vǐ lɛ mɛ. Alɔdlɛndónǔ wegɔ́ e nyí Luki 3:23, 31 é xlɛ́ ɖɔ Jezu nyí kúnkan Natani tɔn tlɔlɔ gbɔn Mali jí. (Kpɔ́n Atɔxwɛ août 2017 tɔn, wex. 32, akpá. 4.) A wà mɔ̌ kpowun é ɔ, nǔ e a wá mɔ é kpaca we. A tuùn ɖɔ è ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ kúnkan Davidi tɔn mɛ wɛ Jezu na gosin. (Mat. 22:42) Vǐ e Davidi jì é ka hú 20. Ðɔ e Zakalíi ɖɔ ɖɔ Natani hɛ́nnu ɔ ɖó hwɛjijɔ tawun, bo na nɔ aluwɛ mɛ ɖó kú Jezu tɔn wu é sɔ́ na kpaca mɛ dìn à?

18 Mǐ ni kpɔ́n kpɔ́ndéwú ɖevo. Ðò wemata nukɔntɔn wema Luki tɔn mɛ ɔ, mǐ xà ɖɔ wɛnsagun Gabliyɛli wá ba Mali kpɔ́n, bo ɖɔ n’i dó vǐ e é na jì é wu ɖɔ: “É na nyí mɛ nukúnɖeji ɖé, bɔ è na nɔ ylɔ́ ɛ ɖɔ Mawu Ajalɔnlɔn ví. Aklunɔ Mawu na sɔ́ ɛ ɖó tɔ́ tɔn Davidi sín axɔ́suzinkpo jí. É na ɖu axɔ́su ɖò Izlayɛli-ví lɛ nu kaka sɔyi.” (Luk. 1:32, 33) Mǐ sixu ba na sɔ́ ayi ɖó akpáxwé nukɔntɔn wɛn Gabliyɛli tɔn jí; é wɛ nyí ɖɔ è na ylɔ́ Jezu ɖɔ “Mawu Ajalɔnlɔn ví.” Amɔ̌, Gabliyɛli lɛ́ ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ Jezu na “ɖu axɔ́su.” Enɛ wu ɔ, mǐ sixu kan nǔ e Mali sixu ko lin dó xó Gabliyɛli tɔn enɛ lɛ wu é byɔ mǐɖée. É lin ɖɔ Gabliyɛli ɖò ɖiɖɔ wɛ ɖɔ Jezu na jɛ Axɔ́su Elodu sín tɛnmɛ, bo na nyí axɔ́su Izlayɛli tɔn wɛ à? Enyi Jezu nyí axɔ́su ɔ, é xlɛ́ ɖɔ Mali na huzu nyɔnu ɖaxó nɛ, bɔ xwédo tɔn na nɔ hɔnmɛ. Amɔ̌, nǔ ɖebǔ xlɛ́ ɖò tan ɔ mɛ ɖɔ Mali ɖɔ tɛn mɔhun ɖé xó nú Gabliyɛli ǎ, mɔ̌ jɛn mǐ ma ka lɛ́ xà gbeɖé ɖɔ Mali byɔ tɛnmɛ susunɔ ɖé ɖò Axɔ́suɖuto ɔ mɛ lee ahwanvu Jezu tɔn we wà gbɔn é ǎ é nɛ. (Mat. 20:20-23) Tinmɛ enɛ lɛ́vɔ na mǐ ganjɛwu ɖɔ Mali nyí nyɔnu mɛɖéesɔ́hwetɔ́ tawun ɖé.

19-20. Lee Jaki 1:22-25 kpo 4:8 kpo ɖɔ gbɔn é ɔ, enyi mǐ ɖò nǔ kplɔ́n wɛ ɔ, etɛ lɛ gbé mǐ ka na nya?

19 Mǐ ni flín ɖɔ nǔ e gbé nya wɛ mǐ ɖè tawun ɖò Xó Mawu tɔn kpo wema Klisanwun tɔn mǐtɔn lɛ kpo kplɔnkplɔn hwenu é wɛ nyí ɖɔ mǐ na sɛkpɔ Jehovah d’eji. Mǐ lɛ́ jló na mɔ “lee [mǐ] ɖè gbɔn ɔ” céɖécéɖé, kpo huzuhuzu e mǐ ɖó na bló bɔ nǔ mǐtɔn na dó nyɔ́ ɖò Mawu nukúnmɛ é kpo. (Xà Jaki 1:22-25; 4:8.) Enɛ wu ɔ, ɖò bǐbɛ̌mɛ nǔkplɔnkplɔn ɖokpo ɖokpo tɔn ɔ, mǐ ɖó na nɔ byɔ gbigbɔ Jehovah tɔn. Mǐ ɖó na nɔ byɔ ɛ ɖɔ é ni d’alɔ mǐ, bonu mǐ ni ɖu lè nǔkplɔnkplɔn ɔ tɔn bǐ mlɛ́mlɛ́, bo nɔ lɛ́ kpɔ́n mǐɖée lee é nɔ kpɔ́n mǐ gbɔn é.

20 Mi nú mǐ bǐ ni nɔ wà nǔ mɛsɛntɔ́ Mawu tɔn e sín xó ɖɛhanwlantɔ́ ɔ ɖɔ é ɖɔhun: ‘Nǔ e é nɔ yí wǎn na ɔ wɛ nyí kplɔ́n Jehovah tɔn, bo nɔ ɖò tamɛ lin d’ewu wɛ zǎn kéze. Nǔ e é nɔ wà ɔ bǐ nɔ nyɔ́ n’i.’—Ðɛh. 1:2, 3.

HAN 88 D’alɔ Mì nú Má Tuùn Ali Towe Lɛ

^ akpá. 5 Jehovah hun alɔ dó na nǔ gegě mǐ, bonu mǐ na kpɔ́n, xà bo lɛ́ kplɔ́n. Xóta elɔ na d’alɔ we bɔ a na tuùn nǔ e a na kplɔ́n é, é na lɛ́ ɖè wě tawun tawun lɛ xá we dó lee nǔkplɔnkplɔn mɛɖesunɔ tɔn sixu hɛn lè wá nú we hugǎn gbɔn é wu.

^ akpá. 61 ÐIÐE LƐ SÍN TINMƐ: Mɛjitɔ́ lɛ ɖò lee vǐ yetɔn lɛ na nɔ sɔnǔ nú Atɔxwɛ Kplɔnkplɔn gbɔn é xlɛ́ ye wɛ.

^ akpá. 63 ÐIÐE LƐ SÍN TINMƐ: Nɔví sunnu ɖé ɖò dò ba nú nǔ wɛ dó Biblu wlantɔ́ Amɔsi wu. Ðiɖe e ɖò nɔví ɔ gudo lɛ é nɔte nú nǔ ɖěɖee é mɔ hwenu e é dó nukún tan Biblu tɔn e é xà lɛ é mɛ, bo lin tamɛ dó ye jí é é.